Airelle komentáře u knih
Knihu jsem dlouho odkládala, protože nemá moc vysoká hodnocení. Upřímně je to velmi krásná oddechovka a k jako takové jsem k ní přistupovala. Sára je velmi milá, ale plachá knihomolka, za to Maxim je zase svéráz, který pro ránu nejde daleko, což se zase neslučuje s jeho povoláním herce.
Už od začátku je děj předvídatelný, ale někdy přesně to potřebujete! Vůbec bych se nezlobila, vidět tuhle knihu zfilmovanou, myslím, že by to bylo příjemné pohlazení pro všechny romantické duše.
Opravdu velmi pozitivně hodnotím prostředí malého města i knihkupectví, kde se schází téměř celé město. Sářin nápad s tajnými knihami mě doslova nadchnul!
Tuhle detektivku jsem si poslechla jako audioknihu a moc se mi líbila. Byla skvěle namluvená, změna hlasu hlavní vyšetřovatelky Kate jsem ocenila, krásně nastínila její charakter a životní situaci.
Celá kniha se odehrává na Aljašce, kterou bych jednou ráda navštívila.
Pokud máte rádi krátké detektivky, tak tuhle sérii mohu jen doporučit.
(SPOILER) Další kniha od Jakuby Katalpy, kterou jsem měla možnost poslouchat jako audioknihu. Předem říkám, že Zuzanin dech se mi líbil přeci jen o dost víc. A ani audio provedení nebylo zrovna podle mého gusta.
Hlavní postava Kláry mi neseděla od začátku do konce. Vadili mi její jednoslovné odpovědi, přišla mi na učitelku hrozně pitomá. Její osud mi ale přišel dost smutný, i přestože si za něj mohla podle mě částečně sama.
(SPOILER) Druhý díl série Starožitnosti jsem si opět nemohla nechat ujít, první díl byl naprosto úžasný a já se těšila na další dobrodružství cestovatelky v čase Xante. Zajímalo mě, jak se bude dál vyvíjet její příběh a jestli se ještě setká se Samuelem. Se svou matkou Florou se opět vydávají porozhlédnout po starožitnostech do svého krámku, a při té příležitosti Xante objevuje tajemnou měděnou konvičku, která k ní opět zpívá. Xante vyslyší její volání, protože má strach o Samuela. Vydává se tedy opět do minulosti, kde se setkává s majitelkou čokoládovny paní Flyte skrývající zajímavé tajemství. V minulosti se opět setkává se Samuelem, který je skutečně v nebezpečí, jeho osud teď leží v rukách Benedicta Fairfaxe.
Upřímně musím říct, že jsem byla z druhého dílu zklamaná, čekala jsem více akce a místo toho se příběh vlekl a ke zvratu došlo až na úplném závěru. Věřím, že druhý díl byl tzv. Výplňový a v dalším díle konečně zas dojde k nějaké větší akce.
Líbí se mi tu cestování v čase, které je postaveno vcelku na logickém základu, a tak nedochází k divným paradoxům jako v jiným příbězích.
Toužebně si vzpomněla na dopis, který jí dal Samuel potom, co pomohla Alici. Starala se o něj s takovou láskou a péčí, a přesto musela bezmocně sledovat, jak z něj postupem času zbyl jen prach.
Příběh Džaji a Amíši mě jednoznačně posadil na zadek, příběh o tom, jak má minulost vliv na přítomnost a jak nám může změnit život.
Když se Džaja po velkém životním zklamaní několik potratů a rozpadající se manželství s její životní láskou Patrickem - vydá do Indie do domova svých předků, nečeká, že se tu dozví životní příběh svojí babičky Amíši. V domě své rodiny se setkává už pouze se sluhou Ravim, který byl nejen Amíšina druhá ruka v domácnosti, ale i její nejlepší přítel. A není to nikdo jiný než Ravi, kdo bude Džaje vyprávět o životě Amíši.
