Vidlička přečtené 1436

Humor v církvi dovolen 2002, František Hobizal

Soukromě jsem si nazvala knížku "veselé příhody z celebrování". Samozřejmě, že to není žádný Šimek s Grossmannem, ale já se i tak nachlámala dost. A protože mám tohle prostředí moc ráda, ale nemám k němu přístup, tak jsem ráda za každý náhled za oponu, a proto nekritických pět hvězdiček. "Pokušení se stává hříchem tehdy, když je ozdobíme čerstvou petržílkou."... celý text

Advent 1961, Jarmila Glazarová

Kam se hrabou všechny skandinávský thrillery, Kingové a Barkerové... tohle je pravý maso!

Dějiny pobaltských zemí 1996, Vladimír Macura

Rozhodně jsem si v těchto třech národech udělala alespoň trochu jasno a už je snad nebudu házet do jednoho pytle, jak k tomu má asi většina z nás tendenci. Na rozdíl od Mouraska v komentech pode mnou, mě naprosto vyhovovalo, že tři státy nebyly odděleny, a byl krásně vidět vývoj celé oblasti, protože o nějakých státech se dá mluvit až v posledních, řekněme dvou stoletích. No, neměli to klucí lehký, žijou holt na blbym místě vedle blbejch sousedů. A asi to ani lehký mít ješte nebudou. Snad ale jen maluju čerta na zeď. Zaujalo mě spousta momentů, ale jeden hlavně pro jeho absurditu. Jedná se o období čistek z roku 1941: "Červnový úder zasáhl téměř všechny vrstvy obyvatelstva od buržoazních "třídních" nepřátel, přes inteligenci až po dělnictvo. O logice deportací svědčí i to, že na seznamy podezřelých elementů se dostali i lidé udržující jakékoli kontakty se zahraničím jako např. filatelisté." A to jsem si myslela, že bezpečnější koníček už neexistuje.... celý text

Církevní rok a lidové obyčeje 1991, Vlastimil Vondruška

Poměrně hezky graficky zpracovaná kniha, ale obsah mi připadá hodně polovičatý.

Kočky a jiná zvířata 2010, Pavel Kantorek

Hoj ty Štědrý večere aneb Jak se slavily Vánoce ve staré Praze 2007, Jiří Zeman

Přesně nějakou takovouhle knížku jsem si chtěla o adventu přečíst. Z vlastní dětské zkušenosti nás autor provede všemi možnými svátky a zvyky, které Pražané v prosinci slavili - a že jich bylo! Dozvíme se také spoustu historek o tehdejších slavných hercích nebo jiných proslavených pražských postavičkách. Nad vším se vznáší lehký (a někdy i pěkně silný) odér punče, rumu a jiných pochutin a vůbec se vyprávění nese v uvolněném, humorem prosyceném stylu, díky kterému si zmrzlý staropražský advent opravdu užijete! Doporučuju! "... Každopádně to byl pěkný zácvik na štědrovečerní požáry, které v příštích letech u nás vznikly díky tomu, že se do hořícího stromku zřítil nějaký podroušený vánoční host. Potom, pevně objímajíc a převalujíc se se stromkem na zemi, oba svorně hořeli..."... celý text

Příšerné příběhy vánoční 2015, Chris Priestley

Krásně a poměrně drsně stašidelné, krásně ilustrované, krásně anglické, krásně zimní!

Divá Bára / Karla 1993, Božena Němcová

Kocour Fiškus a vánoční skřítek 2002, Sven Nordqvist

Rozmazlenej spratek, kterej prudí a trucuje, dokud není po jeho, to je Fiškus. Ale taky nejroztomileji nakreslenej kocouřínek s ponožkou na špičce ocásku, když jde ven... Úžasná poklidná severská atmosféra a nejvtipnější xichty domácí havěti, to všechno hraje pro to, abych přečetla i další díly! Navíc jsem ráda, že skřítek přišel doopravdy a Pettson nemusel Fiškusovi lhát! Kouzelný.... celý text

Vánoce našich babiček 2021, Alena Scheinostová

Oceňuju recepty a že je všechno v jedné hezké milé kostce. Ilustrací mi však připadá málo (skoro žádné) a fotka na obálce je vysloveně zavádějící, protože uvnitř knihy se pohybujeme spíš na venkově. Není špatná, ale taky není vynikající - za mě průměr.... celý text

Jirka a Vánoce 2002, Richmal Crompton

To jsou tak strašný haranti, že mi to už ani moc vtipný nebo úsměvný nepřipadalo. A literárně taky nic moc...

