Amaranta komentáře u knih

Už to nevydržím, chtěla jsem rozdělit komentář do dvou části po přečtení Létající hospody, ale dnes jsem se tak nadchla zakládáním míst pro vypsání, že se s nimi musím potěšit hned. Poté, co jsem si do Databáze založila knížky přečtené dávno a rozhodila po nich pár matných vzpomínek, je teď zvláštně zavazující číst novou. Zážitky jsou čerstvé, tak co vybrat? Chci si zapamatovat to, co se mi líbí teď a ovlivnit si dlouhodobější paměť? No, ty úryvky za to opravdu stojí:

1. Teoretik, který vytvoří novou teorii na základě nové události, mnoho škody nenatropí. Ale teoretik, který nejprve zplodí falešnou teorii a pak vidí ve všem její důkazy, je nejnebezpečnější nepřítel lidského rozumu. (Vyjadřuje námět celého příběhu.) str. 31

2. Jedni horovali proti demokracii, protože chudák Pepa byl tesař. Druzí horovali proti všem přistěhovalcům, protože Misysra Ammon byl Turek. Třetí navrhovali, aby byl s okamžitou platností zakázán ženám přístup na všechny přednášky; to proto, že na té obblaskowské s nimi byla jakási malá a dočasná svízel, za kterou vůbec nemohly. Čtvrtí žádali, aby se zrušila všechna místa, kam se jezdí na dovolenou. Pátí žádali, aby se zrušila dovolená. Šestí neurčitě spílali moři; a sedmí ještě neurčitěji navrhovali, aby se moře odstranilo. Všichni tvrdili, že kdyby se tvrdě došláplo na to či ono, na kameny či na mořské řasy či na zahraniční turisty či na špatné počasí či na pojízdné kabiny, nikdy se nemohlo stát, co se stalo. Všichni měli jen jedinou chybičku; neměli zřejmě nejmenší ponětí, co se vlastně stalo. str. 80

3. "Myslíte, že když jedete do Londýna a sjednáte všechno s lordy v parlamentě a přivezete odtamtud hromadu papírů a cizích slov, přestává pro mne být křivda křivdou? Jak jsem vás poznal, jste právě tak zlý a krutý pán jako ti, které za starých časů trestal bůh; jako milostpán Varney, kterého ve Svatém lese zabily kolčavy. Jářku, pan farář nás vždycky učil, že na zloděje se střílet může. A chci vašemu lordstvu oznámit," skončil uctivě, "že mám kulovnici." str. 127

Dále výborný vtip: Dva otrhaní Irové s puškami čekají za kamennou zídkou, aby zastřelili statkáře. Jeden se diví, že statkář dlouho nejde; a říká: "Doufám, že chudáka jemnostpána nepotkala nějaká nehoda." ..... Vypravěč vtipu (sám Ir, vypráví vtip Angličanovi) dořekne: "Nuže, byla to pravda a nic než pravda; toho Ira jsem důvěrně znal, ale musím ti na něj něco prozradit. Byl to Angličan." str. 148

Jak lze věrně popsat ustrojení:
Měl decentní vlas i klobouk, měl decentní kabátek,
kolem nohou nohavice, pod patami podpatek
str. 140

Ještě si zde poznamenám, co se mi nechtělo přepisovat: str. 78, 139.

A kdyby ze mě někdo někdy páčil moje motto (a proto, že odporuji shrnutí vlastní osobnosti do takových mott), znělo by (str. 129):

Zatněme již, bratři, zub
do podlah i do palub.

Dočteno. Po polovině a po mém nadšení rychlost děje polevila, avšak v závěru jsem pochopila, že to byl klid před bouří.

6 12.04.2012

No, pokud byl člověk někdy v Řecku, obzvlášť na ostrově, knihu si vychutná. A to doslova, protože je prokládána recepty, ze kterých mi voněla navštívená Kréta. Nemám co chválit, co kritizovat, Stone prostě popisuje, kterak se s přestávkami motal okolo Pátmu a tamní taverny. Poněvadž jsem si knihu vzala do vlaku (a bylo léto), byla jsem spokojená.

