Akléda_ komentáře u knih
Dcera zimy mě stejně asi jako většinu lákala tím, že čerpá ze slovanské mytologie. Celkově mytologii jsem si v poslední době dost oblíbila a tak jsem byla zvědavá. A jsem moc ráda, že se mi knížka líbila a můžu vám ji doporučit. Slovanská mytologie mě bavila, Morana a Vesna byly skvělé hlavní hrdinky, díky kterým knížka neměla nouzi o vtipné momenty. Vztah mezi nimi a to, jak jsou kletbou propojené bylo prostě boží. Líbilo se mi, že dostáváte jednotlivé kousky skládačky a autorka vám vše postupně dává do souvislostí, až vám to začne dávat smysl. Trochu jsem se bála konce, ale úplně zbytečně. Moc se mi líbil i styl psaní autorky. Pokud hledáte originální fantasy na motivy mytologie, která se odehrává ve více časových liniích, rozhodně Dceru zimy zkuste. Pro mě jen neobsahovala ten velký bum, kvůli kterému by si zasloužila pět hvězd, jinak jí ale nemám co vytknout.
Na čtvrtý díl Srdcerváčů jsem se po tom třetím neskutečně těšila a bylo na co! Srdcerváči jsou díl od dílu lepší a mě hrozně mrzí, že už to příště bude končit. Kresba, Charlie a Nick, jejich rodiny, zážitky, to všechno mě moc bavilo! V tomhle díle už jde autorka hodně do hloubky s duševními nemocemi, což jsem nečekala, ale rozhodně to bylo něco, co jsem jen uvítala. Díky tomu jsem měla několikrát slzy v očích, což se mi ještě u komiksu nikdy nestalo. Tohle je jedna z mých srdcových sérií.
První knížku od autorky, Kultiho, jsem si užila, ale bylo to na mě moc dlouhé. To se u Malychina nestalo a já si to tak naplno užila. Hlavní hrdinka, její bratr a všechny ostatní postavy byly geniální a já si všechny jejich konverzace hrozně užívala. Saša je naprosto geniální chlap, kterého jsem milovala a vztah mezi ním a Gaby byl skvělý. Líbilo se mi, jak se pomalu vyvíjel, navíc romantika od kamarádů k lásce je něco co já můžu. Prostředí hudby a koncertů mě moc bavilo a navíc miluju humor autorky. Ano, je hodně o hovnech, a to doslova, ale mě tohle prostě baví a děsně jsem si to užívala. Dočkala jsem se i nějaké té erotiky a epilog byl také moc krásný. Za mě rozhodně ano, tohle bylo skvělé, kratší knížky autorce prospívají.
Díky špatným recenzím jsem měla od knížky velmi nízká očekávání, což se ve výsledku vyplatilo. Tohle není jedna z top letních knížek, ale vlastně mě docela bavila. Hlavní hrdinové jsou sice občas na pěst a většinu času jsem s nimi nesouznila, ale na každém jsem si našla aspoň něco pozitivního. Co ale autorka opravdu umí, jsou vztahy mezi lidmi, celá kamarádská parta je měla hrozně dobře vykreslené a to se mi líbilo. Popisy měst po Evropě na tom mohly být ještě lépe, ale jak už jsem psala, byla jsem ve výsledku docela spokojená. Nejspíš si na tuhle knížku za rok nevzpomenu, ale když jsem jí četla, tak jsem si jí užila.
Od knížky jsem víceméně dostala to co jsem čekala. Chtěla jsem oddechový příběh, u kterého budu moct vypnout a bude se rychle číst. Moje čtecí tempo bylo díky skvělému stylu psaní dvojnásobné, což bylo super. Bohužel musím říct, že romantická linka byla nic moc, hlavním hrdinům jsem to nevěřila a nic mezi nimi nebylo. Stejně tak jsem se těšila na prostředí Paříže, které ale bylo jen na začátku a na konci, což mi bylo líto. Líbilo se mi zasazení těžkého tématu do knihy, ale i přes to, že jsem si odpočinula jsem nebyla tak na větvi. Každopádně se k autorce určitě vrátím, až budu chtít zase něco oddechového.
Pozdní podzim rozhodně není knížka pro každého. Je hodně typická díky stylu psaní, který se ale opravdu podobá Máji. Skladba vět a to, jak si autor hraje se slovy a s češtinou je oku lahodící, krásně se to četlo a já skoro až nedokázala věřit krásnému poetickému stylu psaní. Při čtení je ale důležité být plně soustředěn, jinak se budete v ději ztrácet. Já si knížku plánuji rozhodně znovu přečíst, abych pochopila všechny souvislosti. Pokud hledáte knížku, která je naprosto uchvacující svým jazykem, máte rádi poezii nebo Máj, rozhodně byste tohle měli zkusit.
