Aghatte komentáře u knih
Dosti slabé, moc mě to nebavilo, zvláštní věty, kdy jsem vůbec nechápala, co tím chce autor říci, hlavně rozhovory vázly. Také nemístné detailní popisy postav.
Překvapivě nadprůměrná detektivka o podnikatelích, mafii, vydírání a smyslu života.
Přečteno ve vlaku, nešlo odložit. Bylo mi hlavního hrdiny tak moc líto.
Zde to dopadne relativně dobře, ale spousta lidí takové štěstí nemělo, v devadesátých letech nejeden člověk prostě "zmizel". A pachatel neznámý.... :-((
Taková směsice filmů a seriálů Sestřičky, Básníci a My všichni školou povinní... v knižní podobě :-)
Pěkný příběh, detektivka to není, ale četlo se mi pěkně.
Fascinuje mě, že byla vážně střediska a pohotovosti v každé vesnici, dnes ani větší města nemají nic, vše se centralizuje, ruší se pohotovosti, porodnice, dětská oddělení, i akutní péče, za vším musíte do okresních a krajských nemocnic.
Vůbec mě to nebavilo, zvláštní jazyk, kdy jsem ve větách ztrácela pozornost a souvislosti,
mnoho postav, a bylo mi jedno kdo a co udělal... Pravda ´, sněžilo skoro v každé větě...:-)
Fíha, ten člověk napsal 167 knih????!!! Kdo mu to vydává? Já už po další jeho knize tedy asi koukat nebudu.
Rozhodně lepší než Jitřní zpěvy, které jsem četla zároveň. Tam se mi zdál humor jaksi podbízivý, zde byl ale naprosto ryzí a přirozený. Miluji sebereflexi a zde jí mám opět hromadu.
"Ale, ale! Vikář v nesnázích. To budou jistě zase chlapci ze sboru. Církev strašně riskuje, když dovoluje, aby ve sboru zpívali malí chlapci. Starší sopranistky by byly menší riziko"
"Vskutku se nedá říct, že by naším manželstvím cloumala nezkrotná vášeň. Ačkoliv vzpomínám si na jednu dovolenou u moře v roce 1949, kdy Ta projevovala nevítané nadšení pro věc ( vždycky jsem to připisoval tomu, že tehdy jedla hodně mušlí)... " :-))
Překrásný příběh.
Agatha by měla radost.
Může někdo vymyslet chytřejší postavu než je on sám?
Zamilovala jsem si všechny postavy a posledních 100 stran probrečela. Tady třetinu knihy.
Paráda, přečteno za jednu noc.
Nádherné, vtipné, jemné, přesné, trefné, noblesní.....Anglický humor a spousta sebereflexe :-) Určitě vyhledám i další dva díly.
Ta, kterou je třeba poslouchat nemá chybu. A hraje-li úlohu sestry, tak rovnou sestry staniční. Chápu, že si pan obhájce chodí odpočinou a pobavit se do soudní síně, mezi nekomplikované a přímé zloduchy.
Jen bych to nedala do kategorie "detektivky a krimi", spíš jen humor. A se Sherlockem to rozhodně nemá nic společného.
Líbila se mi obálka, ta je povedená - líbí se mi celá řada brožovaných vydání Rexe.
Ovšem při čtení jsem se přistihla, že chvílemi neudržím pozornost. Archie zas tak vtipný není, jak je vždy předestíráno, a ani genialita mistra není tak zjevná. Vždy, než na něco přijdou, zemře někdo další. Asi jsem čekala více. Ale číst se to dá, jsou horší knihy.
A neustále mám hlad, když to čtu, protože velkou část díla věnují popisu toho, co právě jedí a jaký to je labužnický zážitek :-)
Šlo to, ale zas taková bomba to nebylo.
Napsáno v roce 1962, takže poklidní stará klasika.
Mně se kniha moc líbila, hodně jsem o ní a u ní přemýšlela o světě kolem nás.
Jak moc nemocní a šílení už jsme i bez epidemie.
Na podobné reality show se nedívám, nechápu, proč tam holky neustále běhají jen ve spodním prádle či plavkách ( před přírodou, živly , hmyzem, jedem, zimou... vás to moc neochrání), jak to, že jsou namalované, kde berou a perou spodní prádlo, co je nutí lézt do nepohody...
Zde byl velmi zajímavý pohled do zákulisí natáčení, všechno je na efekt, všechno je manipulace, předem promyšlený kalkul, a jediné měřítko čehokoliv je SLEDOVANOST.
Na to, jak je autorka mladá, má výborně propracovanou psychologii postav. Také práci se stresem a mozek obecně, Jak vytěsňujeme věci, obranné mechanismy.
