Alex.Barunka komentáře u knih

Čas opovržení je křižovatkou skrz na skrz, je to kniha, kde všechno dostává pořádné grády, a kde už jsou kostky nenávratně vrženy. Čas opovržení je základem pro všechno. Pro budoucnost Ciri, pro vztah Geralta s Yennou, pro Marigolda a pro všechny ostatní.

Utváří se tu pohyblivá spojenectví, taková, do kterých vůbec není problém se zamotat, protože těch jmen, aliancí a loajálnosti je zde zkrátka moc. Všechny postavy se nahrnou na jednou a čtenář se s tím zkrátka musí nějak popasovat. Už to nejsou krátké povídky, ale plnohodnotný příběh plný vysoké politiky, taktiky a pletichaření. Je tužší, méně dynamický a více přemýšlivý. O akci tu sice nouze není, ale jsou to dialogy, jež se stávají srdcem všeho. A že jsou neskutečně sarkastické, trefné, upřímně syrové a nechutně přímé.

Svět se vyvíjí za pochodu, stejně tak jako se za pochodu vyvíjí postavy. Opět se jedná o svět, jehož základy jsou stanoveny tak pevně, že s nimi nic nehne a dá se na něm stavět. Je to svět, který se vám dostane pod kůži, a vy se ho nebudete chtít zbavit.

Naprosto důstojné zakončení série, která už navždycky zůstane na příčce toho nejlepšího, co jsem kdy přečetla. Není moc sérii, knih, u kterých cítím po dočtení lítost z toho, že to skončilo, ale tady je to stoprocentní.

Miluju ten svět, i když z jeho vývoje toho autor už moc nenabízí, protože zkrátka nemusí. To co vytvořil funguje jako promazaný strojek. A pro ukončení už toho víc ani není potřeba. Co na této sérii ale stavím do úplného popředí je až neuvěřitelný styl psaní. Říct, popsat něco takhle upřímně, lidsky a přitom mrazivě, s lehkostí, která nenudí, i když je to zdlouhavější záležitost, to je prostě umění. Brian Staveley je prostě mistr a klidně si od něj přečtu i nákupní seznam.

Vývoj postav od začátku až do konce je naprosto nečekaný, drsný, bez nejmenšího smilování. Tři sourozenci, tři čepele a tři rozdílné osudy. Jeden z druhého dělá bestii, s vědomím i bez něj. Sourozenecká láska byla nahrazena nedůvěrou, nenávistí, kterou nemírní ani vzdálenosti světů. Je to drsný svět, který čepele vybrušují, ale i tupí.

Jo, tohle se prostě povedlo. Jedna z nejlepších sérií vůbec, čtěte to, čtěte to ... :)

5 02.01.2020

Absolutně jsem nečekala, že by mě Sanderson mohl v něčem takovém zklamat. No here I am. Asi největší problém pro mě byla hlavní hrdinka, která by v otravnosti, ublíženosti a ufňukanosti klidně mohla získat medaile. Námět naprosto fádní, šablonovitý a nezajímavý. Žádná z vedlejších postav mě do tohoto taky nedokázala vtáhnout. Žádný vývoj, překvapení, pouze jednotvárné sázení faktů.

A neskutečně mě to mrzí, protože Sanderson je láska.

5 22.12.2019

Tak si to pojďme shrnout:

1) nemám ráda poezii
2) nerozumím si ani s tou moderní
3) ale tohle bylo sakra dobrý a neuvěřitelně se mi to trefilo do nálady

2 19.12.2019

Chtěla jsem nějaký milý, vánoční příběh. Ale tohle bylo spíš hloupé, neuvěřitelné, nesmírně šablonovité a naprosto předvídatelné.

3 13.12.2019

Tohle je příběh, který neurazí, ale také nenadchne. Béčková fantasy, která baví svým humorem, jednoduchostí, přímočarostí, ale také kupou bojů a hlavním hrdinou, který je neskutečným sympaťákem.

12.12.2019

Tak tohle má snad ještě krásnější ilustrace než sám Harry Potter.

Vánoce jsou ne vždy svátky klidu a pohody. Ale někdy jste v situaci, kdy pro vás všechno ztratí smysl a vy na ně nemáte ani pomyšlení. A o tom je tento příběh, mimo jiné. Je to příběh o tom, jak jít dál, ale nezapomenout. Příběh o tom, jak pomoci ostatním a vyznat se sám v sobě. Je to příběh plný lásky, rodinných záležitostí a sounáležitosti. Je to příběh plný pochopení, zlosti, ale i radosti. A to vše očima desetiletého dítěte, které se vyrovnává s rodinnou tragédií.

Tohle je tak plné emocí, ale nejen text, ale i samotné ilustrace a jedno obrovské poselství. Tahle knížka prostě musí pohladit po duši.

4 03.12.2019

No, tohle je jedno velké klišé seskládané z toho, co už existuje. Nicméně pro určenou věkovou kategorii je to výborná práce a hra s pohádkami. Je to dynamické, vtipné a neskutečně sympatické.

Děti si z pokulhávající stylistiky stejně nic nedělají.