Amíšin příběh začíná domluveným sňatkem, její život je teď v rukou jejího manžela a dohlíží na to jeho matka. Amíša musí poslouchat, starat se o manžela i o domácnost, porodit nejlépe samé syny a hlavně mlčet a neodporovat. Jenže Amíša je jiná, má své sny, ráda vypráví příběhy a doufá, že se jednou ve společnosti změní postavení žen a kastovní systém. Její život se aspoň trochu zlepší v momentě, kdy pozná Raviho, nedotknutelného, který smí dělat jen tu nejhorší práci a nejlépe, kdyby se vůbec nenarodil. Jenže Amíša se rozhodne, že Raviho zaměstná jako svého osobního sluhu a nakonec si ho prosadí i přes tchýninu nelibost. Během manželství porodí tři syny a stane se jedinou paní domu, manžel stále častěji jezdí za pracovními povinnostmi do vedlejšího města, a tak se Amíša chopí příležitosti a přijme nabídku britského vojáka Stephena vyučovat na místní britské škole. Stephen jí na oplátku bude učit anglicky psát.
Džaja mezi Raviho vyprávěním poznává celou jeho rodinu a opravdu si je všechny oblíbí. Díky Ravimu poznává také stinnou stránku Indie a to je chudoba, dětské domovy plné dětí, o které se skoro nemá kdo postarat. Džaja má velmi napjatý vztah se svou matkou Lénou, Amíšinou dcerou, a díky Ravimu se snad konečně dozví pravý důvod Léniného chování.
Kniha je plná lidských trápení, zklamání, vzletů i pádů, lásky, velkého přátelství, touze po svobodě, po dětech, po lepším životě. Četla jsem jí v rámci štafety a byla to jedna z nejlepších knih, kterou jsem v rámci štafet četla a upřímně si myslím, že jinak bych se ke knize nedostala a byla by to tak neuvěřitelná škoda. U knihy jsem několikrát brečela a musela se čtením přestat, protože to mnohdy bylo na mě až moc.
(SPOILER) Miluju tuhle sérii, první díl byl pro mě příjemným překvapením, ale tohle bylo tak skvělý, jeden z nejlepších druhých dílů, co jsem kdy četla. Většinou bývá druhý díl takový výplňový, ale tohle bylo skvělé pokračování. Na scéně se objevuje Lilin, démonické stvoření, které stejně jako Layla vysává duše.
Vzhledem k tomu, jak končil první díl, jsem byla zvědavá, jak se s tím autorka popasuje a opravdu jsem byla překvapená, takhle jsem to rozhodně nečekala. Chování Rotha mě absolutně štvalo, chvíli jsem si říkala, že nechápu, o co mu jde, nedokázala jsem uvěřit tomu, že to vše, co se odehrálo v prvním díle, byla jen nějaká hra.
Kdo byl dalším překvapením tohoto dílu, byl mile se chovající Zayne, který mě v prvním díle neskutečně vytáčel. Mám ho teď o trochu radši, ale stále jsem v týmu Roth.
Stále zbožňuji Bambi, která má víc schopností než jsem vůbec tušila. Rozuzlení, kdo je Lilin, pro mě sice nebylo překvapení, protože už jsem ke konci řvala: Máte ho tam, je to ten a ten, proč to nevidíte?
(SPOILER) Další návrat do Green Valley, městečka, kde by chtěl žít každý nebo aspoň já určitě. Nevadilo by mi ani, že je tam většinu roku zima, hlavně, že tam žijí milí a přátelští lidé.
S Novými sny přicházejí na scénu nové postavy, a to vnučka Molly McAbottové, která má květinářství a peče ty nejlepší dýňové koláče, Elara a Noah Fitzgerald, který se v městečku narodil, a má nejedno tajemství.
Elara se po hádce se svou matkou vydává za babičkou, aby si utřídila myšlenky, těsně před cílem má však nehodu (v našich končinách se tomu říká srážka se zvěří), vyvázne jen s boulí, ale auto je na tom mnohem hůř, náhodou se zde ocitá i Noah, který dívku v nesnázích zachrání a odveze do Green Valley.
