Achillesaželva komentáře u knih
Vzali jsme si to s sebou na vandr do rumunských Apusen s nejvyšším vrcholem Bihor. Čtrnáct dní v divoké přírodě, nesestupovali jsme do vesnic, stany i jídlo jsme měli na zádech...zhruba 20kg, tři kluci a tři holky. Studentská léta. Karpatské hry jsme četli večer na pokračování u ohně. Řekla bych, že to pochopí spíš ti, kdo mají blízko ke skautingu nebo jsou zvyklí na čundry bez hotelů a výhod. Knihu jsme občas brali jako recesi. Ale je to pěkné čtení!
Jako vždy brilantní papež František. Kdo si myslí, že je liberál a kdesi cosi, jen slepě škatulkuje. Papež má hluboký obtisk ignaciánské spirituality a vede všechny spíše ke zvnitřnění. Vnější projevy zbožnosti se snadno mohou stát jen fasádou, za kterou se schová kdejaká neřest, pokrytectví, pýcha... Oproti tomu všude tam kde Kristus zpevní člověka zevnitř - pročistí jeho postoje jako zlato v tavícím kelímku, tam se teprve člověk (řeholník) stává skutečně zbožný (tj. plný Boha) a paradoxně spíše upouští od teatrálních gest a stává se prostý, věcný, jednoduchý a skrytý. Tehdy sálá z něj sám Pán. Papež je velmi velmi náročný - hluboké poklony dovede na počkání udělat každý, kdo je ale skutečně vnitřně vytříbený, a tudíž klanějící se srdcem?? Kdo to můžeš pochopit, pochop!
Kniha vhodná pro všechny, ať laiky či zasvěcené. Doporučuji!
Maria Simma je absolutní špica!! Kdyby existovalo něco jako seznam povinné četby katolíka, pak bych tuto knížku v určité fázi duchovního života (zase musíme rozlišovat co, komu a kdy) rozhodně zařadila. Očistec není místo, je to stav. Duše v očistci dorůstá do plnosti darů, které jí Pán svěřil, ale které z různých důvodů např. nerozvinula, nebo se jim přímo zpronevěřila. Samozřejmě, že je mnoho různých příčin, proč se ta či ona duše očišťuje a též je věcí Pána, jak těžká tato očista má být. To není o strašení, vždyť, kdo se očišťuje, je zachráněn. Z knihy se dozvídáme i to, že žádná duše by se nechtěla vrátit zpět na zemi. Kdo jednou zahlédl Lásku, nechce už nic jiného. Život na zemi je naše vyhnanství, my totiž směřujeme k Životu mnohem plnějšímu a krásnějšímu. Náš život dojde plnosti v Bohu. Kniha Vás povzbudí v horlivé modlitbě za duše v očistci a též pomůže uvědomit si závažnost každého našeho svobodného rozhodnutí. Maria Simma píše opravdu krásně. Doporučuji!
Absolutně zásadní kniha! Nádherná, přehledně zpracovaná a z hlediska teologie klenot. Též pěkná po grafické stránce - prošpikovaná barevnými fotografiemi - rovněž je vidět, že pečlivě vybranými. Jazyk M.Altrichtera by měl být
už konečně Ústavem pro jazyk český kodifikován - za mne super, miluju ten řízný styl, ty slovní hříčky, neologismy, průpovídky ...
"Popisná fanglička neporodí ani fazol."
"TNB a TNP (tah na branku, tlačit na pilu)."
Na konci přednášky: "Nyní vaporizujeme s broukem narativní teologie."
O jistém světci: " To je obrovská osobnost, řekli bychom, žádný župní přebor."
Doporučuji všem s hlubším zájmem o teologii, hagiografii i historii... (a lingvistiku ;-)
Velice krásná kniha!! Svatý Václav jistě v nebi poctěn. Doporučuji!
