Alena_S komentáře u knih

Něco už nepřekvapí, něco zase ano - rozhodně přináší spoustu "A vida!" momentů.

1 24.05.2016

Co mě při čtení přímo kouslo: "Zkratka Řádu čarodějů je ČUMAK?" - "...A taky se tím vysvětluje, proč se tomu řadši říká Řád." :-D

I když některé kýče zůstaly, oproti tolika jiným upířím dílům poslední doby má série několik milých plusů: postavy nejsou puberťačky, (většinou) umí souvisle uvažovat a bez přehnaných dramat, a pozor, občas se řeší i jiné věci než miliskování. Toť osvěžující.

Moc pěkné finále. Liška, jak ji známe!

1 24.05.2016

Vidím jistý posun - dějově se druhý díl sice nijak neliší od prvního, ale autor už se, zdá se, rozkoukal a nebojí, přitvrzuje v zápletkách, v humoru i ve slovníku. A to je moc fajn. :)

Kniha rozhodně překvapila: Když Vám obálka slibuje kombinaci stylu Jima Butchera + Ira coby hlavní postavy, dá Vám to určitou představu (za mě spousta černého humoru a neradostných vyhlídek až za poslední stranu)... a pak dostanete tohle. :-) Zklamaná ale nejsem; sice mi při čtení místy pozornost kolísá, ale celkově výborná zábava a mezi hlavními hrdiny výborný pes. :-)

Kniha je to pěkná, i když zápletky nikomu, kdo už z žánru něco zná, nic moc nového nenabídnou. Aspoň jsem zavzpomínala na Les rukou a zubů, místy se mu to podobá. A co mají všichni proti přítomnému času - já podle toho volím, když se nemůžu rozhodnout, jestli něco číst nebo ne, a díky němu vím, že u knížky neusnu :-)

2 24.05.2016

Co to bylo? Původní Vrána má atmosféru a smysl, z tohohle hlavně bolí oči :-( Zklamání.

2 14.04.2016

Kresba vážně výborná - hned zkraje mi bylo jasný, že mám tu čest s autorem obálky Kopřivova Zabíjení, která by mě pěkně děsila, kdybych na ni narazila ještě jako děcko :-) - Děj... No.. Mrzí mě, že tam nebylo víc toho úžasnýho králíčka!

1 14.04.2016

I když mi mrtvé kočičky nijak vkusné nepřijdou, musím aspoň pár hvězdičkami ocenit nápaditost - jak jsem se ani nechtěla smát, tak to kolikrát jinak nešlo a musela jsem žasnout, jak autor na tu kterou koninu přišel :-) Komu se líbí, rozhodně doporučuju i Raileyho Králíčkovy sebevraždy.

2 14.04.2016

Hezky psané, příjemný sloh překvapivě pasuje do mnoha dějových extrémů, čtením se člověk rozhodně pokochá. Nechybí spousta zajímavých postřehů a myšlenek. Když pominu některé úplně jakoby odtržené pasáže ve stylu "městem zmítají brutální vraždy, ale já objevil tajemství orálního sexu a jsem spokojen, ještě tak pivo kdyby bylo.." (není citací), což mi chvílemi kazilo dojem z hlavní postavy a lidstva vůbec, moc jsem si to čtení užila. Jenom nevím, kam se mi během četby ztratilo předsevzetí každému na potkání knížku doporučit...

Doporučuju leda na doplnění látky někomu, kdo chyběl na biologii, když se probíraly reprodukční orgány, protože nic moc jiného prakticky v knize není. Ještě se v ní občas mihne atmosféra jisté osudovosti, a taky autor si místy uvědomuje, že to s ním jde krapet z kopce, ale jako by se děje autorka lekla, ten vzápětí klouže zpět do míst od pasu dolů. Škoda. Trochu toho ubrat a už by to nějaký formát mělo.

Události Meče pravdy vidíme tentokrát přímo z pohledu protistrany Císařského řádu. A všechno vypadá jinak - magie jako něco odporného, Richard jako krutovládce, matka zpovědnice... škoda mluvit! (Mimo toho Oby, ten je čuně ze všech stran, a císař z pohledu spojence taky nebudí větší sympatie, než jako nepřítel)
Co mě trochu zaskočilo, ale určitě nenudilo, je, nejen že postavy mord-sith v tomhle příběhu vypadají jen jako černě komediální element nepříliš bystrých mlátiček v kůži, ale ještě si za to můžou samy, viz zápletky ve stylu 'sólo pro čtyři paka a agiel'...
Prostě když si zvyknete, že je to něco trochu jiného než v ostatních dílech - například nejvěrnější a nejdražší přítel a průvodce hlavní postavy není rytíř ani čaroděj, ale koza - čeká vás mile osvěžující díl!

1 16.03.2016

Opět pro autora typické čtení, na které je lépe obalit si nervy dopředu a počítat se vším, a mezitím ovšem hromada námětů k přemýšlení, o které rozhodně nechcete přijít! Už při čtení knihy jsem se těšila na to, až ji budu časem číst znova. A pokud hledáte výbornou reklamu na ticho, v téhle knížce jste správně. :-)

6 16.03.2016

Kniha má výbornou symboliku, přičemž jako kdyby se nebála udělat si legraci i sama ze sebe, a je psaná čtivým a příjemným jazykem. Vadí mi jen to, a proto mínus hvězdička, že vždycky, kdy mi začala připadat skoro pohádková, skočila tam zmínka o nějaké brutalitě ze strany režimu a nešla mi z hlavy dalších několik stran. A koho by zaskočilo v anotaci, že uvádí erotiku jako jednu z hlavních rolí, není to tak zlé. - Ona tam je, ale jen místy a většinou v metaforách; symbol toho stožáru se, doufám, nepočítá :-)

3 13.03.2016

Povedla se, rozhodně potěší příznivce "staré" Anity, po které se nám tak stýská :)

Poprvé se mi u Murakamiho knihy stalo, že moje první reakce byla "Sakra, kde to má druhý díl, okamžitě potřebuju pokračování!!" :-) Jenomže není :(

3 09.02.2016

Zábavné i k zamyšlení, čtivost 50/50 - psané dobře, ale nedovolí vám "rychločtení", styl vyžaduje soustředění, ale stojí to určitě za to. Akorát to na mě vyznělo krapet smutně..

5 09.02.2016

Humor tady mi většinou spíš než černý přišel už prostě morbidní, ale hlavní hrdince nelze nefandit a zápletky jsou, no jak už tu bylo řečeno, sympaticky severské. K autorovi se určitě ještě vrátím.

"...a kdykoli nám dojde fantazie, šup tam s nějakou čuňárnou s co největším množstvím špíny, aby to zapůsobilo, a nezapomínejme pravidelně zmínit některou tělní tekutinu (ale aspoň jednou za tři stránky, míň ne) - a lidi si budou libovat, že se toho nebojíme. Hurá." Snažím se zdržovat negativních komentářů, a proto si nerýpnu do názvu...