Snoopi diskuze u autorů

Vrásčitá tvář ošlehaná větry snad všech existujících moří, výrazný nos, šlachovitá postava a k tomu typický červený kulich. Francouzský oceánograf Jacques-Yves Cousteau proslul jako cestovatel, dobrodruh, objevitel, vynálezce, filmař a ekolog. Díky němu přestal být svět pod hladinou temnou říší plnou nestvůr. Místo toho ukázal lidstvu jeho krásu, ale také křehkost a zranitelnost. Jacques-Yves Cousteau se narodil 11. června 1910 na pobřeží Francie jako syn advokáta. (Příběhy z kalendáře, Dvojka)

Dorothy Leigh Sayersová byla slavná autorka detektivních příběhů, současnice Agathy Christie. Narodila se 13. června 1893, v době, která nebyla pro ženy jednoduchá. Přesto dokázala vystudovat, byla jednou z prvních žen, která získala doktorát na univerzitě v Oxfordu. Její osobní život by sám o sobě vydal na román. Tajně porodila nemanželského syna, kterého vydávala za svého synovce. I on sám se dozvěděl pravdu teprve po její smrti. (Příběhy z kalendáře, Dvojka)

R.I.P. Nekrolog na stránkách FF UK: "S hlubokým zármutkem přinášíme zprávu, že 30. 5. 2024 zemřel po těžké nemoci PhDr. Jan Souček, CSc. Od roku 1992 působil jako odborný asistent na Ústavu řeckých a latinských studií FF UK, kde vyučoval především kurzy spojené s dějinami starověkého Řecka, avšak jeho suverénní znalost starořečtiny ho přivedla i k výuce tohoto jazyka a k vedení četby a interpretace řeckých autorů.
Dr. Souček byl vzácný kolega, náročný a charakterní učitel a milovník klasické hudby a dobré češtiny. Téměř až do posledních dnů, i přes bolest a únavu, obětavě vyučoval a účastnil se života katedry.
Ústav řeckých a latinských studií FF UK se s ním za všechny své členy loučí těmito slovy:
Τοῦτό τοι ἡμετέρης μνημήιον, ἐσθλὲ Ἰωάννη,
ἡ λίθος ἡ μικρή, τῆς μεγάλης φιλίης.
Αἰεὶ ζητήσω σε σὺ δ, εἰ θέμις, ἐν φθιμένοισι
τοῦ Λήθης ἐπ ἐμοὶ μή τι πίῃς ὕδατος.
Anthologia Graeca, Epigr. 7.346 (upraveno)
Ať je tento malý kámen, milý Honzo,
věčnou vzpomínkou na náš pevný svazek.
Zde se na Tebe bude vždy vzpomínat. A Ty, pokud se to smí,
až budeš s mrtvými u Léthé, nepij kvůli mně její vody."

Knihovnickým světem se rozletěla smutná zpráva, že dne 23. 5. 2024 ve svých 91 letech odešel nestor knihovnického oboru, PhDr. Ladislav Kurka. R.I.P.

Novela novinářky a spisovatelky Kláry Elšíkové nazvaná Pacanka se zabývá syndromem hodné holčičky a ptá se, proč je tak těžké hlídat si vlastní hranice. "Až někdy po třicítce se učíme nebýt hodné holky. Byly jsme vychované tak, abychom přitakaly, souhlasily, podvolily se. Řada žen mé generace je zvyklá prostě poslouchat. Nejsme sebe-vědomé," vysvětluje autorka v rozhovoru pro časopis Květy: "Jestli máte pocit, že si procházíte peklem, tak si jím projděte."

"Mám ráda blízkost našich dětí i našich klientů, možná s nimi žiji jejich životy až příliš. Tahle práce nejde dělat jen napůl... Normální je být různí," říká o své cestě k filantropii v rozhovoru pro časopis Květy Barbara Nesvadbová.

Snila o tom, že bude žokejkou, nakonec emigrovala do Francie, kde hlídala děti, pekla palačinky nebo se starala o ovce. Pak se dostala k filmu, kde se seznámila se svým manželem, přesunula se za ním do Ameriky a objevila svět indiánů. Život malířky a spisovatelky Martiny Skaly by vydal na hollywoodský biják, vlastně na několik. "Překážky beru jako výzvu", říká v rozhovoru pro časopis Vlasta.

Nejraději vzpomíná na práci u moře v hotelu během léta. Na zahraniční brigády však vyráží i mimo sezonu. O svých pracovních a životních zkušenostech z ciziny napsala Jana Endlicherová knihu, která je praktickým průvodcem pro studenty a mladé cestovatele, které láká takto vyrazit - rozhovor s názvem "Na brigádu v zahraničí se dobře připravte" poskytla také v posledním čísle časopisu ČD pro vás.

"Odešla chodící encyklopedie" - nekrolog redakce časopisu Reflex věnovaný bývalému šéfredaktorovi, který zemřel v květnu, se objevuje v posledním čísle tohoto časopisu. "Své univerzální a bez nadsázky encyklopedické znalosti tento vpravdě renesanční člověk, skvělý společník a výborný kamarád zužitkoval v devíti knihách, jejich autorem či spoluautorem v letech 2006 - 2022 byl." R.I.P.

Životním tématem spisovatele a scénáristy Vladimíra Körnera (84) byla válka. Jednu zažil jako dítě, další ve svých představách. "Nahlížím na ni očima obětí," vysvětluje. "Smrt na bojišti je v podstatě rychlá, ale jizvy na duši mají delší trvání. A to se nejvíc týká pozůstalých žen a dětí," říká ve svém rozhovoru pro časopis Reflex - "Jak jsme se rozešli s Vláčilem".