Lilly Lucas je zárukou čtivosti, kniha Vás vtáhne a nepustí, dokud jí nedočtete, a pak je Vám líto, že už je konec. Děj je předvídatelný, jako to už u romantických knih bývá, a proto je člověk čte. Každopádně, co se mi stalo poprvé, je to, že jsem si prostě neoblíbila ani jednu hlavní postavu. Na začátku jsem k nim necítila nic, žádnou emoci, pak už akorát vztek, že je pokaždé někdo nebo něco musí postrčit, aby se vyznali ze svých citů a ve svých citech. Nevím, jak je to možné, protože příběh se mi jako celek líbil, nejspíš to bude tím, že to drželi hlavně vedlejší postavy, především Rebecca a ve finále jsem si oblíbila během chvilky Annie.
Elara s Noahem si neumí stát za svými názory, natož city. Z celé knihy mohu vytyčit dvě scény, které sice neskončili, tak jak jsem chtěla, ale byly vtipné, a to je mytí auta a koupání v jezeře.
Na první díl příběh sice neměl, ale i tak se do Green Valley zase ráda vrátím.
„Zlomené srdce je srdce, které bude milováno.“
(SPOILER) Na čtvrtý díl série Černé čarodějky jsem se moc těšila. Už mi ten svět plný magie chyběl.
Příběh je i tentokrát vyprávěn z více pohledů, vzhledem k tomu, že jsem třetí díl četla před více jak rokem a půl, musela jsem trochu vzpomínat, kdo je kdo. Tentokrát se většina děje odehrává na území Noeů, kam uprchlo obrovské množství různých národů z území Gardneriánů.
Líbí se mi, že se autorka zaměřila na důležitá témata, i přesto že se jedná o fantasy, tak tu nechybí nacionální témata, xenofobie, LGBT, uprchlictví. Navíc je to do děje zakomponováno nenásilně, a to je velké plus.
Autorka opět skvěle vykreslila charaktery všech postav, kdy je každá postava jedinečná, což se jen tak nevidí, ještě navíc s takovým počtem, co se v Západní říši nachází.
Mojí nejoblíbenější postavou zůstává Elloren, kterou jsem si zamilovala od prvního dílu. Nebudu lhát, když řeknu, že jí autorka opět nešetřila. A nešetřila ani nás čtenáře, když už se člověku uleví, že je jeho oblíbenec naživu, dojde k dalšímu zvratu.
První třetina knihy se bohužel trochu vleče, a mně trvalo se začíst, ale jakmile se děj začne věnovat Elloren, nabere hned větší spád.
Posledních 200 stran je tak nabombených, že už jsem se nedokázala odtrhnout. Jeden zvrat za druhým a naprostá emocionální jízda. Pořád nechápu, proč nemá tahle série mnohem větší hype oproti jiným méně kvalitním fantasy sériím. Doufám, že se brzy dočkáme pokračování.
Knihu, stejně jako celou sérii, Vám budu znovu a znovu doporučovat. Je to prostě jedna z mých nejoblíbenějších sérií.
Hodnocení: 4,5/5
IG: @freya_zlaskykpribehum
(SPOILER) Hned z kraje roku jsem se pustila do plnění výzvy u @knizni_tipy_od_tricitky a jednou z knih, které teď čteme je právě Klekánice.
Nemohla jsem si první letošní knihu vybrat lépe, přečetla jsem jí za jeden večer a dlouho nad ní budu přemýšlet. Co se týče délky, je to krátká kniha, ale příběhu to na kvalitě neubírá, naopak si udržuje napětí až do samotného konce, který pak graduje ještě víc.
Měla jsem pár tipů, kdo stojí za zmizením malé Adriany, jeden z nich se nakonec potvrdil. Celou knihu se doplňují střípky příběhu a celé vyšetřování se nakonec složí dohromady jako puzzle, což mám nejraději. Navíc se vyřeší i zmizení děvčátek z minulosti, které tak mohou dojít zaslouženého klidu.
Postavy mi přišly napsané reálně, z některým mi bylo doslova blivno. Opravdu musím říct, že jsem trpěla s maminkou Adrianky, která si myslela, že blázní.
Kniha se odehrává v okolí Příbrami, nejvíc v Hluboši, kde to znám, takže jsem si mohla exteriéry představit ještě mnohem víc.
Závěr knihy vygradoval a zůstala jsem stát s otevřenou pusou, na druhou stranu mi to v našich končinách přijde prostě přitažené za vlasy a knize to v mém hodnocení ubralo hvězdičku.