05.04.2012

Odepřela mi pozdravení...

4 29.03.2012

Četla jsem zatím jen Peklo a něco málo z dalších dvou kantik, ale Peklem jsem prošla důkladně. Nedá mi to a musím si pro ni jít a přečíst a přepsat začátek. Nemyslete, to dělám pro sebe...

Peklo, Zpěv první
(Babler, Zahradníček)

Kde život náš je v půli se svou poutí,
mně bylo procházet tak temným lesem,
že nemohl jsem cestu uhodnouti.
Ach, trudno líčit ona místa, kde jsem
probloudil ten hvozd divý, pustý, tmavý,
že dosud na to vzpomínám jen s děsem.
Ani snad smrt tak hořce neotráví.

A někdy, když jdu do kopce, nejasně vzpomínám na: pevný krok vždy níž měl postoj vratký.

A ještě, Zpěv dvacátý devátý

"Ó ty, jenž prsty rveš se takto třeště,"
pospíšil si Vůdce jednomu z nich říci,
"a jenž si chvílemi z nich děláš kleště,
řekni mi, jsou zde jací Latiníci
v té hromadě, a nechť ti nehty stačí,
na věky na tu práci drásající!"

Milé, od Vergilia, že popřává dobré nehty pro věčné mučení. Dále je zde alchymista, jenž byl upálen za myšlenku pronesenou žertem (že naučí Albera ze Sieny létat) a před závěrem si Dante udělá legraci z bláhových Sieňanů (a takoví nejsou ani ve Francii). Zkrátka, tento zpěv oplývá ironií a zařazuje žert, což je s přihlédnutím k místu - Peklu - překvapující.

Božskou komedii ilustrovali například S. Botticelli, W. Blake, G. Doré.

Jde vidět, jak je Komedie podnětná, už poněkolikáté se vracím doplnit komentář. Vzpomněla jsem si na první verš a spojený význam - v půli je život v 35 letech (tolik bylo Dantovi) a zároveň je to věk vrcholný. Graficky tak tvoří "luk života", na jehož vrcholu je nutno vystřelit svůj životní šíp. Sesbírání sil k tomuto činu a v tomto věku lze vyjádřit i Gaussovou křivkou.

3 29.03.2012

Když už jsem se dnes pustila do hodnocení publikací o umění, zvolila jsem dobrou cestu a postupuji nahoru. Tak jsem teď u této a říkám - pět hvězd. Pro zájemce o 20. století jedině tato. Je to už odbornější úroveň, ale stále lze vybírat jen to, co koho zajímá. Reprodukce jsou většinou menší, ale vidění naživo stejně nenahradí, takže je lepší, když je jich víc :).

2 27.03.2012

Tak toto je něco jiného než před chvílí hodnocená "100 nej. malířů". I když jsem srovnávala s Gombrichem, i tyto dějiny jsou dobrým úvodem. A hlavně, něco chybí, ale to, co je uvedeno, má smysl.

27.03.2012

Má to slušné obrázky :), jinak samozřejmě nic nového. Od takto shrnující knihy se také nedá nic víc čekat. Když 100 největších, tak nejznámějších + asi tak čtyři "exotičtí" umělci na vyrovnání neobjevnosti publikace. Takové příručky se vydávat nepřestanou a nejsem si jistá, jestli je to dobře nebo nikoliv. V porovnání s Příběhem umění (Gombrich) je ale jasné, že populární nerovná se nasypání notoricky známých děl na hromadu a promíchání krátkou historkou z malířova života. Jde to i líp.

2 27.03.2012

Je to jiný svět a pro děti je dobré mít náhled i na něj. Obzvlášť přínosné je propojení fantazie s filosofií. Zrovna čtu Oblomova - část o zakotvení pohádek v mentalitě ruských venkovanů i šlechty a jak se z nich nikdy nevymaní. Tak snad, když těch pohádek bude větší množství, z různých kultur a budou si odporovat, dítko si už nějak domyslí, že toto asi nemůže fungovat v životě. Jistě, je tu taky internet...

