veia
přečtené 123
Šest vran
2017,
Leigh Bardugo
Knížku trochu shazuje to, jak jí spousta lidí vychvaluje jako úplně dokonalý počin, který se přece musí líbit naprosto všem. Na základě toho jsem od Šesti vran měla celkem vysoká očekávání, která se úplně nenaplnila, a proto nemůžu hodnotit plným počtem hvězdiček. První polovina knihy (možná že i dvě třetiny) mě moc nebavila, opravdu mě to chytlo až ke konci. Velmi mě taky zklamal věk hlavních hrdinů, který mi přijde naprosto nesmyslný a nereálný vzhledem k jejich charakteru. Například Kaz by byl úplně skvělá postava, kdyby nám autorka nevnutila vnímat ho jako takového ,,usmrkance’’. Zkrátka to v mých očích všechny postavy dost znehodnotilo, což je škoda. Jinak je to ale fajn knížka a další díl si určitě přečtu, jen bych doporučovala nemít tak vysoká očekávání, protože by stejně jako u mě mohlo přijít lehké zklamání :).... celý text
Podlý král
2019,
Holly Black
Podlý král mě teda příjemně překvapil. Zatímco první díl mě moc nebavil a nesedl mi, tenhle jsem přečetla velmi rychle a čtení mě neustále bavilo :) Ačkoliv si pořád stojím za tím, že romantická linka v této sérii je dost zvláštní a nadhodnocená, tak postavy sami o sobě mi už nepřišly nesympatické či nezajímavé (s čímž jsem měla problém v prvním díle), ale už podle mě měly nějakou osobnost. Ve druhém díle už si to prostě všechno tak nějak sedlo a začalo se to hezky rozjíždět, takže knížku hodnotím kladně. Zejména oceňuji konec, který mě teda hodně překvapil a rozhodně mě nalákal na poslední díl :)... celý text
Zkáza a naděje
2018,
Leigh Bardugo
Podle mě opravdu krásné zakončení série :) Na konci mi dokonce i slza ukápla, jak to bylo všechno krásně a procítěně napsáno. Velmi taky oceňuji všechny postavy napříč sérií, které mi byly dost sympatické (ať už se jednalo o klaďase či o záporáky) a chování všech z nich mi připadalo dost realistické, uvěřitelné - zkrátka jsem se s nimi dokázala zžít. Asi i proto jsem si velmi oblíbila hlavní hrdinku, což se mi u YA fantasy z nějakého důvodu moc často nestává, ale Alina mi opravdu přirostla k srdci a fandila jsem jí. Tuto sérii tedy všem s čistým svědomím doporučuju a moc se těším na další knihy od autorky :)... celý text
Rod země a krve
2020,
Sarah J. Maas
Začnu tím, že knížku rozhodně všem fanouškům YA fantasy doporučuju!!! Pro lidi, kteří milují různé mýtické postavy tak, jako já, to zaručeně bude velká jízda, protože se jich tam vyskytuje opravdu hodně a jsou velmi hezky vykresleny :) Jakékoliv popisy oněch druhů, jejich minulosti atd. jsem si užívala a doufám, že se v dalších dílech detailněji dostaneme i k dalším z nich. Pozitivně taky hodnotím to, že ačkoliv je tento magický svět spojen s moderní dobou, což obvykle moc nemusím, tady mi to vůbec nevadilo a naopak mi to přišlo zajímavé a originální. Taky bylo fajn, že i přes extrémní tloušťku knihy to čtení odsýpalo rychle a kniha neustále držela moji pozornost. Přesto mám ke knize pár výhrad, kvůli kterým jsem se rozhodovala mezi 5 a 4 hvězdičkami, i když nakonec ta pětka prostě musela vyhrát. Zaprvé jsem měla docela problém s Bryce, která mi byla celkem dost nesympatická, vlastně stejně jako její vlčí kamarádka. Asi to ale bude tím, že život plný klubů, drog a náhodného sexu mi není blízký a ani sympatický. V souvislosti s hlavní hrdinkou mi taky moc nesedělo to, jak byla ochotná obětovat se naprosto pro každého. Zkrátka mi to přišlo trochu přehnané a k její osobnosti mi to vůbec nesedělo - měla jsem z toho pocit, že tím se nám autorka snažila vnutit něco jako ,,Podívejte, ona je hrozně hodná, milujte ji!’’, přitom zbytek jejího popisu mi připadal jako pravý opak. Tohle moje hodnocení je ale samozřejmě hrozně subjektivní, věřím, že sposta čtenářů si Bryce skutečně zamilovalo :) Nicméně další výhradu mám k tomu, jak se v knize neustále řešila nadrženost hlavní hrdinky a vlastně i ostatních postav. Myslím, že kdybych počítala, kolikrát se v knize vyskytlo nějaké sprosté označení penisu, skončila bych na vysokém čísle :D Sexuální scény mi