Alma-Nacida komentáře u knih
Vynikající encyklopedická kniha, asi nejrozsáhlejší tohoto typu u nás, rozhodně aspoň pokud jde o obrazovou část.
Čtivě napsaná kniha plná informací o komplikovaném období českých dějin.
Sonda do národního i osobního svědomí je náročné čtení a některé paralely s naším prostředím v postkomunistické době jsou poněkud děsivé, ačkoli tady by asi nikdo neočekával japonské pojetí záchrany cti sebevraždou.
Klasika z taťkovy knihovničky, náročné čtení, které se mi ale zapsalo do paměti nesmazatelně. Postavy jsou velmi živé, skutečné, takové mistrovství realismu.
Znala jsem Heymovy Křižáky na Západě a pamatuji si tu radost z objevení této knihy po roce 1989. Je to velmi dobrá kniha a bohužel je aktuální i teď, a asi bude vždycky.
Moje oblíbená knížka s nezapomenutelnými "hláškami" jako: Jedeme do pouště, tam nic neutratíš. Nebo: Co je to za ráci? -To je za ráci fenek.- Fenek čeho? - Fenek fenka.-
Tady nečekejte, že snad bude happy end, to ne. Ale když jsem kdysi tuhle knihu objevila a s ní i další od Cronina, byl to krásný zážitek. Dnes se už píše trochu jinak, a tak z nostalgie hodnotím o hvězdu výš.
Je to trochu tajemné, trochu romantické a závěr vás možná překvapí. Jednu dobu to byla moje oblíbená kniha, takže jí to přidává jednu hvězdu v hodnocení, podobně jako u Španělského zahradníka od téhož autora.
Očistná, dojemná a přitom nepřeslazená kniha, takové tištěné antidepresivum.
Tohle je až skoro nebernierovský Bernieres. Tenká jednohubka, kde je kupodivu více pohody než děsu a nepohody.
Hodnotím celou trilogii naráz a myslím, že je to dobře. V jednom obřím svazku bych to nikdy nedala a kniha by mě nejspíš znechutila někde ve třetině nedovtipného seňora Viva. Ale tuto nemilosrdnou antireklamu katolické církvi prolezlé zlořády všeho myslitelného druhu jsem si užila, což mě děsí víc než mírně. Asi mi to Kocouří Podjezeří vlezlo na mozek.
Ayayay, někdy by mi asi stačilo i méně na bezesnou noc. Ne že by to bylo špatné, není to ani horší než Válka o zadnici, ale zkrátka na mě je to trochu drsné.
U tohoto autora je třeba se trochu obrnit a připravit na velmi drsné chvíle podané syrově a s poněkud zvráceným smyslem pro humor. Ale magické to rozhodně je, prostě čtete, hltáte, voláte "to snad né" a pak je konec. Aspoň tohoto dílu.
To bylo zajímavé, čtivé a svižné dílko a opice mi asi utkví v paměti na dlouho. :)
Čteno kdysi v dávných postkomun dobách kvůli Garymu Snyderovi a pak odhaleno jako milé překvapení. Vracím se ke knize po spoustě let a tentokrát je to milý návrat.
Ani ránu bez slovníku nedá žádný(á) opravdový(á) knohomol(ka). Co říci, bylo to velmi... svaté.
Jako u všech kompilací, něco je dobré, něco méně a něco bych vynechala. Další díly nechám opustit mou knihovnu už bez čtení. ;)
Knihobudka dodala a opět nazpět přijala; myslím, že na toto téma jsem už četla lepší knihy.
Těžko by někdo mohl být spisovatelem v nejlepším Svazu na světě a nenapsat žádnou tendenční knihu. Tato se dá i přes to číst, ale víc už asi nic.
Kniha, která mi utkvěla v paměti skoro 30 let a po přečtení mám snad i stejný dojem. Není to vůbec veselé ani lehké čtení, je to ale velmi dobrá kniha, typický Ajtmatov.