Villon přečtené 167

Pojízdný krámek snů 2018, Jenny Colgan

Sáhla jsem pro knihu v knihovně, protože mě zaujal název.Takovy malý, osobní krámek máme každý ve své dušičce. Občas se zadrhne a sny musíme přehodnotit, případně vytěsnit že svých paměťových karet. Což dost bolí. Někdy až fyzicky. Snad tím, že se mi právě takový sen postupně vymazávám odchodem dvou, pro mě dost významných lidi v životě, jsem se do knihy pustila. Možná i tím, že jsem od mala chtěla pracovat v knihovně a tenhle sen se mi také nesplnil. Nu což...Život jde dál a je na nás, si začít plánovat další, ovšem hlavně splnitelne sny. Hlavní postavě se to povedlo, přestože děj byl malinko naivní, ale jako odpočinková četba , kdy nemusíte používat mozek, se to číst dá....... celý text

Čisté radosti mého života 2002, Jan Šmíd

Další z knih rodičovské knihovny, kterou jsem zachránila před odvozen do knihobudek a okolních knihoven, při rodinné likvidaci knihovny. A udělala jsem dobře. Za haldou knih jsem se schovala, neposlouchala řádění okolního světa a ejhle....sláva, asi se zas umím smát...a dokonce nahlas, to mě totiž prozradilo a rodina se pohoršovala nad tím, že se v téhle době směju...no a co, směju a smát se budu...smutnému životu navzdory....pokud řešíte nějaký splín, tak tohle z celeho srdce doporučujiiiiii... celý text

Jednou nohou v blázinci 2000, Simona Monyová (p)

Doba, kdy se v knihovně, po tragické smrti autorky, po jejich knihách jen zaprášilo je pryč a tak jsem neměla problém nějakou její oddychovku půjčit. Obdivuji její nadhled a řešení konfliktních situaci, které párové soužití nabízí v nepřeberném množství. Sama Monyová žila za zdmi svého domu zřejmě peklo, přesto dokázala svým smyslem pro humor a nadhledem napsat něco, co vám v tu chvíli pomůže. Rozesměje, nebo naopak, zamyslite se, že v kontextu s koncem života autorky se vlastně vůbec nemáte tak špatně, že máte vedle sebe někoho, kdo vás neskutečně vytáčí , ale když přijde životní průser, vlastně vedle vás stojí, obejme vás a řekne...hele to bude dobrý, to zvládneme. Přesto, že víte, že vás za pár týdnů zase začne vytáčet do maximálních vytáček, už víte, že jo, že to tohle zvládnete...Autorka tuhle možnost neměla, přesto dokázala na spoustě tváří vykouzlit smích...a tak Simono díky, snad ti je fajn ...... celý text

Přátele měj nablízku 2018, Paula Daly

Po dlouhé době jsem vyrazila do knihovny, kterou znám od dětství a v bezpečí knih si začít rekapitulovat Ma dáti/Dal monentálniho žití. Obálka této knhy mě zaujala, název jak dělaný pro mou momentální rozpoloženost....a kolem třetí hodiny ráno jsem zaklapla nedočtenou....škoda času nad něčím co nemá děj, A taky vlastně dobře...alespoň jsem si uvědomila, že nemám sahat po obalu, ale důležitý je obsah....stejně tak, jako u lidí.... celý text

Skalpel, prosím 1988, Valja Stýblová

Knihu jsem ve svém životě potkala vícekrát.Jako mladá studentka jsem ji nerozuměla, chápala jsem snad jet tragičnost Uzlika a dědečka. Vůbec mně nedošlo, že I neurochirurgové jsou lidi, co mají svůj osobní život a řeší po práci své problémy ať uz se zdravím, s láskou , s dětmi. A přesto ráno obléknou bílý plášť, starosti musí z hlavy vytěsnit ( jak to dokáží , tak to fakt nepochopím) a jdou někomu operací mozku zachránit kvalitu života. Tihle lékaři mají mou pokoru a úctu. Jiná véc jsou lékaři , podotýkám, ne všichni, kteří jsou za trest, či Bůh ví proč v nějaké okresní nemocnici,kde se jim pacienti klaní pomalu v předklonu ovšem arogance její výsostinedovolí zhlédnout z výšin. Jak je možné, že docenta na špičkových odděleních s vámi jednají s úctou a někteří lékaři z menších okresních nemocnic jsou jedna velká arogance??,?... celý text

