Amy27 komentáře u knih

Nový rok jsem zahájila knihou věnující se světovým dějinám. Četla jsem ji opravdu dlouho, ale to jinak ani nešlo. Spoustu událostí jsem si četla několikrát za sebou, abych je lépe pochopila a především zapamatovala.

Je to suverénně nejlepší historická kniha. Doporučila mi ji @musemagali a já bych s radostí doporučila dál. Nejlépe každému!! Kdokoliv z vás chce pochopit historické události a souvislosti z minulosti, kdokoliv si chce připomenout dějepisné znalosti ze základky, kdokoliv chce přečíst knihu, která mu něco dá... Sáhněte po této! Nebudete litovat!

Mimochodem E.H.Gombrich byl a je stále celosvětová kapacita a kdykoliv cokoliv napsal - stálo to za to!

Další kniha od Maye byla opět příjemné čtení. Spisovatel je známý svým popisným psaním (opravdu detailně a za mě až moc) a promyšleným dějem. Velice oceňuji zasazení do šedesátých let a reálné vystřižení doby.

Příběhem nás provede parta kamarádů, kteří utekli (kdo by to čekal, co?) z domova do Londýna za slávou. Humorné situace, kterých je docela dost jsou opravdu vyšperkované a smála jsem se místy i nahlas.

Zápletka byla milá, s nostalgií a humorem. Kniha docela čtivá, ale spíš jsem si ji šetřila a užívala.

Osudy tří biologických sourozenců se jednoho dne propletou a na čtenáři je, aby se s každým z nich seznámil. Každý má za sebou jiný život, a to velmi specifický... Kdo z nich trpěl/trpí více? Kdo to díky adopci "vyhrál"?

Kniha byla velmi čtivá, ale přišla mi dosti jednoduchá a až moc naivní. Nicméně... Dojem jsem z ní měla výborný a dozvěděla se zase něco více ze světa adopce a pěstounství. Kapitoly byly dlouhé tak akorát a děj příjemně utíkal a gradoval.

Taková ta kniha, kterou začnete ráno číst a večer máte přečteno.

Extrémně čtivý a poučný příběh maminky chlapce s PAS. Knihu (nebo jakoukoliv podobnou) by měl číst každý z nás, abychom brali autismus (a další handicapy) s respektem a porozuměním. Pro mě, jako učitelku (a matku), ohromně přínosné!

Krátké kapitoly, překrásná Matějova ilustrace (jak jinak než mapy) a boží papír!

Kniha měla na internetu velmi dobré recenze, anotace slibovala opravdovou pecku a přesně tak to i bylo!

Společensky angažovaný román, který se zprvu tváří jako obyčejná detektivka, ale jedná se spíš o jakousi dystopii k zamyšlení. Pachatele jsem sice odhadla hned, nicméně mi to tentokrát vůbec nevadilo (protože tato zápletka byla na druhé koleji).

Příběh se první dvě třetiny věnuje dětským influencerům, kteří jsou zveřejňováni svými rodiči (ať už chtějí nebo nechtějí - což ve věku cca 6 let nemůžou přeci ještě vědět) na sociálních sítích. Zbylá třetina knihy se zabývá dopadem těchto sdílení na děti - rok 2031 - a je to psáno samozřejmě dosti dystopicky. Za mě ke konci méně čtivé.

Poselství je však jasné. Varovný prst, na který spisovatelka ukazuje, je zdvižen. Přečíst by si měl knihu každý, třeba nás to pak všechny dovede ke správnému smýšlení o sdílení svého soukromí.

Dívka, žena, jiné je velmi jiná kniha. Britské "dějiny", feminismus, (ne)binarita, homosexualita, rasismus, trans, gender aj. To všechno najdete v nejnovější knize #bernardineevaristo.

Několik různých životních osudů, několik příběhů černošských žen (můžu to tak vůbec napsat?), které se propojují v jeden jediný.

