8182 komentáře u knih
(SPOILER) Prvních sto stran se tvářilo velmi slibně, zaujala mě forma, spíše řečeno kombinace forem, zajímavé levicové názory jedné z hrdinek. Pak ale následovalo zklamání ve stylu má mě rád nemá mě rád, nebo já jsem tak bohatá a prázdná. A skončí to na třiceti stranách happy endem. Po plytkém prostředku s několika explicitními popisy sexuálních aktů. Kniha patří do kategorie ženské prózy střední třídy bez hlubšího poselství.
Zapomenutelná detektivka odehrávající se na principu záhady zamčeného pokoje. Příběh je nepříliš dobře vystavěný, konec předvídatelný. Označila bych ji jako spotřební zboží, přečíst a vrátit do knihovny. Rozhodně nestojí za ty peníze, co stojí.
(SPOILER) Neurazí, napínavá ženská literatura s místy lechtivým obsahem a happy endem. Četla se jedním dechem. Ve vlastním žánru určitě jedna z těch lepších. Jako oddychovku vřele doporučuji.
(SPOILER) Asi nejtěžší kniha, kterou jsem zařadila do letošní čtenářské výzvy. Nesmírně bohatý román na odkazy a souvislosti obsahuje intimní vhled do evropských dějin. Vlastní čtení ve mě vyvolalo podobnou sebereflexi, zejména, co se týče volby mezi rodinou a kariérou, osamělým dětstvím a celoživotní snahou najít důvod svojí existence. Nedoporučuji číst román lidem, kteří se ocitají v těžké krizi. Sama jsem se při četbě několikrát skoro sesypala.
Kniha, kterou jsem jako křesťanka potřebovala. Nejsem katolička, jsem u jedné z evangelických církví. Problémy, které Halík popisuje, se mě hluboce dotýkají a pomáhají mi znovu hledat cestu tam, kde mě v téhle nelehké době přepadají pochybnosti o vlastní víře. Stojí za přečteni.
Soubor povídek má nepopiratelné literární kvality - způsob vyprávění je podivně přitažlivě surový a novátorský. Kratší povídky mají švih, delší však postrádají tempo, hlavně ta předposlední (Klik klak). Celkově mi po přečtění nebylo moc dobře, v textech jsem pociťovala jakousi materiální vyprázděnost, krizi střední třídy a těžký ironický obraz světa, ve kterém asi nechceme žít.
Krásný pomalý text, o lidském plynutí, o soužití s kočkami, s přírodou je citlivě zasazen do japonských reálií. Kniha se četla jedním dechem a zůstane po jí milý pocit, kéž bych takhle pomalu uměla žít.
Smutně krásný román, vypráví o neuveritelne statecne dívce, Německu, válce ale především o sladkostech a strastech dětství. Smrt jako vypravěčka funguje jako geniální tah, příběh se snaží vyprávět s nadhledem, přesto se nebrání tomu být v jistých chvílích citově angažovaná. Celkově mě kniha nadchla, letos je to asi zatím to nejlepší, co jsem četla. Ani nevím, proč jsem otalela tak dlouho, celkově mě asi odpuzují dětští hrdinové. Ale Liesel je s ohledem na prožitou smrt svých blízkých od začátku skoro nedětská, předčasně vyzrálá osobnost. Vřele doporučuji.
(SPOILER) Romámn je milou kombinací ženské literatury a detektivky, byť je již zcela zezačátku zcela předvídatelné s kým z nápadníků hlavní hrdinka skončí, není vůbec zřejmé jak to vlastně s románem Jane Austenové vlastně bylo, to se čtenář s určitostí dozví až v samém závěru. Některá místa jsou nudnější, hlavně vpisky z fiktivního života Jane Austenové. Někdy (zejména v závěru) naopak román graduje tak, že jsem nebyla schopna jej odložit. Celkově ho doporučuji hlavně milovníkům Jane Austenové, dobrých jemných detektivek a milovníkům oddychové četby. Nutno zároveň ocenit, že autor se při psaní románu velmi dobře faktograficky vybavil a přitom stvořil zcela nový nosný příběh.
Už dlouho jsem nečetla tak silnou a něžnou knihu. Je krásné, jak příběh přibližuje věci poslední, život s nimi a vedle nich. Hluboce mě zasáhl vývoj hlavního hrdiny. Roman pěkně pracuje s časem, časové roviny se prolínají naprosto přirozeně, čtenář má pocit jako ny stal hlavnímu hrdinovi za zády a spolu s ním si vzpomínal.
