ZekeBezKočky
přečtené 194
Šeptající mrtví
2024,
Darcy Coates
Na to, že tuhle knihu vyhlížím už od jejího prvního vydání v angličtině, jsem se k jejímu oficiálnímu přečtení dostala až dost pozdě. Černá zima nebyla zrovna můj šálek čaje, ale Šeptající mrtví mi slibovali přesně tu nálož duchařiny, jakou jsem si oblíbila u Darcyiných Strašidelných domů. A dostala jsem ji. Dostala jsem dokonce i kočku a starý rozpadající se dům. Navíc přibyl i rozlehlý hřbitov, pohádkově idylické městečko, industriál v podobě přádelny a poměrně dost postav, na jejichž vývoj jsem zvědavá. Keira je dle mého naprosto typická Darcyina hrdinka, ale na její minulost jsem zvědavá. Neuvěřitelně mě bavila Zoe se svými ujetými nápady a oblíbila jsem si i dědu Adage. S Masonem jsem měla lehce problém se sžít - stejně jako mi Keira připadala jako typická hrdinka Darcyiných knih, Mason mi okamžitě připomněl typický "love interest" z jejích příběhů ve stylu Dorrana nebo pana Argentona, ochranářský, hodný a neuvěřitelně kladný bez jakýchkoliv dalších přidaných hodnot nebo vlastností. Ale třeba se taky ještě vyvine nějak dál podobně, jako to čekám i u Keiry. Vedlejší postavy mě ale docela zaujaly a doufám, že v dalších dílech dostanu víc obyvatel Blighty, včetně Harryho, který by tam rozhodně měl mít víc prostoru i s tou svojí transientní death grunge nebo jakou to kapelou a samozřejmě svojí matinkou a jejími neúnavnými snahami najít mu přítelkyni.... celý text
