Alma-Nacida
komentáře u knih
Svědectví
Margaret Atwood
Mezi napsáním první a druhé části uteklo moře vody a let. Za tu dobu se člověk změní, i celé lidstvo se za tu dobu změnilo. Možná i proto už pro mě nebylo pokračování takovým zjevením, jako Příběh služebnice. Ani jsem nečekala pokračování v pravém smyslu toho slova, ale zkrátka už se mi to nezdá být takové bijící na poplach jako tenkrát před těmi dosti lety .
Stará dáma vaří jed
Arto Paasilinna
Možná za to může zařazení mezi humoristické romány, ale celá první polovina byla zklamáním nejen v tomto ohledu. Poté, co "dáma" vyzkouší jed na kdekom, mi už aspoň přišlo, že chápu, po kom její synovec je.
Zlom a sranda nastává v kapitole o krádeži lodí a pak už je to sice absurdní, ale směšné. Do té doby to spíš vypadá, že má autor nějaký dost vážný problém s... Ano, s čím vlastně? Nebo spíš s čím ten problém nemá?
Poslouchala jsem audio, načtené je to velmi kvalitně, kdybych četla knihu, tak s ní prásknu někde kolem třetí kapitoly.
Bouře
Conn Iggulden
Velmi poutavé a erudované čtení, užila jsem si i epilog, dodatek a doslov a už se těším i na další díly.
Román má více hlavních postav a s nimi se odvíjejí dějové linky, autor má dar navodit atmosféru a některé scény jsem tak měla doslova nejen před očima, ale i před ušima a nosem. ;) Doufám, že se kvalita udrží i v pokračování.
Ještě že nejsem kat
Vlastimil Vondruška
Posloucháno jako audio při otravném marodění, je to takový typický Vondruška, je to celkem svižné a neurazí to, no... Jen mě tak napadá, zda se v divadelní hře vyskytuje psí duo, cválá se koňmo z Phy do Liťáku a je tam ta kupa postav. :) Dala bych dvě a půl hvězdy, kdyby to šlo.
Co víme o smrti
Miroslav Sígl
Celoživotní výpisky na téma smrti a umírání. Nejzajímavější jsou náhrobní nápisy, jinak monografie obsahuje spíš to, jak různé civilizace a různí autoři vnímali smrt, než co bychom snad o ní opravdu věděli, toho by bylo o dost míň. Celkově docela zajímavá kniha, i když nijak překvapující.
Píseň severu
Michaela Merglová
Já mám fantasy ráda a boj i kouzla si vždycky užiju, podobnost se Zaklínačem a Marigoldem mi nevadí a i jinak jsem dostala přesně to, co jsem čekala. Doufám, že nebudu muset dlouho čekat na pokračování, protože tohle zatím nevypadá na příběh, kde autorka nemilosrdně zlikviduje hlavního hrdinu.
Příběh nového jména
Elena Ferrante
Knihu jsem dostala, přečetla, poslala dál a definitivně s těmi dvěma končím, protože mě irituje způsob života podaný jako nějaká soutěž, kde všichni dělají něco ne proto, že by chtěli, ale aby buď někoho trumfli, urazili, porazili nebo proč vlastně. A opravdu to není kniha o přátelství, kdy jedna druhé sebere všechno, co jde, a pak jde obranou politovat a "potěšit". Za mě stačilo.
Roky rýže a soli
Kim Stanley Robinson
Mno, já jsem hlavně čekala něco dost jiného a než jsem se rozkoukala a smířila s tím, co mám, šly mi rozličné filosofické promluvy na nervy. Potom ovšem taky a kupředu skrz těch nekonečných 700 stran mně hnalo kdovíco, asi naděje, že se chytnu, nebo zvědavost, co z toho vyleze, ale nějak se nedostavilo potřebné nadšení. Dala bych nejradši dvě a půl hvězdy a už se klidím, než se z toho reinkarnuju do nějakýho nerostu, jak na to tady kolem koukám, tak asi do žuly.
Válečník
Bernard Cornwell
Pět hvězd a navždy má přízeň patří tomuto románovému cyklu o vzniku Anglie a samozřejmě i skvělému Dánovrahovi Uhtredovi. Autorovi skládám zasloužený hold, je skvělým vypravěčem a jeho knihy patří k mým nejoblíbenějším.
No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality?
Bob Kartous (p)
Zajímavý počin, který by si zasloužil korektora; v knize o vzdělávání, kde autor (někdy zbytečně) používá cizí termíny, které mají české ekvivalenty, působí překlepy a chyby vysloveně trapně.
