woita
přečtené 416
Falzifikátoři
2013,
Antoine Bello
Když jsem prvně o této knize slyšel, domníval jsem se bláhově, že budu mít tu čest s organizaci podobnou AKT (Agentura pro kontrolu technologií) z titulu Gravitace. Ve Falzikatořích však nejde o žádnou super technologickou společnost s agenty ala 007, ale spíše o byrokraty za stolem sepisuji stohy papíru o fiktivních událostech a osobách. Falzikatoří vynikají být neskonale nudní, přesto být i zajímavými. Když pomineme rozvlačnost popisů, které zcela postrádají vlastnost vtáhnout do prostředí i do duše charakterů, dostane se nám zajímavého náhledu do umění psaní, imaginace i fungování ovlivnitelnosti reality pouhým dobře miřeným slovem, správným načasování a podstrčením důkazů. Kniha je zajímavá jen v těch částech, které pojednávající o tvorbě a popisu samotných falešných spisů. Až ke koncem, kdy Slive ovlivní svým chybný jednáním jeden život, se zdá být trochu oživení, ale to bylo pouhé zdání.... celý text
Život mi pije krev
2009,
Jessica Abel
Vše potřebné již zaznělo. Je to natolik obyčejné i navzdory, že aktéry jsou upíři, že po přečtení není problém na vše zapomenout. Kresba byla úměrná kvalitě děje - fádní, pouze místy dosahovala lepších detailů. Postavy byly bez šťávy, jen prostí občané se svými každodenními problémy. Jedinou spásou tohoto komiksu byl až závěr s částí vyjevu citů Davida Rose.... celý text
Experiment
2004,
Michele Medda
Asi nejlepší díl ze všech (tří mnou) přečtených. Pravé detektivní dobrodružství, ve kterém Nathan, podobně jako soukromý vyšetřovatel Jake Styles v seriálu Jake a Tlusťoch, pomáhá známé právničce v šetření případu. Boj za pravdu se tak odehrává na bitevním poli i na půdě soudu. Je v tom napětí i zvrat. Doporučuji.... celý text
Flashpoint
2005,
Michele Medda
Tématicky je díl s názvem Bod vzplanutí zajímavý ve smyslu pointy (SHC Spontaneous Human Combustion), ale ztrácí ve celkovém vyobrazení. Retroperspektivní ohlednutí do Nathanova dětství není zlé, ale ve spojení s teroristickými útoky s tajemnými požáry je to dost naivní, skoro až neuvěřitelné. Navíc nato, že je Nathan eltiním vyšetřovatelem Agentury Alfa, tentokrát moc toho nevyšetřuje (většinu toho odhalil už jeho kamarád, oběť žháře).... celý text
Sirotkova cesta
2009,
Robert Buettner
Počátek se nesl v podobném duchu jako předchozí díl. Kniha působí jako jednoduší četba pro dospívající. Neobsahuje žádné složité technické termíny, komplikované postavy, ani vztahy mezi nimi. Celkové zasazení bylo přesto lákavé. Kniha mne chytla a četla se svižně. **SPOLEIR** Teď trochu konkrétněji: Na začátku testují na stacionární stanici Nový měsíc ukořistěnou Firewitch. V této části se dozvídáme více o konstrukci (řízení) slimácké lodi, cavoritu (hypotetického kovu pohlcujícího gravitaci vyjpůčeného od H.G. Wellse). Tady ještě dobré. Jen nějak mi tam nepasovalo všechno to vybavení, které si museli vzít na palubu (biokracie hold vládce všude, i v daleké budoucnosti). Pouze hloupému by nedošlo, že se všechno to nadobíčko plné robotů, starých zbraní, brnění, proviantu bude záhy hodit při bitvě o Bren (vím trochu předbíhám, jelikož muselo dojít zprvu k jisté nehodě). Po úspěšném "přistání" ala Rampa McKvák ("Říkal jsem vám, všechno co má křídla dokážu zničit") na povrchu planety začne ta lepší část. Jason, Jeeeb, Howard a Jude s Ordem se dostanou do zajetí