Ajrad1981 komentáře u knih

Jméno osoby, která by mohla být vrahem, mě napadlo snad ještě dřív, než byla objevena Gerardova mrtvola. Sice mi nebylo jasné, proč by zrovna tohle měl být vrah, ale jiný důvod její přítomnosti v příběhu jsem nedokázala vymyslet a ani najít. Mojí teorii nahrávala i ta zahradní událost u slečny Blackettové. Jenže ouha. Jak už to tak bývá, byla jsem vedle jak ta jedle.
Bylo příjemné číst něco, kde neteče krev proudem a kde detektivovi ani nehrozí smrt, natož aby od byl desetinu sekundy, jak bývá v některých detektivkách zvykem. Nicméně strhávám hvězdičku, protože opravdu nechápu, proč v knize byla postava, kterou jsem tipovala na pachatele, protože zahradní událost zůstala jen v té zmínce bez nějakých souvislostí a protože jsem absolutně nesouhlasila s postupem detektiva Aarona na konci.

6 14.05.2020

Uf. Sice chápu, že knihu asi mnozí oceňují, a asi i vím proč, ale mě to těžce nebavilo. Absurdní, zacyklované, nesmyslné hovory lidí, ze kterých nebyl normální snad nikdo, bohatě by mi stačil poloviční počet stran (a i ten by snad byl přehnaný). Třebaže jsem se místy i pousmála, tak to nestačí na víc než na těch 20%.

7 28.04.2020

Výjimečně z pohledu zločince, ale o to je to možná lepší. :-)

4 24.04.2020

Přišlo mi to moc odosobněné, vůbec z toho necítím ty hrůzy, co se tam děly.

15 29.03.2020

Přes 300 stran jsem si říkala: Co to zas ten Bussi vyplodil? Vedle thrilleru to neprošlo ani omylem a s detektivkou to spojuje jen ta mrtvola! Hlavní komisař, který je zaslepen hormony, no to je dílo! Aspoň že se člověk něco dozví o impresionistech.
Názor na žánr jsem moc nezměnila, i když vraha jsem hledala marně, pořád mi tam něco nevycházelo, ke konci jsem moc nechápala to s tím psem, některá z postav má asi halucinace. Pak jsem zjistila, že si s námi autor celou dobu hrál, a to tak dobře, že jsem tu jeho hru neprokoukla. A všechno do sebe najednou krásně zapadlo.
Dávám 4*, ale na rovinu říkám, že je to hlavně za posledních cca 50 stran.

16 27.03.2020

Tahle knížka snad nemá hlavní postavu, ale tak vzhledem k odkazu Stiega Larssona to asi bude Lisbeth a Mikael. Jinak je tam postav až moc a některá jména mi přišla zmíněná úplně zbytečně, pro příběh neměla moc význam. Stejně tak jako některé dialogy tam byly asi jen proto, aby příběh natáhly. To samé bych mohla říct o většině technických popisů, kolik čtenářů může pochopit ajťácké věci? Postava K. mi přišla až nereálná, takhle si omotávat kolem prstu 99% populace snad ani není možné! Samotný nápad ani příběh by nebyly špatné, jen by to chtělo poněkud poupravit zpracování.

6 22.03.2020

Opět super čtení, jen mi k úplné spokojenosti něco chybí a nemůžu přijít na to, co by to mělo být. Nebo možná to NĚCO nechybí, ale přebývá? Myslím tím politiku... Nevím, každopádně pocitově 4*.

12 13.03.2020

Jack je těžce nesympatická osoba a divím se Wendy, že ho nekopla do zadku po té Dannyho "nehodě" - protože tohle měl být ten impuls, aby přestal s tím negativním, co dělal. No, pak by ale nebylo o čem psát, že, protože celá rodina by do Overlooku nikdy neodjela. Každopádně to, že mi byl Jack děsně protivný, asi trochu ovlivnilo moje hodnocení.
Prý by to měla být Kingova nejstrašidelnější kniha. Neposoudím, já se nebála. Jenže si za to můžu sama, poslední dobou čtení děsně drobím, než jsem se stačila se pořádně vyděsit, musela jsem knížku odložit a do dalšího čtení to vyprchalo.
I přes rozkouskovanou četbu jsem byla dost napjatá, jak to dopadne. Bude happyend, kdy všichni přežijí? Tohle je King, takže asi ne. Tak přežije někdo? Možností se skýtala řada a asi jsem trochu zklamaná z toho, co zvolil King. Jedna mrtvola navíc by ničemu neuškodila a tady by mi ani nevadil konec, do kterého by byl zamotán ještě někdo další osvícený.
I přes tyto drobnosti byla kniha super a mám v plánu v dohledné době mrknout na film, prý taky stojí za to.

