Alex.Barunka komentáře u knih

Obléhání Macindawu čtu už po několikáté a tohle prostě nikdy nezevšední :)

Tak tahle Hilda je zatím zdaleka nejlepší :)

25.10.2019

Když jsem byla mladší, tak mě Děsivky minuly opravdu velkým obloukem. Tak to teď po čase doháním. Je to náramný, pojmout dějiny tak, aby se při něm děti bavily a mnoho učitelů, kteří nedokážou udělat výuku zajímavou by se mohlo čas od času třeba taky inspirovat.

23.10.2019

Co pro mě v této knize absolutně chybělo byla veškerá infrastruktura, která má sílu čtenáře nalákat zpět. V jakém světě jsme se to octli? V jakém období a hlavně za jakým účelem? Když pominu účel, tak vše ostatní chybělo. Doslova a naprosto. Středobodem celého příběhu se stává samotný Rituál, kterým prochází starší děti, a který je tak trochu tajemstvím. Nicméně ani zápletka nebyla takovým tahounem, jakým být mohla. Příběh brázdila nezajímavost, nuda a předvídatelnost. Sem tam se sice nějaké to překvapení objevilo, ale to jen zřídka. První půlka knihy je rozhodně zajímavější, některé momenty jsou zbytečně vycpávkové a s půlkou druhou kniha ztrácí tempo.

Příběh sledujeme očima hlavně třech dívek, které se na Rituál chystají. Ani ty se nijakým způsobem nevymykají průměru.

Co se ovšem povedlo bylo navození tajemna a částečného středověku. Styl psaní je také velice sympatický. Ale toho ostatního je zkrátka škoda. Ten námět je výborný, ale potřebuje daleko více péče, daleko více zázemí. Je to velká škoda.

14.10.2019

Trošku slabší než Tappiho příhody, příběhy jsou daleko jednodušší a chybí jim ten záběr. Je ale skvělé jak autor pojí jeden příběh na druhý a vzniká tak jeden celek :)

14.10.2019

Tappi je zkrátka viking, který boří mýty o vikinzích! Je to neskutečný dobrák, který by se pro druhé rozkrájel, za nejlepšího kamaráda má malého bojácného sobíka, a i když se násilí vyhýbá, rozhodně dokáže vzít za své.

Tohle je naprosto úžasná kniha pro děti se severskou tematikou. Je nenásilná, přímá, poučuje a učí. Ke všemu je ještě vtipná a ukazuje dětem, jak důležité je pomoci ostatním. Tohle je prostě paráda :)

1 13.10.2019

Tohle nemá absolutně žádný vývoj. Je to velké plácaní se v jednom a tom samém. Místy se nesmyslně přeskakuje od jednoho ke druhému a příběh je tak děsně rozházený. No a ke všemu to hezky korunují otravné postavy, a to do jednoho.

Hodně lidí tohle přirovnává k emo Twilightu, no Twilight je na tom oproti tomuto ještě docela dobře.

13.10.2019

Tohle nemá chybu! Nádherné ilustrace, roztomilý a vtipný příběh.

2 10.10.2019

Jooo příběh hoodně vázne, je tam plno nesmyslných přeskoků, ale ze zvědavosti další ještě zkusím :)

08.10.2019

Když jsem od této autorky četla knihu The Star-Touched Queen, slíbila jsem si, že už si od ní pro jistotu nikdy nic nepřečtu. Asi jsem v životě nečetla nesmyslnější knihu, která nemá žádnou myšlenku a je nesmírně zmatená, bez energie a jakýchkoliv nosných pilířů.
Pak ovšem přišla značka Ricka Riordana, pod kterou publikují autoři, jež si kladou za cíl vzdělávat nejen mladé čtenáře v oblasti různých mytologií. A to je taky jediný důvod, proč jsem do toho šla.

