Alma-Nacida
komentáře u knih
Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
Evžen Boček
Jako audio k loupání, krájení a strouhání kupy jablek dobrý, ale jinak docela viditelné slabší než první díly. Je fakt, že přednes Kubařové to celkem pozvedl na tři hvězdy ze dvou a půl. :)
Abys byl spasen, musíš hřešit
Jason Aaron
Našlápnuto na finále. Jestlipak to vůbec někdo přežije? Snad to přežiju já. ;) Zas lituju, že je tohle zatím poslední díl, co mám doma, a budu to muset brzy napravit.
...Zažijí blázni někdy okamžik, kdy si uvědomí, že jsou šílení? Okamžik, ve kterým přijmou fakt, že ty hlasy v jejich hlavách nejsou skutečný? Že jim vůbec nikdo nerozumí? A že jejich chápání světa je tak rozesraný, že už to víc nejde? Jestli to tak je, představuju si, že je ten okamžik letmej a prchavej, jako když mlhu probodne sluneční paprsek. Na sekundu oslnivě zazáří a pak se přes něj ta mlha zase převalí a veškerej sluneční jas zadusí...
Gabra a Málinka v čarovné zemi
Amálie Kutinová
Uznávám, že hodně z těch čtyř hvězd dělá nostalgie, ale stejně je to tak milá knížka! Kdysi dávno, asi tak před pětačtyřiceti lety, jsem dostala tuhle knížku od jedné moc hodné staré paní, sousedky, která byla bezmála zenovou přebornicí v nelpění na věcech, mimo jiné proto, že prošla několika lágry nacistickými i komunistickými. To jsem tenkrát nevěděla, byla jsem jen věčně nemocná holčička, co se z nudy sama naučila číst. Teď jsem zjistila, že si můžu nejen přečíst tuto kouzelnou knížku znovu, ale dokonce můžu sehnat i další díly. Tak čtu, trochu se usmívám, a vzpomínám na vás, frau T.
Dáma v jezeře
Raymond Chandler
Poslouchala jsem jako audioknihu. A budu nekorektní, ale myslím, že lidé s vadou řeči by načítat audioknihy asi neměli. Jinak co se týká děje, je to celkem průměr, Phil je prostě Phil, musí dostat nějakou tu ránu a být trochu sváděn a trochu využit nějakou tou kostí, že. Bohužel když člověk přečte tolik detektivek, tak ho už hned na začátku napadne možnost záměny blondýny A za blondýnu B, no... Ale zase je to klasika, že jo, takže by to byly asi tak dvě a půl hvězdy.
Falknovská huť
Vlastimil Vondruška
Tradičně čtivá kniha, jako snad všechny od Vondrušky. Čekala jsem možná víc detailů o sklářství, těch tam mnoho není, ale jinak je do děje vpleteno mnoho zajímavých informací a historických souvislostí.
Některé postavy jsem si hned oblíbila, ale jiné jsou tak na okraji děje, že při zmínce o nich musím pátrat v paměti, kdo že to krucinál je.
Další díl mám taky, takže rovnou budu pokračovat ve čtení. :)
Smrtící bílá
Robert Galbraith (p)
Je fakt, že ve skutečném životě se lidi moc nemění a když, tak k horšímu. ;) V tomhle díle mi šlo ale na nervy, že obě hlavní postavy pořád opakují své průsery z minula: Strike si dorasuje nohu maximálně do strany 160 a Robin... Ale to bych spoilovala. :)
Pokud jde o zápletku, bylo to celkem prima, aspoň část o vydírání, ale vysvětlení toho, co viděl Billy, mi už připadalo překombinované. Vzhledem k průběžnému upozorňování během celé knihy, že Freddie byl fakt hajzl, jsem myslela, že všechno bude propojovat jeho postava. Ale takhle, vysvětlení na jedné, dvou stranách... Takže celkově průměr a zase postrádám možnost dát dvě a půl hvězdy.
Polední hodina
Dörte Hansen
To byla přímo přehlídka věcí (a lidí) ztracených a nalezených v nekončícím plynutí času. Jemné narážky a čtenář si musí domýšlet, kdo a kdy a s kým a kam, neřkuli proč. A jestli vůbec.
Moc jsem si užila ta venkovská tajemství a traumata, která odnáší neúprosný vichr.
Hadrový panák
Daniel Cole
Tak nevím, buď jsem zmatená já, nebo mě poněkud mátlo a otravovalo přeskakování autora. Byla jsem sice zvědavá a dočetla jsem, ale někde ve dvou třetinách už mi od knihy myšlenky utíkaly jinam. Za mě trochu horší průměr.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Jedna z nejzajímavějšíh knih poslední doby, velmi sugestivně a čtivě napsaná, s tajemným závěrem - není co vytknout!
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
Taky jsem šťastnou majitelkou tohoto vydání, u nás prvního porevolučního, a pamatuji si, jak jsem se nemohla dočkat vydání dalších dílů...ta doba! To byly muka ;-) Pořád je to moc dobrá kniha a moje srdeční záležitost :-)
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Autorka vždy věnuje velkou péči přípravě všech svých knih a tady mě hlavně bavilo hledat skutečné předlohy románových postav. Některé byly k poznání snadno. Málokterá instituce mi připadá tak rigidní jako katolická církev, a tak jsem nebyla překvapená závěrem, ani do Jana Pavla II. jsem nevkládala přehnané naděje, protože to byl jeden z nejvíc tradicionalistických papežů novodobých dějin. Možná s Františkem I. by "kněženy" měly nějakou naději.
