Alena_S komentáře u knih
Formou i obsahem přívětivá knížka o jevu, který bychom česky mohli nazvat "Jak by tady bylo krásně"!
Ono obecně je to místy zdlouhavé, ale když vydržíte, čekají vás šílené satirické klapouché momenty, které chcete. Nic není nemožné, až na těch pár zmíněných politiků, nemožných i mimo stránky. I ten konec mě bavil, i když už byl hodně přehnaný. Kocoure, kandiduj!
Autor vykročil na nové území a přináší nové napínavé čtení, které nutí k zamyšlení hned nadvakrát:
Kolik zla (a dobra) se tedy v lidstvu skrývá?
Nejsou Goodkind a Dean Koontz ta samá osoba? Nemůžu si pomoct, říkala jsem si to celou knihu (je to trochu kompliment a trochu není) :-)
Jen postavám by slušel lepší vývoj - ideálně na úkor těch dlooouhých dialogů - protože takhle mi nepřišly moc uvěřitelné. Prostě pokus vytvořit moderního Richarda a Kahlan za snahu stojí, ale potřeboval by příběh v delším časovém úseku.
První háček: Váš den musí mít 40+ hodin. Práce? Nezkoušejte. Celý den budete vyrábět a vymýšlet, kam pro zbytek, abyste při jízdě zahýbali jen doprava a neměli tam obal. Ale jsou to přece jen tipy a můžeme si z nich vybrat, tak dobře. A je jich opravdu hodně a pro každou situaci, od základů po extrémy.
Takže se připravte na "objevy" typu: "Nepoužívejte kopřivu místo rtěnky, bolí to." - Že jo??
U tématu hygieny - zvlášť dámské, ale stačí to utírání se rukou (a pak si prstem vyčistit ucho, ušetříte tyčinku), močení do citrusu apod., jsem zavřela knihu se zadoufáním, že se mi o tom nebude zdát. Jistě to u nich zajímavě voní. Když jsem se na goodreads dočetla, jak si vybírala psa podle barvy podlahy, zase jsem se vrátila s tím, že tohle musím vidět.
Takže se mi bohužel nedařilo brát paní autorku vážně, natož si většinu z toho představit v ČR.
Přesto doporučuji všem! Ať už Vás láká myšlenka bezodpadové domácnosti, nebo absurdno. Nechte se překvapit, čím z toho, případně obojím, kniha obohatí právě Vás.
Až moc věcí se opakovalo. Vydržela jsem všechno to psycho - čí je tahle atmosféra šálek čaje, je to horor přesně pro Vás. Odpustila bych autorovi snad i hrdinovu (no..) neschopnost aspoň zkusit (!) se zorientovat v té jedné malé místnosti (kterou už předtím viděl a sám do ní své věci vybalil!!) - nakonec zřejmě mělo jít hlavně o beznaděj, a to se mu podařilo. Ale když si to po sobě pak nepřečte (aby viděl, kdy už stejnou myšlenku už použil jen jednu stránku zpátky), je dobrý záměr bohužel zmařen. :(
Navíc to bylo čím dál přehnanější, že ke konci už mi to připadalo jako parodie na horor.
Ale děkuji knize za to, že mě pobavila, když jsem se na konci přistihla, že si v duchu zpívám "severní vítr je krutý" :D
Líbila se moc. Na konci příběhu o hodné UI* jsem skoro uronila slzu.
*Jak píše už Oophaga, konečně příběh nabízející jiný přístup k technologickému vývoji, než je "zpátky na stromy, než bude pozdě" (stejně už je).
Snad jediná vada byla, že po každém desetiletém skoku v ději je třeba zorientovat se v tom, kdo je vůbec vypravěčem (překlad jistě nebyl jednoduchý!), a pak si doplnit mezery. O to víc se ale těším, až ji přečtu znovu. ;-)
Krásná a uklidňující kniha o nehrocení a vůbec přístupu ke světu, životu a k druhým, navíc s rozkošnými obrázky. Po jejím přečtení už možná další literaturu tohoto směru nebudete potřebovat, prostě se jen zeptáte - co by udělal můj pes? - A máte jasno.
Jen na mě coby cynického kočkaře je paní fakt až moc zasněná, ale na to už jsem byla připravená z Moudrosti vlků :-)
Jak píše petaSk, berte pouze jako inspiraci. A vyzbrojte se trojitou dávkou nadhledu: Chystáte se totiž číst autora, který žije sám jen se svým iPhonem a nic (a nikoho) dalšího nepotřebuje, a Vy taky ne.
Líbí se mi části, co jsou spíš o hlavě, např. jak se vám uleví, když se nesrovnáváte s druhými a nejste zahlcení bordelem. Jak nakupovat věci, které vydrží a/nebo mají víc využití.
Jinak příště raději sáhnu po příběhu někoho, komu minimalismus a pořádek funguje v domácnosti s více lidmi. Mám dojem, že řídit se všichni podle pana autora, lidstvo by vymřelo. Ale spokojené. :-)
To je ale zavádějící název. Dějiny jsou jen naznačené, a to je škoda, protože přerod v novosvět musel být drastický a určitě složitější, než jen "přišla Rita a všem nám to vysvětlila, chvalme Ritu".
Praktiky Hnutí zas bohužel nejsou stručné vůbec. Půl knížky vysloveně bolí číst. Radši bych si s morbidní zvědavostí početla o těch dějinách, než tohle.
