Alix komentáře u knih
Obdivovala jsem jazyk a překladatelský um. Jinak jsem asi na něco takového připravena nebyla a i když jsem se snažila a knihu přečetla, nemyslím, že se k ní vrátím. Nechtělo se mi smát, všechno mi připadalo hodně smutné a konec mi to potvrdil.
Nemohu si pomoct, ale kniha mne neoslovila, ani nenadchla. Vůbec jsem se neměla čeho zachytit, silně mi to v některých pasážích připomínalo Love Story a celé to bylo takové nijaké. A už od začátku bylo jasné, že to špatně skončí. Připouštím ale, že takhle jednoduchý špatný konec jsem nečekala.
Taky přečteno a musím říct, že i když patřím ke skalním fanouškům TP, toto není Pratchett!
Vadí mi spoluautoři, ale to je věc názoru. Jenže jejich kapitoly jsou daleko, daleko obsáhlejší, než samotný příběh, pokud tam vůbec nějaký je. Pratchettovy postavičky, které známe z jiných knih, se jen zmateně potácejí dějem, není v nich žádná jiskra, žádný život a taky žádný humor. Pro mne v této knize z TP není vůbec nic, dvě hvězdy dávám jen z úcty k němu.....
Mně osobně připadá, že to snad ani nemohl napsat on.
Nifredil. souhlasím s tebou, není to už úplně ono, schází tomu určitý břink, kouzlo a typický pratchettovský humor. Tato kniha nezáří, nevybuchuje a nedělá ohňostroje. Jen světélkuje a připomíná, jaké to bylo, když Terry Pratchett zářil jako kometa pro všechny, kdo ho měli, mají a vždycky budou mít rádi.
Nemohu si pomoct, ale toto není Pratchett! Kniha mne nebavila, nenašla jsem v ní nic, čeho bych se mohla zachytit mimo to, že hrdinové pořád přeskakovali z jednoho světa do druhého. Možná kdybych nečekala typického Pratchetta, hodnotila bych ji líp. Pro mne to bylo trápení ji číst.
Žádný faraon by si neměl zahrávat s velbloudy a měl by vědět, že smrtí docela dost věcí nekončí.
A já bych zase Pratchetta do sebe lila plnými doušky. Žádný šálek kávy, ale plný gejzír nápadů, upoutávek, upozornění a vychytávek, to je Pratchett! Neuvěřitelná fantazie, která dokáže postavit na hlavu všechno, co známe, a to, co neznáme, postaví na krunýř vesmírné želvy. A pokud chcete cestovat do jiných světů, vezměte si Zavazadlo.....
Jediné, čeho lituji je to, že si nedokážu tuto knížku přečíst v originálu. Ale myslím, že Mistr Kantůrek, překladatel, snad ten originál i přebil.
Omlouvám se všem, kterým se tato kniha líbila, ale já jsem to v polovině prostě vzdala. Nešlo to a nešlo...
Nebavilo mne to a i když si lichotím, že jsem celkem zdatný čtenář, neuspěla jsem. Takže nehodnotím a ke knize se už nikdy nevrátím.
Na zemi ležící žlutá kulička
vysunula nožičky -
slunce!
(M. Fišmeister)
Pro mne Alenka v říši divů, ale i ona by se musela nadechnout.....
Co k tomu říct.....
Přečtěte si to.....
Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Nejen pro zvláštní styl, jakým je psaná, ale i pro odvahu pisatelky, která si dovolila psát o něčem, " o čem se přece nemluví ". A protože spisovatelka je sama Jižanka, obdivuji její odvahu o to víc.
Old Shatterhand je pověřen vydavatelem známého amerického časopisu, aby prozkoumal situaci kolem povstání mexického generála Jargasa jako zpravodaj. Jenže Jargas byl zastřelen a Old Shatterhand má v úmyslu vrátit se do Států. Zjistí ale, že početná skupina přistěhovalců z Polska byla zřejmě oklamána a hrozí jim všem nejen nebezpečí, ale i brzká smrt. Brzy se po jeho boku objeví Vinnetou a boj o záchranu přistěhovalců začíná.
Knihu jsem četla doslova se strachem, protože pan Twain si dal opravdu záležet na historických detailech a čtenáře vůbec nešetřil. Chci tím říct, že hrůzy, které poznával malý princ Edward, který si nedobrovolně vyměnil roli se svým dvojníkem, byly pro mne občas tak strašné, že jsem musela knihu odložit.
Pan Twain velice dobře věděl, proč a o čem píše, on si totiž všechna historická fakta, týkající se trestů, poprav, mučení a života obyčejných lidí té doby, ověřil. Číst vysvětlivky a poznámky k jednotlivým událostem byly ještě horší, než kniha. Proto nedokážu brát tuto knihu jako odpočinkové počtení o dvou chlapcích, kteří se nedopatřením zaměnili, ale jako hrůzostrašnou skutečnost, které museli čelit lidé ve světě šestnáctého století.
Omlouvám se všem příznivcům, ale přikláním se k názoru Darkry. Na češtině jsem si pošmákla, to přiznávám, příběh rytíře, který musí povstat i když už k tomu není žádný důvod, je dobře promyšlen. Ale při čtení jsem už byla velice netrpělivá a nedokázala jsem se soustředit. Jen za sebe jsem měla pocit, že méně by bylo více.
Kouzelná knížka! Proměnu kocoura Silvera v muže jsem si představila tak živě, že jsem zalapala po dechu. Chudáček malý, kuřeti by neublížil...
Jsem skalní fanoušek Stephena Kinga, takže nemám moc co dodat ke všem komentářům. Možná jen to, že jsem si minulý rok koupila lapač snů, aniž jsem tuto knihu četla.Prostě se mi líbil. Takže jsem si ho pověsila v ložnici.
Nepomáhá to.....
Selket: Spisovatelka se narodila v hlavním městě Mississippi, Jackson, takže těžko může někdo říct, že neví, o čem píše. A pokud je kniha "zabarvená do růžova", tak já jsem barvoslepá!
Máme dva pejsky, takže jsem na knihu byla velice zvědavá.
Musím přiznat, že jsou v ní opravdu dojemné pasáže a jelikož je to psáno z pohledu psa, čte se to lehce a rychle. Občas mi to ale přišlo hodně naivní a překombinované. Stejně jako ladyfromskye si myslím, že autor trochu spěchal a je to znát. Kniha je milá a dojemná, ale už se k ní nevrátím.
LiLinka, jedná se o 1. světovou válku, ne druhou.
Dlouho jsem se knížce vyhýbala a když jsem ji konečně začala číst, měla jsem s tím fakt problémy. Četlo se mi to velice špatně a vím určitě, že už se k ní nikdy nevrátím. Tak úsporným stylem vykreslit takové hrůzy umí jen pravý mistr, což Remarque nepochybně byl.