Tohle bylo geniální. Za svůj život už mám přece jen něco načteno a tohle bylo něco, co jsem ještě nikdy nečetla, což je co říct. Neskutečně originální příběh, stránky, které mizí pod rukama, děsivě reálná zápletka, při jejímž čtení jsem měla pocit že mě někdo sleduje. To jak to má autor celé promyšlené, superhrdinové do toho a navíc perfektně vykreslené to, že nemůžeme vědět kdy kdo něco takového dělá... Vše navíc proloženo fun facty, ze kterých mi občas bylo opravdu smutno a chtělo se mi brečet. V knížce je i tuna zajímavých myšlenek a podnětů, konec není nijak uspěchaný a líbilo se mi, jak hlavní hrdinka říkala že z toho možná i jednou napíše knihu. Tohle bylo fakt hustý, ale jen v tom nejlepším slova smyslu.
Tohle bylo boží! Čte se to neskutečně rychle, hlavně díky krátkým kapitolám a skvělému stylu psaní. Bavily mě postavy, vztahy mezi nimi, originální prostředí kuchyně, Španělska a ta romantická linka? No bomba, tu jsem si tak moc užívala! Našla jsem v knize i pár hezkých myšlenek, ráda jsem se k příběhu vracela, líbilo se mi, jak se Emoni vždycky hecla a věřila si, protože jí nic jiného nezbývalo. To, čím vším si prošla, co všechno zvládá a jaká rozhodnutí musela udělat je neskutečné a hrozně moc jí obdivuji. Knížka neměla ani jedno hluché místo, konec se mi líbil a doufám že se u nás od autorky dočkáme dalších knížek, protože tohle jsem si moc užila.
Noc na Karlštejně byla fajn drama, které ale bylo víc nahuštěné, takže jsem ho četla o něco déle než mám ve zvyku. V postavách jsem se občas ztrácela a neměla jsem takovou tendenci číst dál a dál. Bavilo mě to, ale stačilo mi to jednou a rozhodně se to nezařadí mezi má nejoblíbenější dramata.
Kdysi jsem viděla divadelní zpracování této knížky a musím říct, že vrátit se k příběhu pomocí knížky bylo moc super. Přečteno jsem měla za hoďku a půl, četlo se to úplně samo, děj mě bavil, v postavách jsem se neztrácela a celé se mi to moc líbilo. Rozhodně se spolu se Sluhou dvou pánů zařadí mezi mé oblíbené komedie.
Tohle byla úplně ideální letní oddechovka. Knížka slibuje vtipnou romantickou komedii, jediné s čím bych nesouhlasila je slovo romantická, to přijde až před koncem knihy a ještě hodně lehce, ale vůbec mi to nevadilo. Knížka se čte úplně sama, vůbec jsem neměla problém za hodinu přečíst 90 stran, což rozhodně není moje normální čtecí tempo. Hlavní hrdinku jsem měla ráda a překvapivě mi knížka ke konci dala i něco víc, dohnala mě k přemýšlení a trochu jsem si pobrečela. Za mě boží, na léto určitě můžu doporučit.
Nyxia povstává bylo rozhodně důstojné zakončení celé série. Bavily mě zvraty, děje se tam toho tuna a moc se mi líbila i romantická linka, která nebyla na sílu a krásně pomalu se vyvíjela. Zároveň se mi líbilo jak se stále víc a víc dozvídáme o Babylonu a jak nás postavy vždy dokáží něčím překvapit. Bohužel jsem se nedokázala celou dobu do příběhu vžít a až na posledních pár stránkách mi bylo líto, že to celé končí.
Jsem velmi spokojená s tím, jak celá série skončila. To, jak autor většinu věcí převrátil, ale vlastně to pořád dávalo smysl je prostě boží. Opět mě bavil svět, postavy a konečně po několika dílech se rozvíjející romantická linka. S koncem jsem spokojená a nechápu že mám celou sérii za sebou. Četlo se to skvěle, jak už je u autora zvykem, jen si mě to tolik nezískalo. Chápu ale, že to bude hlavně tím, že nepatřím mezi cílovku, bohužel jsem to ale musela zahrnout i do hodnocení.
