VencaKl
přečtené 144
Mysterium tremendum
2015,
Sebastian Rainer
Jooooo! Včera a dneska v noci jsem ji přečetl na dva nádechy. Parádní knížka pro ty kteří se rádi šťourají v temných koutech liské mysli, tedy ne pro každého. Mě sedla perfektně. Podivoval jsem se nad kampaní a skoro mě i odrazovala, dost mě zmátla při očekávání konce knihy, ale rozhodně mě zaujala. Trochu jsem se bál, že v knížce bude šok střídat hrůza a zase zpět pořád dokola, jen aby se tam toho vlezlo co nejvíce, ale nestalo se. Začátek je smutný, šedivý, skoro až laskavý. Vžil jsem se do postav maximálně. Všude jde cítit umělecké myšlení a knížka skoro voní olejovými barvami. Uprostřed příběhu mi ztěžklo u srdce a ja trpěl s postavami, nevěděl jestli hrdiny odsoudit a nebo je pochopit. To přešlo do psycho závěru, kde se nabízelo tolik hrůzných a krvavých ukončení, že jsem ani nedutal, nervy byly pěkně rozechvělé a moje fantazie pracovala naplno v tom děsivém tónu knížky. Fandil jsem hl. hrdinovi aby dílo dokončil, až jsem se divil. Tim mi tedy autor nastavil zrcadlo a já se nepoznával.... celý text
