Dědina
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415694/bmid_dedina-VtQ-415694.jpg
4
2605
2605
Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, příběh jedné současné vesnice vyprávěný očima jejích obyvatel. Josef se marně trápí, proč jeho syn Zbyňa odmítá převzít hospodářství, když je potřeba toho tolik napravit na polích zničených v družstvu. Vavirci počítají, kde by mohla ukápnout další koruna, dobrosrdečná prodavačka Maruna se snaží být s každým zadobře a řezník Láďa se dobývá pod cizí sukni. A malá Petruna? Ta chvilku neposedí. Přirozená fyzická blízkost hrdinů, jejich společná práce, jejich touha po lepším živobytí až vypočítavost jsou zdrojem věčných svárů i svázanosti a také marné snahy vyléčit minulé rány. Svižné vyprávění, které nikoho nesoudí a co je podstatné — nenudí.... celý text
Přidat komentář
Moc poveděná knížka, jako bych v některých pasážích slyšela moje babičky, které jsou z vesnice. Děj je celkem předvídatelný a nejedná se tam o žádné divoké zvraty, ale i tak se od ní neodtrhnete.
Knihu jsem přečetla během dvou dnů,nemohla jsem se odtrhnout. Příběhy jedné malé vesnice, kde obyvatelé žijí své "obyčejné" životy, přesto kniha není obyčejná. Každá kapitola a její části jsou vyprávěny jinými postavami, všechny se ale nakonec prolínají v jednu dědinu. Je to také dobrý trénink paměti, pamatovat si, kdo je čí syn, snacha či dědeček:-)
Prostřední roztahanou povídku nebo příběh jsem nepobrala - tuny stran o omáčce okolo a nakonec to nemá ani vyústění ?!!
Jinak se nedivím že mají měšťani vesnice za buranstvo .. když je člověk popíše takhle ještě s tím nářečím, tak je to buranská líheň !
Jinak líbilo.
Moc se mi to líbilo,četlo se to samo a to nářečí tomu dodávalo patřičnou atmosféru.Pro mě to bylo takové nostalgické vzpomínání na dětství. Babička, ďědeček, zabíjačka,při které se sjelo celé příbuzenstvo, kočky na půdě. Určitě zkusím i další autorčina díla.
I když jsem si byla jistá, že kniha bude dobrá, protože vím, jak Petra Dvořáková umí, nečekala jsem, že to bude až tak výborný. Je to jeden z těch románů, který se vám vrejou pod kůži a při každý větě vám plesá srdce, že konečně zas někdo odvádí tak kvalitní řemeslo. Tohle je prostě Literatura s velkým L, klaním se Paní spisovatelce, neskutečnej zážitek.
Čtení mě bavilo. Vhodně použité nářečí, realisticky popsané postavy. Většina postav není výrazně záporná ani kladná, i když asi dvě jsou nesympatické až až. Tak nějak ten život asi může vypadat.
Petra Dvořáková poprvé.
Líbí se mi jak píše - nářečí pod kterým si opravdu představím postavu - je mi to blízké.
Nicméně, obsahově mne kniha zase až tak nenadchla (čtyři lehce propojené samostatné příběhy), ale jsem rád, že jsem ji přečetl. Jediný motiv, který se mne dotkl byl v poslední povídce/novele/ příběhu - krutost staroby a propojení rodin, které mají přebírat závazky - brr, bylo mi až mrazivo.
Moje první kniha od Petry Dvořákové a za mě jedna z top. Ten jazyk, ta syrovost, naturálnost! Paráda! Úplně mě zanesla na vesnici, do té sítě vztahů lásky/zášti/nesnášenlivosti/závisti/malosti. Sice žiji také na vesnici, ale pořád jsem si při čtení té knihy říkala, že takto to přece nemůže být, že to takto mezi lidmi nemůže fungovat :D
Petra Dvořáková mě baví. Její Sítě jsou super a také Dědina se povedla. V jednoduchosti je síla.
Dědina, geniální a přitom úplně obyčejná. Čtyři novely vyprávějící o životech lidí žijících v jedné vesnici. O lidech žijících tak nějak po staru, tak jak jsou roky zvyklí, o lidech trpících křivdou, žárlících na sebe, pomlouvajících se, vlastně o úplně obyčejných lidech, ale s bravurně vykreslenými charaktery.
Na začátku to vypadá, že příběhy budou provázány, což sice jsou, ale jen velmi letmo, což je trochu škoda...
Nářečí dodalo knize ten správný šmrnc! A obálka, ta je naprosto úchvatná!
Předem musim říct, že jsem od knížky čekala úplně něco jinýho. Sluníčko, ptačí zpěv, pohodu, radost ze života, údolí s bublajícím potůčkem....atd. A vůbec nic z toho jsem v knížce nenašla. I přes to musim hodnotit 5*, protože to, co autorka dokonale popisuje, je vlastně pravý vesnický svět. Dřina, pot a mindrák ze všech ostatních....Každý, kdo měl pra/rodiče žijící na vsi, se alespoň v jedné postavě poznal. Tímto děkuji za zboření veškeré falešné romantiky, která se v dnešní době v mnohých městských lidech zabednila..
Skvělá povídková kniha. Jsem z Jižní Moravy, takže mi bylo nářečí blízké, ve čtení mě vůbec nerušilo, užívala jsem si ho :) Nejvíc se mi líbila druhá povídka o řezníkovi. Typické problémy na menší dědině, úplně v tom vidím tu naši, ze které pocházím a ve které žiju.
Jsou to vlastně takové čtyři povídky,ale výborně napsáno.Hodně jsem se u toho bavil,myslím že se v knize dost lidí pozná.Četl bych vlastně dál příběhy z DĚDINY.
Jediné, co se mi na knize líbilo byl jazyk, jinak kniha o ničem...čekala jsem asi něco jiného.
Ojoj! Vesnická bitva!
Staré pořádky proti novým!
Ženský proti chlapům!
Všichni proti všem!
...co je to vlastně onen „selský rozum”???
Kniha bez děje. Sympatickou postavu v ní nenajdete. Zato v ní najdete nenávist, závist, pomluvy, burany... Tvrdost a bezcitnost - k rodině, dětem... Prostě taková vesnice, kde snad není nikdo normální.
"Tady na dědině člověk musí umět vodpustit. I těm závistivejm. To nestačí jednou za život. To musíte každej den znova, jinak byste tady nemohli žít."
Hodně zajímavá sonda do života lidí na vesnici. Autentičnost je podtrhnuta jazykem, jakým je kniha napsaná.
Jde o moje první setkání s autorkou a určitě nelituji!
Konečně někdo kdo se nesnažil napsat knihu v typickém nářečí, ale opravdu ji v tom nářečí napsal! Kniha krásně plyne, nezadrhává se, přečetla jsem jí za chívli, pro mě odpočinková knížka, kde se člověk co je z "dědiny", kolikrát hodně nasměje, když mu některé postavy, a konkrétně jejich chování a mluva, budou připomínat leckteré sousedy nebo babičky, dědečky možná tchýně? Kdoví, doporučuji!! ( Možná doporučuji hlavně lidem, kteří nebudou potřebovat slvníček na začátku knížky a nebude jim toto "nářečí" vadit.
Já bych si tedy klidně přečetla dědinu 2, kde by se odkryli osudy dalších postav, nebo by jsme viděli jak to s těmito bylo v budoucnu.