Styl psaní mi že začátku nesedl, chyběla přímá řeč, interpunkce, takže začtení mi trvalo několik desítek stran a někdy jsem "přeskakovala", ale literatura to je z mého hlediska velmi kvalitní.

Kniha mi připomínala Bábovky od Třeštíkové.

Velmi čtivý thriller, který vás nutí otáčet stránku za stránkou. Napínavý příběh o ztracených holčičkách, které jsou vězněny v domě starousedlíků. Jenže... nikdy není vše černé nebo bílé. Tak jak to teda bylo a proč? Bomba detektivka. Něco mi přišlo krapet nereálné, ale to se dá odpustit. Doporučuji!

Opravdu velmi milá a krásná kniha o celé rodině Sorensonových. Pohádkově celoživotně zamilovaní rodiče a jejich čtyři dcery s ne tak jednoznačným osudem. Kniha byla čtivá, hodně dobře napsaná, ale strašně dlouhá...520 stran je na mě už prostě moc, měla jsem pocit že ji čtu věčnost... Ale chápu, že to nejspíš jinak nešlo.

Úžasný "návod" na tvoření pohádek na míru pro děti. V knize jsou opět i již vymyšlené pohádky (opravdu spousta), a to na nejrůznější situace. MiniPohádkopsaní jsou jen pohádky s obrázky. Naprosto nádherné a syn je miluje! Doporučuji!

Nejlepší kup letošního roku! Knihu jsem přečetla (spíš zhltla) za tři dny a velmi mile mě překvapila a dodala sebedůvěru. Ale hlavně!

Kromě pohádek, které v knize najdete (stejně jako v Pohádkopsaní či MiniPohádkopsaní) je zde spousta tipů, co a jak dělat jinak, aby ten váš mrňousek lépe spinkal (u nás hlavně usínal) a vy se hodili do klidu. Moc moc doporučuji všem maminkám (tatínkům), které se usínáním a spánkem své ratolesti také trápí. To zvládneme!

Opravdová pecka! Bála jsem se, že to je zase "insta mnoho povyku pro nic", ale byla to skvělá čtecí zábava.

Knihou nás provází snacha a tchyně (překvapivě) a střídá se minulost a přítomnost. Kapitoly jsou krátké a přehledné. Důležitá je komunikace! O tom to celé bylo, je a bude. Dlouho se mi nestalo, že by mě kniha bavila od první strany, prvního odstavce... Hltala jsem ji, jak už dlouho žádnou jinou! Napínavá, humorná, dojemná, k zamyšlení a až na některé fáze (nemůžu spoilerovat) - bezchybná!

Mas rád/a tématiku druhé světové války? Líbí se ti netypické romány? Hodně zvláštní povahy hlavních postav? Toto všechno je zde!

Jeden z nejlepších stylů psaní, který se mi kdy dostal do ruky. Jasné a stručné věty, v přítomném čase. Všechno psáno tak živě a přitom se mě to vůbec nedotýkalo. Asi jsem nikdy nečetla podobnou knihu. Opravdu souzním s vysokým hodnocením a v hlavě mi zní jedno velké: Doporučuji!

Qualityland.. Já prostě nevím...
Při čtení knihy se mi střídala naprosto nadšená nálada s neprostým nezájmem. Možná bych si raději přečetla originál, neboť některé překlady byly dost zvláštní.

Příběh nás vtáhne do vzdálené budoucnosti, kde nám balíky rozváží drony, napovídají mikroboti "v uchu" a prezidentem se může stát i robot. Historky ze šrotovny byly opravdu komické (smála jsem se i nahlas).
Musím ocenit krátké kapitoly, přínos nových informací a ozvláštnění mezi kapitolami ze světa Qualitylandu.

Profesor historie a jeho hysterie.

