Alena_S komentáře u knih
Nechci knize nasazovat psí hlavu, ale přišlo ještě někomu, že s největším citem a zaujetím jsou líčeny chvíle a zážitky, kde se chlastá...?? Netvrdím, že se mu divím, jen mě to zaujalo. :)
Ani nevíte, že vám to chybělo, dokud nedočtete: Nápad vzít kouzelnickou školu, kterou většina z nás aspoň z doslechu zná, a podrobit ji těžkým zkouškám českého školského systému a úředního šimla. Skvěle napsané a zábavné. Možná maličko moc dlouhé, ale bláznivý (na správných místech uvěřitelný) učitelský sbor, kouzlení jako v Saxaně a pan ředitel s dojemným příběhem vás nudit nenechají.
Kniha místy šokuje a hodně se v ní dozvíte. Doporučuji hlavně lidem, kteří si micky nehlídají a jsou líní dát je kastrovat. V ostatních možná zůstanou, jako u mě, smíšené pocity nad několika body, které mi přijdou lehce přehnané.
Nemyslím to, že pokud milujete kočky, je to zřejmě tím, že máte v mozku parazita (stejná kapitola udává, že pokud je nesnášíte, popř. jste nikdy žádnou neviděli, máte ho tam nejspíš taky, ale to není relevantní, že); to teď čtou/slýchají kočkaři každou chvíli a každý nový pravdivý poznatek je dobrý.
Myslím ty věci, u kterých se autorčina opakovaná tvrzení, že má kočky přece ráda, úplně míjí účinkem, např.:
1.že kočka uloví, co může, když může, se ví. Tady to ale vyznívá, že vyhledává jen ohrožené druhy, a to naschvál (nebo ze všech hlodavců nejlíp chutnal křeček floridský?), a nás jednou taky požerou...
2. ...A že i ty internety ovládly zcela vědomě. Omlouvám se kočkám za svou mylnou domněnku, že jejich přecházení po klávesnici je čistě náhodné.
Nevím, jestli si to myslím já nebo parazit, ale nepřesvědčili mě. :-)
Dobré, promyšlené, popsané tak, že vás ten svět při čtení přímo obklopí... Což pro mě byla zároveň i nevýhoda, musela jsem číst po částech, když mi z některých bezútěšných chvil bylo horko pod voalem. Jsem zvědavá, jak se bude vyvíjet pokračování.
Trochu se děsím doby, kdy tento scénář přestane být sci-fi, ale 'Někdo to rád horké' - příběh jsem si moc užila (proč nejsou všechny love story takhle poučné?) a příští sýr si dám i za Aidena :-)
Jaká sociopatka, byla to sympaťanda! Forma možná nebyla úplně zázrak, ale líbil se mi konec, klidně by z toho mohlo být i pár pokračování ;-)
Vidím tu stížnosti na přehnanost děje, ale víte, jak by thriller s touhle zápletkou vypadal reálný? Jeden dlouhý soupis obětí od začátku pachatelovy "kariéry" až do jeho odchodu na nerušený odpočinek. Buďme rádi, že jde jen o přehnaný román.
Těžko říct, kdo mě víc štval, jestli Verunka Sexy Samoživitelka Nedomazlená (a taky Nevěrohodná, nezlobte se) nebo Jáchym s mentalitou a la Rafťáci. Ale co, kniha přece má budit emoce. Má dobré chvilky, líbil se mi konec u Jáchyma (nebo jsem byla jen ráda, že se s ním loučím?), jen byla trochu dlouhá. Prostě Prvok mě rozmazlil, přiznávám se. :)
Dobré na oddych, ale přišlo mi, že čtu spíš scénář než knihu, umím si z toho představit docela "koukatelnou" kratší hořkou komedii.
Chválím napětí a hlavně zpracování, kniha nenechá šedé buňky zahálet, není to oddechové čtení, ale jakmile vás zaujme, dostanete chuť prozkoumat z uvedených myšlenek a výzkumů víc. A možná, jen možná autorovi odpustíte ten konec. Uvidíte sami.
