1amu komentáře u knih

S Adinou Mandlovou mé nejoblíbenější herečky a scéna "Jdeme loupit" se Zdeněčkem (Eva tropí hlouposti) je špička chytrého srandovna v českém filmu, které uměl pouze Martin Frič. Nejen, že uměl vybrat typ herce, ale uměl to, co ostatní režiséři (třeba Vladimír Slavinský) neuměli - dostat z herce maximum. Krásná Nataša to potvrzuje v mnoha veselohrách, které se nikdy neokoukají . V 50-tých létech jí moc nepomohl Jan Werich, když odmítl mladičkou Irenu Kačírkovou ve filmu Císařův pekař, jako měsíční ženu Sirael (V Osvobozeném divadle ji hrála před 20-ti léty Hana Vítová) . Paní Nataša neodmítla pomocnou roku z finančních důvodů.
Oceňuji autora za jeho trpělivost a pečlivou práci.

15 18.05.2020

Je velkou škodou, že z bohaté sbírky MUDr. J.A.Winna, vyšla u nás pouze tato jediná a k tomu ještě útlá knížečka.
Protože byl autor bohatě obdařen smyslem pro humor, může se čtenář seznámit s mnoha kapitolami z různých oborů. Hobo zde upozorňuje na kopanou.
Já jsem "se kochal" popisem oslav 1.májů, které dovedla k naprosté dokonalosti vedoucí síla společnosti:
"První máj stal se jakousi jarní filiálkou podzimního národního svátku, když jsme neměli toho štěstí, aby republika vypukla na jaře, které se svou podstatou nejlépe hodí k oslavám všeho druhu . Takto zatížený první máj se skládá z hudby a projevů mnoha stran . Všechny projevy jsou největší a daleko zastiňují druhé tábory, třeba v projevu komunistickém je vše již oznámeného nahrazeno diktaturou mezinárodního proletariátu. Společným znakem všech projevů jest jásot, ten je pak signálem přírodě, aby se i ona rozjásala s lidem se všemi barvami a květy..."
A pak přispěl troškou i velmistr rýmu Vít Nezval:

Belcrediho třída je horizontální ulice
oranžové kravaty spí u mrtvých gondoliérů
Brouk a Babka rozžali lampionů mléčné záře tisíce
milenčin prs ozdobím vějířem z bleděmodrého mohéru.

A já se stydím velice, že kdysi znechucen básní "Zpívám zpěv míru" jsem nezkoumal jinou lyriku téhož autora.
Děkuji Pražské imaginaci a Lege Artis, že mi umožnila dopídit se k této knize.

14 17.05.2020

Čtenáři, kteří mají rádi dobu počátku XX.století a začátků existence čs.státu, zejména světa šantánů, kabaretů a dalších radovánek si počtou. Možná, že nevíte, že E.A.Longen se jmenoval Pittermann a byl to on, který přivedl k filmové slávě Vlastu Buriána . Šlo o nespolehlivou osobu, která dlužila každému, na koho se podívala, tedy jeho konto bylo ve stálém mínusu. I to byl jeden z důvodů, že krásná Xena Longen se stala narkomankou a svůj život ukončila sebevraždou.
Kniha je zejména o počátcích a cestě k vrcholu kabaretu Červená sedma. Její velikost dotvořil Eduard Bass.
Protože kniha vyšla v r.1959, je poplatná tehdejšímu nutnému přídavku o velikosti umění v kabaretech sovětských. Děje se tak zejména v úvodu a na konci knihy. Když bude čtenář tolerantní, tak si knihu vychutná.

11 17.05.2020

Přečetl jsem celý soubor, který vydala samizdatová Česká expedice a sborník vydalo oficiálně v r.1990 Nakladatelství Lidové noviny.
Vzhledem k tomu, že pro mne je primární příspěvek Jadrana, nemám co dodat k jeho názoru.
Útlý sborník je přehlídkou názorů špičky české inteligence a půvabné je, že do Přítomnosti vedené Ferdinandem Peroutkou byli požádáni o názor i komunisté: Ivan Olbracht - Proč nejsou komunisty a Josef Hora-Omyly K.Čapka, i když jejich stanovisko publikovalo v r.1924 Rudé právo a v r.1925 Reflektor (S.K.Neumann - Dopis z Prahy).
I nastal rok 1929 a "Kluci z Karlína" vykopli nejen tyto tři obhájce ze své strany, prý jako renegáty. Důvod kritika metod nového stalinsko-gottwaldovského vedení.

