Alma-Nacida komentáře u knih
Krásná kniha hlavně pro dlouhé, chladné, zimní večery :-). Jedna z těch, ke kterým se vracím.
Krásná kniha zakládající se na skutečné výpravě mapující Aljašku a přidávající tu správnou dávku tajemna a snad naděje na to, že i ty největší ztráty mají nějaký hlubší smysl, který nemůžeme vidět. Asi nemají, ale čte se to dobře. Byla to výborná výprava za pět hvězd.
Celá kniha počínaje názvem je mnohoznačná jako ta Empusa - démon a/nebo kudlanka, zkrátka samci (a zejména nadutí), třeste se. Misogynní a pseudo filozofické rozpravy zabírající čtyři pětiny knihy na mě byly místy moc a nejdřív jsem věděla, koho bych rozsápala já a až za polovinou, kdo by zůstal ušetřen. Asi se s autorkou dost shoduji.
Knížka určená hlavně milovníkům koček, některé příhody jsou vtipné, jiné méně, celkové je to oddychovka tak trochu pořád stejná, neurazí, nenadchne
Díl na venkově mě bavil víc, ne že by Londýn nebyl zajímavý, ale spíš že autor předpokládá, že čtenář Londýn zná aspoň tak dobře jako průměrný Brit. Konečně došlo k posunu s Mužem bez tváře, ale do finále se ještě nechystejme. Pořád mě to baví, takže vzhůru do dalšího dílu
Uprostřed to trochu drhlo, ale jinak se Petrovy venkovské eskapády ubíraly čtivými a napínavými cestami a dokonce v pátém díle došlo i na sblížení postav očekávané už od dílu prvního. Odklon od záhadné identity Muže bez tváře, ani osvětlení Lesleyiny zrady se nekonalo, tak snad příště. Rozhodně jsem se bavila a byla jsem překvapená, a o to jde nejvíc.
Další z mých návratů po více než dvaceti letech. Je to velmi poetická kniha, která ale neobsahuje jen nostalgické vzpomínky. Autor má dar přenést se prostřednictvím vyprávění do reality viděné klukovskýma očima.
Krátká novela překypující atmosférou blížící se katastrofy. Příběh dívky bezbranné ve všech představitelných směrech, kromě toho jediného, že dokáže napsat svůj příběh. Přečetla jsem knihu za dvě hodiny, ale pod kůži mi zůstane nejspíš dlouho.
Díky za tip objeveny na profilu Kaduri.
Dvě hvězdy s odřenými paprsky za snahu, jinak postavy jsou ploché, děj je protahovaný až ke komičnosti, např. v úvodu se zmíní osud posla, ale než dojde k jeho reálnému prozkoumání, půl knihy je pryč. A pak vhodně šípem zlikvidovaný svědek těsně před tím, než vysloví jméno rodu vraha, to už jsem se opravdu smála. Po slibném začátku to jde už jen z kopce se vším všudy, takže další eskapády tohoto výjimečně neefektivního vyšetřovatele si nechám ujít.
Druhý díl je sice o cestě, ale i když je putování popsané docela podrobně, moc se tím nezatěžujte, protože závěr to všechno rozmetá a je velmi... řekněme duchovní. Protože toto duchovno není můj šálek čaje z blínu, je to tentokrát za dvě a půl hvězdy. Konec je takový otevřený. Bylo to celkem zajímavé, ale stačilo.
Vůbec mě to nechytilo a ani nevtáhlo do děje, taky mi připadá, že je to spíš pro děti, ale pro ty je to zas moc upovídané, tak nevím. Není to zkrátka můj šálek kávy.
