Ainyska komentáře u knih
Kéž by takové rodiny neexistovaly......
Víc asi není třeba říkat, stačí si to prostě přečíst a zamyslet se nad tím.
Musím uznat, že tento počin se velmi dobře a rychle čte. Velmi se mi líbilo provázanost jednotlivých postav a jejich životních osudů, ikdyž jsem se v nich občas ztrácela. Bohužel se nemůžu zbavit dojmu, že s touto knihou budu mít podobný problém, jako s díly paní Mornštajnové a to takový, že za 14 dní nebudu vědět o čem pořádně byla. Je možné, že v budoucnu se ke knize vrátím a osvěžím si paměť.
Velice mě potěšilo, vidět v příběhu zmínku o našem městě a na Šikmý kostel se s mojím milovaným zlobidlem (čti psem) zajedu podívat. Hned se pouštím do druhého dílu a rozhodně si nenechám ujít třetí pokračování a také autorčinu další knihu Životice.
Mám paní Mornštajnovou, jako autorku, ráda. Bohužel tento kousek řadím mezi slabší průměr. Kniha Hana byla skvělá, Slepá mapa trošičku slabší, alespoň si to myslím podle hodnocení zde na DK. S díly autorky mám ten problém, že ač se mi čtou velmi dobře, tak si za 14 dní nevzpomínám o čem kniha byla. U Slepé mapy jsem nevěděla už po týdnu a do teď se musím dívat, jestli jsem ji teda četla, nebo ne. Bohužel s touto knihou to nebude jinak. Děj se mi vytrácel už během čtení a ke knize se mi moc nechtělo vracet. Vlastně ani nebyl důvod. V knize se nic moc neděje, i když je to pěkný příběh jedné rodinky s komplikovanými vztahy, zasazený do éry socialismu. Trochu se bojím, jestli Listopád, na který se těším, nebude stejný případ. Pak bych nejspíš na knihy autorky definitivně zanevřela.
Tohle bylo mé první setkání s Rutou Sepetys a nečekala jsem, že knihu dám v podstatě na jeden zátah. Příběh je skvělý i když v mnoha ohledech smutný až tragický. Kniha je velmi čtivě napsána, ale bohužel musím strhnout jednu hvězdu za nedotažený konec. Jak to sakra dopadlo s těmi dvojčaty? Řekli jim pravdu?
Další knihy autorky se posunuly v mém pořadníku trošku výše, než byly původně. Rozhodně doporučuji!
S mou první knížkou od autorky jsem měla problém a dočetla ji až na podruhé (Námi to končí). Nedávala jsem autorce moc šanci, ale na tuto knihu bylo tolik dobrých ohlasů, že jsem si říkala, proč to nezkusit? Díky bohu za to. Tohle byla jízda. Čtivé, svižné a ten zvrat na konci? Mazec. Jo Thrillery Colleen fakt jdou.
Ufff... a mám to za sebou. Tohle byl obrovský boj. Knihu jsem četla přes dva měsíce a to u mě není moc zvykem. Neustále jsem odkládala a prokládala a nechtělo se mi k ní zkrátka vracet, jenže já se snažím knihy dočíst, i když ne vždy se to povede. Tahle kniha se dobře čte, zpracovává zajímavé téma a první díl byl opravdu dobrý, ale tento? Nuda a zase jen nuda, až na výjimky. V postavách jsem měla nehorázný guláš, po každé kapitole jsem nevěděla kdo s kým, jak a proč. Když budu mít náladu a dočkáme se 3. dílu, tak se možná na něj mrknu, i když už teprve nebudu vědět kerá mete. A znovu tyto dva díly číst nebudu. Ale kniha jako taková špatná není, jen mi prostě nesedla........
Velmi silný příběh, velmi silné ženy.
Nadčasové dílo.
Prostě pan Čapek je jen jeden a nevěřím, že by se našel český autor, který ho kdy překoná. Je fascinující, jak dokázal svá díla napsat tak, aby bylo možné je aplikovat do každé doby.
Přesto, že tuto sérii považuji za průměrnou, musím přiznat, že další díl si rozhodně nenechám ujít. Jak tohle dopadne.... :)? Snad to autor nepotopí nějakou věčně se opakující, klasickou zápletkou.
Doufám, že dojde na slova paní Tiché a bude to "eště prdel."
Věřím, že tato kniha ve mně nějakou dobu zůstane. Je to příběh jedné neuvěřitelně silné dívky, později ženy.
Kniha je velmi čtivá a stránky přímo letí pod rukama. A posledních pár stran? Neodtrhnete se, musíte co nejdříve zjistit, jak to dopadne a jestli se Zuzana dokáže vzepřít. Osobně mě konec trochu zklamal, připomnělo mi to knihy od Shari Lapeny aneb vyvrcholení na posledních 5 stranách a pak konec. Zajímalo by mě, jak to pokračovalo a zda hrdinka někdy zjistí, kdo může za její odhalení a následný přesun do koncentračního tábora. Jestli se Jan někdy dozví, že Zuzana žije a jak to s ní dopadlo. Hlavní dějová linka se sice uzavřela, ale zůstalo hodně otázek kolem příběhu, které nebudou zodpovězeny.