Veřejná zpověď ženy ve středních letech 2002, Sue Townsend

Autorka mojí nejoblíbenější knížky v negližé - jak to, že jsem se k týhle knížce dostala až teď?! Je krásně vidět, jak je sama křížencem Adriana a Pauline, i když k té má určitě blíž. Každopádně je krásně střelená a taky ráda píše seznamy! Fejetony samozřejmě nejsou všechny nějaká pecka, ale já se chlámala především nad jejím tak známým a milovaným způsobem myšlení, takže pro mě pět povinných anglických hvězd!!!!!... celý text

Risk 1994, Dick Francis (p)

Už nevím, jak Dickouška a jeho příběhy u každého dalšího přečteného víc a víc vychválit! Ale přece jen jsem si všimla něčeho dalšího, proč jsou mi jeho hrdinové tak sympatičtí - jsou mimo jiné ohromní gentlemani v chování k ženám a zajímají je dokonce i naše mozky (!), což se asi musí líbit každé - feministka/nefeministka... A jako vždycky nové poznatky o dalším oboru (tentokrát účetnictví) a "pohodičkové" vyšetřování a pohodičkové časy bez všech těch internetů, mobilů atd. Na to, že já detektivky nerada, tak tohle je pokaždé totální relax!... celý text

Garfield u koryta 2014, Jim Davis

J: Tloustneš. G: Já? - Uff! Myslel jsem, že se svět smršťuje! J: Nosím v peněžence tvojí fotku. G: Fakt? J: Každému ji ukazuju. G: Správně! J: Získávám tak u lidí soucit. G: Tohle sis na mě připravil! J: Velikost dárku není důležitá, Garfielde... - Důležité je, že na tebe někdo myslí G: Tak mysli ve velkém. J: Ty jsi domácí zvíře a já jsem tvůj pán - Nejdůležitější věcí v tvém životě je pánův hlas. - Posloucháš mě?" G: Promiň, myslel jsem na uzeniny. G: Jone, mámě párátko? - Zůstal mi mezi zuby chleba a šunka. - ...teď me napadá, máme nějaký sýr? H: já, duch zesnulých hamburgerů, jsem tě přišel strašit za tvé zločiny! ...polk... G: Chtělo to víc ducha zesnulého kečupu. G: Je načase trochu shodit. - Nikdo není doma... - ...a přitom je tu narváno. J: Něco ti uvízlo mezi zuby, Garfielde. G: Kde? J: Přímo mezi horními jedničkami. G: Co to je? J: Je to lednička. G: Nemáme nějakou hodně silnou zubní niť? J: Zahrajeme si hru, Garfielde. - Budeme dělat, jako že jsi energický. - Nebo že jsi užitečný! G: (leží) Nebo že je dneska silná gravitace. J: Ach, to je krásný západ slunce. - Existuje snad něco krásnějšího? G: Řekl bych "rybí pomazánka". J: To je ale krásný slunečný den! G: Potřebujeme silnější závěsy. Moje alter ego opět v prvotřídní formě! A dokonce jsem se náhodou trefila do dílu, kde Garfield taky slaví Vánoce, je mi holt souzenej!!... celý text

Háčkované zvířecí bačkorky 2021, Ira Rott

Zařadila jsem si knížku do tématu ČV "Kniha jejíž postava má fyzickou indispozici", protože už vidím, že až došmodrchám ty bačkory, tak ta zvířátka budou mít stoprocentně fyzických indispozic hned několik... Černobyl hadr! :-DDD... celý text

Saturnin se vrací 2017, Miroslav Macek

Když vydání pokračování posvětili Jirotkovi dědici a na autora bylo dokonce vypsáno jakési výběrové řízení, řekla jsem si, že budu ke knize přistupovat s co největší shovívavostí, a nebudu oba autory porovnávat, protože to prostě nejde. Navíc věřím, že jako snad každý Čech i MM původního Saturnina miluje a nebude ho chtít mrvit. A moje důvěra se vyplatila. Příběh se sice celou dobu veze v kolejích toho původního a poměrně často se opakují i některé hlášky, ale to vás jen příjemně vrací. Samotná novota je prvorepublikově češtinově stylizovaná, anglicky humorná, atmosférově nanejvýš pohodová a dočkáme se i jedné nové nadmíru zábavné postavy. Musím říct, že už se docela těším na další dva kousky, kde se určitě dočkáme zbrusu nových vstupů na zamrzlou klouzačku! Takže jak říká Jiří Oulický o setkání se Saturninem a já se k němu nemůžu než přidat: "Nebylo to nepříjemné..." A už jen malá ochutnávka, jak říká Terva: Dědeček na to pravil, že jeho známí, kteří pravidelně cvičili, se sice občas dožili vyššího věku, celý ten čas navíc ovšem strávili v Sokole nebo v jiné tělovýchovné organizaci, což pokládá za poněkud pošetilé. Postěžovala si, že ji Saturnin před chvílí urazil, neboť zrovna, když se ptala strýce Františka, co by si měla vzít odpoledne na říční plovárnu, aby upoutala členky místní honorace, zřetelně zaslechla, jak Satutnin, kráčející náhodou kolem, říká "lyže".... celý text