domorodých obyvatel. Kulturně se jedná o primitivní společenství tří kmenů se zadovkama jezdících na dinosaurech a jiné pravěké fauně. Trochu mi trvalo se sžít s takovou představou, která připomínala něco z Vernerovky. Jakmile jsem pochopil celé zasazení a kulturní rozdíly, otevřel se předemnou zajímavý příběh a boje proti slimákům, kteří ovládali lidi Brenu po 35 000 let. Leč se Buettner snažil napodobit či inspirovat se některými velkými pozemskými bitvami, jako vylodění v Normadii či Hanibalovo překročení Alp, nepodařilo se mu vyvolat můj vášnivý zápal pro podobné scény. Autorovi jsem to odpustil - často v popisu užil citátů a výrobků velkých vojenských strategů. Bitva byla vyhrána a naši hradinové se dostali zpět na Zemi, která začala brojit proti nepříteli a rozhodla se přenést boj na jeho stranu hřiště.... celý text
Alvin Norge: @peklo.Zcom
2002,
Chris Lamquet
Námět z tábora vzbouřené cyber entity (ne vždy musí jít o čistokrevnou UI) mi okrajově připomnělo knihu Index hrůzy (napadnutí Wallstreet, pád letadla). Kdyby komixový scénář byl předělán do knižní podoby a dostalo se mu více propracovanějšího technického scénáře, tak tu máme bestseller. @peklo.Zcom je tak průměrnější četba. Zvraty jsou vykresleny spíše fádně a někdy se zdá, jako by bylo něco přeskočeno. Tento komix by proto zasloužil více stran, které by toto vykompenzovaly. Pokud jde o samotnou kresbu, tak jsem nijak zklamán nebyl. Jako pozitivum vnímám i postavu rozpustilé Olgy, alias Jennifer ... Alvin: "Chci vědět, kde je ten knoflík!" Jeniffer: "Knoflík? Ty ztratil knoflík? Jaký?" Alvin: "Ten který se otočí, abys už zmlkla!" Jennifer: "Knoflík, abych...It´s a joke,...Hihi...Hmm... Já stydím ti ukázat, kde ten knoflík."... celý text
Sirotkův osud
2008,
Robert Buettner
Toto je mé první setkání s nejmladším generálem snad v historii. První titul jsem neměl možnost číst, ale nijak to nepovažuji za velkou chybu, jelikož události z předchozích časů byly vcelku krátce a výstižně shrnuty. V mnoha bodech je toto klasické military scifi se vším, co k tomu patří: plno vojáků, hitech zbraně, vesmírné lodě, technologie a fyzika budoucnosti i politika. Ale abych řekl pravdu, tak tomu u této knihy zcela není. Je toho tak od každého trochu bez hlubší myšlenky, popisu a rozvoje. Jason Wander je možná uvěřitelny jako voják bojující za svou věc, ale působí naivně a úloha generála mu vůbec nepasuje (což sám kvituje). Ani další postavy jako Howard či Minimyška a její syn narozený na Ganymedu nejsou nijak složité osobnosti. Popis prostředí a prostředků je mnohdy jen účelově popsáno bez detailů, takže dva kilometry dlouhá meziplanetarni loď a její raketoplán V-Star (založený na skutečnosti) byly pro mě pouhou kulisou než aktérem děje, kterým se později také měly stát. Bylo mnohdy i těžké si představit samotné Slimaky, jak jsou oděni do tmavé zbroje a střílí z těch svých zbraní. Stejně to bylo s popisem Země, kam se Jason vrátil po dlouhém boji. Mělo se jednat o planetu vyčerpanou vydají na válku a zdecimovanou útokem ve kterém podlehlo 60 milionů životů. Ale místo toho byl Jason vláčen po hotelech, na Měsíc a po interview, takže z toho světa moc ukázáno nebylo. **SPOILER** A pak přišel další útok, který čistě náhodou zasáhl Cape Canaveral, kde spočívaly všechny kosmické obranné síly Země. Ouha, jak Země mohla vzdorovat útoku obří kosmické lodi