Přečetla jsem již mnoho knih na téma holocaustu a souhlasím s tím, že některé věci jsou sporné s realitou. Ovšem je to román (není to literatura faktu) a tak se k tomu taky stavím. Za sebe doporučuji. Není to nijak drastické, spíš je to ze soudku těch oddechových knih na toto téma.
Kniha není nijak velký zázrak, ale je čtivá (přečteno na jeden zátah) a celkem dobře se dá sžít s postavami. Co mě ovšem absolutně vytáčelo byla ta jeho manželka s rodiči a slovo kompl........ To jako vážně? Jak to proboha vzniklo? No, každopádně dám šanci i ostatním knihám, snad už tam nebudou takové zpatlaniny.
Vše podstatné je řečeno v knize, já jen dodám:
Vždy, když vidíme sklenici poloprázdnou, je zároveň poloplná. Je jen na nás, zda se hladina sníží, nebo zvýší. Trocha optimismu nikomu neuškodí. ;)
Moc nechápu ten humbuk kolem této knihy, kniha je průměrná oddechovka, nic co by ze mě vyrazilo velké emoce. Knihu jako takovou mohu doporučit, je to velmi hezký příběh jedné dívky z bažiny. Ovšem na p***l jsem si z ní nesedla. 3,5 * je za mě akorát, půl hvězdy dávám za posledních pár stran, kdy se jisté věci vysvětlí.
Stejné jako první díl, vtipné občas, popravdě řečeno více jsem se pousmála u prvního dílu, tenhle byl o malinko slabší. Nicméně musím uznat, že oddechovka je to skvělá a nejspíš dočtu i další díly.
Knížka na mě čekala už od Vánoc v knihovně. Denně jsem kolem ní chodila a říkala si, že musím dojet knížky co mám vypůjčené. Včera přišel den D.
Tak nějak nevím co napsat, jednoduše řečeno kniha je skvělá! Jsem ráda, že ji mám doma a určitě se k ní časem vrátím. A ne jednou. Konec mě velmi dojal a to se mi u knížek stává málokdy. Bavilo mě, že kniha začíná tam, kde se koncem knihy zase podíváme. Velmi dobře vymyšleno. Víc asi nemá cenu psát, vše už tu bylo řečeno.
Musím si přečíst i ostatní knihy od p. Mornštajnové. Velmi mě mrzí, že jsem nestihla její autogramiádu. Pokud se ještě někde bude v okolí konat, nejspíš si přijdu pro podpis s více než jen jednou knihou. Za mě 10 z 5 hvězd.
V téhle situaci nelze s jistotou říci, co je lepší. Kniha, nebo film? Obojí má hodně do sebe. Film je nádherně a dojemně natočený, kniha má zase trochu jinou atmosféru, je napsána s odstupem.
Pravdou je, že takhle napsaná kniha se mi líbí víc. Má větší vypovídající hodnotu o tom, co se dělo. Není to je výpověď svědka těchto zvěrstev, ale popisuje situaci jako celek, do které je osud jednoho člověka zasazen. Velice si cením i deníkových zápisků kapitána Wilma Hosenfelda. Dokazuje to, že i někteří Němci nebyli tak zlí a také jim ta situace připadala padlá na hlavu. Koneckonců všichni to byli lidé s city a emocemi. Ovšem mnoho z nich se nechalo strhnout davem. Projevila se zde síla skupiny, nad sílou jednotlivce.
Tuto knihu všem doporučuji, čte se jednoduše a ve finále ani není tak dlouhá, díky velikosti písma. Doporučuji.
Bohužel za mě průměr. Kniha se čte dobře, stránky letí, přečteno máte za jedno odpoledne. Ovšem zasmála jsem se dohromady asi 3x. Rádoby vtipné pasáže jsou zde mnohokrát natlačeny a úplně zbytečně. Chválím deníkovou formu s krátkými kapitolami. Zkusím hned navázat druhým dílem, ale obávám se, že to nebude lepší. Nicméně v budoucnu možná dočtu i třetí a čtvrtý díl, přece jen mě zajímá, jak se bude příběh rodinky vyvíjet dál.
Můj první psychothriller a hned taková pecka. Když jsem přišla na to (asi v polovině knihy) kdo za tím vším stojí, tak konec mojí předvídavost totálně rozsekal. Rozhodně si přečtu i druhou knihu od autorky. Za mě 5/5.
Kniha je velice silná a někdo by možná řekl, že to je pořád dokola to stejné, ale není. Kniha popisuje ženy-matky, které to měli daleko horší, než ostatní. Museli porodit dítě v podmínkách, které nebyly ani k žití. Slzy sice netekly, nejspíš proto, že jsem vůči tomuto tématu už otupělá a moc mě toho nezasáhne, ale je to velice silná a dobrá kniha. Doporučuji každému, kdo se o tuto problematiku zajímá, ale ne těm co čekají malý zázrak.
Skoro celá kniha se táhne jak snopel. Ale ten konec? Docela překvápko (ano, zůstala jsem civět s otevřenou pusou). Každopádně nelze hodnotit knihu jenom podle posledních 20 stran. 3,5*