13 15.05.2020

Uvažovanou knihu, která měla obsahovat množství nepoužitých vzpomínek, zápisků či poznámek z Hovorů s TGM, zpracoval Dr.Halík. A opravdu je co číst, tím myslím ty, kteří Karla Čapka mají rádi.
Já jsem se jménem TGM setkal (jako malý kluk) při rozhovorech s rodiči a bylo mi divné, že o něm mluvili jako o "tatíčkovi". Pak přišel jeden obyčejný školní den, kdy "soužka" učitelka pravila, že je to ten, který nechal střílet do dělníků. Většina z nás již z minula byla rodiči poučena o tom, že na toto téma nesmí padnout žádné dotazy . Ale z hovorů na školních WC padlo mnoho pojmenování, jakým zvířetem "úča" je.
Ale vrátím se ke knize . Dojemná je zejména reference po hodinách ze dne pohřbu TGM.
Připomínám (není to v knize), že státní vlajku nesl, pochodujíc ihned za rakví, plukovník Emanuel Moravec, v září roku 1937 ještě vlastenec.

14 15.05.2020

Kouzelné, magické, skoro neuvěřitelné ! Přesvědčí o tom, že kniha může být pro radost .

12 14.05.2020

L.D.Trockij má u mne mnoho kladů, ale také záporů.
Nikdy se netajil svým židovským původem a z toho důvodu se "necpal" do funkcí, což bylo neuvěřitelné v tehdejší bolševické konkurenci.
I když bez vojenské kvalifikace, ví se o něm, že byl za t.zv. Občanské války ve 20-tých létech minulého století jedním z nejlepších vůdců.
Zarputilý bolševik Trockij prosazoval odzbrojení českých legií, mířících na dálný východ včetně jejich fyzické likvidace.
Trockij sice dobře vycházel s Leninem, leč opakem byl jeho postoj ke Stalinovi, kde oba soudruzi věděli, že Gruzín nesahá Židovi intelektem ani po paty. Što dělať ?...
Stalin měl svou strategii, tedy dostat se k moci po chátrajícím Leninovi, nakaženém syfilidou a k tomu ještě s následky atentátu na něj. Proto intriky s neúčastí Trockého na pohřbu voždě. Proto odsun mimo Moskvu do tenkrát dálné Alma-Aty. Ani to nestačilo. Oponent byl vyloučen ze strany a posléze vypovězen ze země.
I přes své nezpochybnitelné organizační kvality a politický talent, Trockij prohrál souboj o moc se Stalinem, jímž opovrhoval a považoval ho za průměrného pěšáka bez invence. Stalin byl úspěšný díky tomu, že se o uchvácení moci snažil ze všech sil a svojí „flexibilností“ si získával širší podporu mezi významnými členy strany.
Trockij si naproti tomu vždy myslel, že mu stačí zformulovat a popsat geniální myšlenku, kterou všichni ostatní automaticky přijmou. Pokud s ním někdo polemizoval, uchyloval se Trockij k osobnímu napadání a zesměšňování. Nikdy neustupoval, v osobním styku byl velmi chladný a strohý, a tak si postupně vytvořil příliš mnoho mocných nepřátel, ačkoliv jeho myšlenky jinak byly schopny oslovovat mnoho lidí po celém světě.
Nejdříve přijal pozvání do Turecka, i ČSR mu nabídla azyl, raději však odcestoval do Paříže, tam mu ale pšenka nekvetla až posléze skončil v Mexiku, které se mu stalo osudným. Věděl, že dokud bude živ, jeho protivník mu dále půjde po krku. Napsal prozřetelně závěť, přežil 1.atentát, který agenti podcenili. Ten druhý, již musel vyjít ! Úder horolezeckým cepínem do hlavy byl samozřejmě smrtelný. Stalo se tak 20.8.1940 - o den později Trockij zemřel.
Atentátník Ramón Mercader, agent NKVD byl odsouzen na 20 roků. Odseděl si je a zakotvil u Fidéla C. v Havaně. I ČSSR navštívil.
Tato kniha osvětluje mnoho věcí, o kterých nebylo žádoucí hovořit. Zájemci toužící vyniknout v politice by si toto dílo měli nechat na nočním stolku u své hlavy a pečlivě občas pročítat kapitolky.
Zřejmě se nyní nepohodlní nelikvidují cepíny, proslýchá se, že je v módě ricin, či upravená desinfekce, nebo otrávená bonboniéra...

