adnov komentáře u knih
Za mne také zklamání.
nejen že něco nelogické ale ( Spoilery!!! ) Nora se dostane do životů kde má co chtěla, jiní by ji záviděli a ona z nich zmizí dřív než se stihne rozkoukat. To.mi vadilo, že ji vždy něco vadilo. Je snad jasné že nikdy není nic dokonalé a chápu že i když se to druhým může zdát ok, tak ji ne, ale prostě to většinou vzdala tak hrozně brzy. Na druhou stranu mě to bavilo číst a určitě se našlo několik dobrých myšlenek
Nějak Mi to nesedlo
Bylo mi úplně jedno jak to dopadne, a to je vždy špatně, když vám k srdci nepřiroste ani jedna postava. Takže jsem trochu přeskočila, abych se dostala na konec, který jsem přesto chtěla znát.
Hmmm. Zklamaní od začátku do konce.
Neskutečně nádherný příběh plný lásky, tajemství, bolesti, smutku i naděje a moudrosti. Právě jsem dočetla a nemám slov. Psané krásným jazykem. Jste v Anglii 19.stoleti, cítíte řeku, učíte se fotografovat, vidíte lidi dobré i zlé, chytré i obyčejné, chudé i bohaté, spokojené i nešťastné. Tolik osudů. Záhad. A nakonec SPOILER se vše propojí a (pro mě jako cíťu velká úleva a radost) přichází happy end.
Jako červená knihovna je to na čtyři hvězdičky. Jako příběh z války je to horší. Čte se to dobře, což o to, ale je to tak neuvěřitelně neuvěřitelný.
Doporučila bych mladším, méně náročným čtenářům, těm kteří s tématikou koncentrační táborů začínají nebo milovníkům romantiky, kterým nebude vadit nepřízeň osudu v opravdu kruté podobě. Sice zde nejsou zvěrstva války až tak detailní, ale drsné to je pro citlivé duše až až.
Čtivé, napínavé. Hlavní postava nebyla žádná dobračka, ale zas taková záporačka (jak ji zde mnozi popisují) také ne. Zajímavé jsou zde názory na konec, jedni píší že je nadchl, jiní zas kvůli němu ubírají hvězdičky. Patřím k druhé skupině. Spoiler: Sice epilog to trošičku napravil, ale stejně, mám radši konce více optimistické. Bylo mi jich všech líto.
Ale jo, v rámci žánru ok. Nejsem cílová skupina, takže mi puberťáčtí supermani (kterým stále něco proniká až do morku kostí, ale kteří všechno vědí, umí a dokážou, příp. se bleskurychle naučí) vadili. Také to, že se vše děje na malém prostoru (v rámci celé zeměkoule) a oni se dostanou až k vedení a další nesrovnalosti a nejasnosti. Pokud to však budete brát jako sci-fi pohádku, romantickou, napínavou, akční, tajemnou a je vám náct, budete nadšeni.
První třetina zdlouhavá až nudná. Druhá začíná se něco dít. Napětí. Tajemství. A pak to přijde. Asi jsem to nepobrala, ale poslední třetina všechno špatně. Proč Hugo? Proč Melisso? Proč Toby? Proboha proč???
Nedočteno. Je to sice psané krásně, ale není to pro mě. Asi jsem hodně nenáročny čtenář, neb mě to nudilo. Většina povídek smutná. Nehodnotim hvězdičkami neb jsem došla asi jen do půlky knihy.
Nejvíc se mi líbila povídka poslední, Modrý oříšek, ale škoda že jsme se vlastně nedozvěděli to hlavní. I když to ani v předchozí povídce o kosmonautech. Příběh to byl předvídatelný, těšila jsem se co se zjistí a ono nic.
Nezaujalo, nebavilo. A to mám Krobota jako režiséra i herce ráda, takže to není o tom, že bych nevěděla do čeho jdu. Ale prostě jsem se nedokázala začíst. Přeskakovala jsem, příznavam, ale nakonec dočteno.
Takový nevyužitý potenciál.
Vše klouže po povrchu, výpovědi jsou často zmateně, něco se jen nakousne a už jsme jinde a pak přijde smrt, ale po chvíli zas povídáme o tom co bylo předtím ...
Takže forma nic moc.
Výpověďi žen zajímavé, obdivuji je, většina to měla opravdu těžké (často i za života manžela). Škoda, že to paní Hladká nějak neupravila a nedoplnila o další informace. Zvlášť , když v doslovu píše, s kým vším mluvila. Kde je to vidět, to teda nevím.
Nedá mi to nevyjádřit se k tchynim. Několikrát je zmíněno, že se o své vnoučata nezajímají. To (nejen jako matka, ale vůbec, lidsky) nechápu. Zemře jim syn a tak by měly být rady, že mají alespoň jeho dítě. Když už se nechtějí stýkat se snachou (což sice taky nechápu ale nechci soudit, může být spousta důvodu proč), ale proč igronuji vlastní vnoučata??? Která za nic nemohou? Co je to za lidi???