a její flotily?! Šup, je tu Jason Wander a jeho směly plán oprášit V-Star pro muzeum, odletět s ním a vybranými lidmi k zakonzervovane kosmické lodi u Měsíce a pak s několika raketoplány bránit Zemi před ohromnou přesilou (cca 1:5). Následně proniknout na palubu velké mateřské lodi jen s třemi lidmi a loď nakonec odpálit... Je potřeba více dodávat? Naivita tohoto příběhu na mě dýchla dobou dosti minulou, kdy žánru scifi vládli velcí hnusní emzaci, laserové zbraně a kapitán lodě schopný sám odrazit invazi světů. Neříkám, že je kniha špatná. Četla se naopak svižně, děj nijak nic nekomplikovalo a místy i fakt bavila. Přesto je nutno vést v patrnosti, že tohle není série První linie od Marka Kloose, která je tomu dost podobná a která zvláda vše lépe než série Sirotčinec.... celý text
Koule
1998,
Michael Crichton
Kniha je poplatná své době, tedy její psaný styl. V dnešní době jsem zvyklý na mnohdy dlouhosáhlé popisy, ale v této knize tomu tak zkrátka není, což paradoxně považuji za rušivé. Postavy byly tuctové a nespatřoval jsem mezi nimi rozdíly. Prostředí podvodní laboratoře chyběla ta správná atmosféra, zvláště, kdy udeřila na hladině velká bouře a byla tak odříznuta od flotily podpůrných plavidel námořnictva. Průzkum vesmírné lodi a stejně tak samotné koule pozbýval více detailů. I přes toto lamentování jinak Koule si udržela svůj punc originality. Bavili mě ty teorie o účelu lodě a stejně tak významu koule. Mnohdy padly i zajímavé poznámky k terestriálnímu výzkumu a jeho zasazení do lidského kontextu. Film, který se natočil dle této knižní předlohy, přesto přese všechno musím považovat o bod lepší než knihu ...... celý text
Vynálezy a objevy
1994,
Struan Reid
Kniha mého mládí, kdy jsem jako dobrodruh rozkrýval taje vědy, jinak řečeno: Encyklopedička pro malé a zvídavé čtenáře. Je řazena do mnoha kategorií a bere je chrononologicky. Text má heslovitou formu a stručného popisu doprovázený mnoha příkladnými ilustracemi. Nejde tedy jen o uvedení letopočtů, ale obsahuje i vyobrazení principů řady objevů. Tuto knihu považuji za duchovního předchůdce encyklopedie Vědecké objevy v praxi.... celý text
Deset knih o architektuře
2001,
Marcus Vitruvius Pollio
Ke knize mě přivedla série TV dokumentů pojednávající o antických technologiích, ve které byla publikace zmíněna. Nebýt Vitruviova pojednání, zůstaly by nám mnohé historické otazníky stále záhadou, např. jak dokázaly Římané pohnout kolosy vážícími 1500 tun jako těmi v Jupiterově chrámu nebo jak dokázali přesně odměřovat vzdálenosti na svých silnicích (vždyť i Leonardo da Vinci si při pokusu o rekonstrukci tohoto stroje vylámal zuby) atd. V některých momentech je kniha příručkou pro stavbaře a zahrnuje nás mnoha praktickými radami. Také se jedná o pojednání, které nám dává porozumět tehdejší mentalitě a postupům při realizaci staveb mnoha druhů - vodovodů, chrámů, cest i měst.... celý text
Kniha o mořeplavcích
1995,
François Place
Tak tenhle malý poklad jsem dostal k vánocům jako žáček školou povinný a stále se vyjímá v mé knihovně (sekce historie), která se za ta roky rozrostla exponencionálním tempem. Obsahuje stručný přehled o všech zaznamenaných důležitých objevných cestách civilizace po moři a oceánech. Pro dítě velice zajímavé. A pro ty hloubavější odrazový můstek při hledání dalších zdrojů při poznávání historie mořeplavby.... celý text