13 14.05.2020

Autor knihy byl ten pravý, určený ČSL k sepsání morytátu o Vítězném únoru. Měl potřebnou kvalifikaci i pro odměnu, kterou od KSČ po slavné výhře dostal - křeslo ministra zdravotnictví. Ministr Václav Kopecký vzpomínal, že Josífek Plojharů byl vždy bezvadný parťák, který se naladil na vlnu t.zv. "Karlínských kluků". Nesnášel Pražského arcibiskupa Josefa Berana, otravoval ho katolický celibát, měl rád děvčata a holdoval alkoholu.
Prolog: V roce 1939 byl preventivně zatčen gestapem a přepraven do koncentračního tábora Buchenwald (později do Dachau). Zejména ten první si pochvaloval ve své knize Výmar-Buchenwald. (Měli tam ZOO, sokolinec, i lístek do biografu si mohl tamní obyvatel koupit, či zajít si na jídlo v kantýně. Je to možné, šéfem byl Karl Koch, který prý preferoval t.zv.táborová kápa) .
Léta po válce: Začíná kariéra pátera Plojhara, tedy ne církevní, ale připravuje se ona výnosnější-politická.
Z dokumentace o roku 1948 je patrno, že lidovci přes interní odpor uvnitř strany v únorovém finále podpořili komunisty, za což byli odměněni další existencí vedle vedoucí síly společnosti spolu se zbytkem národních socialistů a přechodem části soc.dem. do KSČ.
Páter-ministr to patřičně oslavoval : "Alkohol sice hubí národy, ale jednotlivcům neškodí" -vykládal soukmenovcům. A jako nositel tradic husitů dodával : "Na množství nehleďte! "
Arcibiskup Pražský jej suspendoval a exkomunikoval. Páterovi to nevadilo, jeho image s kolárkem byla snadno zapamatovatelná. Byl atrakcí pitek, kde zářil zejména výdržemi nad maršály z SSSR-ti ho milovali a oslovovali ho přátelsky - tovaryšč pop. Když vláda po XX.sjezdu komunistů v Moskvě rokovala o propuštění Josefa Berana z vězení, páter neměl slitování-byl kategoricky proti.
Rok 1968 : Páter se do nové vlády Černíka již nedostal. Ale má rekord -vydržel jako ministr 20 let ! Po srpnu 1968 jej lidovci alespoň zvolili čestným předsedou, ani vedoucí síla neopomenula na jeho zásluhy a zastával funkci poslance ve Federálním shromáždění.
Tradičně zván na sovětské velvyslanectví, ukončil svůj pestrý život při tamních oslavách VŘSR, v listopadu roku 1981. Věru symbolické...