taky přišly divné a vůbec mě to nebavilo číst - nejsem žádný odpůrce sprosťáren nebo milostných scén v knihách, ale autorčin styl mi v tomhle ohledu prostě moc nesedl a často mi to přišlo ,,až moc’’ a vlastně úplně zbytečné. Asi poslední mojí výtkou je postava Sandriel. Na základě toho, jakou hrůzu z ní Hunt měl, jsem čekala opravdu skvělou záporačku, ale toho jsem se nedočkala. Huntovo vyprávění ji vykreslovalo jako zrůdu, nicméně když jsme se s ní setkali, působila na mě jako úplně obyčejná ženská lačnící po moci, ze které ale vůbec nejde strach a nemá žádnou osobnost. Od ženy, před kterou se klepal zabiják démonů, bych teda rozhodně čekala něco víc, ale třeba Micah mi oproti ní připadal mnohem děsivější... Navzdory téhle mojí lehké kritice se mi ale kniha líbila a i přesto, že mi nesedla hlavní hrdinka, se v knize objevuje spoustu skvělých a zajímavých postav, na které se budu v dalších dílech těšit :)... celý text
January a Deset tisíc dveří
2020,
Alix E. Harrow
Rozhodně zatím nejzvláštnější kniha, kterou jsem kdy četla, a proto je těžké ji hodnotit. Vlastně ani nedokážu říct, jestli ji spíš miluju, nebo nenávidím :) Takže moje smíšené pocity asi nejlíp popíše hodnocení 3/5 a doporučení, ať si knihu přečtete a sami si na ni uděláte názor - dost pravděpodobně budete s pocity taky ,,někde mezi’’, stejně jako já a vlastně i hlavní hrdinka :) A možná právě o to autorce šlo...... celý text
Krutý princ
2018,
Holly Black
Krutý princ mě moc nezaujal, hodnotím ho jako průměrnou knížku. Ze začátku jsem měla velký problém zvyknout si na autorčin styl psaní, jelikož používání ich-formy a přítomného času mi přijde dost rušivé a skoro bych i řekla, že to působí trochu primitivně (,,Dívám se do zrcadla...’’, ,,Jdu po schodech...’’, ,,Jím chleba...’’). Nakonec jsem se do knihy sice začetla a k přečtení další kapitoly jsem se už nemusela přemlouvat, ale ani tak mě to příliš neohromilo a neměla jsem žádné nutkání číst za každou cenu dál a dál, jak to u dobrých knih mívám. Příběh je to sice zajímavý, ale nějak mi tam nesedlo propojení světa víl s moderním světem lidí - zkrátka to pro mě nemělo tu správnou magickou atmosféru, kterou ve fantasy vyhledávám. Dále se mi také nelíbily postavy. Nepamatuji si, že by mi v nějaké knize nebyla sympatická ani jedna postava, nicméně Krutému princi se to povedlo. Některé z nich mi byly vyloženě nesympatické, ale většina z nich mi byla prostě ukradená (včetně hlavní hrdinky), což je snad ještě horší. Negativně taky hodnotím romantickou linku, která mi přišla dost nereálná. Kniha mě tedy příliš neoslovila, ale jelikož jsem slyšela, že další díly jsou lepší, určitě jim dám šanci (ale nijak se do toho nehrnu :)).... celý text
Plíseň
2017,
Siri Pettersen
Naprosto boží série. Tento díl se mi líbil asi úplně ze všech nejvíc :) 10/10.
Rozetmění
2020,
Jay Kristoff
Za mě určitě nejhorší díl celé série. Zatímco jednička mě úplně uchvátila a dvojka se mi taky moc líbila, tohle prostě nebylo ono. Konečná bitva mi přišla nudná a nepřehledná, dokonce jsem se přistihla, jak si říkám "je mi úplně jedno jak to nakonec dopadne, hlavně ať už je konec". Sexuální scény, kterými byla celá kniha napěchovaná až k prasknutí, mě už taky vytáčely. Nejsem žádný puritán a sex v knihách mi nevadí, ale tady to nemělo absolutně žádný význam pro děj a přišlo mi, že se nějaká taková scéna (velmi detailně popsaná) nachází snad ve skoro každé kapitole - zkrátka bylo poznat, že to autor psal pouze pro to, protože se mu to prostě líbilo a asi mu nijak nezáleželo na tom, jestli to bude bavit i někoho jiného, než jen jeho. Byla jsem tím tak otrávená, že jsem ani neměla chuť přečíst si bonusovou kapitolu, ve které se údajně nachází další milostná scéna a dodnes jsem se k tomu nedostala. Poznámky pod čarou taky ztratily své grády (skoro žádné vtipné poznámky, pouze nudné zdlouhavé popisy zbytečností), takže už jsem je ke konci přeskakovala. Za mě byl tedy závěrečný díl bohužel velkým zklamáním, když si vezmu, jak kvalitní byly díly předchozí.... celý text