Pokud plníte výzvu na databázi knih, hodí se do 3., 20. nebo třeba 14., pokud jezdíte na dovolenou jen v našich končinách jako já.
Klekánici doporučuji a těším se na další knihy od autorky.
Hodnocení: 4,5/5
IG: @freya_zlaskykpribehum
(SPOILER) Máte rádi knihy z netypického prostředí?
Pokud ano, je tahle pohádková romantika přesně pro Vás. Odehrává se totiž v zábavním parku Dreamland a já sama, ač zábavní parky úplně nevyhledávám, celou dobu jsem si tam s nimi přála být.
Děj se odvíjí v ryze pohádkovém duchu, nechybí kýč jak bič, ale v tomhle předvánočním čase takové pohádkové příběhy doslova vyhledávám, tím pádem jsem byla vyloženě nadšená. Je pár scén, které musím doslova vyzdvihnout, a těmi jsou vyřezávání dýní spolu s Ani, kterou jsem si oblíbila snad nejvíc ze všech postav, pak návštěva v parku, který si Zahra s Rowanem společně užili a já s nimi, no a pak stavění sněhuláka.
Kniha je napsaná z pohledu obou hlavních postav a děj se tím skvěle doplňuje. Celý příběh je velmi dobře vystavěn, od čtení závěti až po hlasování jsem se nepřestala ani na moment bavit, navíc nechyběla úplná bomba emocí, kdy na jedné straně brečíte, na druhé byste jednu z postav nejradši zabili a na třetí jí objali.
Vztah mezi Rowanem a Zahřinou sestrou Ani mi přišel naprosto skvělý a takových netypických vztahů v knihách bych chtěla mnohem víc, přijde mi to jako skvělá a nenásilná cesta k pochopení inkluze jako takové.
Pokud milujete romantické příběhy s erotickou linkou, která ale nepřebíjí děj, je tahle kniha přesně pro Vás. Oba epilogy byly tak dokonale přeslazené, že se musí líbit úplně každému milovníku pohádek.
Za společné čtení bych chtěla moc poděkovat @dam.si.knihu a @kniznizavislaci , a zároveň doufám, že se dalších dílů dočkáme co nejdřív.
IG: @freya_zlaskykpribehum
(SPOILER) Která série od autorky Jennifer L. Armentrout u Vás vede?
Sama se stále nemohu rozhodnout, která se mi líbí víc, protože každá má něco, co mi přijde skvělé.
K téhle knize jsem se dostala v rámci štafety od @kate3003_with_book Než se ke mně kniha dostala, stačila jsem se pustit ještě do série Z krve a popela. Po přečtení prvního dílu jsem se začala bát, co mě ve štafetě čeká, a to i přes nadšené ohlasy.
Ve stínu popela mě narozdíl od Z krve a popela nadchnul okamžitě. Příběh se rozjel hned v úvodu a v podstatě mě propustil až na konci. Nechybí tu akce, romantika, jiskry mezi hlavními hrdiny, taky určitá dávka
brutality, což k těmto knihám patří.
Autorka si tu naštěstí dala práci i s vykreslením světa, což mi v druhé sérii chybělo. Také se tu toho dělo mnohem více, což beru jako velké pozitivum, přesto mohla být kniha klidně o sto stran. Jak už autorka prokázala u série Dark Elements, dokáže napsat poutavý příběh plný všeho, co ke správné fantasy romanci patří i na méně stranách.
Sera se mi jako hlavní hrdinka moc líbila, i když jsem přesně věděla, že vždy udělá pravý opak toho, co jí řekne Šed (tenhle překlad jména jsem úplně nepochopila). Nyktos (Šed) mi byl sympatický od první chvíle, úplně sem si tohohle hot chlapíka představila a asi by se mi z něj podlamovala kolena. Jenže i u něj je jedno ale štval mě s jeho odmítavými reakcemi, s jeho nerozhodností až zabedněností. Na druhou stranu by to pak nebylo tak nabité emocemi.
Nesmím zapomenout zmínit ani bitvu a drakeny, neskutečně mě to vtáhlo. To se zatím povedlo jen mojí oblíbené Maas, aby mě takhle bavila bitva. A drakeni jsou za mě druhé nejlepší, co mi autorka zatím nabídla (Bambi je zkrátka nejvíc, přes to nejede vlak).