10 13.05.2020

Protože jedno z mých hobby je i Osvobozené divadlo (dále OD), sbírám archiválie, zvukové a filmové záznamy a zejména knihy, které mi pomohly dokumentovat pro sebe šířeji tuto významnou divadelní scénu prvorepublikového kulturního života ČSR. Rád bych se s lidmi stejných, či podobných zájmů o něco ze své sbírky podělil.
Tato hra byla napsána původně V+W pod názvem Král a blázen a měla být o českém králi Václavu IV. a jeho dvorním šaškovi. Politická situace republiky se celosvětovou krizí přiostřovala a "kluci", na které se do OD především chodilo, si uvědomili realitu. Předělali děj a posunuli hru do Mexika a také do současnosti.
Již při natáčení filmu Peníze nebo život přislíbili V+W možnost hrát v některé divadelní hře OD mladičké Ljubě Hermanové. To se realizovalo na podzim roku 1934, kdy jednu z větších rolí Ljuba H. získala (bylo jí teprve 21 let). Jako jediná z ženských představitelek si zazpívala s komiky na předscéně, a to píseň Šaty dělají člověka ! Živelná koketérie a svůdnost herečky nedělala v zaběhaném souboru dobře.
Skandály pravičáků při této politické satiře způsobily stáhnutí Kata a blázna po pouhých 114 reprízách. A s Ljubou byla urychleně ukončena smlouva.
Hra je přitom výborně napsána . Jiří Voskovec hraje kata Gaspara Radúza, který má vykonat ortel soudu na Melicharovi Mahulenovi . Ten byl odsouzen k hrdelnímu trestu kvůli výkřiku "fuj", když zrovna okolo něj projížděl slovutný císař. Ale ouha ! Mahuleno si pouze ulevil, když uklouzl na psím hovínku.
Jeho štěstím je, že kat se zoufale ve věznici na ostrově Sv.Pankráce nudí, guillotina je zrezivělá a kat s odsouzeným zažívají 25 let zábavy v jinak šedivém prostředí, a to o samotě.
Dialogy V+W vyvolávaly u publika ovace. Nosná myšlenka hry a naopak vztek a nenávist u jeho druhé části . Jednotlivá představení stupňovala skandály až byla hra stažena. Přesto svou kvalitou patří k těm nejlepším v OD.

Post scriptum: jeden z mých oblíbených si dal jméno určité nosné postavy hry.

18 12.05.2020

Poslední část čtenáři opomíjené trilogie o německých, zejména židovských emigrantech. Děj se odehrává v Paříži . Jak je u autora zvykem, brzy na začátku navnadí své příznivce "těžkým palebným kalibrem" - intelektuálním soubojem dvou listů. První je pronacistický a oficiální. Směr psaní udává bezcharakterní, i když jinak profesně špičkový profesionál. Ten druhý je financován židovským kapitálem a jsou zde zaměstnáni emigranti - zejména uprchlíci z hitlerovského Německa.
Četbu jsem si vychutnával zejména při sledování soubojů mozků (tedy zla a dobra).
Čtenáři, kteří mají přečtené knihy ze stejné doby od E.M.R. (Remarque) si ihned povšimnou, jak tento autor je k emigrantům, tedy svým krajanům přívětivý, empatický a svým způsobem optimistický.
Lion Feuchtwanger je zde pravý opak. Až nepříjemně drsný, tvrdý a nekompromisní. Pokud "pitvá hlavního zloducha" jde až do morku kosti, do všech jeho podrazů a sviňáren, vše vedeno pouze pro zvýšení a tedy posílení jeho ega. Zde si milovník knih autora doslova přijde na své.
Nejde o klidné, příjemné čtení - je to přesný popis života oné doby.
V mém případě jsem se dočkal i dosud pro mne neznámých informací, co dalo podnět "Kulhavému ďáblovi - šéfovi propagandy nácků" k rozpoutání startu budoucího holocaustu.

12 12.05.2020

Nezapomenutelná kniha a barevný sovětský velkofilm, na který jsme šli se školou, samozřejmě povinně. Měl jsem protekci v místní knihovně a knihu jsem si přečetl již dříve. než jsem viděl film. Na tehdejší filmy zase nebyl tak špatný . Kovbojky se tenkrát nepromítaly, rodokapsy v knihovnách jaksi chyběly a my "trubkové" (děkuji Metle za nové slovo) jsme byli rádi, že nejsme ve škole. A ještě k tomu vidíme film zadarmo.
Ještě teď vidím a pamatuji si závěrečnou scénu:
Nataša a upocený, zkrvavený Alexej pádí na letiště, musí být hodně vpředu. Letadlo s maršálem Stalinem přistává... otevírají se dveře a za jásotu davů vystupuje ON ! Má nádhernou bílou uniformu, usmívá se a kyne té dvojici, aby k němu přistoupila....
Nezapomenutelné !
Legendární tvůrce ohromných davových scén Cecil B. DeMille by "padl do vrtule" .
Knihu hodnotím jako historický dokument určité doby.

