Damatto přečtené 196

Radujme se, veselme se... 1992, Olga Štruncová

V roce 1992 dostal knihu syn a to v předvánočním čase, k svátku . Pár let jsem s oběma syny zažívala krásný adventní čas ať již u vyrábění,nebo čtení...po letech jsem knihu četla vnučkám, tam jsme hodně využili kreativity u výroby andílků,či později u jednoduchého pečení. Přešlo dalších pár let a opět jsme knihu vzali v adventním čase do rukou, společně s vnoučkem a užili si legrace u výroby nejdelších řetězů a co je nejpůvabnější...jak tehdá moji synové, tak i všechna vnoučata usínala v tomto adventní čase s milym a klidnym povídánim ,které jsem večer četla z této milé knihy, která je v naší rodině symbolem klidných a pokojných Vánoc...... celý text

Anna Boleynová - Králova posedlost 2019, Alison Weir

Jindřich VIII a Anna Bolenyová...setkala jsem se s nimi v 10 letech u filmu Tisíc dnů s Annou a od té doby jsem touto dobou trochu posedlá...S Annou opakovaně prožívám její osud , fandím ji...I když vim, že zbytečně. Kniha přenádherně popisuje středověk, jeho opulentnost i bídu života. Politické machinace, které dokázaly zamávat i s životem šlechty... Nechtěla bych v té době žít...... celý text

Červený trpaslík – Omnibus 2020, Rob Grant

K seriálu jsem se před mnoha a mnoha lety dostala díky synovi, který ve zkouškovém období relaxovat.pravě u tohoto seriálu a já ho sledovala s ním. Po letech jsem.mu knihu v antikvariátu sehnala a letošní předvánoční období jsem prožila s touto knihou. Možná I díky seriálu jsem se dokázala přestěhovat do vesmírné lodi a prosmála adventní čas. Hlášky " posádky " mě dostávaly do skvělé nálady, kdy i připálene cukroví mě dokázalo rozesmát a na čtení jsem se cely den v praci těsila. Jako.oddychovka naprosto skvělé , přesto se mi ale seriál líbil o trochu víc.... celý text

Nekalé vztahy - Psychické manipulace ve vztazích 2002, Barbara E. Hort

Jsou, existují vztahy, u kterých od začátku víme, že jsou ideální. Jsou vztahy, u kterých vám intuice říká, že tam něco v pořádku není, že ten druhý využívá vaší lásky ke svému prospěchu, ale vy věříte, že to jsou jen vaše divne , nežadouci, pocity, kterým se bránite , protoze milujete celou svou duši a nechcete je přijmout...a jednou přijde čas, kdy člověk prozře a vidí celou skutečnost, že jste milovali někoho, kdo participoval.. a to na vás...přesto, že věděl, že se chystáte obětovat mu vše...třebas i lásku a přízeň rodiny.. Tahle brožura Vám ukáže, že jde, lze jít dál...a zapomenout na faleš , neodpustit, ale zapomenout na to, ze jste ze sebe dělali blbečka. Jediné řešení je totální odstřihnutí někoho, komu jste chtěli dát vše.. ale on o to nestál... smutné, drtivé, ale pravdivé. Lze žít dál, ...a žít budete...a určitě lépe, bez falše a pokud potkáte někoho takového, dá vám to facku, ale tento člověk nestojí za vaše slzy...a vás to vlastně posune...budete vědět, co v životě nechcete...a že jdete správnou cestou...upřímnosti, lásky, naděje v lepší zítřky...a ono to přijde...... celý text

Závislé vztahy 2011, Heinz-Peter Röhr

Ke knize jsem se dostala svou ne až tak ušlapanou životní cestou a musím říct, že napsaná přesně pro mé oči a mou duši. Pokud člověk v dětství zažije emoční vydírání- a nemyslím, si, že by to bylo záměrné, neboť taková byla doba a pokud nechceš být v očích okolí za tu"horší", tak děláš co je v tvých silách, aby ses zavdčil/a. Komukoli, jakkoli- hlavně, ať si o tobě nikdo nemyslí, že nesplňuješ daná kritéria určité dokonalosti. Až si člověk nabije hubu a to doslova a přijde na to, že nejvíc vyčerpaný a na samém emočním dně je zrovna a jedině on sám a rozdal i to co si měl nechat pro sebe... pak teprve se člověk zvedne a uvědomí si svou hodnotu - a o tom tahle kniha je a dokáže hodně vysvětlit.... celý text

Prokletý kraj 2021, Michaela Klevisová

Detektivky paní Klevisové jsem postupně dostávala a nějak nebyla doba na čtení. Teď , když se pomalu vracím do svých zajetých kolejí a klidných vod, kde cítím lásku a bezpečí se vracím i ke knihám , které vlastně pro mě vždy byly na piedestalu zájmů. Detektivky paní Klevisové, obzvláště tahle, z mé milované Šumavy mě přikurtovala do křesla a krásně jsem se bála. Zápletka, kterou jsem s ní řešila a přitom se toulala mou milovanou, krásnou Šumavou - a vedle křesla měla tradiční bylinkový čaj v hrníčku po babičce - těším se na další knihy od paní Klevisové a věřím, že ponurou zimu, která právě nastává a ocelovou oblohu, která vnáší smutek do duše s jejími knihami zvládnu... hravě...... celý text