Hlavní hrdince jsem fandila, jen jsem třeba nechápala, proč si nenechala botu, byť děravou, a nekoukala aspoň přes jednu čočku ( člověk je doma v teplých ponožkách pod peřinou a čajem v ruce vždycky hrozně chytrý ), a vždy když objevila obchod s něčím zajímavým, měla jsem radost s ní. Neustále jsem se o ni bála, že ji někdo znásilní a sežere.
A taky se bojím, že by se podobný scénář brzy mohl stát realitou, a týkat se to každého z nás....
"Nemusíte mi dávat výzvy, stačí jen nejistota, tma a samota"
Velmi znepokojivá kniha, dobře napsaná, nepředvídatelná, dokonale zmapované prostředí, znalost problematiky...
Kniha mě mile překvapila, myslela jsem, že půjde jen o byznys.
Neumím si představit, čím vším si musela Helena projít, a oceňuji autorku, jak nám její příběh poodkrývala, od zdánlivě zbytečných maličkostí až do strhujícího děsivého konce.
Za mě super čtení.
Seriál znám, ale nijak ho nesleduji, pár dílů jsem občas zhlédla.
Byla mi sympatická Maura, Jane vůbec. Matně si vybavuji, že jsem se v telce o Mauru děsně bála, ale už nevím proč..
Kniha mě moc nebavila, přišlo mi to dost zmatené, a sama jsem souvislosti neviděla, pak jsem zase nechápala, jak to mohli po 19 letech vyšetřit, když člověk neví, co bylo před rokem, natož před 10.
Začala jsem od půlky přeskakovat, přečetla si konec... Čekala jsem zradu od detektiva Tama, byl nesympatický.
Překvapilo mě, že Jane má dceru! Kdo ji vychovává a kde? A kde k ní přišla? Vůbec jsem nevěděla, že mají nějaké děti. Obě jsou takové bezpohlavní a vyloženě zažrané do práce. Odkazy na "Krysu" - také jsem nevěděla o co a o koho jde.
Podobné knihy nečtu, ale potřebovala jsem nějakou změnu.
Je to taková Harlekýnka pro chlapy.
McGywer v knižní podobě :-) Ale šlo to, musela jsem se smát, když mu už po Xté nořil nůž do hrdla, ale nikdy to nedopadlo.
Zpočátku jsem se ztrácela v té počítačové terminologii, a vyřešení šifry jsem nepochopila vůbec. Dálný Východ a jižní krajiny mě nelákají vůbec - prach, vedro, špína, davy lidí, pořád mám strach, že hrdiny někdo okrade, podvede, zbije, příhoda s trajektem mě v tom utvrdila. Od mala nerada čtu podobné situace, bojím se a říkám si, proč tam lezou?
Zajímalo by mě, jak píší dva autoři spolu, to jeden má nápady a druhý to dá na papír, nebo každý jednu kapitolu...?
Dostala jsem ji jako dárek, ve snaze donutit mě zamýšlet se nad věcmi, které ( si myslím ) stejně neovlivním.
Jako již řečeno mnohokrát, psáno pro ty, co to chtějí číst, nenabízí nic pro ty, co to slyšet nechtějí.
Hodnotit se neodvažuji, nikdy bych si podobnou knihu nevybrala, pošlu ji dál.
P.S.... a mnohem více, než kniha samotná, se mi zde líbí většina komentářů, pročetla jsem si je a děkuji za Vaše pohledy a názory na problematiku.
Celkem to šlo, některé povídky mě ale nebavily, a doslova mě vytáčí poznámky u každé sebemenší zmínce o čemkoliv, co by mohlo být českému čtenáři nejasné. Psáno jako pro blbečky. Vadilo mi to už u knihy Pan Doyle a doktor Bell, a zřejmě to provází všech 30.výtisků z edice SH :-(
(SPOILER) Příběh silných žen - Linda, Hana, Erika, obě maminky... Spojuje je jeden bezpáteřní samec Vojtěch. Co se týče Tondy a Franty, škoda, že nemířila lépe...
Věrný obraz doby, nálady ve společnosti, kdo v tom nežil, těžko uvěří.
O vězení - naštěstí - nic nevím, ale vydržet tam pět let... Neskutečné.
Myslíte si, že nejhorší má za sebou, ale kdepak, její nejbližší a milovaní ji připraví další peklo na zemi.
Paradoxní byl ten obrat na konci knihy, změní se doba a z psance je rázem hrdinka, měla bych z toho mít radost, ale cítila jsem jen beznaděj a bezmoc a strašnou nespravedlnost.
Čas od času Kate zkusím, ale není to stále ono.
Tento díl patřil k těm lepším, ale nemohla jsem se zbavit dojmu, že vím, co bude, a jak to bude, ( a taky že bylo ), že už jsem ji prostě četla (ale nečetla :-)) ).
