Snoopi diskuze u autorů

Emily Nagoski patří mezi nejznámější vzdělavatele v oblasti sexuálního života na světě. Je překvapivé, co všechno nás v těchto záležitostech brzdí a co nás naopak uvolňuje. K vytvoření prostoru pro intimitu mnohdy stačí otevřenost, sdílení, klid a pocit bezpečí. "Nevěra je porušení důvěry. Je to zrada," říká v rozhovoru s názvem "Sex a stres" pro časopis Psychologie dnes, 7 - 8/24.

"O naše biologické potřeby je většinou postaráno, ale zdá se, že psychická stránka strádá. Přibývá duševních poruch, nezvládáme požadavky vnějšího světa ani své vlastní nároky. Zkusme se na chvíli zastavit a objevit vlídnost k sobě samým," zamýšlí se autorka v článku "V pasti efektivity" pro časopis Psychologie dnes, 7 - 8/24.

"Začíná se v terapeutických místnostech silněji projevovat tendence zpomalovat a očišťovat vlastní vnitřní prostor? Pokud ano, co vlastně k přehlcení vede a co s ním můžeme udělat?" hledá odpovědi na otázky ve svém článku "Vyprazdňování jako znamení doby" Adam Táborský - Psychologie dnes, 7 - 8/24.

Když musím využít letadlo, vždycky mám pocit, že moje duše se zpožďuje a vlaje někde v meziprostoru, píše básník a terapeut Adam Borzič. Jezdí vlakem, ale nejraději chodí pěšky. Magickým místům vyjadřuje úctu tím, že se na nich zastavuje, a svou psýché sytí "neudržitelností" svých výletů. "Nejhorším cestovatelem je ten, kdo očekává, že cizí místo bude stejné jako jeho domov," říká ve svém článku pro časopis Psychologie dnes, 7 - 8/24.

"Dejte si pozor na svá přání - mohla by se vám splnit, praví kousavé rčení. A právě u naší touhy po větším množství volna se občas ukazuje, že na tomto výroku něco je," říká ve svém popularizujícím článku s názvem "Kolik volného času byste chtěli?" psycholožka Pavla Koucká - Psychologie dnes, 7-8/24.

Populární autorka a královna české detektivky nedávno oslavila své 48. narozeniny. Jménem všech spokojených čtenářů/čtenářek gratuluji a přeji, ať jejich počet jen narůstá :-)

"Baví mě létat rychle a vysoko," říká v rozhovoru, který poskytla časopisu Dům&Zahrada Eva Le Peutrec. Žila na čtyřech kontinentech a procestovala přes čtyřicet zemí světa. Navrhla dvacet pět mrakodrapů i dvoukilometrové centrum čínské metropole. Světově uznávaná architektka s českými kořeny napsala dvě knihy a před časem se pustila do autorského designu v malém měřítku.

Jiří Wolker. Básník sociální citlivosti a tragického osudu. Nejvýznamnější představitel proletářské poezie v české literatuře byl cokoli jiného než proletář. Narodil se do velmi dobře situované rodiny bankovního úředníka a továrnické dcery a dětství prožil obklopený matčinou láskou a péčí chůvy. Také dům na prostějovském náměstí, kde vyrostl, patří k nejvýstavnějším. Jeho literární počátky se nesou ve znamení vitalismu – směru, který akcentoval především optimismus a radost ze života. Právě jí přetéká jeho první sbírka Host do domu.

Josip Plečnik. Jako hlavní architekt Pražského hradu mu dal nadčasovou formu. Architekt Josip Plečnik se narodil v Lublani 23. ledna 1872. Vyrůstal v truhlářské dílně, kterou měl po otci převzít. Když otec náhle zemřel, byl na takový úkol ještě moc mladý, a tak mohl zůstat na studiích. Na vídeňské umělecké akademii byl žákem Otty Wagnera a jeho spolužáky byli třeba Jan Kotěra nebo Adolf Loos. V roce 1911 Plečnik přijal nabídku stát se profesorem na UMPRUM v Praze a strávil zde následujících deset let.

Wabi Daněk. Autor neoficiální trampské hymny Rosa na kolejích. Wabi Daněk, folkový písničkář a trampský bard, autor písně Rosa na kolejích, se narodil 30. ledna 1947 ve Zlíně. I když jeho vlastní jméno bylo Stanislav Jan Daněk, byl všeobecně známý pod přezdívkou Wabi, podle svého vzoru Wabiho Ryvoly. Živila ho řada řemesel, nejdéle však pracoval jako řidič sanitky. Jeho neposedná duše, láska k přírodě a talent zachytit ve svých písních příběhy o životě ho právem zařadila mezi nejvýznamnější české autory trampských písní.