Nikola Šuhaj loupežník 2005, Ivan Olbracht (p)

Moje první setkání s Olbrachtovým Nikolou bylo ve filmu s Petrem Čepkem a Evou Jakoubkovou. Pak teprve přišla na řadu kniha, u které jsem si vyloženě sedla na zadek. Ani ne tak z příběhu samotného, jako z neskutečně půvabné popisu přírody.Škoda, že už se tam pravděpodobně nikdy nepodívám. Někdy v roce 2018 jsem viděla dokument o Eržice, která je v Koločavě údajně pochována. Pak teprve jsem se ke knize vrátila. Najednou mi všechno připadá neskutečné, snad až i naivní ... v hlavě mi zní úryvky z dalšího zpracovaného hudebního provedení; " Bylo tu , není tu, havrani na plotu, bylo víno v sudě, teď tam voda bude, není, není tu...smutný život Nikoly, Eržiky a vůbec všech v tehdejší Koločavě žijících obyvatel.... celý text

Do nepohody připraven 1981, Miroslav Plzák

Plzaka jsem kdysi totálně ignorovala. Jak člověk stárne a dostane od života pár " přesdržku", tak si uvědomí, že klidné, pohodové rodinné zázemí je to, co celý život hledá. A pokud se vám do toho někde přichomítne nevěra, ztracená důvěra, kterou nevíte jak vyřešit...jo, tak to pak máte velký problém. Ale problemy jsou od toho, aby se řešily...tak s chutí do toho...tož doktore, díky...... celý text

Lístky ze šumavské epopeje 1983, Karel Klostermann

Nádherné vyprávění z kouzelného koutu Šumavy. Kdysi jsme ho s manželem projeli na kolech a obdivovali tu nádheru. Dnes jsem si tuhle útlou knihu vzala po letech na večerní čtení a uvnitř našla tátovu mapu od Čenkovi pily, přes Antygl do Modravy. Tak mě u čtení napadl verš našeho předního básníka..." Já se tam vrátim"...teď ještě po těch letech dostat manžela zpátky do sedla ...ale Klosterman, Vydra, Kašperk, Srní...to za to stojí...... celý text

Jeden život, jedna šance? 2015, Jana Maternová

Dostal mě komentář Pechule...odsoudit lze lehce, pochopení je těžsí. Knihu jsem četla, zprvu naprosto odsoudila...ale možná věkem, možná prožitymi zkušenostmi asi chápu. Pokud je život nenaplněn láskou, takovou tou spalující, oboustrannou tak , jak říkala moje babička...bič a pryč...protože šance je v životě opravdu jen jedna.... celý text

Za trochu lásky 1997, František Kožík

Kožikovy knihy, Toť záruka toho, že čtěte knihu, od které se nehnete. Jeho vypravěčská umění vás odvede někam, kde chcete být. Jeho naprosto dokonalé umění vystihnout událostí tady a teď, ač se ciferník hodin posunul o pár desítek let dopředu.Vrchlického život, taková sinusoida...jednou nahoru, jednou dolů . A všichni víme, jak ten život šlape svou štreku. Naprosto geniální, miluji Kožika a jeho styl...... celý text

Zvuk slunečních hodin 2001, Hana Andronikova

Přečetla jsem si , po přečtení knihy , něco o autorce. Je mi tíživé líto jejího osudu. Kniha byla naprosto bezkonkurenčně napsána, nechápu, jak se takhle mladá spisovatelka tak totožně mohla vžít a popsat dění světa. Vzpomínku a klidné spaní tam nahoru, paní Androníková..... celý text