P.S. (spoiler!) Škoda jen, že nerozvádí, jaká to náhoda, že všechny hlavní kladné postavy jsou uvědomělí Q-trojkoví hrdinové... Kteří jednají v zájmu dobra a ochrany Q-1, ale do party si nikoho s "jednou vlnou" nepustí (chudák přítel Victorie). Třeba i to má podnítit k přemýšlení - viz komentář od a.r.nicka
Přišel čas loučení s Deníčkem. "Trojka" příliš nepřekvapí, i když stále pobaví. Jen mi přijde, že se tam trochu prolínají časová období, nejdřív prý Čeněk všechnu energii investuje jen do alotrií a konzumace písku namísto vývoje a chvilku poté mluví v souvislých větách... Ale doufám, že milého "sígra" v nové školce nepřerazí a tatíka nepřestane psaní bavit, takže o nich ještě někdy uslyšíme. ;-)
Trochu rozvést to slibované politické pozadí toho projektu, mohlo to být náramné; takhle mě dostal až konec a celé je to hodně smutné...
Pro Kiwi: Lovci myšlenek byli napínavější ;-)
Ach jo, zase to zachránil Josef.. A ty hodiny s kukačkou. Mrzí mě, že když se děj konečně vrátí zpátky dom, končí. A teď co bude s tím Maxem??
Trochu moc - od všeho ! Moc žánrů, zápletek, moc vlasů. A ničeho dost na to, aby se v tom člověk vyznal... Naštěstí jsem na to přišla zkraje: Tady pozor, musíš mít tu správnou náladu na tenhle druh příběhu, do té doby nech tu knížku v copu, rozpleteš ji pak. A pokud vás při čtení budou šimrat vlasy, je to zřejmě normální, jsou jen zvědavé ;-)
Spousta dobrých myšlenek. Ať už pro svou tvorbu potřebujete nakopnout, překonat sami sebe, obavy z (ne)úspěchu i cokoli jiného, nebo hledáte podporu v podobě duchovnějšího rozměru, najdete si to své. Možná se v tom poznáte. A možná napříště včas rozpoznáte blížící se překážku a nedovolíte jí vás přerůst.
Jen mě místy odrazuje autorův přístup ke světu kolem něj, např. tvrdí, že každý, koho ve svém životě potřebujete nebo potřebuje vás, je jen chodící Odpor, kterého je třeba poslat do kšá - a chvilku poté dělá ramena, jak strašlivě moc je nad věcí (a pro koho je dělá, když nikoho nepotřebuje, a nějaké čtenáře už vůbec ne?). Tak nevím, jestli se mi to skutečně nelíbí, nebo mě ovládá Odpor.
I když kniha místy pravdu má, tak pokud se úplně necítíte patřit do popisované sorty lidí, je tady už hodně těžké zachovávat si nadhled. Oproti Nahotě feminismu ale chválím posuny v ději:
1. Myjeme okna! A zas je to špatně.
2. Vhled do autorova rodinného zázemí osvětluje jeho trauma (viz tasemnice)..
3. Už nejen, že jsme jen julči s nožičkama, asi abychom došly od plotny k televizi: My bychom ani ty nožičky nepotřebovaly, obětavý manžel by svou julču rád přenesl, ale to my ne..!
4. Naváží se už i do mužských, to už vůbec nechápu proč. Že by chtěl být Dobyvatelem nových území provokace?
První část dobrý - styl, postavy, hlášky, že se popadáte za břicho... Problém nastane, když vás autor rozmazlí a začnete po něm chtít děj. Pak jako by řekl "Nevím, tak co oprášit něco z prvního dílu?" Nejvíc se mi líbily bezpečně krátké kapitoly, kde si jen povídají mezi sebou. Takové "bonusové scény" k původnímu příběhu.
Danke Frau Zeh! I když spíš než thriller je to jen taková etuda o tom, jak hloupí lidé dělají hloupé věci (nebo druhé hloupé lidi), autorka i z toho dokáže udělat aspoň čtivý, sem tam tísnivý zážitek na oddech.
Tak si nejsem jistá, jestli šlo ještě o rodinné vztahy, nebo už o horor líčící proměnu žen v krávodlaky...
Na to, že prvním dílem byl příběh uzavřen, to bylo velmi důstojné, dobré a čtivé pokračování. Jen už mi přijde přehnané, takové na efekt. Je tam ale parádně frustrující, jak (pozor, spoiler!) paničku stíhá jedna nesnáz za druhou, drama se stupňuje a zatím ten chudák pes je čím dál menší! :) Ale popral se s tím! Haf.
Pěkná sbírka zajímavých a kuriózních faktů! Mozek mi z toho sice nevybuchl, ale stejně musím vytknout, že se varování "nečtěte na jeden zátah" nachází až vzadu :-)