Zrzka1
přečtené 550
Poupátka
2021,
Hana Lehečková
Název Poupátka zní sice něžně a poeticky, po přečtení knihy ale dostává hodně hořkou pachuť. Je metaforou pro malé dívky, děti, členky divadelního kroužku, k poupátkům je přirovnává vedoucí divadelňáku Mirek, který své svěřenkyně psychicky i fyzicky zneužívá. V kontextu české literatury, která je, co se týče témat, poněkud stereotypní, jde o dílo (stejně jako autorky kniha Svatá hlava) výjimečné tématem i zpracováním. Přiznám se, že jsem si během čtení také vzpomněla na v komentářích zmiňované Vrány od Petry Dvořákové (vyprávění skrze dětskou hlavní hrdinku), ale taky Houbařku Viktorie Hanišové (téma sexuálního zneužívání blízkým člověkem). Poupátka ale podle mě nabízejí víc. Kromě tématu pedofilie děsivě věrohodně předestírají čtenáři způsob, jakým predátor dětmi manipuluje, připoutává je k sobě, zdůrazňuje jejich výjimečnost, aby na ně vzápětí řval. Jak si je postupně a vědomě připravuje, aby s nimi navázal fyzický kontakt. A zároveň manipuluje i jejich rodiči, těší se oblibě a tím pádem vyvstává pochybnost, zda by rodice svým dětem věřili, kdyby se jim svěřili s tím, co se děje na divadelních lekcích, soutěžích, výletech. Na závěr nutno připomenout, že je kniha založená na osobní zkušenosti Hany Lehečkové. Že vedoucí divadelního kroužku Mirek je skutečný Miroslav Slavík, který byl v roce 2003 odsouzený za téměř dvanáct let zneužívání nezletilých dívek na osm let vězení, odseděl si čtyři a, jak autorka uvedla v rozhovoru pro Novinky.cz, divadelní komunita ho svým způsobem přijala zpátky. Velice autentické a přesto citlivě zpracované dílo doplněné krásným grafickým zpracováním.... celý text
