Yalka
přečtené 759
Knížka
2011,
Hervé Tullet
Úžasný kreativní (přitom jednoduchý) nápad. Knížku pravidelně kupuju jako dárek pro čerstvé absolventy 1. třídy. Zatím vždy měla úspěch :-)
Příhody Řeka Melikla
1974,
Witold Makowiecki
Jedna z nejoblíbenější knížek mého dětství. Jak jsem jen na ni mohla zapomenout? V určitém věku jsem na ní strašně ujížděla. Teď se mi to vybavuje: "Jakou máš oblíbenou knihu? Mně se strašně libí Příhody Řeka Melikla." "Me-li-co???" "No tak nic..." :-)... celý text
Tři útěky z Korintu
1961,
Witold Makowiecki
V dětství moje hodně oblíbená kniha, ještě víc se mi ale líbil Melikles od stejného autora.
Tance nág
2012,
Renata Štulcová
Na začátek podotýkám, že sérii čtu hlavně proto, abych si udělala vlastní názor, protože na tom ujíždí dcera. Některé dějové prvky a to, jakou roli hrají v příběhu, se mi hodně nelíbí (věštění, horoskopy apod.). Nepochybně to negativně ovlivňuje i moje hodnocení knížek. Takže si klidně k mému hodnocení připočtěte i nějakou hvězdu navíc. Naopak pozitivně mě v tomto dílu zaujalo navázání na příběh o Meluzíně od Jana z Arrasu. Musela jsem si to dostudovat, za to má autorka u mě rozhodně velké plus. Opravdu nádherné jsou obě ilustrace na předsádce, pokud by to šlo, klidně bych si je koupila jako plakát. Hledala jsem je na internetu ve větším rozlišení, ale nenašla. Líbilo se mi asi o něco víc než první díl. Příběh byl sevřenější a ocenila jsem, že Marině se nestalo tolik nehod jako v prvním dílu, kdy se stále někam ztrácela a něco vyváděla, v tom se fakt nedalo orientovat… Stejně jako u prvního dílu: nemohla jsem se začíst. Na to, že jsou hlavní hrdinové teenageři, je to dosti ponuré, Vildovi a Buližníkovi se hláškování dle mě moc nedaří (usmála jsem se asi tak jednou až dvakrát), ostatní se o ně snad ani nepokouší. Stále se mi špatně orientovalo v postavách, tápala jsem např., jestli rodina Simči, Kamči, Daniely a Plantefolieho je královská (žili přeci na tom hradě), skoro celou knihu jsem přemýšlela, jestli jsou Meluzínini nevlastní sourozenci nebo ne. Ano v knize to vysvětlené je (konkrétně toto hned na začátku), ale dle mě je tohle přesně ten typ informace, které by se měla u nových postav párkrát zopakovat, jinak se čtenář ztrácí. Ovšem oproti prvnímu dílu je to v pohodě, nových postav tu není zas tak moc. Protože mě tentokrát děj zaujal o poznání víc než v dílu prvním, bylo mi líto, že hlavní zápletka byla na konci divně useknutá (dle mě nedostatečně byla vysvětlená motivace Meluzíny k tomu, jak se rozhodla).... celý text
Červený pavilon
2004,
Robert van Gulik
Soudce Ti s Ma Žungem na Rajském ostrově vyšetřují několik záhadných úmrtí. Van Gulik přivádí znovu na scénu soudce Lua z minulého příběhu. Luo je snad ve všech ohledech opakem seriózního, čestného, pracovitého suchara Ti a van Gulik si vychutnává všechny scény s ním. Evidentně, když už takovou pěknou postavu stvořil, nechtěl se s ní hned tak rozloučit :-) Moji oblíbenci ale byli hlavně hláškující security boys Krab a Rak.... celý text
Soudce Ti a vražedný zvon
1989,
Robert van Gulik
Přečteno v rámci "projektu" chronologického čtení van Gulikových příběhů a povídek. Toto už je na mě trochu moc přestřelené. Začínám si myslet, že Chuck Noris je snad nějaká reinkarnace van Gulikova soudce Ti :-) Ovšem skvělá je soudcova hádka s jeho první dámou.... celý text
Strašidelný klášter
1994,
Robert van Gulik
Skvěle napsaný a vypointovaný hororový příběh odehrávající se během jedné noci v jednom zapadlém horském klášteře. Některé scény z něj jdou jen těžko dostat z hlavy. Potěší přítomnost soudcových dam. 100 %. Nejlepší van Gulik ever!... celý text
Vraždy na čínském jezeře
1992,
Robert van Gulik