Hvězdu jsem ubrala za propojení řady hlavních postav v závěru, to na mě nepůsobilo věrohodně a z hlediska posunu děje mi to přišlo zbytečné. A pokud se panna Marie umí zjevovat i s autem, aby mohla jednu z hlavních postav hodit do Prahy, tak to je teda opravdický zázrak. Celkově čtyři hvězdy. S poněkud odřenými paprsky.
Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit
Susan Cain
Knihu bych asi ocenila víc, kdybych ji četla v mladším věku. Je to v podstatě takové ujištění, že nejste občan druhé kategorie kvůli tomu, že jste introvert, a na to už jsem přišla zatím sama. Aby taky ne, když s tím žiju přes půl století. ;)
Hodnotím kladně pozitivní a klidný jazyk knihy, na druhou stranu korporátních příkladů bylo na mě příliš. Přeci jen je to tu jiné než v USA. Celkově hodnotím třemi hvězdami.
Třikrát záhady starého Londýna
John Dickson Carr
Audiokniha sloužící u mne k ukrácení cest a dlouhé chvíle při zpracování (nad)úrody jablek, takže jsem žádná velká očekávání neměla. Povídka Ohni, hoř mě dost bavila, ač mi šel občas hrdina na nervy svým frajerstvím, stejně jako "tygřice v náručí, bušící ho pěstičkami" a jiná děsivá klišé. Další dva příběhy mě zhusta uspávaly, což je vlastně i dobré, někdy ... Celkově spíš průměr.
Bratři Lví srdce
Astrid Lindgren
(SPOILER) Myslím, že v době mého dětství tato kniha vůbec česky nevyšla. Rozhodně jsem udělala dobře, že jsem si ji přečetla dřív, než jsem ji představila dětem ve škole. Mám čtenářský klub s dětmi 9 - 11 let a jsou to děti, které mají různé problémy. Po pravdě nemám vůbec odvahu s nimi tohle číst. Jako že takový bezmála návrh na sebevraždu? Matka holt má smůlu, umřou jí dvě děti, ale protože se nezabila, báječná dobrodružství ji minou, a musí dožít svůj smutný život v obyčejném světě. A čím víckrát umřeme, do tím lepšího světa jdeme? Nebo jsem zrovna mimo a v depresi, ale tohle určitě vynecháme.
Zrzavý Orm: Plavci na západ / Doma a znovu na lodi
Frans Gunnar Bengtsson
Orm je zkrátka legenda a také druhý literárně ztvárněný viking, se kterým jsem se (kdysi dávno ještě za Komančů) setkala (ten první byl Vike;). Teď jsem náhodou narazila na záznam - audioknihu nejspíš z Českého rozhlasu a opět jsem si to moc užila, i ty jejich sexistické vtípky (po třech, čtyřech dětech se žena uklidní apod.).
Minehava
Eduard Štorch
Tento návrat jsem opět mohla "otestovat" na dětech ve škole a musím říct, že je kniha bavila a užily si ji mnohem více než Bronzový poklad, který jsme už s nimi četli dřív. Je to samozřejmě příběh pro děti starý 50 let, a tak je někdy trochu naivní a předvídatelný, ale celkově i svou atmosférou stále působivý.
Víc než jen hlas
Leonard Cohen
Tenkrát v tom šokialismu to bylo jako zjevení z jiného světa, však taky ta knížka za ty roky vypadá, chudinka. Dneska už si můžu pustit, kdy a co chci, ale i tak... Pořád je v mé knihovně.
Šel malíř chudě do světa
Jaroslav Seifert
Velmi prosté verše, které jsou tu ilustrací k Alšovym obrázkům, což je zajímavé - bývá to obvykle spíš obráceně.
Občas překvapí neobvyklý rým (palem - Jeruzalém), ale jinak dávám přednost básním, kde musím buď trochu přemýšlet, o čem jsou, nebo jsou o pocitech, které sdílím s autorem.
Spiknutí oběšenců
Vlastimil Vondruška
Oldřich je zas ten nejspravedlivější, Ota se skoro nešťastně zamiluje, Diviše pro změnu zraní, ale vlastně to nic není, intrikují úplně všichni a nakonec se to i všechno vyřeší, i když trochu násilně a složitě a autor ani neváhá nechat jednoho odsouzence mlčet, čímž se jeden mord tak docela neobjasní. Když od knihy čekáte jen trochu toho napětí, mírně pokleslou romantiku a to, že se děj aspoň otře o středověk, tak zklamáni nebudete. Jinak možná ano.
Den falešné kočky
Pasi Ilmari Jääskeläinen
Laura se mi líbila a s falešnou kočkou to není jinak. O žánru knihy nebudu vůbec spekulovat, je to fúze a velmi povedená. Když už jsem si myslela, že jsem všechno odhalila, tak střih a změna, i když v úplném závěru jsem se dočkala potvrzení své doměnky, a to detektiva - čtenáře vždycky zahřeje u srdce. Chvílemi mi text připomněl kamaráda z dávných časů socialismu, ctitele houbiček, který je jako pako vždycky sežral rovnou v lese a pak tam bloudil a viděl fakt divný věci... Že jo, Hans. ;) Kdyby se houbičkám dařilo i ve Finsku, mnohé by to vysvětlovalo. :)