Růže pro Algernon 2016, Daniel Keyes

Nemůžu si pomoct, ale podle mě je knížka tak dobře hodnocená jen proto, že je tak smutná, a je vám lehce jasný už od začátku, jak to asi dopadne - i když blahoslavení chudí duchem, takže nakonec taky žádná trága. Kolem sci-fi příběh jenom lehce proběhl, je hlavně psychologický, což bohužel není můj šálek, jakož ani milostná linka, která mě jednak lehce štvala a druhak mi nepřipadala ani moc důvěryhodná. Takže Vidlička se opět neveze s davem a dává jen tři *.... celý text

Malí bohové 1997, Terry Pratchett

"Maminko, můžu si vzít s sebou do batůžku želvičku?" Teď už je to jasný, definitivně chci želvu! Akorát, že želva není, pane tesaři (Kantůrku nebo Pratchette?), obojživelník ;-) Má oblíbená témata náboženství a filosofie, tož to jsem byla ranec zvědavá, jak si z nich Terry ztropí žerty. A taky že jo. Samozřejmě ale přidal i trochu té hlubokomyslnosti. A jako vždy trefil hřebíček na hlavičku! Výpisky z četby to dosvědčují: "Nemluv o mně! Nevzpomínej moje jméno! Řekni třeba, že jsi písař nebo něco takového!" "- písař," dokončil Bruta nepřesvědčivě. "Jasně," přikývl Urno. "To je vidět na první pohled. Ten výmluvný mozol na palci a ukazováku, kterými držíš pero. A oba rukávy umazané od inkoustu." Bruta se podíval na levý palec. "Ale já nemám - " "Jasně," přikývl Urno s lišáckým úsměvem. "Jste levák, že?" "Ehm, já používám obě ruce. Ale všichni říkají, že to není žádný zázrak." "Aha," přikývl Didactylos. "Bilevák?" "Vezmi si tedy člun. Když už musíš. Přál bych si jen, aby to bylo -" "Fér?" dořekla za nej Mořská královna. Postoupila kupředu. Om ji cítil všude kolem. "Nic takového neexistuje," odpověděla. "Život je jako mělčina. A nakonec zemřeš." "Kde je Vorbis?" zavrčel dychtivě. TEN SE ZACHRÁNIL. "Ano? To není žádná sprvedlnost!" JSEM JEN JÁ. Krkavce nic nežralo, jen ostatní krkavci. Zato krkavci požírali věci, ze kterých by se udělalo i supovi špatně od žaludku. Krkavci by sežrali i supa, který zemřel na žaludeční nevolnost. .... Podle krkavčí zkušenosti bylo jedlé všechno, když se to nechalo odležet dost dlouho. Za sebou uslyšel tiché ťukání. Krkavec zkoumal zobákem Brutova chodidla, ale jeho průzkum skončil, když se mu kolem nohy sevřely želví čelisti. "A mám dě, midero!" Vypadal nervózně jako ateista za bouře.... celý text

Moji milí bratři 1962, Helena Čapková

Poetický styl tak odlišný od Karlova, přesto právě díky němu nahlédneme nejhlouběji, jak to jde. Málo se dozvídáme "šel tam a tam a dělal to a to", není ani potřeba, to už známe odjinud. Dozvíme se ale proč bratři mysleli a jednali tak, jak mysleli a jednali, a to nás s nimi seznámí určitě důkladněji. P.S.: Ta matka byla teda pěkná čůza! Já vím, říká se psychicky nemocná, ale takhle protěžovat jedno dítě a nevražit na druhý dvě...... celý text

Nejlepší povídky o řidičích 1997, Ephraim Kishon

"Došli jsme ke Gustiho kavárně, posadili jsme se, objednali si obvyklé espreso a pozorovali Blízký východ v akci." Typický Kishon, typický blízký východ (asi) a hlavně nehorázná koza!... celý text