Starosta casterbridgeský 1975, Thomas Hardy

Kniha, kterou jsem prvně četla jako -náctiletá a zanechala ve mně hodně dlouho pocit jakési bezmoci. Nyní, při probíráná rodičovské knihovny a vyřazování, co do veřejné knihovny a co k sobě , jsem se ke knize vrátila. Z počátku jsem příběh znovu prožívala, spoustu okolností jsem pozapomněla a čtení bylo na pohodu. Pak se cosi změnilo a já nebyla schopna dočíst - Henchard mi byl zpočátku ukrutně nesympatický, jsem jiná povaha, než manželka, která se takhle poddá - tu jsem přes velkou lítost prostě nepochopila. Ale vím- jiná doba, než ve které žijeme. Konec už mi připadal prostě divný, možná tím, že jsem knihu v mládí četla , i když přiznávám, že jsem podrobnosti děje dávno zapomněla . Za mě hodně nepravděpodobný, takový limonádový konec. Tak nevím, 5* hodně 3 *zas k popisu událostí a charekterů málo. Takže 4*... ale jak říkal náš matikář ve škole...." Máš takovou lepší pětku"....... celý text

Vejce a já 1991, Betty MacDonald

Naprosto souhlasím s komentářem Sitting-Bull...kdo z města směřoval své kroky do Bohem zapomenutého kraje, ví, jak je to těžké se zžít nejen s krajem, ale i s lidmi. I já to postupně vzdala a vrátila se do města, kde je život rozhodně ne k lepší, ale pohodlnější. Jak moc jsem chápala knihu, kde Betty popisuje , jak se na samotě cítila....ať jsou události v knize staré přes 100 let, bytostně jsem cítila její osamělost a smála se nad jejím vyprávěním o životě na konci světa, kde výlet do města je zážitkem. Popis jejího dětství, obzvláště vzpomínání na její babičky, tak rozdílných povah....četla jsem vlastně sebe samu a občas mi vyhrkly slzy od smíchu, občas ze smutku. Člověk se vlastně po čase směje svým vlastním vzpomínkám na ty smutnější časy. A co jiného vlastně zbývá. Však ono občas "šchraštne" každému něco...a smích by neměl ze života zmizet. Ať se již smějete sami sobě, nebo vzpominkám...... celý text

Důchodkyně nestřílejte 2010, Marcela Mlynářová

Pokud si chcete odpočinout od starosti a blíží se vám důchod, kdy najednou nevíte, co budete s tou hordou času dělat a chytá se vás splín, že vlastně se do důchodu netěšíte, protože už asi vlastně nebude nic...tak to je přesně čteni pro vás. Žádné desinfikování domácnosti, jak jste měla v plánu...nic z toho doufám nebude. Po přečtení této úžasné knihy budu v důchodu cestovat, užívat si, smát se zbytečným starostem a žít sama pro sebe. Vlastně konečně....Kniha ve mně nabudila ztracenou energii, oplakané životní jistoty, co se staly nejistotami házím za hlavu...a co čekat na důchod...léto před námi...můžeme začít hned. Díky paní Mlynářová za tuhle knihu, antidepresiva házím do koše a jdu žít....doporučuji všem, co si nevěří, mají splin nad svým životem...a prostě hledaji... něco, co už stejně nenajdou....tahle kniha je prostě balzám..... celý text

Nahý jsem přišel na svět 1985, David Weiss

Naprosto famózní zpracování Rodinova životopisu. Průvodce nejen jeho životem, ale i životem jeho nejbližších...a z toho mi bylo hodně teskno. Umělec geniální, sochař bezkonkurenční, uznávaný do dnešních dnů...ale jako člověk, partner, otec ...tak toho bych snad nechtěla ani potkat. Kdysi dávno, už nevím kde, jsem četla knihu o Camill....a šel mi z toho hodně mráz po duši...Kniha napsaná skvělé, čtěte jedním dechem, ale po dočtení mi bylo hodně smutno...... celý text

