absa2611 komentáře u knih
Nádherná kniha mého dětství, doporučuji! Zařadím si ji do Čtenářské výzvy 2022.
(SPOILER) Toto hodnocení je přesným opakem toho, co jsem psala u předchozího příběhu s inspektorem Bergmanem. Když jsem totiž dočetla Zlodějku příběhů, váhala jsem, zda se vůbec pustit do další knihy.
Dvě předchozí detektivky od paní Klevisové mě totiž moc neuchvátily. Dala jsem tomu ale šanci a zkusila to.
A nelituji. Tato kniha mě vyloženě chytla a nepustila. Vím, že to bylo velmi ovlivněno i tím, že je příběh zasazen do prostředí kolem koní, starý mlýn na samotě se mi taky zamlouval, není to však jen tím.
Vražda se v tomto příběhu stala docela brzy a já jsem nemusela prochazet rozvláčným začátkem, který mě moc nebaví (ze severských detektivek jsem zvyklá na rychlý spád, hodně akce, krve, násilí...). Vraha jsem tentokrát neodhalila (ve Zlodějce jsem tušila hned od začátku).
Na druhou stranu se mi nelíbilo opakování některých nápadů, např. relax a nasávání energie pod pyramidou, opět se tu prodávaly zvířecí krmiva... Ale to je jen drobnost, celkově jsem s knihou moc spokojená a epilog byl vyloženě "doják".
Jak jsem slíbila na Adamově YT kanálu, píšu i sem.
Psala jsem mu, že mě opravdu dostal. Zpočátku jsem si totiž myslela, co že to poslouchám za slátaninu a že nemá smysl ztratit více než 12 hodin poslechem takové blbiny... Ale vydržela jsem a stálo to za to.
Příběh dokonale promyslel a dávkoval postupně tak, že vše začalo pomaličku dávat smysl. Přestože se pohybujeme v prostředí časoprostorových paradoxů, dalo se vše krásně představovat a pochopit.
Chvilku mi to připomínalo Krajní meze, chvilku zase Kinga... Ale ne, že by kopíroval něco již napsaného. Je svůj a to se mi moc líbí. A těším se na další povedená díla - od teď - mého oblíbeného SF autora.
Jsem moc ráda, že dal Adam audioverzi knihy na YT a děkuji za to.
Doporučuji!
Dobře napsaná jednohubka na pár hodin četby. Konec se mi moc nelíbil a od paní Mornštajnové jsem četla o dost lepší knihy, proto jednu (a půl) hvězdu ubírám.
3 1/2 hvězdy.
Neskutečný rozdíl mezi touto úžasnou knihou a Želary.
Nechce se mi věřit, že obě knihy psala tatáž osoba; jako by každou z nich psali dva rozdílní autoři. Musím ale napsat, že bylo fajn přečíst si Želary jako první a pak vědět, kdo je kdo, ovšem ta fuška prokousat se knihou... Mockrát jsem se musela nutit číst dál a měla několik nutkání knihu odložit. Četla jsem ji týden. Jozovu Hanuli jsem zhltla za dvě hodiny.
Jozova Hanule je krásná, dojemná jednohubka plná emocí. Doporučuji.
Zvláštní kniha. Velice smutná kniha. Krásná kniha...
A nakonec snad i nadějeplná kniha.
Valérie Perrin píše jinak. Chvilku mi trvalo, než jsem si na její styl zvykla, ale příběh se mi potom tak zaryl pod kůži, že jsem si jistá, že budu číst i jiné příběhy této - pro mě zatím nové - autorky. A že si Vyměnit vodu květinám určitě přečtu ještě nejméně jednou.
A teď jdu na Pravidla moštárny. Sice je neznám tak dokonale jako Violette, ale i já mám ten příběh velice ráda...
K Asimovovi netřeba dodávat víc, než že vždy byl a nadále bude jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů...
S potěšením jsem se po mnoha letech opět vrátila k povídkám o robotech a ráda se vrátím i k dalším Asimovovým úžasným dílům.
Pro mě, autistku s Aspergerovým syndromem, velmi emotivní kniha.
Obdivuji autora, jak dobře dokázal popsat Christopherovo chování a jeho pocity.
Moje první setkání s Bernardem Minierem. Parádní detektivka, bavila mě od začátku až do konce. Střídala jsem četbu s audioverzí, obojí bylo skvělé. Doporučuji a těším se na další díl.
Pro mě je tento příběh velmi osobní záležitostí. Kdysi dávno, v mých -nácti, jsem měla svého koně a to souznění, které Jojo Moyes popisuje, mě přeneslo zpět v čase. Nepsala jen tak nějaké fráze, poznala jsem, že i ona někdy prožívala to nádherné přátelství a porozumění mezi člověkem a koněm (na konci knihy mi to potvrdila). Díky za tuto knihu!
Pan Bryndza nezklamal. Po skvělé sérii s Erikou Fosterovou jsem se bála, že bude další série horší, mé obavy však byly zbytečné.
Nemám co vytknout. 5* zasloužených.
Nemůžu si pomoci, ale horší brak jsem snad nikdy nečetla. Humor za každou cenu, takřka v každé větě...
Ne.
Nedočteno.
Pro mě, coby aspergerku, přínosná knížka.
Pomohla mi vyznat se v sobě, pochopit, že nejsem z jiné planety, což jsem si skoro padesát let myslela, zjistit, že je nás takových víc.
No. Těšila jsem se na závěrečnou část, ale trvalo mi docela dost dlouho, než jsem ji po částech dokončila. To "wow" tam prostě, tak jako ve dvou předchozích dílech, nebylo.
Škoda...
Přesto dávám 4 hvězdičky, méně si určitě nezaslouží.
Paráda! Konečně jsem se dostala k dlouho odkládanému Carterovi. Sice jsem začala 11. dílem, ale to mi vůbec nevadí. Přečteno během pár hodin, napnutá jsem byla opravdu hodně.
A díky brožované vazbě si mohu odškrtnout další políčko Výzvy.
Jsem ráda, že už dnes, hned na Nový rok, si mohu odškrtnout první políčko Výzvy. A jsem ráda, že právě díky Výzvě to byly tyto parádní básničky (jak v originálním znění, tak i ve skvěle přeložené české verzi). Nebylo-li by Výzvy, neznala bych je. A to by byla škoda... Díky!
Tak tohle se Anne Frasierové/Therese Weirové fakt povedlo. Kniha je velice poutavá, přečetla jsem ji za několik hodin. A hned jdu na další díl.
Jdu proti proudu, ale opravdu nemůžu hodnotit jinak. Kniha se mi četla velice špatně a vůbec mě neoslovila. Přitom knihy s podobným zaměřením mám tak ráda. Asi mi nesedl styl autorky, nevím... Teď ještě přečíst Jozovu Hanuli a pak se konečně (za odměnu?) opět podívám na film, který mám moc ráda.