Zlord Antiježíš
přečtené 1135
Nebeští jezdci
1990,
Filip Jánský (p)
Tohle není hra. Není to dobrodružství, ani romantika. Není to zkouška odvahy a hrdinství. Je to krutá bestie, jíž říkáme Válka. Válka, mrzačící a nesmyslná, beroucí a zraňující, stavící člověka proti člověku a nedotazující se na důvody nebo důsledky. Smyslem války je válka sama a neohlíží se na oběti. Pohlcuje těla i duše všech, kterých se dotkne a svou zvrácenou logikou ničí, týrá a drancuje. Nebeští jezdci vás dostanou do války, ale ne do té černobílé války, plné superhrdinů a "těch zlých", ale přesně do té války o jaké píšu v prvním odstavci. Rozměr knihy je lidský, spíše šedivý než černobílý, ale především mrazivě a reálně krutý. Pochybnosti, smrt, beznaděj, přirozená lidská krutost, ale i obětavost nebo schopnost odpouštět, to vše je příčinou, že kniha čtenáře emočně rozsápe jako kus hadru a ještě dlouho po dočtení nedovolí usínat v klidu.... celý text
Vyslanci do prázdna
2005,
Frank Herbert
Duna je neopakovatelná (myslím celou šestidílnou sérii) a proto není na místě její srovnávání s jakýmkoli dalším počinem (nejen) jejího autora. Pokud bych totiž vzal Dunu jako nemístné nastavení laťky, Vyslancům musím přiřknout tři hvězdičky. Berme ale knihu v globálním kontextu a pak se nám do rukou dostává velmi dobře napsaná, poutavá a zajímavá sonda do problematiky stvoření umělé inteligence, přesněji uměle stvořeného "vědomí". Na celém rozsahu rozvíjená úvaha o definici vědomí je pouhou první překážkou na cestě za jeho "výrobou", respektive jeho stvoření člověkem. Frank Herbert nás bravurně seznamuje s obtížemi a problémy které vyvstávají už v teoretické rovině pokusu o něco podobného. Přidává ingredience morální a v menší míře dokonce náboženské roviny problematiky člověka - stvořitele, nebo chcete-li člověka boha. Nebyl by to ale Herbert, autor nejpestřejší filosofické ságy ve světě sci-fi, aby problém neobsáhnul ještě šířeji. Zabývá se tak motivem daného činu i nástroji podřízenými, hlavně ale uzpůsobenými, přímo pro dosažení cíle. Autor vidí téma v širokém kontextu a opět nutí přemýšlet. Vyslance do prázdna necítím jako zásadní knihu žánru, rozhodně ale jako knihu která mi přinesla víc než pouhých pár chvil s knihou, odreagování nebo jen zábavu. Závěrem si dovolím optimistickou poznámku k tématu: Skynetu se ještě dlouho bát nemusíme. .o)... celý text