Moje první knížka od autorky a rozhodně ne poslední! Ze začátku jsem se trošku bála toho, že to bude moc dlouhé, protože ten rozjezd byl docela pomalý. Pak mě to ale chytlo a bavilo až do konce. Prudence byla ze začátku knížky hrozně protivná a fakt jsem jí nedávala, postupem času se to ale zlepšilo. To, jak je celá knížka proložená hudbou je geniální a to prostředí záchranného střediska? Bomba, to jsem si neskutečně užívala a hrozně moc mě to bavilo! Celkově atmosféra knížky se mi moc líbila, prázdniny, pláže, sluníčko, zvířátka, boží! Druhé velké plus je romantická linka, která se mi moc líbila a bavilo mě sledovat její vývoj. S koncem jsem nejvíc spokojená a navíc se to krásně čte. Na léto úplně boží!
Percy je prostě boží! Už od první stránky tam máte tolik zvratů a děje, že to nestíháte sledovat. Postavy miluju, baví mě to, jak autor píše, jeho humor a hlavně ta inspirace řeckou mytologií je dokonalá! Já v ní mám nulové znalosti a jsem ráda, že se díky Percymu můžu v těchto znalostech zdokonalovat. Bohužel tím, že už nejsem cílovka mě to prostě tolik nevzalo. Užila jsem si to moc, ale není to pro mě životuměnící kniha.
Nejspíš budu se svým názorem vybočovat z řady, ale tohle mě prostě nebavilo. Prvních sto stran bylo fajn, ale pak mi to celé přišlo moc dlouhé, utahané a v druhé části knihy už jsme se točili v kruhu, kdy se hlavní hrdinka snaží zjistit co se stalo a tak se neustále vrací do minulosti, pak do přítomnosti, snaží se napravit své chyby a takhle pořád dokola. Ani Lena mi jako hlavní hrdinka moc nesedla, nebyla mi vyloženě protivná, ale nevybudovala jsem si k ní žádný vztah. Naopak Dante mě bavil, ale jeho potenciál nebyl vůbec využít. Romantická linka byla totálně mimo a vůbec mi tam nesedla. Knížka má ale aspoň krásnou obálku a krátké kapitoly. Do dalších dílů se nejspíš pustím, zajímá mě jak v ději autorka bude pokračovat, ale nijak mě to neohromilo.
Bohužel mě iPohádka zklamala. Ano, sice jsem jí přečetla asi na dva zátahy, četlo se to samo, stránky mi mizely pod rukama a ilustrace mě neskutečně bavily, ale příběh mě prostě moc nezaujal. Četla jsem to vlastně jen kvůli tomu, abych už měla dočteno a byla na konci, jinak mi bylo jedno co se stane. Bavilo mě, jak si Kovy hrál s názvy, ale bylo mi jedno jak to celé dopadne. Takže bohužel, nedokázalo mě to upoutat. Námět je ale rozhodně zajímavý a párkrát jsem měla při čtení úsměv na tváři.
Boží! Já mám obecně tenhle typ komiksů ráda a Tulení patří mezi ty lepší, spolu se Sarah Andersen nebo Debbie Tung. Chtěla jsem si olepíkovat každou druhou stránku, líbila se mi kresba a zvlášť teď, když jsem ve vztahu jsem nemohla být nadšenější.
Tušila jsem, že tohle bude boží, ale že až takhle? Marin jsem si neskutečně oblíbila, stala se jednou z mých nejoblíbenějších hlavních hrdinek ever. Celý příběh, to jak od začátku víte, že je něco hodně špatně a postupně se dozvídáte co vše je špatně, mě hrozně bavilo. Styl psaní je boží, čte se to úplně samo, má to ideálně dlouhé kapitoly a bude vás to bavit. Problém, který se váže s lehkým stylem psaní je ten, že knížka moc nejde do hloubky, což je škoda, zaujala by mě pak ještě více. Mým druhým problémem je délka knížky, vůbec by mi nevadilo, kdyby byla o pár desítek stránek delší. Jinak ale nemám co vytknout, moc jsem si to užila, bavilo mě téma knížky a rozhodně mám v plánu kouknout se po podobných knížkách.
Tohle je mnohem víc, než jen knížka o výbuchu v Černobylu. Máme tady skvělý vztah mezi hlavními hrdinkami, které se ze začátku nemají rády a mají k sobě spoustu předsudků, ale jsou nuceny spolu vycházet. Máme tady pestrou škálu vztahů v rodině, těch lepších i horších. Linka z druhé světové války mě také neskutečně bavila a to propojení je skvělé. Celkově se knížka moc příjemně četla a i když nejsem cílová skupina, tak mě neskutečně bavila a dozvěděla jsem se i nové informace. Za mě rozhodně můžu doporučit i pokud už jako já nepatříte mezi cílovku.