zdencaaa
přečtené 173
Krvavý román
1990,
Josef Váchal
Z této úžasné záležitosti mi nejvíc utkvěla v paměti hláška o tom, že dotyčný je dřevorytec, ale z nedostatku materiálu ryje do dobrých lidí... :-D
Soumrak dne
1997,
Kazuo Ishiguro
Jedna z nejsilnějších knih, které jsem v poslední době četla, byť by se to na první pohled nezdálo. Collinsovsky laděný hlavní hrdina a zároveň vypravěč nenabízí sice prostor pro velké sympatie, ale panu spisovateli se to i tak povedlo...a to i přesto, že kniha v sobě obsahuje nejméně dva wtf momenty ve kterých vám bude ze Stevense pěkně úzko. (A má citlivá dušička to poněkud nedala, takže jsem musela knihu odložit a takzvaně rozdýchat). Avšak i přesto všechno jsou v knize náznaky, že i tento malý človíček má v sobě srdce, byť na to on a čtenář přijde až na Soumraku dne ;-)... celý text
Ve svitu plynových lamp
2018,
Steven Price
Znáte ten pocit, kdy vše zapadá na své místo a vy jen sedíte a koukáte na vše s otevřenou pusou? Tak přesně toto se stalo mně (a myslím, že nejen mně) u tohoto brilantního díla. Podle anotace by si leckdo mohl myslet, že se jedná o historickou detektivku, nenechte se ale mýlit. Jde v prvé řadě o příběh o posedlosti. Příběh pomalu tak starý, jako samo lidstvo. A je tomu tak i v litetatuře. Nabízí se Sherlock a Moriarty, ale co třeba Bílá Velryba? Nebo i zfilmovaný příběh Jesseho Jamese a Roberta Forda. V každém z nás dřímá nějaká touha...která se může časem změnit v posedlost. Pinkerton myslí, že se mstí za svého otce. Ale je tomu skutečně tak? Přečtěte si to a pochopíte.... celý text
Mořeplavec
2011,
Diana Gabaldon
Tak jsem konečně doplula s Mořeplavcem na pevninu, ale nutno podotknout, že s elegancí právě vyvrženého plejtváka obrovského...Takové těžkopádné čtení. Až jsem si občas říkala, co to proboha čtu?! A co mě hlavně štvalo? Je toho spousta - od náhodných setkání notně přitažených za vlasy, až po popisy různých nechutností všeho druhu, ve kterých se paní spisovatelka zřejmě vyžívá...A přitom to ze začátku nevypadalo tak hrozně, dokonce jsem si říkala, že by to mohlo být o něco lepší než dvojka. Ale bohužel. Na co se jsem se těšila (popis bitvy u Cullodenu, život na moři), to bylo v knize max na pár stránkách, zbytek byla vata. Takhle můžu říct jen s Poeovým Havranem - Nevermore.... celý text
Žítkovské bohyně
2012,
Kateřina Tučková
Příběh, ze kterého mrazí. Místy jsem dokonce uvažovala nad tím, jestli nečtu Lovecrafta, až tak to bylo silné.
Páté roční období
2018,
N. K. Jemisin (p)
Přišlo mi, že kniha střídavě nabírala a ztrácela dech, ale závěr byl skvělý! Těším se na další díl.
Trochu suchopárné jakobych četla příbalový léták k práškům na spaní. Nedočetla jsem.
Vážka v jantaru
2011,
Diana Gabaldon
Velice jsem se s ní natrápila. Oproti Cizince, kterou jsem přečetla jedním dechem, nic moc. Možná proto, že Skotsko je pro mě mnohem lákavější, než Francie Ludvíka XIV., která je už trochu obehraná.... celý text
Černé ovce a beránek boží
2018,
Joanna Cannon
Velice krásná kniha, ze které přímo dýchá styl mé oblíbené Flannery O´Connor a která mě doslova nadchla svojí bezprostředností, ale i překvapila naprosto pravdivým vystižením charakterů lidí žijících na maloměstských předměstích. Určitě se k ní někdy vrátím :-) Citát na závěr: "Myslím, že je to tady moc růžové i na Ježíše."... celý text
