ajla5 komentáře u knih
Zatím rozhodně nejlepší díl.
Skoro do konce mi všichni lezli hrozně na nervy. Samá klišé, unudění lidé, řeči pro řeči, ale na konci to krásně zapadlo.
Nevyužitý potenciál? Od knihy jsem se nedokázala odtrhnout. Přečteno za jeden den. Skvělý a velice napínavý příběh. Doporučuji.
Letní světlo, a pak přijde noc. Nic víc nemohu napsat. Přesně to vystihuje celou knihu a krásu v ní.
Super kniha. Detektivky moc nečtu, ale bála jsem se jít i na záchod. Napětí až do konce. Doporučuji.
Nádhera! Takových knih by mělo být více. Lidé umírají a my nic nevíme. Jak žili, na co mysleli, co cítili?
Pořád nemůžu uvěřit, že jsou to skutečné výpovědi skutečných lidí. To je prostě neuvěřitelné.
Žádná naděje, žádná útěcha, absolutní absence lásky. Všichni jsou vyděšení k smrti a ústa mají rozevřená hrůzou. Celou dobu slyším Jima Morrisona: Nikdo to tu nepřežije.... A mimochodem: to přeskakování v čase je skvělý.
Vím, co se v Číně dělo a děje, ale i přesto mě tahle kniha znovu a znovu rozplakala. Prostě jsem pořád naivní husička.
Nalákal mě film. Bylo to trochu jiné, ale rozhodně krásné. Čistá touha na papíru.
To bylo smutné a to mám rozsvícené všechny lampy a svíčky. Asi mi pomohou jen náladové varhany na 670.
Pan sekretář je opravdu kluzký jako hrozinka, ale přesto ho mám ráda. Jen když poslouchám jeho úvahy a slova, cítím se jako myš hypnotizovaná hadem. Ale je tak laskavý, jeho mysl je geniální malíř a já ty obrazy hltám. A vůbec není pomstychtivý????. Jindřich je psychopat bez svědomí, sebestředné monstrum.
První polovina krásná a pak děsivý úpadek. Jen ten country playlist byl super.
Pan Cromwell je básník. Jeho vidění světa je jako obraz od Moneta. Jen mě děsí, co všechno s klidem udělal. Jak si pěkně pracuje a ta jeho láska k Rodině. A Jindřich je buď stvůra nebo nevzdělanec. Anebo, Bože, obojí.
Pan Ono svůj příběh vypráví tak přesvědčivě, že mu často přikyvuji. A pak mi ten obraz jeho života někdo poleje sakém.
Moc hezké. Ty popisy! A přitom to bylo jiné než Selský baroko, opravdu ženský pohled a myšlení. Krása. Tleskám, pane Hájíčku.
Tak to bylo peklo. Ani jedna postava mi nebyla sympatická. Všichni byli lhostejní k druhým, nechali je padnout a nesouvisle blábolili. Oproti Washingtonovu náměstí to byla děsivá skvadra.