Alena_S komentáře u knih
Chaotické, ale k zamyšlení. Dobrý příběh i námět - vlastně představa ministerstva životního stylu mě děsila už dávno předtím, než jsem vzala do ruky tuhle knihu :D I když je to v knize jen jeden z popsaných malérů, ke kterým svět už dneska spěje.
Jen to chtělo spíš nejdřív více rozvést, než začít děj zamotávat, konec byl pak až moc zmatený. Jestli se ale někdy dočkáme dalších příběhů z toho světa, co by to trochu vysvětlily, budu ráda.
Jedna z knih, z kterých odcházím smutná, že už je konec. Trefné, zábavné a poslední část byla vyloženě krásná!
Tak nevím. Stavíme atmosféru, dobré, někam směřujeme, nevíme kam, najednou "Jedeme na výlet!" Oukej, možná lepší, než představit si tu krásku v nesnázích v kulisách gotického hororu a říkat jí přitom AnčaDlaňovka :)
Na jedno od autorky nadále marně čekám: Kdy přijde nějaká sympatická, nebo aspoň snesitelná postava...
Skeptické představy o tomto druhu společností se mi v této knize naplnily. Autora chválím za počáteční kuráž, s níž se do toho světa vypravil, a za humor, s jakým se s tím coby vyčnívající hřebík pral - opět počáteční. Ten ho přešel. Ale proč to nechal dojít tak daleko, už nechápu. Ano, zaopatřoval celé rodině pojistku, tomu rozumím, a byla tu vidina akcií. Ale když se už v té neúnosné fázi několikrát (!) ptal, jestli by se neměl začít (!) poohlížet po jiné práci, měla jsem chuť na knihu zařvat "Tys ještě nezačal?? Tak co tady řešíme!"
Výborné - nemají toho víc?? Ono časem je toho trochu moc k jednomu tématu, ale nasmála jsem se. Často. :)
Zábavné, absurdní, výmluvné - jak se sluší na pořádný náhled na Rusko. :) Autor mi sedne, už se těším, až si od něj přečtu něco víc.
Asi nejzdlouhavější díl, což byla trošku škoda. Přesto úžasná série, mrzí mě, že končí. Kéž by z toho fakt udělali seriál, jak už tu bylo řečeno.
Hodně povedená sbírka, snad ještě lepší než první díl - na hodně místech mi slzely oči, ať už smíchy, nebo nad tím, co z lidí někdy dokáže vypadnout.. :)
Za mě úžasné. Některé části jsou zdlouhavé, ale přesto jsem se do toho ponořila a kniha se mi odměnila a zůstává se mnou ještě chvíli po přečtení (zatímco např. z Temné hmoty jsem byla spíš zaražená). Hodně asi dělá hlavní postava, je to takové věrohodně správné pako a nebojí se to přiznat. Být tu prostor pro víc hvězdiček, nějaká by se ještě vešla :)
Poučné, znepokojivé, napínavé. Na prvotinu uchopeno výborně! Jen mě mrzí hodně uspěchaný závěr. A hlavně ten hrozný název (ve mně osobně evokuje představu drsné krimi, jejíž autor to přehnal s kafem). Jsem ráda, že jsem se jím nenechala odradit.
Je velká škoda, že je kniha od pohledu určena ženám. Přečíst by si ji totiž měli spíš Dušanové - ti, kterým k životu stačí "Je navařeno čili manželka funguje čili vše je v pořádku.. říkala přece už před lety, že to zvládne, ne?" :)
Očekávání: Příhody z autoškoly, z překládání, autorka ze severu - juchů!
Realita: Vyprávění o životě, který se hemží blbci, a cokoli se hrdinka proti tomu snaží byť jen říct, je to ještě horší. Líbilo by se mi, kdyby byl trochu víc rozveden konec; jestli se jí teda podaří ukázat blbcům záda. A zařadit.
Že se autor pohádá s partnerčinými rodiči, to se může stát, ale jeho to muselo hodně traumatizovat. Jako by knihu napsal v rámci následné terapie a pojmenoval podle místa, kde vznikla... Mrzí mě to, vztahové odeonky mám ráda, ale tahle nějak nesplnila to očekávání.
Pozitivum: Oproti prvnímu dílu obě postavy jsou smířeny s tím, že mezi nimi něco je. Emmi konečně vidí, že to není hra a že jejich vztah ovlivní kromě ní taky další lidi. Negativum: Začnou mít jasno = začne se couvat. Jeden, druhý, oba.. jako malí jardové. Více prostoru pak dostávají zachránci Víno a Whiskey. Trochu mi na konci chybělo "Automatická odpověď: Během psaní tohoto příběhu nebyla zdemolována ničí játra" :D
Pocity smíšené. Námět je mile originální, ale uvěřitelný, ubíhá to svižně a s vtipem. Jenže fakt, že příběh je většinu času prakticky rván kupředu sveřepě zaťatými drápky hlavní hrdinky štěkny, která "neví, co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane", vyžaduje hodně pevné nervy.
Je škoda těch zpočátku slibně vykreslených kulis, navnadí moc hezkou atmosféru... a pokazí to postavy, z nichž nejlogičtěji se chová rozlícený dav. Moc se to v hrdinech "tluče" - nezkušená versus poučená příběhy od babičky / zamilovaný versus držící se zadních vrátek... Celkově se mi ale toto období dějin v příbězích s upíří zápletkou líbí už od Jiné rasy.
Snad to nezní až moc cynicky, ale v závěru knihy jsem zaslechla Mufasu, jak říká "A tohle je, Simbo, koloběh života."
Celkem dobrý příběh. Hrdinky je mi líto - její psychózu zřejmě jen zčásti způsobilo trauma, spíš jde o stihomam z její stihomámy, která se mi zdá dost nelogická: sice pro dceru přestěhovala celou rodinu, aby jí bylo líp, a přitom jako by jen slídila po důkazech, že holka do té kazajky s dlouhým rukávem patří. Mrzí mě, že mi nedošlo dřív, že příběh má nadpřirozený prvek. Zbytečně jsem se většinu času bála, že se to zvrtne v nějaký cimrmanovský psycho konec typu "všechno byl jen sen" :D
Stále úžasné, jen čím delší odstup mezi 2.-3.dílem, tím horší orientace ve všech těch světech ke konci knihy. Přesto nádherná pohádka (v pozitivním smyslu), ke které se budu vracet, ale možná příště vynechám poslední úsek: nevím, zda autorka na poslední chvíli nechtěla "až takový" happyend, nebo jde o předzvěst pokračování. - Pokud nebude nekonečné, ráda se přikloním k druhé možnosti. Jinak zcela souhlasím s komentářem Irimie :-)
Nemůžu Vám přijít na jiný výraz pro to vyprávění, než: Prostě přesné. A neúprosně uvěřitelné. Malý spoiler: Ještě, že pak nastoupí ten pejsek.