Konečně se připojuje Tao Kan. Ťiao Taj a Ma Žung jsou v nejlepší kondici a skvěle hláškují :-) Pointa je hodně zajímavá. Co si víc přát? Spoiler: jen mi přišlo hodně nefér, že Ti má od teď ten škraloupek v životopisu...... celý text
Lakový paraván
1996,
Robert van Gulik
Brilantní detektivka! Soudce Ti se v ní objeví inkognito v hlavním městě sousedního okresu. To mu dává možnost pohybovat se bez omezení po městě. Van Gulik z toho dokážel vytěžit maximum a ukazuje nám život všech společenských vrstev ve středověké Číně pěkně zblízka a tentokrát netradičně ze soudcova pohledu.... celý text
Záhada čínského zlata
1997,
Robert van Gulik
Miluju tyhle van Gulikovy vtípky: "Moc toho ve tmě neviděl," odpověděl Chuej-pen. "Ale říká, že všichni tři byli vysocí, a jeden z nich měl rozježenou řídkou bradku." "Škoda," řekl soudce upjatě, "že ten mnich nemá lepší pozorovací talent." Samozřejmě kvalita jako vždy. Záplatke s duchem mrtvého soudce skvěle odkazuje k originálním čínským příběhům. Nicméně ani tak tenhle příběh nepatří k mým úplně nejoblíbenějším, zamotané je to jaksi až moc, jak si Ti odvodil, co se stalo paní Ku (rozené Cao) a jak rozklíčoval ten plán se zlatem, to už se dle mě rovnalo skoro paranormálním schopnostem...... celý text
Slavné případy soudce Ti
1996,
Robert van Gulik
Jsem úplně nadšená, o existenci téhle knihy neměla vůbec tušení! Je velmi zajímavé srovnávat ji při čtení s příběhy o soudci Ti, jejichž autorem je přímo van Gulik. V tomto příběhu z 18. století už dokonce vystupují seržant Chung, Tao Kan, Ma Žung i Ťiao Taj. Jejich životní osudy, zde jen letmo načrtnuté, pak van Gulik rozvinul ve svých vlastních příbězích. V příběhu hrají značnou roli věštby a duchové, jakási vyšší spravedlnost používající tyhle kanály, ale není to v neúnosné míře. Samozřejmě se nedozvíme např. nic o soudcových manželkách, ani o sexuálních eskapách Ma Žunga a Ťiao Taje. Soudce Ti zde používá torturu, velmi riskuje a používá moc své funkce jako nátlakový prostředek při výsleších a to i v případě, že nemá důkazy, jen hypotézy a podezření. Tímto se liší od věcného profíka, jak ho známe od van Gulika. Knížka je nicméně velmi čtivá, má jistě také velkou faktografickou hodnotu (samozřejmě když se vezme v úvahu, že je plná anachronismů, skutečný Ti žil ještě mnohem dříve než v 18. století). Dozvíme se spoustu informací o etiketě: je tam spousta příkladů, jak spolu komunikují lidé z různých/stejných společenských vrstev, muži s ženami, jaké se od koho čeká chování, např. jeden muž je z něčeho nekalého podezřelý jen proto, že někoho neseřval a nevrhul se na něj při nehodě na silnici, tento "důkaz" je brán jako docela pádný :-) Postavy jsou docela pěkně charakterizované, velmi se mi např. líbí postava mladé vdovy Bi Ťiou, má skvělou vyřídilku. Některé motivy z tohoto starého příběhu (např. exhumaci a možné důsledky pro úředníky, pokud by se ukázala jako neoprávěná) van Gulik zpracovává i ve svých vlastních příbězích, což není vůbec výtka, chystám se po letech číst celou van Gulikovu sérii a už se těším, jaké všechny narážky na "Slavné případy" v ní ještě objevím. Van Gulik v předmluvě podrobně popisuje jak se o téma dlouhodobě zajímal. Nejprve hledal mezi čínskými detektivkami vhodný příběh (takový, aby co nejvíce konvenoval evropskému čtenáři). Pak vybíral co nejlepší verzi vybraného příběhu (ze třech různých vydání Ti Kung An, která měl k dispozici), dál popisuje svoji práci překladatelskou a zejména velmi pečlivou práci redakční. Opravdu fascinující, kolik času se tomu rozhodl věnovat. V doslovu jsou poznámky k čínskému soudnímu systému a autorův nápad, že by někdo mohl psát detektivky v tomhle stylu pro evropské čtenáře :-), jako pomoc pro případné zájemce van Gulik přidává dlouhý seznam literatury, ze které jde čerpat. Jedním slovem: úžasné!... celý text