Tato kniha je nádherná!! Neznám nikoho, kdo by z ní nebyl nadšený. Autor si přeje zůstat v anonymitě, v předmluvě vysvětluje, jak tato kniha vznikala - jedná se o specifický druh duchovní inspirace (ne přímo soukromé zjevení), kdy autor vnímá vnuknutí myšlenek a slov, které začal zapisovat a postupně vzniklo toto dílko. Pasáže, které vnímal jako čistě své vlastní úvahy, jsou graficky odlišné od těch přímých inspiraci, což jsem velmi ocenila. Kniha je vlastně vnitřní dialog benediktina s Ježíšem, který ho vede především k hlubšímu prožívání adorace Nejsvětější svátosti oltářní, ale také hlubokému prožívání kněžství a vlastního mystického života vůbec. Kniha je velmi čtivá, až dětsky jednoduchá, vhodná jak pro úplné začátečníky v duchovním životě, tak pro pokročilé - kněze, zasvěcené osoby.
Rozhodně doporučuji!!
Jirmal není určen pro nauku hry k táboráku, prosím!!! To je klasická hra na kytaru (myslí se tím klasická španělská kytara s nylonovými strunami!!), kde jsou popsány úplné základy včetně správného stříhání nehtů, stoličky pod levou nohu, názvy části kytary, hra v polohách atd. Hrála jsem z ní n ZUŠ, základy perfektně předala, přehledná, krásné etudy a od poloviny již poměrně vyšší náročnost. Ještě doplním, že je potřeba umět noty!! Zde nejsou tabulátory, nebo akordové značky jako v Já, písničce!
Kdo chce hrát u táboráku, musí jinam ;-)
Souhlasím s komentářem od @Zelený_Drak a jen dodám, že fotografie jsou černobílé, minimalistické a velmi pěkně se s verši navzájem doplňují.
Poslechla jsem si audioknihu. Načtené pěkně Petrem Olivou.
Povídka se svatbou nejlepší - ta stojí opravdu za to! Ale jinak vesměs zklamání.
Protože mě osobnost kardinála Špidlíka provází již léta, a totéž platí samozřejmě také o jezuitech (zvlášť z olomouckého Centra Aletti), přirozeně jsem očekávala, že se mi bude takto publikace líbit. Nezklamala, a dokonce všechna očekávání předčila. Jedná se o životopis očima žáků, blízkých přátel a těch, kdo Špidlíka znali jednak jako teologa, jednak jako starce, člověka s darem kardiognoze. Kniha nabízí pozornému čtenáři četné impulzy k meditaci a nalézá spolu s otcem Špidlíkem východisko v důvěrném spočinutí v Pánově Srdci. Měla jsem dojem, že ač čtu cizí životopis, sama jsem vtažena do děje, automaticky jsem si kladla otázky, jak je to se mnou. Příklad za všechny: v knize se vícekrát hovoří o Boží Prozřetelnosti, kterou Špidlík postupně objevil jako základní kámen své důvěry v Boha. Objevil, že ho Pán vždy vedl správným směrem, ač to tak vždy hned nevypadalo. Analogicky: a jakou nejkratší cestou přicházím k Pánu já - a On ke mně? Anebo jestliže pro Pánovo Srdce si nemálo vytrpěl, a to i mezi "svými", jaké oběti jsem ochotna přijmout sama? Jednoduše, takto knížka mě bude provázet ještě na nejednu modlitbu, zvýrazněných pasáží je povícero.
Opravdu doporučuji, kniha skutečně přináší mnoho nového, myšlenky v ní jsou hluboké a obálka překrásná.
Velice dobrá, podrobná kniha, přesto ani historik-laik se neztratí. Doporučuji rozhodně!
Člověk by se rád vyhnul vulgaritě...tak jen okrajově: jakže to křičel pan Kodet z toho balkónu?? "Proletáři všech zemí, vy***** si pr***!"
Opravdu, ty ilustrace jsou famózní, dokonale podtrhly tento krásný příběh. Kniha skutečně krásná, nadčasová a mezigenerační.. není, co dodat!
Zvlášť pro úplné začátečníky vhodná! Dnes už stará a osvědčená klasika. Také pracovní sešit se hodil. Prošla jsem všechny 3 díly - ten poslední už měl skutečně o něco vyšší nároky.
Učebnice je dobrá, podstatné předala.
