Jarmila Schreiberová
česká, 1949
Nová kniha
Pátečníci na fotografiích Karla Čapka - Jarmila Schreiberová
Fotografická vášeň Karla Čapka netrvala příliš dlouho a vrcholila v letech 1930–1932, kdy vznikla i většina jeho fotografických portrétů pátečníků. Šlo o přátel... detail knihy
Populární knihy
/ všech 6 knih
Nové komentáře u knih Jarmila Schreiberová
Pátečníci na fotografiích Karla Čapka
„Půvabná publikace pro fanoušky první republiky a zvlášť čapkovského okruhu. Čapek bohužel nezvládl vyfotografovat všechny osobnosti pátečnického kroužku - za 13 let setkávání jich jeho vilou prošlo jistě víc než sto. Některé nezastihl s fotoaparátem, jiní chodili mimo období jeho fotografické vášně (na počátku 30. let) a někteří se prostě fotit nechtěli (jako jeden z nejbližších čapkových přítel Ferdinand Peroutka). Ale i těch 30 a něco pátečníků představuje zajímavý vhled do dobového milieu. Rozhodně jsem o všech nevěděl, a to mě bratři Čapkové opravdu baví. Taky shrnutí pozdějších osudů jednotlivých osob představuje pestrý obrázek českých dějin 20. století - někteří zahynuli za války, jiní emigrovali, někteří se později dali do služeb komunistů. Díky za tenhle ediční počin, publikační činnost PNP je čím dál zajímavější!“... celý text
— Dobraadresa
Pátečníci na fotografiích Karla Čapka
„Hodnotím tuto knihu jako ediční počin. 200% bych dal za její grafickou a fyzickou podobu, protože je to skvělý nápad přiblížit se starodávnému fotografickému albu, o které se také i obsah knihy opírá. Volba papíru, zlom, tok textu, všechno je moc pěkné a je tedy radost takovou knihu i mít v ruce.
A pokud jde o obsah - nechci hodnotit fotky Karla Čapka z estetického pohledu. Je jasné, že šlo o amatéra a měli bychom mu líbat ruce, že kolem sebe shromažďoval intelektuální elitu první republiky z různých oborů a taky je při jejich pátečnických sezeních tu a tam vyfotografoval. O tom není sporu. (A přeci jen si neodpustím konstatovat, že některé ty portréty se mu opravdu velmi vyvedly.) Že po sto letech přijdou vědci a začnou dávat jeho fotkám tvar, který tedy není "jím autorizovaný", je sice na pováženou, ale budiž, rozumím tomu, že skrze Čapkova alba a fotky nalezené v pozůstalosti Josefa Palivce se pokoušejí zkompletovat i vizuální představu o společnosti, která se kolem KČ scházela. A jsem rád, že to udělali nejen s pietou, ale také s určitým citem, také oceňuji. (Tady bych dal 100%.) Badatelko-editorská povinnost je i to, že jsou zveřejněny nepovedené snímky, dvojexpozice apod., (což by se asi Čapkovi nelíbilo - ačkoliv...), ale i k těmto "zmetkům" je zde chován jistý druh gentlemanství. Velmi oceňuji úvodní kapitolu, která je velmi podrobným vzhledem do "maximálně možného" detailu, kdo pátečníci byli, jak a kde se scházeli, kdo je vlastně tvořil atd., záslužný je vzhledem k povaze publikace i editorský kontext. Takže radost nad radost.
Za problematickou (tam bych dal 40%) považuji textovou část portrétů jednotlivých osobností, která je podle mne nevyrovnaná - ať už do míry informace, hloubky informace, časového rozvržení informace a to i ve vztahu k Čapkovi nebo pátečníkům jako takovým. Jsou to najednou poměrně nezáživná encyklopedická hesla, ale nedrží se žádného mustru, působí trochu jako - co jsme o daném člověku zjistili a chtělo se nám napsat. To je škoda. Já si vážím toho, že některé osoby vlastně nově identifikovali (i se zapojením dalších archivů), ale někde se mluví i o jejich poválečném působení, někde ne, někdy se uvádí, že byl členem zednářské lóže, (je to nutné? - a víme u ostatních, že nebyli?), někdy boxíček s dalším citátem s osobou souvisí více někdy méně, někdy velmi málo...Zkrátka tento způsob nejednotnosti jsem nepochopil. A co mi absolutně nikdo nevysvětlil - jak je možné, že mezi hesly chybí Ferdinand Peroutka, jeden z nejznámějších pátečníků? Pokud nebyl součást Čapkových souborů, má to být v ediční poznámce vysvětleno. Ale protože se tam ocitají i portréty mimo Čapkův soubor, pak pro absenci Peroutky není omluvy.
Přesto jsme za knihu moc rád, je to pěkný předmět, zhmotňující jistou kvalitu první republiky a některé portréty jsou pro mne až překvapující - ještě nikdy jsem neviděl tak blízko do očí třeba Karlu Poláčkovi. Takže Mistře, pane Karel Čapku, i páni editoři, děkuji!“... celý text
— Apo73
Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5 (Díl 1)
„Už pár dní knihou listuji, čtu po chvilkách, na přeskáčku... a líbí se mi. Moc se mi líbí! :-) // Jsou tu malíři, spisovatelé, hudební skladatelé, herci, filozofové, sochaři i básníci – pro přehlednost abecedně seřazeni, v jmenném rejstříku řádně zaevidováni, přičemž - a to nesmím opomenout – každý medailon je opatřen portrétní fotografií dané osobnosti, jejíž působení, chcete-li účinek, je sám o sobě při takovém hromadném seznamování nezanedbatelný.
Informacemi kniha čtenáře nepřehltí, v mnohém jen naznačí a další nechává na něm (viz pravidelné odkazy na literaturu, do které lze souběžně nahlédnout). // Dávám maximální počet hvězdiček. // A protože zde převládají muži, vyzdvihuji ženy.
Jsou to:
- Zdeňka Baldová (1885-1958)
- Marina Cvětajevová (1842-1941)
- Leopolda Dostálová (1879-1972)
- Terezie Duchácká (1855-1930)
- Milada Horáková (1901-1950)
- Růžena Jesenská (1863-1940)
- Hana Kvapilová (1860-1907)
- Růžena Nasková (1884-1960)
- Henrietta Sontagová (1806-1854)“... celý text
— milamarus
Chvála české kuchyně - bible české gastronomie
„Úžasné nahlédnutí pod pokličku české kuchyně v běhu staletí. Netřeba více dodávat.“
— JancaMia
Chvála české kuchyně - bible české gastronomie
„Skvělé pojednání o historii české gastronomie. Od pánvičky po mistry kuchařského umění. Ukázky z literárních děl to výborně doplňují.“
— bookcase
Jarmila Schreiberová - knihy
Žánry autora
Literatura česká Literatura naučná Historie Kuchařky Umění
Štítky z knih
osobnosti herci gastronomie česká kuchyně Smíchov (Praha) medailony osobností Karel Gott, 1939-2019 dobové, historické fotografie české osobnosti
Schreiberová je 0x v oblíbených.