Líbila se mi romantická linka mezi ní a Josephem, mnohem víc než s Tomasettim.
(SPOILER) Tak zde už bylo špatně úplně všechno.
Paní neví nic o detektivní práci, o dětech, o mateřství, o nemocnici, ale strašně touží psát...
Nevím, čím dřív začít.
Matka v šestinedělí se vydá na projížďku na koni.
6.měsíční dítě kouká z kočárku a na kolemjdoucí osobu, kterou pozná, volá "máma".
Prarodiče se půl roku nezajímají o vnučku, o její výchovu, hlídání..
Zemře dítě (už v minulém díle), a dodnes o tom nikdo neví a nikdo se o to nezajímá.
Vrah ( z minulého dílu ) pobíhá na svobodě, a my sice máme možnost se dívat do jeho myšlenek, ale 3.vraždy jsou dávno zakopány a zapomenuty i v jeho mysli.
Psychicky narušená žena se vydává za učitelku v mateřské škole, nikdo to neověří, pobíhá s cizím dítětem po kroužcích a nikdo neověřuje totožnost....
Hrdinka se probudí po půl roce z kómatu a všechny rozčilují její výkyvy nálad...
Atd., + spousta planého filozofování.
Vracím do knihovny a jsem ráda, že to mám za sebou.
Vydržela jsem poctivě číst do strany 178, pak už jsem to vzala rychločtením.
Pocit trapnosti mě neopouští. Cítím, jak moc chce autorka psát detektivky, ale nejde jí to. Spousta irelevantního balastu, který knize nijak neprospívá.
Zde vlastně policie neudělala vůbec nic, pouze dlouze dusila nepravou osobu. Případ uzavřela mylně. Hlavní hrdinka - skvělá vyšetřovatelka s proporcemi modelky - tak to je postava na pěst mezi oči.
U jedné konkrétní osoby jsem si říkala, dej bůh, ať to není vrah, nebo to už úplně zazdí. A on to je on :-((
Useknutý konec, jakoby sama chudák holka autorka nevěděla, jak z toho marastu vybruslit....
Mám vypůjčený ještě 4.díl, ale už se ho skoro bojím otevřít.
Jediné, co opravdu musím pochválit, jsou povedené obálky u všech tří dílů. Zmiňovaný 4.díl má obálku divnou, a vůbec se nehodí do "party".
Miluji běh a vše kolem něho.
To je také jediný důvod, proč jsem knihu přečetla celou.
Nalákala mě pěkná obálka a atraktivní zákulisí maratonu.
Zločin jako takový a jeho vyšetřování byl jeden velký trapas.
Nemůžu se ubránit dojmu, že autorka strašně touží psát, ale bohužel nemá to z hůry dáno. Připomíná mi to moje vlastní deníkové zápisky z puberty. (Už jsem je zničila).
Nedokážu si představit, že matka tří dětí, s nadváhou, bez sportovní minulosti, dostane tenisky a za rok uběhne maraton za 3:48. Nemyslitelné. Navíc už to byl její druhý maraton v tom roce! Pokud se rozbíháte z nuly, trvá roky, než se dostanete na nějakou úroveň. Ano, jsou lidé, co se vsadí a za 3.měsíce jdou na maraton, ale dají ho za 6-8 hod, což už se nedá ani hovořit o běhu.
Další věc, neustálé odkazy na to, jak zmrzlí všichni jsou. 4st.nad nulou je zima, ale není to mráz. Nemají rukavice? Nemají funkční prádlo? Proč.
Mrtvola leží na břiše, na startovním čísle, tudíž nikdo neví, kdo to je a nikdo se k ní nesmí ani přiblížit... Pokud potřebují sehnat něčí jméno nebo číslo, neustále někam volají a na něco čekají, to nemají přístup ke startovní listině?...
Policistka má obdivuhodný sexuální život, ovšem jinak poletuje na kole kolem pelotonu běžců a bezradně hledá vraha, dokud nevrazí do dívky, která ji dá napřed špatný tip a napodruhé už správný tip...
Stěžovat si, že v davu 16tisíc běžců nevidím toho, kdo mi fandí, nebo toho, komu jdu fandit... Navíc běžel-li někdy někdo delší vzdálenost a měl toho plné brýle ví, že může u cesty přistávat UFO i s 10 E.T. a bylo by vám to úplně jedno.
Všechny nesrovnalosti kolem běhu a závodu bych autorce odpustila, kdyby mi to vyvážila čímkoli jiným zajímavým, ale bohužel, v celé knize marně hledám.
Začínám číst třetí díl, jen proto, že mám ráda ucelené řady a chci vždy "sjet" celou.