Těším se, co přinese další díl, protože závěr knihy byl naprosto fenomenální. A taky už mi tu nějakou dobu leží Koruna z kostí a zlata a Válka dvou královen, jenže nevím, jestli tolik Poppy najednou zvládnu
IG:@freya_zlaskykpribehum
Na vraždu Kamči by se zkrátka nemělo zapomínat. Která vražda zůstala v paměti Vám? Ať vzpomenete i na další oběti.
Kniha je za mě napsaná opravdu skvěle, naprosto Vás pohltí a na konci vyplivne zcela roztržené vedví. Radek Hromuško nám podává ryze objektivní pohled na případ, tak jak na něm pracoval pro televizní zpracování, nechybí zde emoce, které přichází a odchází tak jako v životě.
Vedlejším efektem je pohled na společnost mladých lidí jako takovou, na to že mluvit o vraždění není možné považovat za normální a správné, protože se i povídání a plánování tzv. “pro zábavumůže opravdu strhnout v realitu a nestačí k tomu moc. Bohužel životem za to zaplatila hodná holka, která byla jediným dítětem svých rodičů.
Je mi z toho doteď úzko a sama za sebe mohu říct, že tresty ač byly mimořádně vysoké jsou nedostačující. Žijeme bohužel ve společnosti, kde za vraždu je méně let než za jiné trestné činy. Debatu o trestu smrti si necháme radši na jindy.
(SPOILER) Z téhle knihy jsem naprosto nadšená! Četla se úplně sama a jedním dechem k tomu. Začetla jsem se tak rychle, že jsem tomu ani sama nevěřila.
Příběh má úplně všechno, co má správný romantický příběh mít. Navíc je psaný že dvou pohledů a ještě se tu občas prvotně přítomnost s minulostí. Autorka to vzala za správný konec a vůbec se to člověku nepletlo.
Vyzdvihnout musím především to, že autorka skvěle píše pohledy ze strany dospívající dívky i ze strany třicetipětileté ženy. Rozdíl mezi matkou a dcerou byl naprosto očividný. Charaktery všech postav jsou napsány opravdu skvěle a já jsem si všechny velmi rychle zamilovala, dokázala jsem pochopit chování Clary i reakce Morgan. Nesmím zapomenout ani na mužské pokolení, jenž tu zastupují Miller a Jonah, oba jsem si oblíbila hlavně pro jejich vztahy k hlavním hrdinkám.
Co se týče hlavní dějové linky, tak mi chvílemi doslova padala brada, bylo to jednoduše WAU. Nechápu, jak jim vydrželi tak dlouho lhát. Proč nehráli fér, aby mohli žít spolu?! Lží ve lži je smutný. Chápu, že Morgan i Jonahovi chvíli trvalo, než se s tím vyrovnali.
Oběma párům jsem velmi fandila a jsem ráda za šťastný konec! Knihu jsem si půjčila v naší knihovně a pořídím si jí i domů.
Pro mě je to zatím nejlepší kniha od Colleen Hoover, kterou jsem doteď četla.
IG: @freya_zlaskykpribehum
(SPOILER) Kniha je vyprávěna z pohledu více postav, jejichž osudy se vzájemně propletou na místě, kde by nikdo z nás skončit nechtěl.
Vždy když čtu knihy na toto téma, tak mi trhá srdce, co lidé dokázali udělat jiným lidem. A vzhledem k situaci, která se teď děje ve světě, to pro mě bylo o to těžší čtení.
Líbilo se mi, jak byl příběh dojemný, rozvíjela se tu nečekaná přátelství, a i na tak smutném místě se našli lidé, kteří se nenechali zlomit a neztráceli naději. Paradoxně mi bylo nejvíc líto Fridricha, syna nacistického důstojníka Bechera, který byl svým rodičům na obtíž.
Největší hrdinkou knihy je pro mě hospodyně u Becherů, takových odvážných lidí by i dnešní společnost potřebovala mnohem víc.
Anny i Izáka mi bylo líto, na druhou stranu jsem obdivovala jejich nezdolnost a vytrvalost s jakou den za dnem přežívali v koncentračním táboře, aniž by zradili sami sebe nebo ostatní spoluvězně.