Lovcem v tajze 1972, Jan Kozák

Cestopis, poutavá kniha, která vás odvede do přenádherné, klidné, přesto vzrušující přírody. Oblíbená kniha mého otce, kterou se nyní probíram a obdivuji styl, kterým je kniha tak poutavě napsaná. Vůbec se nedivím, že knihu můj táta tak miloval.... celý text

Bílá Voda 2022, Kateřina Tučková

Silná kniha a to nejen počtem stran. Obsahem se zpočátku prokousávate, později je vám již jedno, kolik knih strana má, jen čtěte a přestože víte, jak to za komunismu probíhalo, se životem všechno. Já měla tu kliku, že jsem se v životě setkala se řadovým sestrami z Kláštera na Horní Hedeči u Králík a poznala jsem jejich pokoru a součinnost se životem bližších. Možná až teď jsem pochopila, proč ta pokora k žití otu samému. Pokud za svou víru musely řadove sestry překonat takovou spoustu ponížení a trpkosti....jejich sílu ,se kterou se praly s osudem a čestně přežily ..to jim zavidim. Žít, přežít a hlavně , ve většině, čestně žít a přežít...smekám nejen nad knihou, ale i nad životem řadových sester a řeholníků, kteři žili s pokorou a s pokorou a láskou v srdci z tohoto života odešli, ač se jim dála tak neskutečná příkoří. Smekám...... celý text

Medúza 1999, Jarmila Loukotková

K Medůze jsem se dostala v českotřebovske knihovně v době vršící puberty, Blanku jsem svým způsobem obdivovala a trnula nad tím, že bych někdy...nedej Bože...skončila na maloměstě a žila nudný život od pondělí do neděle. Držela jsem Blance palce, ať si život s tak ohromující láskou užije plnými doušky a u posledních řádků jsem ždímala kapesníky. Zajímalo by mě, jaký život by vedla Blanka dál, kdyby paní Loukotková pokračovala ve vyprávění. Život se s nikým nemazlí. Láska, ta prava , spalujíci, pokud odchází a vy ten odchod vnímáte ať už jste na jakékoli straně, opravdu fyzicky bolí a já dodnes nevím, má-li se člověk radovat, že tu spalující lásku v životě potkal, nebo smutnit nad jejím koncem. Proto by mě pokračování tak moc zajímalo. Ať jsem knihu četla v 17 nebo v 60 letech, pořád u ní ty kapesníky ždímu .... celý text

Bible svatá 1994, neznámý - neuveden

Bible, Kniha knih...člověk se k ní obrací, když mu přijde, že život už není k žití, když balancuje nad životem nad jeho smyslem. A každy v ni najde to, co hledal. Povzbuzení, naději...I proto ji moje babička měla na svém místě a probírala i usínala s ní. Není to kniha na jedno přečtení, je to kniha k zamyšlení, kde i nevěřící najde to, co ho zaujme, uklidni a nastartuje do dalšího života.... celý text

Malý princ 1959, Antoine de Saint-Exupéry

Malý princ..Kniha, která zasáhne každého člověka, který má srdce tam, kde má být. Na první pohled naivní čtení o hodnotách, které by měly být tak automaticky na tom nejvyšším žebříčku ..o lásce k bližnímu, k věcem a žijícím bytostem. Pro děti těžce pochopitelná, pro dospělého, který už zná ty nejdůležitější hodnoty života však něžně depresivní. Každý člověk, ať už chtěně či nechtěně v životě někomu blízkému ublížil a pocit viny si nese sebou. Kniha je i o odpuštění, o tom, že chybovat je lidské a odpouštět je božské. Malý princ nám ze vzdálené planety donesl spousty dobra, chvíle, kdy se při čtení noříme do svého hlubokého JÁ , život nám svým během ukázal svoji konečnost a my bilancujeme. Nad konečnosti života, nad jeho smutky, ale i nesmírnou něžností a laskou, která nás všechny životem provází. Ať už láskou dětskou, partnerskou či rodičovskou. Každý dostane v životě tu pomyslnou růži ..a je jen a jen na něm, jak s ní naloží.... celý text