Pro mne první kniha od tohoto autora.
Velmi čtivá. Napínavá. Líbilo se mi, že to nebylo přitažené za vlasy a že příběh plynul chronologicky. Jemně temné, oddechovka, v rámci žánru dle mne patří k tomu lepšímu. Jen nečekejte zástupy mrtvol a podrobné líčení týrání, jak v podobných knihách bývá zvykem.
Na této knize je nejlepší obálka.
Začátek byl dost chaotický, jak je hned 6 postav najednou, trvalo mi, než jsem se orientovala.
Víc mi vyhovovalo, jak to bylo v druhé půlce. ALe to zas bylo dost stručné, dost ploché, žádné emoce, jen shrnutí podstatných informací.
Je to smutné, ale ve mně to nezanechalo nic víc, než že Japonci jsou zvláštní. Věnují se více mrtvým než živým, mají jiné hodnoty, většinou jsem jejich chování a jednání nechápala (např.obdiv a chut zemřít na císaře).
Na základě anotace a nadšených komentářů jsem se na knihu těšila. Avšak jsem asi mimo nebo jsem četla něco jiného než ostatní. Nemám jiný výraz než zklamání. Nuda. Prokousala jsem se až do konce a nic. Přitom to mohlo být tak zajimave. Ale je to zdlouhavé a nakonec zbytečné. Proč žít věčně? Vážně stále chtěli? Vážně se stále milovali? Jaký to mělo smysl? Své děti neviděli, ty pak stejně přirozeně zemřely a oni spolu žádné další neměli. Co teda bylo to, proč žít stále? Ano, svět je hezký, láska taky, ale i po tisíci let? A škoda, že dostal málo prostoru Marcel. Nevím co víc psát. Přitom bych si tak ráda s Kudrou a Alobarem popovídala. Protože jsem z příběhu mnoho věcí prostě nepobrala. Proč byl tak důležitý ten parfém? A otázek bych měla spoustu . Nejspíš je to na mě příliš intelektuální a já nejsem tak chytrá, jak jsem si myslila :)
Kde je novomanžel? Důvod znát odpověď na tuto otázku je jediný proč knihu dočíst. Nebylo to vysloveně špatné, ale konec to zazdil. Tohle přece nemohl uhádnout nikdo. Je to tak mimo. Na Druhou stranu je fakt, že takové thillery už bývají. Nejsou moc realistické ale napínavé a čtivé. Na toto téma nám načteno dost, takže musím hodnotit spíše negativně. Ale jsem ráda že tam nebyla jedna vražda za druhou ani žádné nechutnosti.
Zábavné, čtivé a oproti minulým dílům i poučné. Líbily se mi vsuvky s informacemi a obrázky. Postrádala jsem fotografie. Je mi jasné, že by to knihu prodražilo, ale mohly být malé, černobílé, ilustrační (jako např.v knize Všechny jejich lži).
Ale jo, četlo se to většinou dobře. Závěr jsem necekala. Obdivuji ty, kterym to bylo jasne. Spoiler.....Jen mi není jasný proč se M.zacal chovat najednou jinak. Copak by ty peníze nestačily pro oba? To jí vážně přestal mít úplně rád? Na druhou stranu, v Anglii to není zas ohromná suma a kdoví jak by se sám zachoval, že.
Zpočátku jsem se nemohla začíst, hl.hrdina mi přišel dost nesympatický. Postupně to začalo nabírat obrátky, a i když jde o smutné těžké téma, kniha se čte dobře.
Kdo neviděl dokumenty, bude asi spokojený. Jinak většina to, co je známé. A těm, co sledují Třeštíky třeba na fb to nedá nic. Až na úvodní komentář od Michaela a závěrečný od Tomáše.
Je to čtivé, ale smutné. Katka stále jen opakuje, jak chce přestat, ale myslím že tomu nevěří ani sama. Je to pořád dokola, lži, drogy, obstarávání peněz na drogy, řeči o tom jak přestane, jak na tom není tak zle neb jsou i tací kteří dělají to a ono a tak ona nikdy nedopadne...a bum za chvíli tam je samozřejmě taky....nebo ty stále výmluvy: až bude to až tamto, já chtěla, říkala jsem ať si to nedává přede mnou, to on ona/on za to může.... když ji nedonutila ani dcera. Jo, do té doby jsem ji věřila, doufala, moc jsem ji to přála. Pak už mě jen vytáčela. Ale to už hodnotím ji, a ne knihu. Ta je dobrá. Ale tím jak Katka mluví, jasně že nespisovně a občas i vulgárně, tak to prostě je na čtení nic moc. Vyjadřování má dost jednoduché, jednotvárné. Na druhou stranu, za tolik let s drogami je to asi ještě dobrý. Stejně tak vzhled.
Fotky jsou úžasné. Je na nich hezky vidět, jak se Katka mění nejen věkem. Škoda, že nejsou barevné. Ale to by si byla kniha moc drahá.