14 05.03.2020

Těžké to rozhodování! Když to vezmu čistě racionálně, je neuvěřitelné, jaké dovednosti a schopnosti Joe a Frank ve svém věku mají, takoví malí supermanové. Fakt reálné. A dále si člověk říká, kdy vlastně stíhají chodit do školy?
Ovšem když se odpoutám tady od toho, tak je to pro mě milá vzpomínka, návrat k mým studentským rokům, kdy mě Stopy hrůzy a Stopy zločinu děsně bavily. Navíc je to taková jednohubka, na rozptýlení, zvednutí nálady.
Podtrženo, sečteno, zprůměrováno a hodnocení je hodně ovlivněné nostalgií. :-)

3 24.02.2020

Nápad není špatný, napsáno to je čtivě, ale dost dlouho mě poháněla jedině zvědavost zjistit, jak to bylo s tou DNA. To mi přijde dost málo. Navíc ta 17letá holka. Co to má být? Malý génius? Jedině tak, protože pochybuji, že by jinak mohla mít takové znalosti a přehled. Konec byl reálný, aspoň co se týče ne/dopadení gaunera/gaunerů (to abych nespoilerovala). Ale Loss a Stoneová? Tak půl napůl. U Stoneové bych čekala takovou, hm, jak to napsat, kariéru? Není to úplně to správné slovo, ale pokud nechci nic vyzradit... Zato u Losse se mi to fakt nezdá. I když, nejsem psycholog, možné je všechno.
Dost jsem váhala mezi 3 a 4 *. Každopádně bylo by to něco málo přes 3, zaokrouhleno dolů.

10 20.02.2020

Přestože byl Adler-Olsen už dlouho na mém hodně širokém seznamu autorů, které někdy vyzkouším, nebýt Čtenářské výzvy, ještě hodně dlouho by tam trčel. Což by byla celkem škoda.
Kniha je čtivá, o tom žádná. Chybělo mi tam víc napětí, ale to možná bude tím, že mi bylo hned jasné, kdo za zmizením Merete stojí, takže už jsem jenom čekala, kdy to docvakne i Carlovi. Mimochodem, ten mi vůbec nebyl sympatický, doma bych ho nechtěla. Mnohem víc mě zajímá Asad, strčil by celé kriminální oddělení do kapsy. Doufám, že někde v dalších dílech bude víc poodhalena jeho minulost.
Konec taky úplně nebyl podle mého gusta. Nejdřív nastíněné snad ty nejhorší možné scénáře a pak najednou málem zázrak. Když už chtěl autor zázračný happy end, mohl ho zaměřit na jinou osobu.

17 11.02.2020

Musím říct, že jsem zklamaná. A přitom to tak vůbec nevypadalo!! Skoro po celou dobu jsem myslela, že dám 4-5*, ale ten konec, ten mě neuspokojil. Ano, pachatelé byli odhaleni, ale to člověk u detektivky tak jaksi očekává, aspoň jsem zatím ještě neslyšela o žádné, kde by byl na konci pachatel neznámý. Pachatelé byli i zatčeni, což sice není tak úplně pravidlem, ale většinou to tak dopadá.

Jenže to, co mě zajímalo, tam nakonec vůbec nebylo! Hlavně mi tam chyběly výslechy těch dvou, co se s Kim střetli u letadla. To by dalo nějaké odpovědi. Např. co se stalo se všemi těmi dívkami? Podařilo se je vypátrat? A hledal je vůbec někdo?!

Dále:Jeden z těch pachatelů je vyčůraný parchant, který má všechno stokrát posichrované, to mám věřit, že se nechá jen tak zabásnout? Že to nehodí na triko někomu jinému, že se nepokusí s pomocí právníků vyklouznout? Vždyť Kim na něj měla spadeno nějakou dobu a nedostala se mu na kobylku, a najednou že by jí jen tak spadl do klína?

Osobu, která vraždila, bych teda netipla ani náhodou, nedocvaklo mi to ani po té větě, která nakopla Kim. Navíc, ten motiv, hm... Vždyť to by ten dotyčný člověk už musel jen vraždit (kdyby ho nechytili) a na vlastní řemeslo by mu nezbýval čas! Nějak se mi to nepozdává.

A totálně to zabila poslední kapitola. Takový sentimentální výlev bych skousla v případě, že by se jednalo o poslední díl série. A zazvonil konec, pohádky je konec. Ale tady mě to akorát otrávilo.

A že "rumunská story" taky není podle mého názoru uspokojivě ukončena, je asi už jen detail...

15 30.01.2020

Kniha, která vypráví osudy dvou dětí z různých států, jejichž cesty se na jediný den spojí. Kniha o tátovi, který s láskou a oddaně pečuje o svoji slepou dceru. Kniha o tom, jak fanatismus nacistického Německa napumpovat do hlavy i malým dětem. Kniha o.... Nebudu všechno vypisovat, bylo toho hodně.
Je to čtivá kniha, která není jen románem pro ukrácení dlouhé chvíle, předává nám i tajná poselství, více či méně zjevná. Je plná odvahy, osobní statečnosti, lásky v různých podobách, strachu, války, smrti.
Jednu chvíli jsem se bála, že z toho autor udělá tak moc happy happyend, až tím celý příběh pohřbí, naštěstí se moje nejhorší obavy nevyplnily. Naopak, když se po X letech někteří hrdinové příběhu potkávají, aniž by se během války osobně znali, to považuji za zajímavé završení.
Jo, a úplně nejvíc je mi líto Fredericka.