(SPOILER) Odpočinek byl potřeba, a tak jsem sáhla na jistotu. Aristokratka mě sice nezklamala, ale byla rozhodně slabší než dva předchozí díly, a to mi druhý díl přišel výrazně horší než ten první.
Postavy jsou pořád stejné, což je v rámci časové linky v pořádku, jen bych čekala nějakou gradaci, které se v tomto díle zoufale nedostává. Jedinou novinkou je prateta – psychó, ale už je toho psychó na mě už moc.
Nápady na zlepšení situace na Kostce mi někdy přijde hodně přitažené za vlasy, ale to už k tomuhle žánru patří. Trochu mě mrzí, že článek nevyšel, možná bychom se dočkali zajímavé vzestupné tendence.
Jsem zvědavá, co přinese další díl, snad mě tentokrát více pohltí.
(SPOILER) V srpnu čtu ještě víc štafet než v červenci. Naštěstí jsem si vždycky vybírala různé žánry, tak můžu prokládat. Teď přišla řada na Doktora Lásku, 3.díl Mistrů lásky, což je jedna z mých nejoblíbenějších romantických sérií. Pana Romantika jsem dala za jeden večer, Pana Profesora za dva večery a Doktora lásku za čtyři. Je z nich taky nejtlustší.
Příběh i nápad se mi moc líbil, ale přeci jen úplně v mých očích oblíbenosti 1.dílu nedosáhl. Co Vám ale řeknu je to, že mi absolutně nestačily lepíky, vypotřebovala jsem tři a půl balení, neustále jsem se s postavami dohadovala a nebo jim domlouvala, dost často jsem se s nimi i zasmála, prostě jsem se ani na minutu nenudila. Na knize mi tentokrát vadilo, že vidím příběh jen z pohledu Tobyho, dala bych výjimečně přednost tomu vidět, co si myslí Joanne.
Toby je hodnej kluk, typickej geek, žádnej uhlazenej a namachrovanej hezounek. Musím říct, že to byla velmi příjemná změna. Joanne je oproti němu sexy bohatá holka s tolika tajemstvími, že by strčila do kapsy i CIA. Jejich vztah je podle Tobyho seznamovací aplikace předem odsouzen k zániku kompatibilita těch dvou je jen 7%. Už chápete, proč jsem se s postavami tak hádala? Ze stránek to jiskrami mezi nimi přímo sršelo a oni dají na sice naprosto chytrou, ale pořád aplikaci.
Co mě na knize nejvíc bavilo byl Jeeves, autorka se sice inspirovala Jarvisem z Iron Mana, ale mně to ve finále absolutně nevadilo.
Knihu rozhodně doporučuju. Autorka mě opět nezklamala. Líbil se mi i její úvod do série Mistrů lásky, kde vysvětluje časovou osu.
(SPOILER) Od některých knih nemám žádná očekávání a dám ryze na svůj dojem z obálky. Příběh Akvamarínu mě upoutal a když jsem zahlédla, že se na ní pořádá štafeta, tak jsem se rovnou přihlásila.
Než jsem se probojovala hromadou štafet, co jsem měla doma, chvilku to trvalo, ale nakonec došla řada i na tuhle krásnou knihu.
Zprvu mě překvapila linka s Joachimem, ale časem jsem si i na něj zvykla. Kdo mi lezl na nervy byla samotná hlavní hrdinka Jasmína. Vlivem výchovy své matky je hodně neprůbojná, ze všech konfliktů předem vycouvá, když je nějaká nepříjemná situace, tak uteče. Na to, že jí přes dvacet, je to celkem neprůbojná a velmi asociální žena.
V průběhu knihy se začne proměňovat, ať už vlivem Joachima nebo nemoci, která u ní propukla. Nevyzpytatelná nemoc jí nejdřív přináší jen samá negativa, ale nakonec jí donutí změnit celý svůj život, a postavit se za své sny.
Musím vyzdvihnout, jak si autorka pohrála s vývojem postav, v některých knihách k němu dochází opravdu nahodile, kdežto tady k němu docházelo zcela realisticky a pozvolně. Nesmím zapomenout na jazykovou stylizaci, která mě hřála na duši. Autorka krásně přecházela ze současného jazyka do polštiny a mluvy 19.století.
