Afilada komentáře u knih
Křehká poezie něžné lásky na pozadí strašného válečného konfliktu
Váhal jsem zda dát 5 hvězd, skvělá kniha, je přímo přeplněná věrohodnými událostmi, každá kapitola by vydala na samostatnou knihu / film. Vidím nyní Těšínsko v jiném světle. Četl jsem pomalu, musel jsem tu sílu postupně vstřebávat. Nakonec jsem 5 hvězd nedal, zajímalo by mne, jak to bylo s německým živlem. Těším se na druhý díl.
Je třeba znát okolnosti vzniku Toulek. Autor byl (z donucení) hlídačem vrtu, probíhala normalizace/sovětizace naší společnosti a autor se rozhodl, že musí vytvořit protiváhu bolševickému přepisování našich dějin, protože se (naštěstí mylně) domníval, že teď už tady máme bolševiky opravdu "na věčné časy".
Docela dlouho trvalo, než jsem našel sílu číst druhý díl, ten první mne v dobrém slova smyslu "odrovnal", vysílil, zatížil myšlenkami a úvahami. Druhý díl je ještě lepší, silnější, sevřenější, reaguje na dobu, kterou už máme pod kůží. Doporučuji zejména všem, kteří mají za to, že nacionalismus něco vyřeší.
Číst Otu Pavla, to je pohlazení duše. A to i tehdy, když píše o okupaci a o nacistech. Ota Pavel dokáže popsat i hrůzu tak, že se Vám neroztřesou kolena.
V trochu lepších dobách píše o sportovcích tak, že mu věříte každé slovo.
Úžasný autor.
Myslím, že Dostojevského lze bez obav postavit vedle Shakespeara, Zločin a trest je jeho stěžejní dílo. Kdyby to šlo, dal bych více hvězdiček, než 5.
Násilné porušťování jsme od r. 1948 odmítali, vše ruské bylo pro nás podvědomě špatné, tento pocit zesílil ještě po srpnu 1968. Měli jsme odpor i k ruskému jazyku, flákali jsme jeho studium z přesvědčení, podobně jako to měli naši dědové za 2.sv.v. s němčinou.
Přesto se dřívějšímu školství podařilo do mne napumpovat dostatek ruštiny na to, abych dokázal (se slovníkem) přelouskat tuto knihu v originále.
Byla to slast, které dnes již nejsem schopen, ruštinu už mám jen velmi pasivní.
Karel Čapek předstihl svoji dobu, mloci, to nejsou jen němečtí fašisté, ale třeba i čínští komunisté.............
Je mi líto, že nedostal Nobelovku.
Během studia a krátce po něm - moje předůležitá kniha. Vyšla za bolševika a ukázala nám, že svět vůbec není rudý, že i za oceánem žijí lidé se svými radostmi a starostmi.
Velké potěšení pro milovníky češtiny. A člověk si sebekriticky uvědomí, jak asi vypadá jeho angličtina, když se objeví v N.Y.
Poprvé čteno v pubertě, takže nejvíc se mi líbila Líza, řezníkova žena. S postupem času se ale člověk pročte a objeví, že je to zásadní dílo, které jde na dřeň tragické komedie našeho lidského bytí.
V rovině osudového milostného příběhu silný dotyk 2.sv.v. Po válce odsouzená (negramotná ) dozorkyně z koncentračního tábora. Jejím jediným pojítkem se světem je do vězení za ní docházející předčítač.
Těžké, ale do určité míry očistné.
Citace z knihy, str. 15:
"Zdá se, že roste počet mladíků, pro které je otrava hledat si přítelkyni nebo milenku a udržovat s ní vztah. V cizině by se z nich asi stali gayové, ale u nás v Japonsku pro ně máme zábavní čtvrtě se sexem."
Z hlediska naší lidské budoucnosti poněkud chmurná kniha, je vidět, že (někteří) Japonci jsou na tom podobně jako někteří z nás, ale nutno přiznat, že ona zkaženost je pro čtenáře přitažlivá. Rjú Murakami je skvělý spisovatel. Nutno ocenit i překladatele - Jan Levora.
Nudný až únavný příběh bez napětí, bez gradace, bez katarze. Skvělý marketing ale udělal z této knihy "hit". Ani film nebyl lepší.
V roce 1967 vyšlo 183 000 výtisků !!! Tato kniha si to zaslouží. Dávám 5 hvězdiček.
Na této knize jsme se učili ve škole poezii, nikdy nebudu paní profesorce Dáše Novákové dostatečně vděčný. A Villonovi samozřejmě také.
Nádherný jazyk, přiblížení drsného života v čarokrásné Zakarpatské Ukrajině cca před sto lety. Podmanivý dramatický příběh dobra a zla, pravdy a lásky. Není však pravdivý. Nikola byl ve skutečnosti bandita, násilník a vrah, nicméně Olbracht jako správný zakládající člen strany (komunista 1921-1929) jeho příběh po bolševicku převrátil zcela na ruby, takže vznikla další národní legenda.
Také je třeba uvést, že v letech 1945-1949 působil Olbracht jako cenzor, který vyřazoval z knihoven "závadné" knihy.
Nicméně literát to byl dobrý a tato kniha a příběh patří do naší národní pokladnice.
Klasika, i za války lidé milují, či mají milostné problémy. A ti zdánlivě nejslabší se nakonec ukážou jako nejsilnější.
Vyspělá spisovatelka, je to na dřeň. Geniální práce s časovou osou, pohrávání si s postavami i se čtenářem. Napadání této knihy z vulgarity odmítám, jde o velmi přesnou sondu do myšlení/očekávání/chování dnešního člověka.
Srovnání s Lolitou kulhá na obě nohy. HH Lolitu skutečně miluje, snaží se jí porozumět a naplnit její vnitřní svět. Zdejší "hrdinka" Celeste (26) je něco zcela opačného, chladně uvažující cynická bestie, která jde přes mrtvoly. Román představuje strhující tok chladnokrevného uvažování a jednání asociální postavy, které jde v životě o jediné, o sex s nedospělými chlapci. Mistrný text ve skvělém překladu. Není pro každého, souloží se zde na každé druhé stránce.