Ikonická manga, která se žánru dost vymyká. Zhltla jsem ji za dva volné dny, což při její úctyhodné tloušťce mluví za vše. Výtvarně je to vrchol, hvězdu jsem ubrala za ženské postavy zkratkovité až ke karikatuře, a také mi vadí v manze obvyklé přehnané ztvárnění vzteku a podobných emocí, kdy má postava otevřenou pusu přes celý obličej. ;)
Nic se neuzavřelo, takže do druhého dílu půjdu taky. Pokud jde o onu " výbušnou informaci" týkající se Hitlera, tato konspirační teorie je dnes už notoricky známá a nemyslím, že by její zveřejnění mělo ještě nějaký politický dopad ve 40.letech. Tak jsem zvědavá, jak se s tím autor popere.
To bylo velmi podivné. Myslím, že kdybych neposlouchala audio načtené Josefem Somrem, tak bych s knihou asi sekla. Takhle jsem to po malých kouscích doposlouchala, ale celé to na mě působilo jako změť obrazů prodchnutá podivnou misogynni staromilskou adorací češstvi.
Tentokrát mi slečna Marplová do noty nekápla. Rohožka a síť byly asi moc velké nápovědy, a tak mě štvalo, že slečna neřekne o svém podezření ani slovo, dokud... Ale nechci nic prozrazovat.
Souhrn - jiné detektivky se mi líbily víc, třeba Nultá hodina.
Anabáze nesourodých společníků, které svede dohromady cíl cesty, k němuž ovšem spěchá každý z nich z jiného důvodu, a to nejlépe nějakého tajného. Tolik k ději v jednom dlouhém souvětí. Cesta celou Evropou v 11.století mě docela bavila, čtení jsem střídala s audioknihou, která na mě ale působila dost sedativním dojmem. Hlavní hrdina (nejspíš) Vallon je těžko uvěřitelný, v ději vystupuje jako skoro 100% klaďas, ale pak z popisu jeho předcházejícího života je to zkrátka jen zdatný mordýř z povolání. K přerodu došlo buď během vězení, nebo tak nějak nenápadně cestou, kdo ví. Celkově mám dojem, že je v knize všeho moc, takže je to někdy už otravné. Pokračování si nejspíš nechám ujít.
Náhodně připomenutá kniha, já mám totiž v knihovně trochu chaos, trochu víc. Kouknu tak náhodou k PeterRainhard a říkám si: To určitě mám, četla jsem to aspoň třikrát, už si to moc nepamatuju, jen dojem dobré knihy, tak jdu hledat a číst.
A ono je to vážně dobré. Přímo z toho čiší to nejhorší maloměšťáctví i touha vysvobodit se.
Krajina a lidi, ze kterých se vám zježí vlasy. Velmi úsporný styl, díky němuž všechny podivnosti působí bezmála normálně, snad jen trochu neobvykle, a modus operandi jako u klasických hororů, kdy skeptik šťourá tak dlouho, až vyšťourá něco, co pár set let před ním někdo pracně zakopal. Celou dobu jsem si říkala, jak to chce autor vyřešit, a on to nevyřeší nijak. To mi přijde, jakoby si usnadňoval práci, a tak hodnotím třemi a půl hvězdami.
Upozornění: pokud jste chronický pacient, nebo vás teď čeká jakýkoli lékařský zákrok, tak knihu nečtěte. Je to totiž pěkně syrový horor, ve kterém doktor totálně vyhořel a všichni ti marodi ho akorát iritují.
Plus překlad s perlami typu: "zní to jako postava od Enida Blytona".
Dvě a půl hvězdy max bez ohledu na (zoufalý) pokus o humorný nadhled.
Suchý a místy poněkud černý humor (já ti ho pěkně rozkrájím a můžeš ho mít jen sám pro sebe), ráda bych dala tři a půl hvězdy a zas jednou lituji, že to nejde. Kdybych neznala pračlověka Janečka, asi bych hodnotila i výš. ;)
Částečně za to může vysoké očekávání, ale i tak myslím, že zde se jablko od stromu zakutálelo dost daleko. Ani mi tak nevadilo, že je to o Hunterově rodině, jako spíš ta viditelná snaha, aby z toho vyšel jako otec a manžel roku.