Dvacet tisíc mil pod mořem 1937, Jules Verne

Verne byl moje prázdninové čtení v bezpečí babiččiny půdy a s vůní sena za zády. Tam jsem prožívala zážitky z Vernových knih, žila pobytem na Nautilusu, držela profesorovi Arronaxovi palce, obdivovala zařízení Naitilusu a nutila babičku vařit divutvorné výtvory - ještě, že mě vždycky z kuchyně vyhodila :-))) Dokonce jsem i probrečela noc, když jsem fakt věřila, že tohle je skutečný příběh ( bylo mi 9 let) a Nemo se chystal i s Nutilusem za Cháronem přes řeku Styx. Tehdy jsem asi Nema obdivovala a svou dětskou duší snad i milovala a bylo mi neskutečně líto, že Nemo a tím i kniha končí.... celý text

Boříkovy lapálie 2011, Vojtěch Steklač

Kniha mého dětství na sídlišti s bandou kluků, kteří mě učili lézt na stromy a jakožto holka - pro ně podřadný stupeň té nejpodřadnější rasy, která s nimi lumpačila tak, až jsem se jim vyrovnala a časem jsem začala být rovnocenný partner a tuto knihu mého dětství jsme si užívali společně. Obzvláště, když se Bořík s Mirkem ponořili do Alešova koberce a já, trdlo, pozvala kluky k nám, když nebyli naši doma a na maminčině chloubě, novém koberci s vysokým vláknem jsme se snažili o něco podobného , co Bořík. No- výsledek - Maminka plakala, tatínek byl spokojený, že holka není žádný "ořezávátko"a já se nyní, poslední rok pokouším číst vnoučkovi Boříka a tajně ho nabádám na různé lumpačiny. A dostala mě jeho věta....Ale babi, to neuděláme, maminka by se zlobila.....jestli já neměla být kluk ...něco jako Bořík, kterého jsem od 6 do 13 let milovala .... celý text

O letadélku Káněti 1998, Bohumil Říha

S knihami z dětství se společnou četbou s vnukem vracím do dětství. Říhova vyprávění mi voní dětství, pohodou, klidem a všudepřítomniu babičkou, která mi četla všechno, co jsem.na staré půdě vyštrachala. Chtěla bych být také taková babička., mit čas na společne chvíle čtení ..ale to ukáže čas...... celý text

Opilé banány 2001, Petr Šabach

Bratři Karamazovi 2015, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Po přečtení poslední stránky se mi v hlavně honí tolik myšlenek, že vůbec nevím, kde začít. Takováhle cesta do tehdejší ruské společnosti, kde potkáte tolik různých povah, charakterů, cestu k víře, k lásce, l životu samotnému. První, co mě napadlo, že to bylo hodně hutné a občas mi to hlava nepobrala. De facto na knihu myslím i po dočtení a chvíle pesimismus a marnosti se střídají z nadšení, že Dostojevskij vytvořil něco tak psychologickky náročného, přesto i krutého, nejasavého... Zpracovávam všechny své myšlenky a strašně moc bych se autora chtěla na spoustu věcí zeptat. Každá postava je jiná, jakési vysvětleni podstaty víry, ať se jedná o pravoslavnou, katolickou, či jinou mě dostávalo do stavu deprese, aby vzápětí odněkud vzlétl láska a radost k životu. Nic podobného jsem nikdy nečetla. Možná i proto mi těch 900 stran zpočátku neubíhalo a měla jsem , nesčislněkrat, obzvláště zpočátku, chuť knihu odložit. Snad jen tím, že mě kdysi, střední škole naše ruštinárka k ruské literatuře přivedla a já měla jakýsi pocit, že tím, že čtení vzdám,ji určitým způsobem zradím ( kdo z dob totality pamatuje Puskinův památník ví, jak nás, co četli a bavila je literatura, byli jakýmsi způsobem vedení k reprezentaci školy a já patřila mezi " vyvolené ", kteří recitovali na každém přiblblém výročí , ač doma tatínek skřípal žulu mezi zuby) Prostě ruská literatura má a bude mít ve světě velké, to nejvyšši renomé a Dostojevskij, Puškin, Tolstoj...tohle je prostě literatura excelentní... celý text

