Aknel26 komentáře u knih

Nemohu říct, že bych se nezasmála. Nemohu ani říct, že bych nenašla žádné paralely s tím, co na mateřské dovolené prožívám já. Bylo toho ale mnohem méně, než jsem čekala - jednak je to dáno tím, že Ellen má děti o něco starší než já a už pracuje na zkrácený úvazek, problémy s dětmi byly často odsunuty na vedlejší kolej. Hlavně ale Anglie není Česko a opravdu platí rčení jiný kraj, jiný mrav. Nahlas jsem se smála jen při líčení návštěvy Elleniny švagrové s rodinou, to byli dobří exoti. Líbil se mi postřeh, že každému připadají ti druzí dokonaleší, ale často tak působí jen navenek a ve skutečnosti se s něčím perou stejně jako vy. Na konci mi Ellen přišlo líto, na jejím místě bych v tom dotyčnou nechala trochu plácat, takhle vyšla příliš lacino, když za ni potíže vyřešil někdo jiný.

3 17.01.2022

V tomto případě jsem se nechala pěkně napálit. Podle názvu i anotace jsem se domnívala, že se jedná o četbu pro předškoláky či malé školáky, ale tady se řeší dokonce i vyjmenovaná slova a chemie... Myslím, že anotace by měla vypadat zhruba takto:
Štěpán, jehož rodiče jsou velvyslanci v Indii, chodí do internátní školy spolu s dalšími dětmi prominentů, ambasadorů a podobně. Kamarádí tu s chlapci z několika zemí (každý z nich trochu komolí češtinu, což může být pro malé čtenáře matoucí). Kluci v čele se Štěpánem jsou pěkní sígři, mají konflikty s učiteli a zejména s paní učitelkou Hrozivou, vyznačující se mohutnou postavou a zápachem nohou, od něhož jí Štěpán - bohužel dost netaktně - pomůže. Náhle dostává zašifrovaný dopis od rodičů z Indie a brzy k němu dorazí zpráva, že rodiče byli uneseni. Spolu s jedním kamarádem se vydává do Indie na záchrannou akci.
Na knížce se mi líbil nápad se šifrovacím kolečkem a ocenila jsem zejména popis indických reálií, mahárádžova paláce a pochoutek z indické kuchyně. Druhý díl z Indie má mnohem větší spád. Jak jsem ale psala hned za začátku - menší čtenáři se asi budou ztrácet v té záplavě informací - kdo to jsou velvyslanci, co je internátní škola, kdo je mahárádža a vezír... Jedenáctiletí kluci se ale při četbě obstojně pobaví.

1 17.01.2022

Jednoduchý příběh o dvou dětech, které se u dědečka seznámí s prací kamnáře a pecaře - čtenáři se spolu s nimi dozvědí o rozdílech mezi kamny, pecí či krbem a navíc si na obrázcích prohlédnou základní náčiní. Měli jsme přečteno za dva večery. Kdyby knížka byla delší, asi by to chtělo napínavější a dobrodružnější zápletku, ale při tomto rozsahu to bylo skvěle vyvážené, pětiletý kluk udržel pozornost a příběh ho bavil. A ilustrace jsou nádherné!

3 22.12.2021

Proklatě! Polly Zubaté vyrostl druhý špičák! A maléry na sebe nedají dlouho čekat... Když se smíříte s tím, jak snadno se dá v Hamburku vloupat do zoo, unést slona a pak ho ubytovat na hausbótu, budete se docela dobře bavit. Jen to pověstné "proklatě", stejně jako svraštění obočí, jsem při hlasitém předčítání často vynechávala. Nejde ovšem o nedbalost překladatele či jeho malou slovní zásobu - tyto výrazy se hojně vyskytují i v originálu. Mimochodem, na Goodreads jsem zjistila, že série knížek o Polly sloním nadělením zdaleka nekončí - třeba se dočkáme dalších dílů i u nás.

1 22.12.2021

Druhý díl se nám líbil víc než první - což se nestává často. Bonifácova role se navzdory názvu knihy smrskla, ostatní pejsci dostali více prostoru. Na začátku se pobavíme při hledání zubů paní "bučitelky/mučitelky/hučitelky", pak se dozvíme, proč pejskové spí na půl oka - a při zkoušení se děti hodně nasmějí. Myslím, že závěr a také novinový výstřižek o spojení psích a kočičích škol nabízely možnost pokračování příběhu, ale zdá se, že se k němu paní spisovatelka už nevrátila.

2 22.12.2021

Tato knížka je krásná především na pohled - ani jsem nevěděla, kolik příběhů princezen se dočkalo zpracování od Disneyho! Jsem asi už starší ročník, takže s Tianou nebo Jasmínou jsem se tu setkala poprvé. A bohužel tato knížka není úplně vhodná pro seznámení s princeznami. Nejde tu totiž o jejich "hlavní příběh", abych tak řekla. Jsou to drobné epizodky z života princezen, někdy se odehrávají ještě dříve (třeba Ariel je ještě mořskou pannou a Růženka malou holčičkou), jindy až po všeobecně známých událostech (Locika je už tmavovlasá a žije u rodičů). Textu je jako vždy maličko, ale i tak nám příhody princezen zpříjemnily večerní usínání.

