Alena_S komentáře u knih
Asi není normální, po přečtení 1.části skočit hned na čtvrtou, ale když ona byla tak hezky útlá :) ...A teď hodně věcí dává smysl. Ale vstávaly mi vlasy z té královské rodinky, ne že ne.
Dřív by mě překvapilo, už kdyby mi něco řekl, že ve třiceti dobrovolně znova přečtu pohádku o Popelce, v níž je ale ona (pozor malý spoiler!) kyborg a mimozemský vetřelec. Natož že z ní budu upřímně nadšená daleko víc než z původní Popelky a nebudeš se moct dočkat dalších dílů :-) Skvěle využitý nápad, navíc se zdá, že autorka ví, co dělá, a bude pokračovat ve stejném duchu. Napínavé, ne přeslazené. Jediné klišé žánru (pozor, spoiler dvě): Hrdinka je zas jednou budoucí zachránkyně světa. Ale co už, někdo to dělat musí, jedeme dál.
No tak hrozné to nebylo. Asi to byl spíš slabší díl (Z množství ponechaných překlepů mám dojem, že s tím počítali už před vydáním. A jak už tu bylo napsáno, popisů oblečení je fakt už příliš), ale pro mě např. novela Micah (jejíž děj se dá shrnout do věty "jsi-tak-těsná") nasadila laťku hodně nízko. :D Doporučuji nevzdat to po tom zlobivém začátku, zlepší se to. Anita mě i párkrát překvapila. Jen ať už si dají pokoj se všemi těmi tygry, kdo se v tom má vyznat! :)
Poučné. Jistě neškodí si naše nešvary připomenout nebo si uvědomit ty dosud nepovšimnuté. Jen kdyby po čase autoři nenajeli na systém: "Naťukli jsme zajímavé téma. Líbí? No a tak to chodí i s investicemi. Takže se přesuneme na burzu..."
Britt-Marie byla už v Babičce mojí favoritkou a když jsem četla, jak nařídila "své" kryse, že večeře bude přesně v šest, věděla jsem, že zklamaná nebudu ani tentokrát. Ale nakonec možná trochu jo - že ten příběh už dál nepokračuje. A že Britt-Marie ještě nemá svůj vlastní seriál. Obojí by se mělo napravit, "ale ne že bych do toho chtěla autorovi mluvit, to rozhodně ne". :) Nádherné čtení.
Tento kus zklamal i mě, snad kdyby autor zápletku zpracoval do povídky a nesnažil se k ní vecpat tolik dalších dobrodružství, bylo by to lepší. Napříště si od něho radši přečtu zase něco, kde budou zvířátka. :)
Chválím čtivost a napětí. Ale ty postavy, to byla "sbírka": číst to ještě v pubertě, nejspíš bych se (kromě toho, že bych z toho byla zděšená) divila, jak jsem si mohla přát být už dospělá, když jsou "dospěláci" takoví pitomci!? :) Většinu příběhu se mi líbilo, jak se nám ten thriller zaplétá, ale po dočtení závěru mám pocit, že mám za sebou ošklivou černou komedii. A proto se budu těšit na další autorovu knihu. ;)
Inspirace a postřehy by byly výbornou povinnou četbou, když většina z nás je válcována záplavou podnětů a informací z obrazovek, ať už zrovna chceme nebo ne. Většina je však zaměřená na tento jeden druh rozptýlení a nabízí vypnutí internetu jako univerzální radu - na kterou by spousta z nás přišla sama i bez knihy a která například v situaci, kdy se potřebujete soustředit právě na emaily (a na stole už máte uklizeno), moc nepomůže... Těší mě ale, když někdo na problém nuceného multitaskingu uprostřed informační záplavy upozorňuje, a líbí se mi, jak nabízí rady i pro některé konkrétní oblasti. A teď bych uvítala něco víc o dobrání se soustředění třeba mezi lidmi, nejen mezi obrazovkami..