Souostroví Gulag - 1. díl 1990, Alexandr Isajevič Solženicyn

Knihu máme doma a po pravdě jsem ji nějak přehlížela. Nedávno jsem se k ní dostala a začetla se. Hrůzný příklad sovětské moci. Opravdu nelehké čtení o tom, co člověk dokáže udělat člověku. Jak moc a možnost ovládnout někoho jen díky tomu, že dostaneš možnost ovládnout okolní svět zrůdnými, mnohdy i sadistickými sklony Úděsné a Bohu žel i pravdivé. Bylo mi neskutečně líto autora, když jsem se dozvěděla, že sám gulakem prošel. Neustále obdivuji ty, co projít a přežít dokázali a ještě s čistým štítem. Klobouk dolů před těmito lidmi, pro něž jsou zásady zásadními, sliby zavazujícími a čest na prvním místě,... celý text

Blaník 2001, Zdeněk Svěrák

-Co bych měl odvolat? -Co bys měl odvolat? -Tady toho je: velitelské stanoviště označuje hanlivým slovem Václavák. opakovaně pronáší "já se z toho zvencnu," Blaníku říká Noclehárna... Co více ke geniálnímu dílu napsat? .... Prostě geniální...... celý text

Hospoda na mýtince 1998, Zdeněk Svěrák

Rok 1982 a já se, díky Hospodě na mýtince , poprvé setkala s Cimrmanem a dlužno podotknout, že to je láska na celý život. Věřím, že až jednou budu odcházet z tohoto údolí, budu mít na tváři úsměv a z dálky uslyším- Šla do města, pro šafrán a trochu toho zázvoru, děvenka moje starostlivá... celý text

Toulky českou minulostí 1 1985, Petr Hora (p)

Jednou, při návštěvě Luxoru na Václaváku jsem měla šílenou touhu objednat a koupit si všechny svazky Toulek. Představa knihovny, kde jsou všechny Toulky mě naprosto uchvátila a postupně si plním sen, i když ne všechny svazky se dají sehnat, Alespoň Ježíšek má inspiraci - zatím tedy alespoň naleštím na Štědrý den poličku , třeba tam přibude další. Ale zpět k Toulkám, Takhle nesmírně čtivě představit naši minulost od samotného prvopočátku- to je prostě luxusní práce na velkou jedničku s hvězdičkou... celý text

Kníška Karla Kryla 1990, Karel Kryl

Naprosto nepřekonatelný textař a hudebník, Jeho nahrávky nás doprovázejí v autě a nedávno mě rozesmál syn, který jel s námi v autě a u písničky Morituri te salutant si s námi zpíval Cesta je tér a prach a udusaná hlína.... Tohle prostě přežije do dalších generací a Krylovi to z celého srdéčka přeji, zaslouží si úctu nejen naší ale i budoucích generací.... celý text

Dobytí severního pólu 2000, Zdeněk Svěrák

To je tak moc dobrý, že spousta hlášek u nás doma zdomácněla- u nás obzvláště věta" Ty máš husu, kryso?" a " ...domů, do Podolí, do lékárny- doprdele to je mi smutno". Cimrman prostě žil, žije a bude žít, na rozdíl od určitých politikům kteří se tímto heslem snažili dobýt svět a tím si žádnou slávu neudrželi ( tak maximálně ostudu), to u Cimrmana sedí a sedět bude. Pokud mě chytá světobol, sáhnu po Cimrmanovi a hned je mi na světě lehčeji.... celý text

České nebe 2009, Zdeněk Svěrák

Usmál se a udělal duhu... naprosto jedinečné a jestli se někdy u něčeho upřímně zasměji, tak u děl pánů Svěráka a Smoljaka. Souhlas s Aleshgang- jak tohle mohl někdo vymyslet- to byl prostě génius- obzvláště představy Zikmunda, jak v Nebi kolem Husa prochází a významně chřestí sirkami- o mě dostává do kolen doposud.... celý text

Vražda v salonním coupé 1994, Zdeněk Svěrák

Poprvé jsem se s Cimrmanem setkala na střední škole, kde mi spolužák půjčil gramofonovou desku. Nutno podotknout, že to bylo za hluboké totality a jí u vytváření rysů ( spíše použitím pauzáku obkreslovala díla spolužáka) poslouchala s smála se, až mi tuž stříkala na sněhobílý papír. Maminka humor nechápala, zatímco tatínek poslouchal se mnou a během poslechu a společného smíchu, padaly i hrubší výrazy ze strany tatínka ( jak ráda bych je teď poslouchala, kdybych ho slyšela) nad mými technickými výtvory. Prostě Cimrman zůstal u nás a v nás. Továrník Bienhanzel, inspektor Trachta i originál Hlaváček- byli prostě naši a když mi kdykoli "teklo do bot" vzpomněla jsem si na poslech a hned bylo lépe. Knižní verze je fajn, ale po poslechu , kdy v tomto případě přejímáte styl a atmosféru a užíváte si poslechu - zatímco kdybych četla jako prvotinu a neznala amosferu, asi bych mnohé nepochopila. Za mě - Cimrmana na hrad.... a bude vyhráno... celý text

Když papyry promluvily 1973, Anna Świderková