3 22.12.2021

Anča a Pepík jsou moc povedený český komiks, ráda jsem ho ve Čtyřlístku četla. Tento soubor obsahoval příběhy z doby, kdy jsem už časopis nekupovala, takže pro mě byly stejně nové jako pro syna. Moc se mi líbí náměty příběhů - někdy jsou detektivní, jindy se dostáváme do minulosti či do pohádky a zajímavá jsou i dobrodružství z čarovného lesa. Ve svazku najdeme mimo jiné jeden příběh na pokračování a na konci také nějaké informace o tom, jak komiks vznikal a jak získával svou podobu. Můžeme si tu přečíst vůbec první příběh, psaný ještě psacím písmem.
Komiks může zaujmout poměrně široký okruh čtenářů od těch nejmenších až po děti ve věku třeba jedenácti, dvanácti let hlavně kvůli fantasy prvkům. Jsem moc ráda, že se Anča a Pepík po letech dočkali i zdařilého seriálového zpracování - a také docela obtížné hry na webu Déčka.

2 30.11.2021

Kniha se mi líbila, i když mezi TOP od Agathy podle mě nepatří. Je tu příliš mnoho postav, přičemž jen dvě mi byly sympatické - a jedna z nich je zavražděna... Požitek ze čtení mi trochu kazil poněkud toporný překlad.

3 30.11.2021

Po dvou dílech odehrávajících se v Americe se vracíme zpět do staré dobré Anglie. Moc chválím téma - nakupování na Vánoce tu ještě nebylo a skýtalo velký prostor pro nezřízené nakupování, čehož se Becky samozřejmě a ve velkém chopila. Bylo to poměrně uvěřitelné, i když opět můžeme Becky závidět zřejmě nevyčerpatelné bankovní konto. Některé linky příběhu bych klidně vypustila - tu s bývalým přítelem a především s nervózní maminkou Minnieina spolužáka. Naopak se mi líbil nápad s darováním slova. Nejdřív se to jevilo jako blbost, ale nakonec to bylo velmi výstižné a dojemné.
Věřím, že se dočkáme dalšího dílu.

1 22.11.2021

(SPOILER) Šestý díl série romantických útěků. Zatím jsem četla všechny, tři vychválila, u dvou jsem byla víc kritická, ale teď nevím, co napsat... tedy co napsat pěkného. Prostě mi to nesedlo.
Zatímco příběh z Islandu, a především líčení tamní přírody a zvyků, mě nalákal zemi navštívit, i když jsem člověk ryze teplomilný, Čajovně v Tokiu se totéž nepovedlo. Neprobudila ve mně zájem ani o japonskou kulturu, ani o čajové rituály, natož tamní jídlo.
A ke všemu mě nechytl ani příběh. Hlavní postavy nebyly zvlášť sympatické a jejich setkání v minulosti bylo dost neuvěřitelné - navíc nechápu, jak Gabe mohl takovou věc zapomenout a po pár letech Fionu hned nepoznat. Závěr pak připomínal pohádku víc než obvykle. Z ošklivého káčátka Fiony se stala krásná labuť, její hysterická matka se po pár dnech bez kontaktu s dcerou zázračně uklidnila a protivný Gabe se proměnil v beznadějného romantika.
Ráda bych ještě podotkla, že jsem tento díl četla mnohem déle než ty předchozí, dala jsem si od něj pauzu a doslova zhltla jinou knížku, která mě potěšila mnohem víc. (Pro ty, kterým Čajovna v Tokiu také neučarovala, upřesním, že šlo o Lásku na splátky od Sophie Kinselly.)
Nicméně už se těším na Chatu ve Švýcarsku.

8 22.11.2021

Kdysi jsem četla první dva díly z této série, a když jsem v knihovně viděla tento, říkala jsem si, že dám autorce další šanci. Brzy mi ale došlo, že nejsem cílová skupina.
Nepatřím totiž mezi náctileté (už dlouho ne, bohužel). Hlavními postavami byly dvě děti - 15letá Tara a 12letý Kyle - a celý příběh vlastně nejvíc ocení jejich vrstevníci. Už jen začátek ve mně vyvolal pochybnosti - copak by si někdo tak snadno nechal vzít mobil? V dnešní době? Mobil, to není jen signál na volání a internet, máme na něm hry, fotky, staré zprávy, které si můžeme přečíst pro povzbuzení. A podobných záseků bylo... zkrátka nemálo. Nicméně čtivost a napětí nelze upřít.
V 90. letech vycházely pro hororu chtivé teenagery knihy (spíš sešitky) z edice Stopy hrůzy. I v nich byli hlavními hrdiny školáci a musím říct, že taková Posedlá nebo Neznámá v zrcadle byly propracovanější a děsivější.