Příběh, kde se na 200 stranách odehrává stupňující žárlivost. Kniha je poměrně čtivá, ale místy nudná. Každopádně myšlenky autora jsou zpracovány excelentně... jen já je bohužel nedokázala ocenit.

Výborná kniha! Opravdu skvělá! Napínavý (i když trošku předvídatelný) thriller plný sympatických postav. Líbila se mi délka kapitol, španělské prostředí a dozvěděla jsem se něco o hluchoslepých lidech a jejich životě (vůbec jsem netušila, že mají vlastní řeč!!).

Knihu určitě doporučuji, ale jednu věc musím vytknout. Vím, že to u Petra Maye spousta lidí chválí, ale mně příliš popisný styl nevyhovoval: "Bez oken však stavba působila jako bezzubý úsměv a plánovanou zahradu si vzala zpět příroda." Často jsem se přistihla, že vůbec nevím, co tam psal a četla dál...

Pro mě byla příjemným překvapením. Taková povrchnější a jednoduchá "Agatha Christie" s jasnou zápletkou i vrahem, ale čtivá. Střídání jednotlivých postav na lodi bylo osvěžující, kapitoly krátké, člověk prostě nemusel přemýšlet. Dovolenková knížka...

NEČÍST ANOTACI!!

Tak toto byla snad jedna z největších knižních pecek, co jsem letos četla!

Román začíná popisem běžného Zulejčina dne v zapadlé tatarské vesnici v roce 1930. Větší prostor věnuje Guzel Jachina době Zulejčina přežívání ve vyhnanství, kde čelí zase jinak krutému světu. Kniha obsahuje řadu velmi silných scén, které mě dojaly, rozplakaly či hluboce zasáhly.

Tato knižní libůstka je výjimečná v občasných tatarských slovech, které jsou vysvětlené na konci knihy ve speciálním "slovníku". Každopádně 400 stran mi dalo zabrat a byly chvíle, kdy jsem se trošku nudila (ale velmi zřídka).

Knihu budu doporučovat na potkání každému.

Opět se mi potvrdilo, že zveličený "bum wow nová boží kniha" byl jen fikce. Od Shari Lapeny jsem četla všechny její knihy, baví mě jejich spád. Ani tato tvorba není výjimkou. Děj přirozeně plyne a člověk prostě čte a čte až je najednou konec.

Příběh o hlavní hrdince, která je zničená staráním se o malá dvojčata mi byl velmi blízký. Avšak musím říct, že mi přišel také trochu nudný a zápletka obyčejná. Z recenzí jsem se těšila na napínavý konec a....

... ehm, to je všechno?

Asi už mám od této spisovatelky moc velká očekávání. Nicméně milovníci thrillerů si přijdou na své.

Karin Lednická a Alena Mornštajnová jsou spisovatelky, jež mají dar pro psaní čtivých knih plné opravdových postav a situací, které jsou popsány tak, jak by se mohly stát.

Kniha Listopád byla o alternativní budoucnosti, která by se možná stala, kdyby události z roku 1989 dopadly jinak. Vypráví ji dvě ženy. Zpočátku mě čtení nebavilo, ale jen z toho důvodu, že mi přišla tato "budoucnost" trochu přetažená za vlasy. Postupem už mě události vtáhly a já hltala každou stranu (jako vždy u této spisovatelky). Kniha byla velmi dojemná a určitě doporučuji každému.

Téměř 400 stran popisující naprosto vyšinutou hlavní hrdinku a její život. Kniha se četla sama, ale bylo a je mi z ní úzko. Doufám, že takový vztah matky se synem je jen scifi. Každopádně tento konec jsem opravdu nečekala a dost mě zasáhl. Spisovatelka si s příběhem vyhrála. Líbilo se mi střídání postav ve vyprávění a "vracení" v čase.

Knihu bych určitě doporučila, ale sama se k ní rozhodně vracet nepotřebuji. Myslím, že podobných thrillerů již bylo napsáno více.