Jestli si myslím, že autorka stále neumí psát? Popravdě těžko říct, protože tato kniha je kopií Zloděje blesku jak vyšitá. Představte si Percyho Jacksona s indickou mytologií a v hlavní roli ženskou hrdinku. Mělo to vlastně všechno to, co má Riordan - vtip, stereotyp, akci. Ale mělo to i něco, dá se říct jiného. Hlavní hrdinka není zrovna sympatická a to, že má božského rodiče bere asi tak, jako kdyby na snídani dostala rohlík...

Svůj účel to plní náramně, ne že ne. Ale pořád tomu hodně chybí.

02.10.2019

Po grafické stránce nádherná kniha, klidně tam mohlo být více obecných informací. Ale je to Fragment, což znamená chyby a některé věty by určitě šlo lépe poskládat.

1 01.10.2019

Už autorčina Achilleova píseň se mi dostala pod kůži, proto byla Circe jasnou volbou, i když je to s ní o něco komplikovanější. Hrátky s mytologií a přibližování ji čtenářům je rozhodně důležité, a to se autorce rozhodně povedlo na jedničku, protože jádro je opravdu ryzí.

Kromě hlavního příběhu proslulé čarodějnice Kirké má čtenář ještě možnost nahlédnout pod pokličku dalších mytologických příběhů a vidět jasnou provázanost mezi jednotlivými bohy, polobohy i smrtelníky. Samotná Kirké začínala co by hloupoučká, naivní dívka, prošla opravdu velkým vývojem, leč něco z té naivity a bláhovosti jí zůstalo, a to mi nebylo zrovna po chuti.

Co se autorce na 100% povedlo bylo navození atmosféry, opravdu dokáže čtenáře odnést až na ostrov Áia, až se cítí, že vedle Kirké žije další nesmrtelný život. Vztahy a hierarchie mezi bohy, titány a polobohy taky skvěle vystižené.

A co knize nejvíce ublížilo je bohužel ustálené až jednotné tempo. I když byly některé hovory, proslovy a emotivnější okamžiky dynamické, nedokázalo to vyvážit zbytek příběhu, který se nesl tak trochu v nudnějším tempu. Možnost akčních momentů zde bylo opravdu dost, ale tady to autorka bohužel nevyužila a neuvedla v pohyb tolik postrádanou dynamiku a trochu toho napětí. Ale věřím, že to tak prostě mělo být.

1 26.09.2019

Skvělý nápad, ukazovat mladším čtenářům historii jinak. Ale určitě by na tom chtělo ještě zapracovat. A malba je hodně pod bodem průměru.

26.09.2019

Variace na Krásku a zvíře můžu v každé podobě. A vlastně i tady se jednalo o docela ucházející alternativu jednoduchého příběhu se stejně jednoduchým světem. Ale ty postavy byly prostě k smíchu a všechno na nich ztroskotalo. Šablonovité a tím předvídatelné, nucené, otravné a v přítomnosti toho druhého prostě na facku.

BTW: Úžasný cliffhanger!

1 25.09.2019

Filmového Karlíka miluji a musím říct, že se mi líbí o něco málo víc než ten knižní. Důvodem je přidané téma z pohledu vztahu Willyho s jeho otcem. Tím se filmová verze více dotýká čtenáře.
Ale jinak je to krásné a věrné :)

1 19.09.2019

Zklamání a lhostejnost jsou dva nejsilnější pocity, které dokážou asi nejvhodněji popsat, co cítím po dočtení této knihy.
Skála láká především prostředím Skotska, vyšetřováním brutálních vražd a tajemnem. Nicméně všechno je tak trochu jinak a prioritou se stává minulost hlavního hrdiny Fina, zatímco vyšetřování vražd se odsouvá až hodně do pozadí. Na scéně se střetává minulost s přítomností, a i když je jazyk opravdu bohatý a krásný, vše je obestřeno vysokou hradbou monotónnosti, kterou se dá málokdy prostoupit. Atmosféra vesměs opuštěného ostrova se zakořeněnými tradicemi funguje tak na půl. A i když to tak pravděpodobně mělo být, všechno je až příliš černobílé. Postavy, okolnosti, motivy, emoce, nic z toho prostě nešlape naplno.