Pěkně stručné a podnětné. Ne vždy / u každého 100% či rychle proveditelné; takže bych soupis asi nedoporučila jako závaznou "misi za šťastný život", ale spoustou věcí se lze inspirovat, nebo se nad nimi aspoň zamyslet. Stojí za nahlédnutí, je to rychlé čtení. ;-)
Čtivé, napínavé a úderné. Inteligentnější zpracování zombie zápletky, než by bylo s použitím ječících roztleskávaček (či co; asi víte, co myslím ;-)). Jen z jednoho mi cukalo oko, a to z Dr Rudyho, který (malý spoiler) měl být rukojmím, ale brzy se do společnosti tolika pro něj 'krásně' traumatizovaných lidí začlenil rád a všem co pár stránek nezapomínal zdůraznit: "Ale je vám jasné, že se z toho už nikdy nevzpamatujete, že jo?"
Líbí se mi zde zmíněná podobnost Quinna s milencem Anity Blake, to je trefné. S tím rozdílem, že v jednání Richarda je aspoň minimální logika a Anita se narozdíl od Riley aspoň pokusí najít lepší důvod pro náhodný sex, než "Jé, v místnosti je chlap, tak to se nedá nic dělat a musím." :)
Slibovali vlkodlaky. Trochu akční, trochu lechtivé. Tak jsem se šla podívat. Ale... měsíční horečka?? Oh come on, to snad ne :D
Krásně nás lidstvo shrnul, jen co je pravda :) Jen bych nechtěla být v jeho kůži, když knihu dopisoval, muselo to být pěkně skličující.
Poprvé po čase jsem na začátku tušila, co se na konci stane, ale nebylo to proto o nic méně smutné.
Doporučuji rovnou přejít k zajímavým kapitolám o učení a pozornosti. Zbytek sice také obsahuje podnětné a důležité informace, ale jsou utopeny v nekonečném spílání na všechno, co má obrazovku. Jsou to všechno jen "mašiny na střílení monster" a jiný názor může mít jen lobbista herního průmyslu či závislák na PC. Počítače, GPS a jiná média nestačí používat s rozumem a rozvahou. Nepoužívejte je vůbec. Nevěděli jste to? Autor Vám to vysvětlí. Bohužel nejen, že z téměř celé knihy tak sálá radikalita, že se dá snést jen po malých kouscích, ale autor přitom sám vystupuje jako nevycválaný "hater" první den na síti...
Dítě, které dostane PC, už nenapíše žádný úkol, nepůjde do školy, přestane mít rádo své rodiče a nakonec postřílí spolužáky. Přehnané? Kdepak, přes to nejede vlak, na to jsou studie. Často velmi "fér" studie, jejichž účelem je svést všechno na google, ať už ho využíváte příliš, nebo ne.
"Chlapče, máš radši úkoly nebo hru na počítači? Že hru? No ne, alarmující!" ...Osobně mi to přijde jako dát mu skicák a stěžovat si, že do něj raději nakreslí pejska, než vypočítá rovnici. Zato autor by to robě poslal do dechové kapely. (Ano, tato alternativa tam skutečně padne!) A na počítač by uvalil daň jako na alkohol, aby ho raději nikdo nepoužíval.
Připadá mi to vůči spoustě rozumných uživatelů a rodičů až urážlivé. Ale to nevadí, je to pro naše dobro. Vždyť hned zkraje autor urazí tři celé národy - "Dali jim PC do škol, celá jejich další generace bude blbá" - a dodá: "Žerty stranou." Já přitom ještě ani ten žert nenašla. Asi jsem zhloupla kvůli počítači. Takže máte pravdu, pane autore, a jdu se vrátit zpět na stromy. Tam se snad už nesetkám s další Vaší tvorbou.
Kdykoli se v knize začalo mluvit o jeho manželce, vůbec jsem se Désirému nedivila, skoro mě spíš překvapilo, že si rozum naopak uchoval. Celkově smutné, ale děkuji protagonistovi, že se snažil uchovat si humor, co to šlo.
Dobré. Prostředí, napětí, intenzita. Dost velká, aby u mě vyvážila tu vyšinutou pointu na konci a nalákala mě na druhý díl. Jsem zvědavá, kdepak v něm všichni skončí: blázinec nebo útesy?
U první kapitoly jsem si říkala, zda půjde o podobně černý humor, jako má Stará Dáma, ale tenhle příběh je celkově milejší, pan farář i jeho "univerzální" míša všeuměl jsou sympaťáci a rozhodně doporučuju na oddych i do nepohody!