Utopie nejde nezbožňovat: Na co všechno si člověk může zvyknout a říkat tomu život. Doufám ale, že takový systém zůstane jen na papíře.
Na styl si nestěžuji. Je to těžké čtení, ale to jsou i autorčiny hrdinky - všem třem knihám, co už znám, vládne postava s rozkošným přístupem "sdílej mou ideu dobra nebo neexistuj" - takže sem mi ten styl pasuje.
Rudo a jeho parta magorů jsou úžasní! Jedna z těch knih, které se nemůžu dočkat, až začnu číst znova.
Kdo znáte Bojacka Horsemana, tak to je Rudo, jen bez koně, talentu, živých žen a hollywoodské vily. Zato obklopen přáteli, kteří mu jeho tesknou situaci neváhají denně připomínat - načež i na ně dojde a smíchy si popláčeme všichni - chápajícími lékaři - které by tak rychle nedostal do blázince ani major Maisner - a milujícím Ježíšem, který se nediví ničemu.
Miky je neoblomný. Miky je neúplatný. Miky je kluk, kterého nechcete domů. Ani "na střídačku". To už vůbec ne. Kromě úskalí sloučených rodin kniha ukazuje rizika přílišného trávení dětského času na internetu, ale co teprve když z něho vylezou...
Kniha mi sedla víc, než jsem čekala, i když se přes svou útlost "nelouská" zrovna sama. Líbilo se mi to umělé městečko a lidi v něm, a také znám nátury jako je hlavní hrdinka - ustarané a nepochopené, přesto(proto!!), že jim jde "jen" o spravedlnost a dobro až na dřeň :-)
Jen ke konci jsem byla zmatená, kam to tedy spěje... ano, vážně si tu stěžuju, že při čtení nevím, jak příběh dopadne :-) Jinak viz komentář Simecef.
Ze začátku jsem se bála, aby z toho nebylo druhé Pod sněhem (tři sestry, jedna velká hysterka), ale naštěstí to není ten případ. Je to dobré čtení, rychle ubíhající, a přece k zamyšlení.
Po přečtení několika Oprásků jsem si musela pořídit i souhrn, a nezklamaly... těšila jsem se ale i na ta vyprávění o historických postavách, co se v kratších vydáních vyskytují a v Koztce nejsou! Proč? :_(
...vím, odpověď Sestimsmiř! se nabízí sama, ale stejně...
Je smutné, když v knize o střetu lidí s technologiemi a datovými giganty jsou technologie i giganti věrohodnější než lidské postavy, a navíc mají více fištrónu.* A postav je tolik, že si nakonec odnáším jen to, že buď fandím špatňákům, nebo poraženým, vítězů zde není.
*Tady pozor, spoiler druhé půlky: Příklad - Jsem novinářka s holou p...eněženkou a dcerou přirostlou k internetu, kterou sotva uživím. Dostanu možnost pracovat právě pro společnost, kde bych před tím, jak se technologie zvrhává, tu dceru mohla nejlíp chránit (pod svícnem atd.), a k tomu dostat vagón peněz. Jo a pokud odmítnu, tak mě nejspíš zabijou. A kdo ví, koho ještě. Takže, co si myslíte, že asi udělám...? :-) Sakra, paní, kam jste dala hlavu...
Kéž by se víc žen podílelo na tomto typu literatury ;-) Je to tedy příručka na chalupu, to bude první věc, co pro vyzkoušení popsaného budete potřebovat (jako pan Jindřich, který v knize funguje coby dobrovolný pokusný králík), a doporučila bych porovnat těch postupů radši víc. Vzhledem ale k tomu, na co nás připravuje, kniha aspoň působí optimisticky - jak využít, co máme, a jak si poradit, pokud to nemáme.
Určitě zajímavý pohled na dané téma, ale mohlo tam být víc reakcí od pamětníků, nakolik byli ochotní a vůbec schopní vnímat také pozitiva toho přerodu v nové lidi, vzhledem k tomu, co se u nás v té době dělo lidem, kteří se nestali "novými" dostatečně rychle a radostně...
Nevím vám. Do poloviny se zdálo, že čtu slibný a relativně věrohodně podaný thriller. Pak si autor zřejmě přečetl něco od Palahniuka a řekl si, že je čas to rozjet ve velkém.
Spoiler: Jako doslova ve velkém. Tempem, kterým by brzy vyjedli celou Brazílii, a že je to velká země. Navíc zaživa. A přes to všechno v utajení.
Takže tady ta věrohodnost logicky klesá...
Poučení z knihy: Nekamaraďte s Vepřekem. Když vám nabídnou racka, neberte si, patrně to není racek. Gastronomie si žádá oběti.
Skvělá sbírka pro pobavení i k zamyšlení! Obvykle povídky nevyhledávám, ale už Hlad si mě získal, a rovnou jsem slupla i ty ostatní - slovy autora, "Všechny jsem je sežral". :-)
U tohohle dílu musím vypíchnout, že mě doslova rozesmál. Jen nevím, co nejvíc, jestli nadrogovaná vysmátá parta z Ósaky, nebo autorův dodatek (ten snad taky byl něčím obveselen, když ho tvořil...), nebo myšlenkové pochody hlavních hrdinů. Trochu se obávám, jestli se na samotného Keie nakonec nevykašlou (protože "už by toho bylo moc") a ještě neřeknou, že "by si to tak určitě přál" :D