Dlouholetá akademička Filozofické fakulty UK zemřela 21. 5. 2024 po těžké nemoci.

"Český spisovatel, jenž psal pro děti i dospívající legendy z biblické, antické i české mytologie. V jeho tvorbě nechyběly ani prozaické knihy pro dospělé a překlady z němčiny." Svou Vzpomínku s názvem "Harmonický svět Eduarda Petišky" věnoval autorovi i časopis Květy.

Pražská Stínadla je fiktivní čtvrť, kterou ve svých románech stvořil Jaroslav Foglar a jejímž předobrazem byly nejspíš úzké a křivolaké uličky Starého Města. Do těchto míst spolu s průvodkyní Dagmar Winklerovou, vystudovanou archeoložkou a kurátorkou digitální knihovny, zavítala redakce časopisu Květy - "Starou Prahou po stopách Jaroslava Foglara".

Prozaička Karin Lednická vydala kdysi jako šéfredaktorka nakladatelství Domino desítky dobrých knih, ale sama napsala "jen" čtyři. I tak je v posledních letech jednou z čtenářsky nejúspěšnějších tuzemských autorek. Osmnáctého dubna vyšel v bezmála stotisícovém nákladu poslední, třetí díl její "románové kroniky ztraceného města" Šikmý kostel, nakladatelství Bílá vrána. "Ke spolupráci mě přizvaly školy, které začlenily moje knihy do výuky. A dostala jsem tři sta pozvánek na besedy a přednášky," říká v rozhovoru "Tohle nejsou Ratibořice, ale Karviná" pro časopis Reflex.

Autorka a divadelní režisérka. Pracovala na desítkách inscenací u nás i na Slovensku. Umělecky vedla Divadlo Petra Bezruče, nyní pracuje pro Divadlo Spejbla a Hurvínka. Je šťastně vdaná, má mopse a narodil se jí syn. Ráda čte, cestuje a pak o svých zkušenostech píše - třeba v podobě glos do ženského časopisu Vlasta.

Umí bavit publikum, ale i čtenáře. Publikuje povídky a reportáže, s jeho fejetony se můžete setkat i v časopise pro ženy Vlasta.

Spisovatel, autor divadelních a rozhlasových her, filmový scénárista a popularizátor železnice a dějin střední Evropy. To je Jaroslav Rudiš, muž mnoha profesí a zájmů, rozkročený mezi Lomnicí nad Popelkou a Berlínem. Německé pohoří Černého lesa přirovnává k Jeseníkům, kam zasadil hořkosladký příběh komiksového Aloise Nebela. Na pražském knižním veletrhu Svět knihy 2024 vystoupí nejen jako spisovatel, ale také jako hudebník a frontman kapely Kafka Band. "Srdcem mi stále prochází Winterberg," říká pro Týdeník Echo v rozhovoru s názvem "Putin se neumí dívat skrz historii."

R.I.P. V pondělí 20. května se rozrostla řada přátel Reynkových, kteří odešli na druhou stranu bytí, a přitom jejich odkaz a přátelství je snad o to silněji s námi zde. Mnoho ze svojí životní energie věnovala připomínání díla Suzanne Renaudové, od raných let cest do Petrkova s tatínkem MuDr. Jaroslavem Pojerem, až po zralé a pozdní roky, kdy přeložila nádherné Dopisy Suzanne a Bohuslava, které si psali před svatbou (vydání Archa Zlín), napsala monografii Bohuslav Reynek, spolupracovala na překladech a komentářích knih francouzského nakladatelství Romarin - a byla blízkou přítelkyní paní Annick Auzimourové. Samozřejmě doprovázela věrně svého manžela prof. F.X. Halase, bývalého velvyslance u Svatého stolce, spolupracovala s ním také na překladu Jeruzalémské bible do češtiny. Bez její blízkosti by však nevzniklo mnohé z díla o Suzanne Renaudové, detaily, poznatky, upozornění na básně, které neměly v díle zapadnout. Vším prostupovala hluboká úcta k této básnířce i dalším důležitým osobnostem v jejím okolí, ale také snaha nejmladší generaci studentů otevírat cestu k poznání. (Zdroj: Petrkov Česko-francouzské kulturní centrum /Muzeum literatury)

"Jsem svým dětstvím jistým způsobem zmrzačená", svěřuje se úspěšná spisovatelka Kristýna Trpková. Hned za svou první detektivku získala cenu. „Číst kriminálky mě vždycky bavilo, ale dlouho mi trvalo, než jsem se odhodlala k psaní,“ říká „princezna české detektivky“, jak jí mnozí přezdívají. Kolik detektivek píše a dosud napsala? Jak se jí podařilo uzdravit se z bulimie? Proč je ve svých knihách tzv. schovaná? Popisuje v nich skutečnost, nebo je to všechno fikce? Co má teď v plánu? Více v pořadu "Blízká setkání" na Dvojce.

"Proslavil jsem se, i když nic neumím", směje se zpívající právník Ivo Jahelka.
„Zpracovat soudní příběh není úplně jednoduché. Musí to mít humor a právní kauza je málokdy veselá. Humorný střípek se tam přesto musí vyšťourat,“ vysvětluje tvůrčí postup. Odkud pochází a kde studoval? Zapomněl někdy při vystoupení text? Kde a jak dostal nápad zhudebňovat soudní kauzy? Co plánuje ke svým 70. narozeninám? Více v pořadu "Blízká setkání" na Dvojce.