Palec nahoru za opravdu upřímné vyprávění a za dobře vymyšlenou zápletku, která funguje ve dvou časových osách. A minuta ticha za vyšetřování, které vlastně ani nebylo vyšetřováním.

4 17.09.2019

Problém s touto knihou bude hlavně v tom, že zvolená forma prostě neodpovídá tomu, na co jsme u Paoliniho zvyklí. Jsou to tři krátké povídky, vydané po tolika letech a stojí v obklíčení čtyř opravdu tlustých knih. A na tohle je prostě potřeba brát zřetel, protože povídka je omezenější žánr v rámci obsahové stránky.

Na stranu druhou i s povídkou se dá hezky hrát, což Paolini předvedl jen jednou během tří pokusů. Povídka o Murtaghovi byla neskutečně krátká, což je velká škoda, protože je to paradoxně postava, která má největší potenciál. Namísto mrhání časem s Angelou, kterou nikdy nedotáhne do konce, se mohl autor věnovat právě dvojici Murtagh + ¨Trn. Ale jak se říká, to nejlepší na konec a tentokrát to zachraňovali Urgalové. Určitě by se hodilo i více informací o Eragonovi a Safiře. I na povídky to bylo ošizené.

1 16.09.2019

Uffff, tohle bylo velké překvapení, protože jsem ani na minutu nepředpokládala, že by se mi to mohlo nelíbit. A ano, beru v potaz, že si autor pouze připravoval půdu pro druhý díl. Ale 640 stránkový prolog je ... no hromada stran, hromada papíru a hromada písmenek. Popravdě je kniha psána opravdu nádherným jazykem a autor si dává neskutečně záležet na psychologii hlavního hrdiny, ale to je tak vše, na co se zaměřuje.

Části, které se vypravují v mezičase jsou mnohdy zajímavější než nudná místa, které si uzurpuje pobyt na Univerzitě. Příběh, kniha, postavy, je krásné, když se tyto aspekty nechají hezky vyzrát. Ale s přítomností akčnějších momentů nebo zajímavějšího děje si to neodporuje. Ano říkám zajímavějšího děje, protože zde se skoro nic nedělo, což je velký paradox. Bylo to, jako by čtenář pořád čekal na něco, co bylo skoro za rohem, jen si teda nejsem jistá za kterým. A to, co mělo být zřejmě velké, bylo nakonec malé, klidné, stereotypní a monotónní.

Druhý problém? Svět! V knize tak rozsáhlé je minimum informací o světě zkrátka mrhání potenciálem. Tento svět je omezen jen na nejzákladnější informace a dvě úplná místa, jinak prostě nic. Bohužel je to svět srovnatelný s úrovní YA knih. Chtělo toho prostě víc, a pevně doufám, že to má autor všechno ještě v rukávu.

Takže jak říkám, nádherný, výživný styl psaní, za který bych autorovi klidně dala pět z pěti, naneštěstí pro něj to prostě nejde. A je to velká škoda, protože ta stavba hlavní postavy je náramná a hrát umí i na city. Dvojku si rozhodně přečtu, tak ať za to stojí.

5 30.08.2019

Tohle snad ani nevyžaduje komentář :)

4 23.08.2019

Kdybych měla vybrat nejhorší díl z jedné z nejlepších trilogií vůbec, byly by to právě Dvě věže. A nikdy bych neřekla, že si nakonec oblíbím více putování Froda se Samem. Nikdy mi moc nesedlo četné oslovování a zvolání užívané pro krále se záměrem navodit atmosféru starodávných mýtů a hrdinských bájí, popřípadě písní, tak jak to právě v této knize Tolkien dělal.

Co mě ale vždy dostane jsou mnohé odkazy na Silmarillion a fakt, že Tolkienovu trilogii prostě nelze vnímat odděleně, ale pouze jako celek s výše zmíněnou knihou, pokud z toho čtenář chce mít ten pravý požitek.

Díky mistře :)

6 22.08.2019