• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Krize republiky - Hannah Arendt

Krize republiky je soubor čtyř textů, v nichž Hannah Arendtová zkoumá krizové události a vývoj politického života ve Spojených státech v 60. a 70. letech 20. st... detail knihy

Nové komentáře u knih Hannah Arendt

Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla

„Velké dílo, které s sebou nese nadčasová sdělení, která budou důležitá pro každou dobu. Pouze cituji: “Z hlediska politických a sociálních věd je ovšem důležité, že podstatou totalitní vlády – a snad to odpovídá povaze každé byrokracie – je vytvářet z lidí funkcionáře a pouhá kolečka v administrativní mašinérii a zbavovat je takto lidskosti. Pak lze dlouho a prospěšně debatovat o vládě “Nikoho, což je doslova politická forma vlády známá jako byrokracie. (…) Opravdu jsme díky moderní psychologii a sociologii – o moderní byrokracii už vůbec nemluvě – velmi přivykli vysvětlení, které zbavuje jednotlivce odpovědnosti za jeho činy pomocí toho či onoho druhu determinismu. (…) Eichmann nebyl hloupý. To, co ho predisponovalo, aby se stal jedním z největších zločinců nacistické epochy, byla naprostá nepřítomnost myšlení, něco, co v žádném případě není totožné s hloupostí. A jestliže toto je “banální a dokonce směšné, jestliže ani při nejlepší vůli jsem nebyla s to u Eichmanna odhalit ďábelskou hloubku, neznamená to, že tuto Eichmannovu dispozici považuji za něco obvyklého.“... celý text
— painthers

---

Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla

„Děj knížky se odehrává nejprve v okupovaných územích Německé říše a poté skokem do Argentiny a poté v Izraeli. Je to vyprávění jak chytli a odsoudili Adolfa Eichmanna za zvěrstva co páchal on a jemu podobní. Jestli vše bylo správně to nechť určí čas. Za mě to bylo správně. Je pravdou, že né všichni byli potrestáni. Bohužel více jich uniklo trestu a dnes již není síla je soudit. Brání nám v tom morálka a výčitky svědomí. Škoda, že se toto nečte na základních školách. I když učitelé teď nedávno měli školení v Terezíně a dostali podklady pro následné učení školáků. Za mě je to silný příběh a výsledek byl správný i když nedostatečný.“... celý text
— čichačknih

---

Původ totalitarismu I–III

„Abych byl upřímný, necítím se dostatečně inteligentní, abych tento opus komentoval, dovolím si však několik drobných poznámek. 1. Antisemitismus Autorka v této části předkládá čtenářům ve své době možná i dnes poněkud skandální tezi a sice odmítnutí "věčného antisemitismu" tedy to, že jsou Židé obětní beránek, objektem věčné nenávisti, z toho vyplývá, že jakkoli zrůdný čin vůči Židům, je "legitimován" právě tímto věčným antisemitismem. Arendt tedy za pomoci historických skutečností dokazuje, že se mohli vůči hrůzám, které i přesto, že je nemohli v plném předpokládat, tak se pro ním za pomoci svých značných finančních prostředků zabezpečit. Židé udělali osudovou chybu, že se nedokázali přizpůsobit novým poměrům, vzniklých imperialismem na konci 19. století, zkrátka nedokázali přetavit své finance v politickou moc. Během tzv. zlatého věku (cca 1870- 1914) těchto apolitických postojů využila buržoazie. Vzestup antisemitismu je také v nepřímo úměrném vztahu s úpadkem národních států, což v například v kontextu národního socialismu, může znít na první pohled paradoxně, dává to však smysl, jelikož vlivem nových společenských poměrů, došlo k nadprodukci kapitálu. Velmi zajímavá je také analýza Dreyfusovi aféry. 2. Imperialismus Jak jsem již zmínil v předchozí části komentáře, buržoazie vznikla v důsledku imperialismu, nalezl se nové odbytiště kapitálu velmi zajímavá je taká analýza rozporu mezi národními státy. Dále vznik sporu mezi imperialismem a pan- hnutími, který přetrvává dodnes v onom sporu mezi mořskými a zemskými národy, prezentovanou Duginem a podrobnou koncepci měl Carl Schmitt ve svých Großraumech, takže velmi zajímavé sledovat historický vývoj těchto geo- politických teorii, které bohužel stále ovlivňují dnešní svět. Analýza rasismu je také velmi užitečná. Poslední poznámku si dovolím Hobbesovi, kterého Arendt nazývá "prvním teoretikem buržoazie." 3. Totalitarismus Vůdcové totalitních hnutí se opírají o sílu mas. Z mas vzniká atomizovaný jedinec, jedinec bez sociálních vazeb, totalitní společnost můžeme tak chápat jako souhrn atomizovaných jedinců. Z tohoto ovšem logicky vyplývá že tomuto souhrnu stačí, jakožto cíl pouhé vítězství, jelikož nemá žádné vlastní zájmy. Arendtová také uvádí že definiční rys totalitních hnutí je násilí, do doby vzniku těchto hnutí, tyrani využívali násilí pouze nástroj k likvidaci politických odpůrců. Totalitní hnutí, však využívají násilí, jakožto prostředku k vládnutí. Poslední poznámku si dovolím k pojmu ideologie. Samotné slovo ideologie - idea ( myšlenka) a logos (věda) tedy věda o myšlence. Dává jakékoliv myšlence nehledě nato, jak zrůdné, nálepku vědeckosti, což nás vede k tomu že:Pokud se řekne A musí se říct celá vražedná abeceda až dokonce." Jinými slovy pokud si na začátku stanovíme axiom, jakožto pravdiví musíme v něm deduktivně pokračovat bez ohledu na to kam nás vede, slovy Camuse: ,,Na konci každého racionalismu je masový hrob." Ono obecně zajímavé, že na tom, že Osvícenství "vedl do plynové komory", se shoduje Arendt, postmoderna, Frankfurtská škola a Camus. Což je prostě fascinující. Abych to shrnul kniha i přes svou náročnost rozhodně stojí za přečtení! Je v ní totiž mnohem víc myšlenek, než těch, které jsem zvládl pochopit a v tomto komentáři nastínit!“... celý text
— atom018

---

---

Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla

„Už třetím dnem přemýšlím, co o této knize napsat, tak na mě zapůsobila. V hlavě se mi motá spousta postřehů jako klubko hadů, je těžké je utřídit do jedné nosné myšlenky. Je to velmi dobře napsaná, velmi silná a také velmi děsivá analýza toho, co se z člověka může stát, když přestane samostatně přemýšlet a v podstatě dobrovolně se podřídí vyššímu řádu. Ovšem úplně stejně zaujala myšlenka, že spravedlnost a ospravedlnitelnost určují vítězové. V jiném případě by za Hirošimu a Nagasaki muselo být souzeno i USA. Doslov Martina Palouše je třešničkou na dortu.“... celý text
— Guarnere

---

O násilí

„Určitě zajímavý přínos, myslím si ovšem, že Arendt mě ohromí ještě mnohem více.“
— Kopta