Souhlasím, že vzdělávací plány obsahují snůšku hovadin, s vynášením virtuálního světa ne, ale tak už to bývá, každý máme na věci různé názory.
Víc než jen hlas
Leonard Cohen
Tenkrát v tom šokialismu to bylo jako zjevení z jiného světa, však taky ta knížka za ty roky vypadá, chudinka. Dneska už si můžu pustit, kdy a co chci, ale i tak... Pořád je v mé knihovně.
Sladká pomsta
Jonas Jonasson
Spíš možná na tři a půl hvězdy, ale zas některé situace byly excelentní... Kdo by neměl někdy chuť taky někomu ušít pomstu, že... ;).
Poslouchala jsem audioknihu a čtení Martina Stránského jsem si fakt užila.
Hlava světa
Rebecca Gablé
Ze začátku to vypadalo zajímavě, ale pak nějak převládaly romantické linky a od poloviny se mi zdálo, že se děj zcela vytrácí a popisně jen sleduji na kupě stran, co si kdo myslí, když jde zleva doprava. Dočetla jsem jen s vypětím sil a jen kvůli začátku bych dala dvě a půl hvězdy.
Kočka a město
Nick Bradley
Začátek mě chytil a už jsem si myslela, že to bude jedna z letošních nejlepších knih, když se to potom začalo celé nějak motat pořád dokola. Nakonec z toho zbyly jen střípky s občasným zábleskem něčeho víc, ale bohužel z průměru to moc nevybočovalo.
Dostala jsem náhodně audioknihu i eknihu a načtené je to moc zdařile.
Kniha hřbitova
Neil Gaiman
Horor pro děti není v tomto případě ani tak moc protimluv. Poslouchala jsem jako audio a užila si atmosféru i fantazii autora, jen poslední kapitola by si zasloužila pár řádků navíc.
Čarostřelec
Jan Horníček
(Audio)kniha tady od nás za humny, kde možná pověst o kulích, které nikdy neminou cíl, zná hodně lidí. Proto jsem to taky poslouchala, ale zklamaly mě slepé odbočky - na co tam kruci bylo to povídání o zednářích? - a odfláknutý závěr. Nejdřív se popisuje každé hnutí postav i jejich mysli a pak prásk (doslova) a konec? No nevím... Načtené je to pěkně.
Pošetilost doktora vinnetouologie
Martin Fahrner
Posloucháno jako audiokniha velmi pěkné načtená. :) Nevím, jestli se může tak dotýkat čtenářů pod 35 let, ale pro mě byla krásná. Jasně, že je v tom velký díl (n)ostalgie, i když vůbec nevzpomínám na doby Komančů s láskou, zkrátka jsem v té době byla mladá. Taky mě různé věci trápily, ale ty chvíle blbnutí s kámošema mají prostě jedinečnou a nevratnou atmosféru.
Diamantová holubice
Adrian Hyland
Prostředek se trochu táhl, čekala jsem, že nejspíš bude všechno jinak... Takže tím moc překvapená nejsem, i když mihnuvší se postava jako pachatel mě nenapadla. Užila jsem si prostředí, ale jinak spíš průměr.
Parabible
Alexandr Flek
Předesílám, že jsem ateista, a budu hodnotit "jen" literární kvality knihy. Protože to, co mi skřípalo v Novém zákoně, to mi skřípe i v Parabibli. Třeba to přirovnání k ptactvu nebeskému, které údajně jen tak poletuje a Bůh je sytí. Ehm... Já jsem venkovanka, ptactvo poletuje, protože celý den shání potravu.
Literárně je to velmi povedené a mnohé modernizace mě nadchly, třeba paralela celník - exekutor, pastýři - popeláři. Jiné cítím jako pokulhávající, malomocní - feťáci. Chudáci malomocní si za to fakt vůbec nemůžou... ;)
Celkově mi kniha přijde jako takový nástin ducha zákona, který by sice měl stát nad literou zákona, ale ne vždy tomu tak je. Nedá mi to a musím srovnávat s Čapkovými Apokryfy, a protože ty u mě vedou, hodnotím třemi hvězdami.
Do posledního dechu
Rainer M. Schröder
Nadšení nesdílím, přišlo mi to jak kniha pro děti z roku 1973, samá vysvětlivka i na místě, kde to není potřeba, a polopatická ponaučení. Další díl si odpustím.