14 10.05.2020

Jeden z početné řady "Amerických Trumpů". Pokud bychom měřili úspěšnost byznysu těchto dvou úspěšných, zdá se mi, že Phil Knight je na tom lépe.
Proč ? Jednoduše se nedal na politiku a vytvořil firmu, známou po celém světě. A na té mě fascinuje její logo - jednodušší už ani nemůže být.
Další srovnání : mladý Phil si půjčil od tatíka pro začátek pouhých 50 $ a první rok činil výdělek (jak čteme v anotaci 8000 $). To Donald si půjčil značně více .
V současné době je "jen" předsedou správní rady a nemá tolik starostí jako Donald. Žije si v klidu v krásném Oregonu.
Kniha je čtivá, jako většina z řady "Jak chytrý Honza k penězům přišel".

12 10.05.2020

Velice se mi líbí název použitý v anotaci knihy.
Administrativní román - to zní ! Miluji administrativní romány !
Jednoduše proto, že jsem do dotazníků soudruhů psal : původ - úřednický (až později se mohlo psát pracující inteligence).
Bobo z této knihy je mi blízký, má rád zaběhaný režim své rodiny se vším všudy. Když se nudí jde si muzicírovat a popít s kamarádem. Holkám nejde ruština ? Maličkost, vím jak na to ! Mnozí z nás mají životní sen. Bobo ho měl také - postavit pořádná kachlová kamna (jak je známe ze starých fotografií). Výsledek ? Jde o analogii se socialismem .
Mám nezapomenutelnou vzpomínku na konec září roku 1989, když jsem vycházel z kina Sevastopol, spokojen s Milanem Lasicou a vůbec se všemi. Celé Příkopy byly narvány mladými Němci z DDR. Druhý den jsme si říkali v práci : Když strana tento film pustila do kin - odchází "do hajzlu".... možná, že jsme neměli úplnou pravdu.

23 09.05.2020

Náramně chytrý počin Úřadu strategických služeb USA před 77 roky. Zpracovat psychiatrický rozbor osoby, kterou si národ zvolil jako svého vůdce . Výsledná práce byla ovšem TOP SECRET a byla "propuštěna k široké veřejnosti" až o 29 let později. Bláhoví Němci ! Draze zaplatili za volbu ex kaprála Adolfa Schickelgrubera z Braunau. Ještě, že jim pomohl Marshallův plán.
Připomíná mi to cosi opačného:
Vyšetřování atentátu z listopadu roku 1963 na J.F.Kennedyho . Závěrečná Zpráva z vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), byla uložena "k ledu" na dobu 50-ti roků !
Pokud odbočím do sféry sci-fi, bylo by zajímavé seznámit národy s obdobnými rozbory potentátů současné doby (počínaje prezidenty a konče cary).

12 08.05.2020

Aby mohl úspěšný prvorepublikový autor detektivních románů ve svých nejlepších létech psát a tedy pokračovat v tom co ho bavilo (*1902), vyhověl požadavku nakladatelství ROH "Práce" a napsal podle svého know-how cosi jako socialistickou kovbojku, kde samozřejmě dobro zvítězí nad padouchy.
Tom Mix se již nepromítal, ale diváci byli spokojeni se zfilmovanou verzí . Ono "B" v názvu znamená jméno hlavní záporné postavy - Štefana Bandery.
Jde o klasickou "Fikerovku" - tedy řemeslně odvedenou práci, ale ?......

13 08.05.2020

Každý úsek dějin lze popsat historiky mnoha způsoby . Krajním řešením je výklad, který je ještě černější než ona černá . A opak, kdy bílá se změní až v neskutečnou andělskou bílou. Bývalý ministr zahraničních věci, autor této knihy, volil jak komunista pro něj jasnou cestu. Banderovce rozebral marx-leninisticko-stalinisticky, tedy způsobem, který stanovila vedoucí síla společnosti, jak si soudruzi říkali.
Problematika Ukrajinské povstalecké armády, UPA - což byla ozbrojená jednotka Organizace ukrajinských nacionalistů, přesněji řečeno frakce Stepana Bandery (OUN-B); její příslušníci byli proto zjednodušeně označováni jako banderovci, nebyla do dnešní doby vyřešena. Kniha je "interesantní pro zájemce o tuto část dějin" z jediného důvodu, tedy t.zv. "černého výkladu".