1 01.12.2019

Některé povídky byly opravdu úžasné, ale bohužel těch nepovedených a beze smyslu převažovalo. V součtu tohle za moc nestálo, ať je to Pratchett nebo ne.

1 01.12.2019

Dědeček byl o něco lepší :)

29.11.2019

Tak nějak jsem doufala, že nám dvojka trošku více poodhalí Lapku a to, co je všechno za ní, ale zase to bylo neskutečně ostrouhané. Kresba ale neskutečně baví.

28.11.2019

Severské prostředí a folklór tu opravdu úžasně působí. Popravdě mi k tomu moc nesedí lehce poetický styl psaní. Více než o postavy a samotný průběh příběhu tu jde o koloběh přírody a vyváženost. Když příroda o něco přijde, najde si vždy způsob, jak si to vzít zpátky nebo jak vrátit úder. Vyžaduje rovnováhu. A to je to pravé jádro příběhu.

Postavy jsou jednoduché a poněkud ploché, ale za 200 stran není možné dosáhnout něčeho víc.

22.11.2019

I když jsou tyto povídky jenom kraťoučké, perfektně jimi prostupuje temnější atmosféra anglického venkova minulé doby. Strukturou jsou všechny povídky stejné, jdou od nuly přes postupný vývoj, který vede až ke gradaci. Některé jsou silnější a propracovanější než jiné, ale tak to zkrátka je. Také jsou primárně určeny mladším čtenářům, a na tom jsou postaveny. I když ten strašidelnější ráz prostupuje některé hezky :D

18.11.2019

Nádherná grafika a velice zdařilý nápad, malí milovníci jednorožců budou nadšení :)

18.11.2019

Nepopírám, že je to milé a každý se v tom najdeme, ale mnoho situací se tam opakovalo bez většího smyslu a postrádalo to více toho kouzelného knihomolství. A možná za to částečně mohla malba, která mohla být také o něco lepší.

3 14.11.2019

Trošku mi tam jako dospělákovi chyběla ta konečná tečka za příběhem jednotlivých koček. Jak to s nimi nakonec dopadlo, protože i to k tomu patří.

Ale graficky opravdu hezká publikace.

1 11.11.2019

Volné pokračování Mistbornu je úplně jiné, ve všem. Je jednodušší, lehčí a optimističtější.
Ale přesto mají něco společného - jsou obě naprosto úžasné. Jeden autor, jedno universum a dvě naprosto odlišné série. To, co postrádá původní trilogie lze lehce najít zde a naopak.

Duo Waxilián a Wayne je naprosto nepřekonatelné. Jejich neustálé škádlení do knihy vnáší tolik osobitého a charakteristického humoru, že se čtenář prostě musí přistihnout s úsměvem na tváři.

Jediná věc, která byla na překážku je absence toho, co všechno se vlastně stalo po původní trilogii. Miluji všechny reference do jednoho, ale nestačilo to. Nicméně proto máme snad ještě další dvě knihy.
No a konec? Ten je na knize opravdu nejlepší, protože odkazuje ještě dál a neuvěřitelným způsobem ponouká k přečtení dalšího dílu.

3 10.11.2019

Já už prostě nejsem cílovka, a není to dáno tím, že je kniha primárně určena tomu a tomu, ale prostě to tak už necítím. Na hodnocení se tohle ale neodrazí, protože hodnotit knihu na základě věkové kategorie nemá smysl.

Nicméně v případě Elizy půjdu proti proudu. Eliza má dvě velké výhody. Opírá se nejen o jeden, ale hned o dva příběhy a je hodně dobře napsána. Ale jinak je prostě poskládána z prvků, které se na papíře opakují dennodenně. Středoškolská atmosféra, dívka která v kolektivu nezáří, ba naopak, první láska a neuvěřitelná vlna předvídatelnosti. Na to, aby čtenář uhádl, jak to skončí, potřebuje jen prvních pár kapitol. Navíc je Eliza nesmírně šablonovitá. Příběhů podobného ražení už bylo napsáno spousty. A i přesto, že se Eliza o něco málo liší, pořád je potřeba tu laťku nějakým způsobem zvedat.

Palec nahoru za nakousnutí závažnějších problémů, které jsou někdy až ke škodě lehce upozaděny a rozhodně by se příběhem mohly více prolínat. Eliza je dobrá, ale není výborná.

1 05.11.2019

Tohle je největší roztomilost!

Miluju, když komiks určený pro dětského čtenáře rozhodně neurazí ani dospěláka. Morgavsa a Morgana vycházejí ze Čtyřlístku. Jsou zasazeny do prostředí Sherwoodského lesa doby Artuše a Merlina. A co vám budu říkat, jsou naprosto nedostižitelné.

1 31.10.2019

Hodně vyspělá zpověď s přihlédnutím na věk samotné autorky deníku. Tyto zápisky jsou neskutečně upřímné, odvážné i depresivní, uvědomělé, smutné, zamilované a naivní. Ale hlavně jsou plné naděje, kterou Anna a její rodina ke konci pociťovala vzhledem k událostem. Naděje, která se zdála být skoro hmatatelná... Skoro.

10 31.10.2019