Nová kniha
Ohniště v obýváku - Jan Zrzavý
Ohniště v obýváku představuje soubor textů dvou známých biologů, Vojtěcha Novotného a Jana Zrzavého, v nichž s humorem sobě vlastním komentují aktuální dění ve ... detail knihy
Populární knihy
/ všech 7 knih
Nové komentáře u knih Jan Zrzavý
Proč se lidé zabíjejí (homicida a genocida)
„Tu půlhvězdu strhávám za plagiátorství. Konkrétně za to, že jedna z kapitol o genocidě a kus kapitoly následující je nepřiznaná parafráze Diamondova „Třetího šimpanze“. Americký autor je tu zmíněn výlučně jako zdroj konkrétního dopisu tasmánské osadnice, přetištěného koncem 19. století v lokálním tisku. Zrzavý ho otrocky převypráví podle Diamondova podání, místo aby nahlédl do pramene (do oněch novin, není-li archivován dopis). Jinak Zrzavý na Diamonda v průběhu rabování faktů – ba dokonce jeho unikátních novoguinejských zkušeností – neodkáže ani jednou. Kdyby to provedl student, v okamžiku odhalení by dostudoval. Pan profesor asi smí; co je dovoleno Jovovi...
Ale to by měla řešit spíš disciplinární komise než můj komentář, takže ke čtenářským aspektům dílka. Ve své černohumorné eseji se Zrzavý snaží vysvětlit vraždu a genocidu nikoli jako patologie, ale jako projev naší biologické přirozenosti. Hledá odpovědi na otázky, jaké způsoby infanticidy volí rodiče vlastní vs. nevlastní (a proč se různí); co zvýší naši šanci zemřít rukou potomka; nebo kvůli čemu se muži násilně zbavují spíš partnerek mladých než starých. Evoluční psychologie, již Zrzavý popularizuje, nabízí obohacující a pro někoho snad i kacířské náhledy na lidské univerzálie.
Třeba na zločinnost jako na sociálně stabilní strategii, kterou tudíž nelze vymýtit tresty. Nebo na genocidu nikoliv jako vraždu ve velkém, nýbrž – v jistém smyslu – její opak. K homicidě totiž tíhnou lidé uvažující způsobem "půjčka za oplátku", kdežto ke genocidě stoupenci uvažování "oni nejsou jako my", což jsou podle autora dvě alternativní strategie, původně paradoxně designované k prevenci konfliktů. Dál homicidy páchají nonkonformní jednotlivci (často) ve vlastním zájmu, kdežto genocidy jsou kolektivní podniky praobyčejných občanů (zhusta) idealistického ražení, doprovázené nápadným mravním purismem. Ve smyslu „vyhlaďte město, ale neodnášejte si z něj, co vám nepatří“.
Byla by chyba čekat něco jiného než esej – třeba rozsáhlejší pojednání. Kniha notýskového formátu nabízí zkrátka hrst faktů pospojovaných vtipnými glosami a ústící do dráždivého závěru. Nic víc, nic méně. První kapitoly autor vypotřeboval na to, aby čtenáře vůbec naučil biologicky myslet. Z pohledu biologa je to trošku škoda (autor se místo toho mohl věnovat třeba siblicidě nebo válce, na něž se v knize příliš nedostalo), zato humanitní učence – ideálně filosofy, historiky a theology – by dílko mohlo obohatit o nový úhel pohledu. Mnozí totiž nad faktem zabíjení žasnou jaksi víc, než by odpovídalo naturelu nás živáčků (od šimpanzů a rypošů po bolševiky či argentiské junty), v nichž evoluce požírá své děti.“... celý text
— JulianaH.
Fylogeneze živočišné říše
„Fylogenetické poznatky stárnou jak sýry za výlohou, ale tahle knížka je i s odstupem výbornou učebnicí. Poměr cena (střízlivý objem stránek) / výkon (hustota informací) za mě ideální.“... celý text
— TGC
Ohniště v obýváku
„Opet lahodne cteni kratkych vtipnych udernych textu. Jen je skoda, ze vetsina politickych narazek je jiz davno zapomenuta (probuh, kdo to byl ten Zeman?) - a pak ze se pry lidstvo dokaze poucit z historie ;)
Laskavy novotny humor tu je stridan s kousavym provokativnim zrzavym rypanim a opet to paradne funguje. Casto jsem se smal i nahlas a spousta inteligentnich prekvapivych postrehu me vazne bavila! :)“... celý text
— IHT
Jak to chodí u opic
„Sbírky fejetonů jsem nikdy úplně nevyhledával, už jen proto, že neuvěřitelně rychle stárnou a nezřídka se spíše už jen úsměvně než trefně vyjadřují k událostem dávno minulým a bouřím, které se nakonec ukázaly jako bouře ve sklenici vody. U pánů Zrzavého a Novotného jsem však udělal výjimku, která ale v řadě ohledů potvrdila můj předchozí názor. Na jednu stranu zde jsou zajímavé, pronikavé, mnohdy provokativní texty, které čtenáři dovolí nahlédnou do fungování vědy, stručně ho seznámí s různými biologickými jevy a nadhazují zajímavé paralely mezi „přírodou a kulturou“ či mezi různými lidskými společnostmi, na té druhé tu najdeme až příliš mnoho rádobyvtipných fejetonů, které odkazují k dávno zapomenutým událostem (často takovým, jež si není nutné připomínat), popřípadě takových, které se nedají označit jinak než „starý bílý muž křičí na mraky“ (a to zas tak staří nejsou, natož v době psaní texů). Obzvláště to platí, když se pokoušejí vyjadřovat k politickým, ekonomickým, ale i některým společenským tématům. Nicméně, jak sám Zrzavý píše, raději se zeptejte kominíka než vědce, když se chcete něco dozvědět o světě. Z prvního svazku tedy odcházím s pocitem, že by bývalo lepší vybrat opravdu jen ty nejlepší kousky (které se vyjadřují k zásadním událostem, jsou nadčasové nebo mají co říct k současnosti), místo dvou knih vydat jednu a ušetřit trochu papíru. Pak by to klidně mohla být pětihvězda. Uvidíme, jestli na tom pokračování něco změní.“... celý text
— TheRaven
Jak se dělá evoluce – Labyrintem evoluční biologie
„Jak už psali jiní přede mnou - naprosto parádní kniha, která shrnuje vše podstatné o biologické evoluci. Jistě se dá souhlasit s mnoha již zmíněnými postřehy, ať už kladnými (humor), či zápornými (tříštění textu kvůli rámečkům - i když mně to až tak nevadilo -, malá velikost písma, těžký papír a s tím i velká hmotnost knihy), jako celek jde ale o naprosto senzační dílo, které je běžnému čtenáři určitě přístupnější než učebnice profesora Flegra.“... celý text
— vojtamar
Jan Zrzavý knihy
Žánry autora
Fejetony, eseje Literatura naučná Historie Příroda, zvířata Psychologie a pedagogika Sociologie, společnost
Štítky z knih
vraždy evoluce smrt přírodní vědy biologie věda zoologie sociobiologie evoluční biologie genocida
Zrzavý je 7x v oblíbených.