Wendella
přečtené 90

Strach
2016,
Jozef Karika
Tuhle knihu jsem objevila náhodou, když k ní někdo v komentáři přirovnával Šepot z lesa. Skutečně se tam objevují podobné motivy, ale jinak měla každá kniha trochu jinou atmosféru. Ze začátku jsem si říkala, že u Surmanové byla strašidelnější, ale postupem času to i ve Strachu houstlo a nakonec mi z toho nebylo vůbec dobře. Byl to takový ten pocit, který vleze člověku pod kůži a říká, že je něco hodně špatně a že bude hůř. O konci jsem přemýšlela ještě nějakou dobu po přečtení, zvrat přišel úplně nečekaně, z jednoho řádku na druhý. Musela jsem si tu část přečíst znovu, abych si byla jistá, že jsem to opravdu pochopila dobře. Jen mě mrzí, že jsem se nedočkala uspokojivého vysvětlení, co “to“ doopravdy bylo a kde se to vzalo. Ďábel?... celý text

Zvedá se vítr
2023,
Kateřina Surmanová
Nejvíc mě v této knize zaujala úžasná autorčina práce s jazykem. Použitá slovní zásoba, spojení myšlenek a slov, přirovnání, to byl jedním slovem koncert. Příběh samotný byl zajímavý, jen jsem si musela občas dávat pozor, abych si ty různě rozházené střípky správně poskládala. Nevím, jestli je na místě srovnávat tuto knížku s Šepotem z lesa, ale díky jejich vzájemnému propojení (to jediné mi na příběhu přišlo zbytečně násilné a nesedělo mi to tam) se to samo nabízí. Ta první pro mě byla napínavější a šla z ní větší hrůza, protože tam bylo víc “duchařiny, kterou hlavní hrdina nemohl nijak ovlivnit. Druhá byla “civilnější, duchařské prvky by se možná s trochou snahy daly i nějak racionálně vysvětlit. Líbily se mi obě, první malinko víc. Díky knížce Zvedá se vítr jsem si ale zase znovu uvědomila, jakou neskutečně ničivou sílu má tornádo. Jak je nebezpečné a jak strašné a nevratné škody napáchalo. Možná i proto, že autorka věnovala vzpomínku skutečným obětem.... celý text

Dívka v mlze
2023,
Barbora Bernátová
Je to taková syrová, tvrdá a drsně naturalistická knížka. Syrová a tvrdá v současnosti, drsně naturalistická v retrospektivách do minulosti. Ani jedna z postav mi nebyla sympatická. Vyšetřovatel byl až příliš stereotypní - tvrďácký děvkař (sexu mohlo být klidně míň), který má ale přece jenom někde uvnitř schovaný i kousek romantické duše (který k němu absolutně neseděl), jeho kolegyně působila nevýrazně a čas od času se z ničeho nic zachovala naprosto iracionálně a nelogicky, což z ní ve finále dělalo poněkud neuvěřitelnou figurku. Všechny ostatní postavy, včetně oběti, byly nějakým způsobem něčím poznamenané nebo vyšinuté. To, čím si oběť v dětství prošla a co si z toho vzala do života, bylo podáno hodně explicitně (ve srovnání třeba s knihou Les v domě). Přes všechny výhrady se mi ale knížka četla dobře a závěr byl překvapivý. Minimálně v tom, jak odhalil netušené (nejen) rodinné vazby mezi některými postavami.... celý text

Les v domě
2023,
Alena Mornštajnová
U téhle knížky mě mrzí jen to, že jsem předem věděla, co se v domě děje. Nebýt toho, do chvíle, kdy se autorka rozhodla tajemství odhalit, bych na to nepřišla. Do posledních stránek jsem marně doufala aspoň v dodatečnou nápravu křivdy, která nevratně zkazila život rodině, která měla se zlem v domě jen pramálo společného, ta ale bohužel nepřišla. Závěr byl nečekaný, ale byla to asi poslední zoufalá možnost, která zbývala. Při čtení posledních řádků mi naskočila husí kůže. A svitla aspoň malá naděje na to, že i když viník už nebude potrestán, bude aspoň odhalen.... celý text

Zuzanin dech
2020,
Jakuba Katalpa (p)
Velmi se mi líbil styl, jakým byla kniha napsaná. Díky přítomnému času jsem měla pocit, že jsem přímým účastníkem děje, že všechno pozoruji z bezprostřední blízkosti. Dětství hlavní hrdinky bylo krásné a jistě by měla před sebou skvělý život. Válka však změnila jak poměry, tak i lidi, kamarád z dětství se vybarvil hodně nepěkně. To, co si Zuzana prožila v Osvětimi, bylo jiné než v knížkách, které jsem zatím četla, ale o nic míň hrozné. To, jak se k ní lidé chovali po válce, je neodpustitelné. Je smutné, že když člověk přežil koncentrační tábor, často mu málokdo nabídl pomocnou ruku, a co víc, spíš se na něj lidé dívali skrz prsty. Konec je na mě trochu "přepálený", asi by to šlo udělat i jinak, než se rovnou odsoudit k trestu smrti, který v té době za takovýto čin nepochybně musel přijít, ale to nic nemění na tom, že knihu řadím mezi ty nejlepší, které jsem v poslední době četla.... celý text

Listopád
2021,
Alena Mornštajnová
Tahle autorčina knížka je trochu jiná než ty předchozí. I tady je vylíčena historie několika generací, ale historické pozadí je z velké části smyšlené. Trvalo mi o něco déle než jsem se do ní pořádně začetla, ale pak už mě nepustila a dočetla jsem ji na jeden zátah. Jedná se o mrazivý dystopický příběh, který je o to silnější, že si dobu, v níž se odehrává a která v knize přetrvala další nekonečné roky, mnozí z nás více či méně pamatují. Navíc je podaný z opačných úhlů pohledu a je zajímavé sledovat, jak do mysli jedné z hlavních hrdinek i přes to, jak byla vychovávaná, pomalu pronikají pochybnosti. Doufala jsem v lepší konec, hrdinové, vlečení událostmi doby, se však po celou dobu jen zoufale míjeli. Ale asi je to dobře, o to silnější poselství knihy je.... celý text

Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Miluju, jakým způsobem se v knihách této autorky postupně rozplétají osudy postav, dokud nepřivedou čtenáře do bodu, kterým kniha začíná. Mockrát listuju zpátky na začátek a snažím se v příběhu najít vodítka a souvislosti. A nakonec mě stejně vždycky něco překvapí. Nemám moc ráda otevřené konce, ale tady to nemohlo být jinak. To jedno slovo s otazníkem, kterým kniha končí, je neskutečně působivé, a přestože tyhle dvě postavy nebyly zrovna kladné, naznačený okamžik jejich setkání je velmi silný a člověk jim nakonec přeje, aby jim bylo odpuštěno.... celý text

Městečko Kytice
2018,
Martin Šinkovský
Skvělý nápad jak využít klasiku a zpracovat její motivy do příběhu ze současnosti. Z mého pohledu dospělého čtenáře by si zasloužil, aby byl delší a propracovanější. Je to takové šup šup a hotovo, všechno se odehraje hrozně rychle a spousta událostí není dotažená, dovysvětlená, uvedená do souvislostí, což je škoda. Ale když vezmu v potaz, pro jakou věkovou kategorii je příběh určen, tak tomuto zjednodušení rozumím. Přidávám plus za ilustrace, které by se klidně daly využít pro komiksové zpracování.... celý text