Můj pradědeček sloužil na Podkarpatské Rusi od roku 1924 až do osudného března '39, kdy s manželkou a čtyřletou dcerkou (mojí babičkou) v noci za dramatických okolností opouštěli Trebušany (Rachovská obl.) Přes Rumunsko, Jugoslávii, Rakousko až do Brna. Cesta, která byla dlouhá téměř 1500 km ... Jiné možnosti však pro tuto východní část tehdejšího Československa již nebylo. Smutné. Protože můj pradědeček byl rozený vypravěč, napsal na toto téma dvoudílný rukopis, který přesně popisoval situaci té doby a toho místa. Máme oba díly doma jako rodinný klenot. Chtěli jsme je po revoluci vydat v nakladatelství Naše vojsko - z jejich strany byl i zájem, ale kapitál bychom museli vložit ze svého, a na to jsme neměli. Takže to máme v šuplíku. Třeba přijde ještě čas.
Byla jsem nesmírně zvědavá na tuto knihu Radana Láška a nakonec jsem se zatajeným dechem četla od jistého četníka také zmínku o pradědečkovi. Země to byla malá, takže není divu, že se všichni znali. Zvlášť smutné jsou svědectví o polských bojůvkách..ale za toto se Čechům od Poláků dostalo omluvy...Kdo je milovníkem této části našich dějin, určitě knihu ocení.
U Zpovědi jsem se báječně bavila. Márai je mistrovský vypravěč, umí zahrát na cynickou až jízlivou strunu, je mimořádně vtipný. Celkově vynikající psychoanalýza postav. Obdivovala jsem jeho ženu..
Bohužel skepse, kterou celoživotně trpí, se postupně s věkem prohlubuje, až na konci osmdesátých let najde východisko, bohužel, v sebevraždě. Myslím, že se zastřelil. Knihu si stojí za to přečíst.
V tomto případě je i pět hvězdiček málo. Jednak výběr děl, autorů I pasáží je velmi zdařilý, jednak kratičké komentáře P.Altrichtera pod jednotlivými úryvky vybízejí čtenáře k hlubší reflexi nebo krásně vypíchnou syntézou myšlenku, a to osobitým stylem! Kniha by měla být součástí našich knihoven. Doporučuji!
Po této knize jsem se musela chvíli psychicky srovnávat. Jsem docela citlivá, takže to na mě byl dost těžký kalibr. Styl je v rámci možností docela snesitelný, nenudí, ale je to zejména tím námětem. Už se ke knize nevrátím, bylo to snad horší než Stanice ZOO...
Nečekala jsem, že mě to tolik osloví! Asi to ani není spoiler, když napíšu, že se jedná o vězeňský deník z posledních dvou měsíců života Jacques'a Fesch, který byl odsouzen za neúmyslné zabití policisty a loupežné přepadení na smrt gilotinou. Kniha je emočně hodně náročná, styl poměrně řízný, obsahově je to opravdu duchovní literatura, protože Jacques našel ve vězení vztah ke Kristu a poslední týdny a hodiny svého života s ním prožívá intenzivní vztah. Kniha bude bavit buď lidi věřící nebo též zájemce o psychologii, protože myšlenky odsouzeného na smrt jsou něčím, co se nedá nasimulovat, pokud člověk sám v té situaci není. Jinak krutost francouzské justice byla pro mne zarážející, protože poprava proběhla až v roce 1957 (tedy na prahu 3. tisíciletí...). Žádná projevená lítost ani svědectví mnoha vlivných osobností na obhajobu Fesche nepomohla ke zmírnění trestu. Ještě doplním, že Feschovo obrácení nebyla žádná sentimentální selanka psychicky zhrouceného ubožáka, ale velmi vědomě učiněný akt přilnutí k Bohu a dosti náročná očistná cesta ke smíření a naději. Mohu doporučit!
Jednoduchá, krátká zamyšlení, a přitom nepodbízející se jednoduchými odpověďmi ani lacinou plytkostí. Aby taková kombinace mohla vzniknout, je potřeba, aby autor ušel kus poctivé životní cesty. Víme, že salesián L.Heryán je v tomto ohledu poctivec jak se patří. Opakuji to již potřetí, ale kdyby to někomu náhodou uniklo: Heryán je obrovská osobnost, následuje Pána, který ho vodí k těm, kam se možná "řadový" kněz jen tak nedostane. Tato kratičká sbírka mě nesmírně potěšila. Všem vřele doporučuji!