wersl
přečtené 441
Lolita
2007,
Vladimir Nabokov
Zvrhlý, opovržení hodný přesto však poetický a milující člověk, který oplívá notnou dávkou černého humoru. Tak bych ve stručnosti popsal pana H.H. I přes zajímavou zápletku a místy nečekané zvraty jsem měl dojem, že napětí ke konci mírně upadalo. Přesto je dle mého kniha čtivá a byly chvíle kdy jsem ji jen těžko odkládal. Pokud tedy čtenář od knihy nečeká barvité líčení oplzlostí, kniha ho rozhodně nezklame.... celý text
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
2003,
Arnošt Lustig
Mohlo by se zdá, že v poměru ke strhujícímu závěru se první půlka děje jen nesměle vleče, ale myslím, že i tato část má svůj nepopíratelný význam. Vždyť i mnohá hudba má svoje preludium, mířené právě tak aby přiblížila atmosféru a umě tak v lidech udržovalo napětí, které jak už jsem zmínil postupem času gradovalo. V neposlední řadě by byl svět ochuzen o úžasné věty, které právě v době popeleční středy nabývá skutečného významu : "Jeho oči opakovaly jen něco, co s jeho prací už nesouviselo, že tento popel bude nezničitelný a nesmazatelný: neshoří, protože už je sám zbytkem ohně, nezledoví, jen se promísí se sněhem a ledem, a nevyschne žárem slunce, protože už nelze vyschnout nad popel; nikdo z živých mu nebude moci nikam utéci; bude obsažen v mléku, které budou pít ještě nenarozená batolata, i v prsu, který jim jejich matky podají; zůstane v květinách, které se rozvinou ze svých lodyh, i v pylu, jímž je opylí včely; bude i v hlubinách země, kde se teprve mění zetlelé lesy v uhlí, a v nebeských výších, kde každý pohled lidských očí, znásobených teleskopem, narazí na nezbadatelný obal, kroužící kolem celého tohoto červivého pozemského jablka, v pohledu a dechu každého člověka; a kdo si napříště položí dotaz, z jakých látek je vzduch, který dýchá, bude povinen vzít v potaz tento popel; bude obsažen v knihách, jež nejsou ještě napsány, v končinách, kam ještě nevkročila lidská noha; nikdo se ho nezbaví; bude to dotěrný i laskavý popel z mrtvých, kteří zahynuli bez viny." Za mě palec nahoru !... celý text
Loretka
1955,
Vítězslav Nezval
Z počátku idylicky vyhlížející příběh, (třebas kdy Karel, pohledem zamilovaného básníka, umně opěvuje i něco tak zdánlivě obyčejného, jako je schránka na dopisy) se postupem času čím dál, tím více komplikuje až nakonec končí tragicky. To vše je popsáno velice čtivými verši. Osud si s námi někdy krutě zahrává... "Jak mají žít spolu sousedé, města a lidé cizí, když ani láska tří lidí k šťastnému konci nevede, když láska seje smrt a slzy sklízí."... celý text
Fimfárum
2008,
Jan Werich
Úžasná kniha, která nám nevtíravým leč zábavným způsobem nabízí přehršle lidových mouder. Třebas : "Naštěstí všichni lidé nejsou tak hloupí, aby chtěli být za každou cenu chytří. Lépe řečeno, dělat jak blázen a do úmoru jen proto, abych se dopracoval zaslouženého odpočinku v pohodlí, to není chytré; ovšem nechtít mít pohodlí k odpočinku a nepracovat tudíž vůbec, to rovněž není chytré. A být pořád jenom chytrý a chtít vechno vědět a mít všechno, to je vlastně hloupost. Největší hloupost pak jest chtít být hloupý. To je ovšem divná hloupost, protože vědět, co chtít, to je vůbec největší chytrost. Čili, ono se stalo uměním už jenom být živ po svém."... celý text
Medvídek Pú (20 příběhů)
1978,
A. A. Milne
Úžasný příběh o zvířátcích, která měla možná malý rozoumek, ale o to srdečnější a statečnější byla ! No a když se náhodou dostala do nesnází, byl tu přece Kryštůfek Robin, který si vždy věděl rady. Je zajímavé dívat se na tento příběh očima dospělého člověka a vzpomínat, kterak se na to díval on sám co by dítě. Až jednou budu tutu knihu číst svým dětem, budu tajně doufat, že si stejně tak později oni, při vzpomínce na ni, vybaví i mě.... celý text