28 29.01.2020

Asi bych dala přednost spíš klasickým vraždám, tedy mám na mysli takovým, o kterých není pochyb. Tohle nebylo tak úplně ono. Ale mnou podezíraná osoba byla pachatelem.

4 21.01.2020

Mně se knížka líbila, byť mě některé věci štvaly. Hlavně Mia. Psychicky nevyrovnaný vyšetřovatel, ideálně s nevyřešenou minulostí, je teď in, ale Miu fakt nemusím. Ať se už konečně rozhodně, jestli si hodí nebo nehodí mašli, ale to neustálé "pojď, Mio" už mi trochu lezlo krkem.
Dále Miriam. Člověk by řekl, že po minulém díle bude víc ostražitá, a ono ne. Totálně jí rupne v bedně - a proč? Kvůli chlapovi. Výhledově uvidím, jak se předvede ve třetím díle - pokud tuhle zkušenost teda rozchodí.

A moje "soukromé" hledání pachatele opět dopadlo bledě. Bylo mi jasné jen to, že to není ten, u koho by se to předpokládalo - ale to je taky celkem běžné (mistrem v tomhle ohledu byla Agatha Christie). Sice jsem se zaměřila správným směrem, ale stejně to ze dvou lidí, které jsem měla v hledáčku, byl až ten třetí. ;-)

8 14.01.2020

Styl, jakým je kniha napsaná, mi přišel poměrně jednoduchý, což vlastně i je, je to vyprávění z pohledu desetiletého dítěte (byť bylo sepsáno v době, kdy byla Eva dávno dospělá). Tím pádem tam ty osvětimské hrůzy nejsou popsány do nějakých detailů (na to jsou jiné knihy).
Já spíš nedokážu vydýchat chování spoluobčanů. Je zde židovská rodina, bezproblémová (aspoň z pohledu dětí), s ostatními vycházejí bez konfliktů (a oni s nimi), pak přijde nové "náboženství" a najednou jsou z této rodiny špíny, zloději a já nevím co ještě a všichni kolem se k nim chovají s opovržením a násilně. Zmatek, který to nadělalo v dětských myslích, je pro mě asi to nejsilnější z knihy.

A jen tak mimochodem - podtitul kecá. Není to zpověď Evy a Miriam, ale jen Evy.

11 09.01.2020

Některé pasáže - a celkem dlouhé pasáže - vůbec nejsou o Antonii, což je podle mě škoda. Její příběh by mě zajímal víc než nějaký Jimmy. Možná proto, že byla Češka? Vlastně bych asi víc ocenila, kdyby to stejné bylo vyprávěno z pohledu Antonie, protože pocity přistěhovalců, kteří jsou nuceni vyrovnat se s úplně jinými podmínkami, začínat od píky a to vše bez znalosti jazyka, tyto pocity nejdou převyprávět někým dalším.
Každopádně je tam krásně popsáno prostředí i rodina Šimerdova. Jen v jednom okamžiku to vypadá, jako kdyby autorka označovala šmahem všechny Čechy za zloděje. Naštěstí jen v té jedné chvíli.

4 31.12.2019

Začátek super. Pak to na dalších cca 100 stranách nebylo tak zajímavé a napínavé, ale neřekla bych, že by tam bylo něco zbytečného. A dál už to jelo jako po másle.
Jo, a zmínka o kytkách mně osobně k odhalení pachatele opravdu nepomohla. :-)

12 30.12.2019

Tak tohle bylo drsný! Vydržím v knihách ledacos, ale psychickou nevolnost jich zatím u mě vyvolalo jen pár (v čele s Mistrem Campanem) - tahle je jedna z nich. Znovu ji na 99,9% číst nebudu, nejsem masochista.

Co se knihy jinak týče, každá kapitola se týká někoho jiného (ale všechny jsou spojeny jednou událostí) a každá je psaná jiná formou. Hned ta první je v du formě, se kterou jsem se snad dosud nesetkala, a četla se mi špatně, dlouho trvalo, než jsem si na ni zvykla. U některých dalších kapitol nebylo hned zřejmé, koho se týkají, a u Unsuk mě zmátl časový posun, než jsem pochopila, že jsme o pár let jinde.
A ještě jedna malá, opravdu malá výtka: Unsuk má podlitinu na pravé tváři, ale pak najednou na levé. Chyba překladu, nebo autorky?

9 23.12.2019

Mě snad začne bavit i romantika! Anebo se občas změna hodí? Každopádně kniha byla super. Příběh je sdělovaný formou dopisů a ve dvou časových liniích, kdy dcera odhaluje matčino tajemství. Nápad i podání super. Jen mě trochu mrzí, že nebylo vysvětleno, jak to bylo s Williamem, vypadá to, že se neoženil, ale proč?

6 16.12.2019