1 27.03.2012

Chesterton je mistr pointy, a to nikoliv té překombinované a ryze detektivní, ale oduševněle překvapivé (jen v posledním příběhu byla linie romantiky trochu nadbytečná).

3 27.03.2012

Chestertona jsem náhodou vyhrabala ve staré zděděné knihovní skříni s tušením, že to, co jsem o něm slyšela, byla chvála. Ale nečekala jsem, že skici těch maličkostí budou mít takovou podmanivost, vtip a duchovní šarm. Přitom právě tento morální rozměr je vždy umístěn do několika či jen jedné poslední věty a člověku spadne pusa. Po Maličkostech následují Obrany a těmi jsem se ještě neprokousala, ale taky za to stojí - je to ten typ literatury, do které se vám moc nechce, ale když ji přelousknete, hlava se vám vznese o pár cenťáků výš.

11 27.03.2012

Ha! Tak tento výbor jsem ulovila v antikvariátu za pět korun! Nevím, proč byl hodnocen tak nízko, když skýtá tak dobré počtení... Moje výhoda :). Zatím mám přečten Klub sebevrahů a J+H. Vlastně jsem si knížku koupila pro podobnost s Chestertonovým Klubem zneuznaných mužů (co do názvu), což jsem zrovna dočítala, a přišlo mi to jako pěkná náhoda. No a abych k tomu něco řekla, byl to šok - příběhy se začnou proplétat tak nevinně a pak najednou padají hlavy. Nejvíce mi utkvěla úplně první postava muže obcházejícího hospody a nabízejícího zdarma lákavý dortík s prupovídkou, že od obdarovaného by to byla ta největší ušlechtilost, kdyby dezert přijal. Když někdo odmítnul, musel se s ním poprat sám. A že jich za večer bylo hodně... Ještě si musím najít čas na prý proslulé líčení mořských povídek...

Výborně a nikoliv zdlouhavě popsané problémy dnešních "euroobčanů" a nabídnutá nesnadná možnost k jejich řešení. Viz moje anotace.

2 26.03.2012

Mukařovský, co k němu říci... Obsah, to ano, ale není výjimkou, že jedna stránka se čte čtyřikrát. Ne snad, že by byl složitý smysl, ale soustředění lze udržet tak tři řádky...

23.03.2012

Vyjedou si mladí za město a nestačí se divit: "Jé, ta tráva, ta je tak... zelená!"
Vian, můj oblíbený písničkář, poslechněte si aspoň toto: http://www.youtube.com/watch?v=gjndTXyk3mw

21.03.2012

Dobrý je i film, doporučuji.

21.03.2012

Obsah výborný, ale, i když se jedná o odborný text nutně prošpikovaný odkazy na literaturu, ty mnohdy převyšovaly vlastní text na stránce. A to poněkud komplikovalo plynulost myšlenky. Krátká knížka, ale četla jsem ji snad čtrnáct dní.

21.03.2012

Novela se táže proč bojovat a jak milovat?

Základ mojí dětské knihovny! Lebky na kůlech a ptáček nabodnutý na ostny, tak se vytváří podhoubí pro šťastný konec :).

4 21.03.2012

Podzimní večer (poslední sloka)

A z obřích dimenzí do temna pohroužených
jak tisícerých křídel vnímám šum a vání;
v něm slyším jásot duší smrtí vykoupených
a nově narozených úpěnlivé lkání.


Toto jsem si vybrala na naučení k maturitě. Byl to smělý plán, nešlo mi to přes rty, i když se mi to tak líbilo... JInak si ze sbírky nepamatuji nic, jen to, že mi nešla udržet pozornost, byla opravdu náročná.

Jak tak člověk hodnotí z velkého odstupu času, může dobře poznat, jakou pro něj má kniha hodnotu. Třeba o této bych ani nevěděla, že jsem ji četla. Narozdíl od ní jsem před chvílí hodnotila Goldingovu věž - taky si moc nepamatuju děj, ale tu myšlenku, pocit z knihy, to ano. A často si podvědomě vzpomenu na nemyslné šplhání zdiva do výšky... Asi opravdu nelze použít jedno měřítko na takovou knihu a detektivku, to není moc fér...