Jen tedy, a to už jsem psala, trochu víc propracovat ty romantické scény, tam mi to trošku přišlo, jak u nás doma šup, šup a je hotovo. Vy mě znáte, a tak víte, jak to myslím. Sama bych je nenapsala lépe.
Moc děkuji @terkin_knizny_svet za uspořádání štafety a @miriamblahova za věnování knihy do štafety. A já už se jdu pustit do Příběhu slunečnice, který už tady na mě doslova volá z krabice!
@freya_zlaskykpribehum
(SPOILER) Co se týče příběhu, tak ten měl za mě hodně velké trhliny a bylo to hlavně stylem psaní autorky. Její neustálé přeskakovaní a nedokončování scén mi čtení víceméně otrávilo. Cítila jsem se jako schizofrenik, chvílemi jsem nevěděla, co se v knize děje. Taky byla psaná v er formě a sledovali jsme osudy rovnou třech postav.
Hlavní postavy by mě i bavily, ale to jak je autorka vždycky zabrzdila v tom si něco říct mě doslova štvalo a ve finále ani nevím, kdy nastal zlom, a ti dva se do sebe asi zamilovali.
Kniha se v určitých momentech opravdu dobře četla, škoda, že si to autorka pokazila sama. Cizích knih u nás vychází spoustu, a tohle mi přišlo doslova jajo škoda papíru. Je to možná tvrdé, ale kniha nebyla ani trochu reálná, i přesto že se dotýkala vážných témat, jakým je třeba stalking.
Ruby nedělá celé dny nic jiného než se účastní podivných soutěží a dost často vyhraje prostě neuvěřitelné nesmysly.
Knihu Vám tentokrát doporučím vynechat.
(SPOILER) Moje dlouho odkládaná série a najednou už mám přečtené dva díly. Pořád si stojím za tím, že je to zbytečně natahované, ale na rozdíl od jiných knih a sérií se opravdu dobře čte.
Fyzická přitažlivost hlavních postav úplně prýští ze stránek a je to příjemné osvěžení oproti zdlouhavým pasážím. Trochu mě mrzí, že se ty důležité informace objevují málo a většinou až na závěru knihy. Celých 1100 stran čekáte až se dozvíte, čím je vlastně Poppy výjimečná.
Je tu spoustu detailů, které mě zaujali a stále k ním není vysvětlení, což mě sice nutí číst další a další díly, ale donekonečna to takhle fungovat nebude. Doufám, že se spoustu věcí rozluští dříve než na posledních stranách celé série.
Hlavní postavy jsou mi opravdu sympatické, Casteel je správný bad guy, Poppy je naivní, ale se srdcem na pravém místě a velmi, ale opravdu velmi jsem si oblíbila Kierana. A jen tak mezi námi, doufám, že dojde k tomu zvláštnímu spojení těch tří, o kterém tam už tak dlouho mluví :D
Kniha opět končila zvratem a já už se nemůžu dočkat, až si otevřu třetí díl.
(SPOILER) Pokud milujete fantasy tak jako já, nesmí Vás tahle kniha minout. Opravdu krásně se čte a svět v ní je naprosto úchvatný. Autorka hodně pracuje se vztahy mezi hlavními hrdiny, kdy od naprosté nenávisti, dochází k tiché dohodě, až vzniká křehké pouto pochopení a končí to přátelstvím dalo by se říct na život a na smrt.
Příběh vypráví o dvou posledních dracích Macovi a Jaina, sourozenců, kteří se skrývají už značnou část svého života. Mac se zamiloval do lidské ženy Rose a čeká s ní potomka, oproti tomu Jaina žije osamoceně v lesích. Jaina je svobodná duše, která nechce být zotročena za žádnou cenu, ale pro svého bratra je kupodivu schopna se obětovat, a to pochopíme v momentě, kdy se v jejich vesnici objeví podivný kněz s velmi špatnou pověstí Roderic, který je členem Řádu, co vládne celé zemi a usurpuje nejen bestie.
Nic není tak, jak se na první pohled zdá.
Za poskytnutí knihy moc děkuji autorce Tereze Kadečkové