Jan Karafiát. „Český Andersen“ pořádal bytové mše. Autor slavných Broučků se narodil v Jimramově na Vysočině. Vzdělání se mu dostalo díky mecenášům evangelické církve, studoval nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí, v Německu a Skotsku. Jeho pojetí světa si našlo mnohé přívržence, pro které pak v Praze, už ve své „farářské penzi, pořádal mše přímo v bytě. Broučci Jana Karafiáta jsou dnes nejvydávanější českou knihou, poprvé vyšli vlastním nákladem autora v roce 1876. O jejich slávě ale rozhodla až o mnoho let později náhoda…

Věra Chytilová. První dáma české kinematografie hledala neherce i ve vlastní rodině. Režisérka Věra Chytilová dobyla svět filmu. Neodmyslitelně k ní patří velké sluneční brýle, výrazné ráčkování a vila v pražské Troji. Přestože nám dnes přijde až nemožné, že by svůj život spojila s jiným povoláním než režií, sama dlouho nevěděla, co chce dělat. Když ji však uchvátil svět filmu, věděla naprosto přesně, že jej už neopustí. Jako jedna z režisérek české nové vlny ráda obsazovala neherce včetně své vlastní rodiny. V rodině nacházela nejen herce, ale i kameramany.

Charles Dickens. Jeho romány četla i královna Viktorie. Narodil se 7. února 1812 v anglickém městečku Landport. Vyrůstal v chudém prostředí a jeho otec spolu s manželkou i dětmi skončili na čas ve vězení pro dlužníky. Charles v té době musel rodině finančně vypomáhat, a tak začal v 10 letech pracovat ve skladišti, později v továrně na leštidla na boty. Nuzné prostředí ho v dospělosti inspirovalo k literární tvorbě.

Jiří Šlitr. Geniální, osobitý a nenahraditelný. Jiří Šlitr se narodil 15. února 1924 v rodině učitele kreslení. Od dětství se věnoval kresbě a také klavíru, ke kterému Šlitra přivedla maminka. Láska k hudbě se tak stala osou života mladého muže, který prokazoval od počátku tak mimořádný talent, že už jako student na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou založil úspěšný poloprofesionální dixieland. Jiří Šlitr na otcovo přání sice vystudoval práva, ale po skončení studií mu předal svůj diplom a stal se profesionálním hudebníkem.

Mistrovství Miloše Kopeckého. Vstal z postele a v depresi bavil diváky. Baron Prášil, padouch Hogo Fogo, lakomec Harpagon nebo doktor Štrosmajer. To jsou některé z jeho mnoha divadelních, filmových a televizních rolí. Byl první, kdo nahlas vyzval komunistickou vládu, aby odstoupila. Legendární český herec s posmutnělýma očima po mamince, který dokázal rozesmát. Přestože zápolil s depresí a život mu nadělil nejedno trauma, exceloval na jevišti i před kamerou. Zemřel 16. února 1996.

Spisovatel Leo Rosten. Pacientům při čtení smíchy praskaly stehy. Těšil se popularitě humoristy a přitom si uchoval kredit intelektuála. Americký spisovatel a doktor společenských věd Leo Rosten se řídil moudrem, že vést šťastný život znamená rozvinout všechny schopnosti a naplno využít své talenty. Mistr jazykové komiky zemřel 19. února 1997 v New Yorku. Čtenářstvo po celém světě dodnes odbourává potyčkami Hymana Kaplana s angličtinou ve večerní škole pro dospělé nebo zábavnými slovníky jidiš.

Cestovatel Enrique Stanko Vráz. Mnoho míst navštívil jako první Čech i Evropan. Když vyslovíme jeho jméno, asi málo kdo bude vědět, o kom je řeč. Dokonce málokdo bude tušit, že se jedná o Čecha. Přesto se český cestovatel Enrique Stanko Vráz mimo jiné zasloužil i o vznik samostatného Československa. Věnoval mnoho sbírek Národnímu i Náprstkovu muzeu. A jako první Čech a mnohdy i Evropan navštívil mnoho míst po celém světě. Zemřel 20. února 1932.

Buffalo Bill. Život dobrodruha vyměnil za kočování s divadlem. Narodil se 26. února 1846 v Iowě jako William Frederick Cody. Jeho otec Isaac byl velkým kritikem otroctví. Tento nepopulární postoj mu přinesl pronásledování okolí a nakonec také násilnou smrt. Traduje se, že ještě než byl Isaac Cody zabit, zachránil mu jeho syn život. Ve svých jedenácti letech se dozvěděl o chystaném útoku na svého otce, nelenil, nasedl na koně a absolvoval padesát kilometrů v sedle, aby tatínka varoval.

Annie Girardot. S krátkým účesem mi hlava a tělo poprvé ladily s povahou. Narodila se v roce 1931 v Paříži. Část dětství ale strávila na pobřeží Normandie, kde její maminka pracovala jako porodní asistentka. Zažila vylodění spojeneckých armád. Původně chtěla pracovat jako zdravotnice, nakonec ale zvítězilo herectví. Režisér Jean Cocteau ji hned v začátcích kariéry poslal k nejžádanějšímu pařížskému kadeřníkovi, který stvořil budoucí hereckou hvězdu. Krátký sestřih “ala Girardot pak nosily ženy po celé Francii. Zemřela 28. února 2011.

Z konkurzu na film Vlasy Miloš Forman vyprovodil Madonnu i Bruce Sprigsteena. Jen málokterý Čech se může pochlubit tím, že dobyl Ameriku. Jednomu se to však povedlo, a to zcela mírovou cestou. Zbraní mu byl filmový pás a příběh o lásce a svobodě. Míní se tím jeho legendární snímek Vlasy. Film chtěl Forman natočit hned po zhlédnutí divadelního muzikálu téhož jména. Zamiloval se do písní a bezprostřednosti, která z představení vyzařovala.