4 16.11.2021

Veselá knížka pro menší děti s ještě veselejšími obrázky. Děj pěkně ubíhal a přečteno bylo raz dva, jen škoda toho useknutého konce, příběh by si zasloužil lepší zakončení.

1 04.11.2021

Nádherná knížka! Ty obrázky! Ten příběh! Ta nenásilně podaná poselství! Ať už se týkají přátelství obou dívek navzdory handicapu jedné z nich, umění nechat se unést světem fantazie, nebo seznámení s životem slepců, kteří vnímají svět jinými smysly než očima. Jednotlivé kapitoly se zaměřují právě na tyto smysly - jednou je to sluch, jindy hmat nebo čich. Úniky do fantastických světů plných vůní či druhů látek byly pro pětiletého syna trochu těžko uchopitelné, přesto se kouzlo této výjimečné knihy přeneslo i na něj.

3 04.11.2021

Anžto jsem přečetla už dost knížek paní Jakoubkové (a leckdy ve mně zanechaly docela negativní dojem), chtěla jsem zkusit také její detektivku. A neměla jsem to dělat. Dvě sestry-vyšetřovatelky jsou neskutečně nesympatické, vesnice je plná drbů a padne tu tolik jmen, že se v nich čtenář úplně ztratí. Jsem od této autorky zvyklá na ledacos, ale tuto knihu jsem nedočetla a na další díly se nechystám.

2 04.11.2021

Rebela řadím k vydařenějším knihám paní Kubátové. Jsem věru ráda, že ta "smlouva proti lásce", jak si ji dohodli Linda s Kryštofem v úvodu a Linda ji vytáhla v závěru knihy, byla díky podrobnému líčení teambuildingové akce odsunuta do pozadí. Zajímavý byl i popis vztahu se zapáleným komunistou.

4 21.10.2021

Prima oddechovka, ačkoli je pravda, že děj ani hlavní hrdinka už nejsou tak ztřeštěné, jak jsme bývali u této spisovatelky zvyklí. Fixie ale byla milá, i když naivní a lpěním na platonické lásce z dětství mi byla blízká. A v té pověstné potřeštěnosti ji s přehledem zastoupila její sestra. Musím říct, že jednu z postav jsem neprávem podezírala z falše - tímto se jí veřejně omlouvám.
Měla bych ale výhradu k českému názvu. Pod splátkami si představuji něco jiného - jeden dluh, který člověk postupně splácí. Řekla bych, že Fixie a Sebastian si poskytovali spíš protislužby. Nicméně chápu, že Láska za protislužby zní kapku podezřele a odkazuje na jiný typ četby.

2 20.10.2021

Výborná knížka, ve které si každý čtenář či posluchač přijde na své - mě třeba nejvíc bavila závěrečná soutěž v psích dovednostech. Vtipný i nenásilně poučný příběh o tvorovi, který vznikl z obrázků kočky, psa a papouška, skvěle doplňují ilustrace, kterých je vážně hodně, jak to má v knížkách pro děti být.

2 20.10.2021

Tato knížka, kterou jsme si donesli z knihobudky, se nám moc líbila. Nápad s upířím zubem byl super, chválím i práci překladatele - hlavně jmen postav, v čele s koňmi Gulášem a Polívkou. Zajímalo by mě, jestli existuje i jakýsi nultý díl o tom, jak dívky koně získaly, z náznaků jsem pochopila, že to taky bylo nějaké pěkné dobrodružství. Jen je škoda, že bylo do knížky vpašováno i jedno omílané téma - šikana chlapce, který má "dvě maminky". A taky by mě zajímalo, kde je v Německu Kalifornie!

2 20.10.2021

Zlatý tygr byl akčnější a měl větší spád než první díl, protože děj nebrzdily Kittyiny pochybnosti, jestli úkol zvládne a jestli je opravdu dobrá superhrdinka. Jen škoda, že se tu neobjevili všichni kočičí kamarádi z první knížky. Dospělí předčítači občas musí nad dějem přimhouřit oči a potlačit úsměv.

2 20.10.2021

Myslím, že vím, podle jakého receptu napsala Alena Jakoubková tuto knížku: Vezmi to nejhorší ze všech svých knih, přidej pár absurdit, asi dvacetkrát napiš ach jo, desetkrát, že jsi potvora, vymysli vtipný název - a novinka je na světě.
Isabela se cítí ponížena tím, že její muž ji na jakési pánské akci podvedl a z tohoto úletu si odnesl pohlavní nemoc, jíž nakazil i svou ženu. A po sérii krátkodobých vztahů (kteroužto rozjela patrně ještě s nedoléčenou kapavkou) pozvedla manželovo počínání na vyšší level - začala si se ženatým mužem, který měl dvě malé děti. Ale jeho manželka je přece ošklivá, tak se to může, ne? A výčitky svědomí? Kdepak, pouze obavy, aby nedal přednost rodině!
No ale můžu si za to sama - měla jsem přestat číst v momentu, kdy hlavní hrdinka zavzpomínala, jak ji a jejího bratra otec trestal tím, že si chodil pšouknout do dětského pokoje.