S příběhem Mary Shellyové jsem dosud seznámená nebyla. Kdysi dávno jsem četla Frankensteina. Po knize jsem sáhla kvůli zajímavé obálce. Mám ráda příběhy inspirativních žen. Příběh je koncipován zvláštně, kombinuje svě časové roviny. Zahrnuje hodně citových vjemů a psychedelických a snových vizí, často skutečnost přechází v sen a naopak, někdy je těžké hranici rozeznat. Příběh je ztvárněn poutavě, někdy je míra smyslnosti a upřímnosti až nesnesitelná. Velmi dobře jsou zde popsány domnělé myšlenkové pochody, které vedly k napsání Frankensteina.
Velmi silná výpověď o kontrastu soumraku civilizace a poslední platnosti lidských hodnot. Četla jsem ji dlouho, četba nebyla jednoduchá, i pro otázky vlastní smrtelnosti a role rodiny ve vlastním životě v kontrastu s vývojem nebo chcete-li upadkem lidského rodu obecně. Na román doporučuji si najít čas a číst ho s připravenosti otevřít některé zasadni otázky.
Tak tohle je opravdu špatně napsané, nevím, na co jsem myslela, když jsem po tom v knihovně sáhla. Je to škvár ve stylu rodokapsů. Fuj.
Velmi dobře zpracovaný příběh s napínavou zápletkou. Nemusel být tak dlouhý, obsahuje příliš hluchých míst, proto jsem třeba taky zarazila se čtením 40 stran před koncem. Zároveň nabízí důmyslně vypracované zvraty a detailně vykreslení hlavní postavy i celý svět. Celkově doporučuji.
Už druhá kniha s tématem krádeže/záměny Mony Lisy v letošní čtenářské výzvě. Peter May předvedl standardní výkon. Kniha je trochu víc smutná a jakoby unavená, jakoby stárla s hlavním hrdinou. Odpadlo lehké zpestření v podobě Enzových milostných eskapád a jeho šarm probleskává tu a tam v lehkém nevinném flirtu s patoložkou. Sama detektivní zápletka je zajímavá, i když téma druhé světové války a zapomenutých zločinů působí hodně opotřebovaně. Celkem vzato lehké čtení s melancholickým podtextem.
Napínavý Roman, s pečlivě vypracovaný historickým pozadím a malou milostnou zápletkou. Vřele doporucuji
Roman mě zaujal svou horkosladkou chuti, melancholické stylem a originálním nápadem. Příběh mi místy pokud šlo o jednoho z hrdinů Josefa evokovat Proměnu od Kafky. Četla jsem ji jedním dechem. Ale není to klasické odpočinkové čtení, spíš hluboké zamyšlení na mezilidských vztahy a hledáním vlastního místa na světě
Je mi záhadou, proč mi poslední dobou uniká literární forma povídek. Tyhle jsem si pro čtenářskou výzvu nechala doporučit právě ze žbříčku. Povídky popisují bizardní lidské vztahy mezi muži a ženami, nejrůznějšího věku, v různých životních situacích. Většinou se ale jedná o vztahy v lepším případě podivné v horším případě zvrácené a nebezpečné. Nejde vždy jen o zvrácennost spojenou se sexualitou. Někdy se tu vyskytuje popis vztahů čistě citově patologických. Povídky jsou výborně napsány, často z nich až mrazí. Velmi je doporučuji ať už jako součást čtenářské výzvy nebo jen tak na prázdniny, do vlaku, do tramvaje nebo i před spaním.
Skvělá antiutopie, i když je pravda, že všechny antiutopie se sobě navzájem hodně podobají. Skvělý román s propracovanými detaily a dopodrobna vykresleným prostředím Gileádu. Při čtení jsem si vzpomněla na stručné dějiny hnutí od Hůlové a napadlo mě, jestli se autorka (myslím PH) neinspirovala. Propojení s Biblí a Starým zákonem mi vzalo dech, dokonce mi přineslo i novou interpretaci příběhu o Sáře a její otrokyni. Zobrazil se mi výjev, který jsem si s tímto příběhem, nikdy nespojovala, bohužel ne příliš pozitivní. Zaujalo mě i pečlivé zpracování závěrečného historického semináře (samozřejmě fiktivního), který při četbě rozhodně nedoporučuji vynechat. Sbírám síly k četbě druhého dílu
Velmi zajímavé téma, zpracované autorem s velkou erudici v oblasti výtvarného umění, ovšem velmi nudným způsobem. Celý román je psán velmi pomalým tempem, z pohledu různých postav, které ne vždy úplně funguje.