15 08.05.2020

II.díl trilogie "Čekárna" se čte nesrovnatelně lépe . Uvítal jsem, že autor opustil ve svém vyprávění Bavorsko a v pravý čas (rok 1933) podává svědectví z velkoměsta kvasu dějin - z Berlína.
V centru děje je židovská rodina Oppermannů, lidí finančně zabezpečených a zatím žijících na vysoké životní úrovni. Filosof Gustav, užívající si krás života, pečlivý obchodník s nábytkem Martin, který pokračuje v tradicích rodiny, která byla v tehdejším Německu čímsi jako je nyní IKEA. Dále špičový krční lékař Edgar a jejich sestra Klára, která se provdala za "pána z Východu" - aškenázského Žida s pasem Američana Jacquese. Jejich poklidný život je postupně narušován primitivy jednotek Sturm Abteilung (SA), což v průběhu děje vrcholí nemožností této rozvětvené rodiny dále zůstat v Německu. Oni patří mezi menšinu Židů, která měla "ždibec" relativního štěstí, aby se uchytila v cizině.
Autor podává čtenáři přehledný výklad o tom, jak šly dějiny v nacistickém Německu. Jsem zvědav na díl III.- Vyhnanství.

11 08.05.2020

Vše podstatné zde popsala Ctv . Nestává se mi často, abych se komentátorce hluboce poklonil.
A zároveň totéž učinil k paní Dagmar Šimkové, jejíž vzpomínky na krutá léta vydají daleko více, než "projevy" t.zv.politiků k danému tématu.

20 07.05.2020

Budu zaujatý. Nemám rád styl psaní Ondřeje Suchého. V tomto případě zřejmě přesvědčil svého slavného bratra, aby mu pomohl toto hatlámo-patláno prodat. (Když již napsal "Pana Wericha z Kampy.") Je dobře známo, že Jiří Voskovec si nevytvořil velice dlouho dobrý vztah k Jiřímu Suchému, což je podivné s porovnáním k jiným českým cestovatelům, kteří jej navštívili v NY. Zajímavou recenzi k této knize napsal Matěj Matela (je k přečtení viz výše)
Z korespondence V+W je patrno, že vše rovnal až Jan Werich. Zda uspěl ? Nedovedu říci.
Přitom jak Jiří Voskovec, tak Jiří Suchý jsou dvě velké osobnosti českého kulturního života.

13 07.05.2020

Po mnoha létech jsem se vrátil k autorovi, kterého pro čs.čtenáře objevili bratři Slováci. Jedná se o zakladatele žánru tzv. profesního románu. Pro nás byl v době vstupu na knižní trh čímsi jako zjevením. Každá z jeho knih do nejmenších podrobností popisuje profesní prostředí, ve kterém se děj odehrává. Tyto podrobnosti vychází z dokonalých znalostí, které Hailey získával důkladným studiem tématu. Toto studium mu typicky zabralo asi jeden rok, po kterém následovalo šest měsíců úprav získaných poznámek a poté konečně vlastní psaní knihy .
Arthur Hailey byl Angličan, pilot RAF . Přestěhoval se nejprve do Kanady, kde nevydržel dlouho, následoval přesun do Kalifornie. Ale ty daně ! Celkem velice rozumně zvážil, že nechávat se odírat od státu 90 procenty ze zisku - rok co rok je hloupost a konečná byly vytoužené Bahamy. Tam se usídlil v rezidenčním letovisku Lyford Cay na ostrově New Providence.
Kniha Hotel patří v jeho sérii profesních románů k těm lepším . Jednak je jedna z prvních, pro atraktivitu prostředí byla zfilmována i natočen seriál. Samozřejmě časem již šlo pouze o "řemeslný byznys", kde kvalita ustoupila kvantitě. U čtenářů si to napravil posledním románem Detektiv.

28 06.05.2020