Amy27 komentáře u knih

Tohle byla citová smršť... Karin Lednická dokázala období přelomu 20. století v okolí Karviné vystihnout tak barvitě, až jsem měla pocit, že jsem snad sousedka hlavních hrdinů. ???? Uf... Román měl sice 400 stran, ale druhý díl bude mít přes 600. ???? Po pořízení fotky jsme šli rovnou na kostelní věž (což byla dost náhoda) a příběh pokračoval dál..

13 09.02.2021

Opravdová pecka! Bála jsem se, že to je zase "insta mnoho povyku pro nic", ale byla to skvělá čtecí zábava.

Knihou nás provází snacha a tchyně (překvapivě) a střídá se minulost a přítomnost. Kapitoly jsou krátké a přehledné. Důležitá je komunikace! O tom to celé bylo, je a bude. Dlouho se mi nestalo, že by mě kniha bavila od první strany, prvního odstavce... Hltala jsem ji, jak už dlouho žádnou jinou! Napínavá, humorná, dojemná, k zamyšlení a až na některé fáze (nemůžu spoilerovat) - bezchybná!

12 23.09.2021

Během čtení jsem hltala každou stránku a užívala si, že můžu číst zrovna takovou knihu. 600 stran smíchu (toho méně), pláče, souznění, stesku a to stále dokola.

Karin Lednická je pro mě naprostá bohyně. ❤️ Jak se může někdo nechat tak naplno pohltit jedním tématem a vykreslit ho tak pravdivě, skutečně, ale především nestranně? Ještě bych ráda ocenila, že i v těch nejtemnějších okamžicích vždy napsala něco, kdy jsem měla opět klid na duši. ❤️

Toto je diamant, klenot, skvost mezi veškerou literaturou, co jsem kdy v životě četla. Nepřeháním, když řeknu, že to je ta nejlepší kniha vůbec (alespoň pro mě). Proto je hodnocení 5,5 z 5! :D

10 09.02.2021

Mě prostě tato paní baví. Líbí se mi styl psaní, jak "skáče" od jednoho příběhu k druhému jen tak "hala bala". Opět jsem si knihu paní Mornštajnové užila a opět se něco nového dozvěděla.

10 28.04.2019

Mas rád/a tématiku druhé světové války? Líbí se ti netypické romány? Hodně zvláštní povahy hlavních postav? Toto všechno je zde!

Jeden z nejlepších stylů psaní, který se mi kdy dostal do ruky. Jasné a stručné věty, v přítomném čase. Všechno psáno tak živě a přitom se mě to vůbec nedotýkalo. Asi jsem nikdy nečetla podobnou knihu. Opravdu souzním s vysokým hodnocením a v hlavě mi zní jedno velké: Doporučuji!

9 23.09.2021

Velmi čtivý thriller, který vás nutí otáčet stránku za stránkou. Napínavý příběh o ztracených holčičkách, které jsou vězněny v domě starousedlíků. Jenže... nikdy není vše černé nebo bílé. Tak jak to teda bylo a proč? Bomba detektivka. Něco mi přišlo krapet nereálné, ale to se dá odpustit. Doporučuji!

8 23.09.2021

Karin Lednická a Alena Mornštajnová jsou spisovatelky, jež mají dar pro psaní čtivých knih plné opravdových postav a situací, které jsou popsány tak, jak by se mohly stát.

Kniha Listopád byla o alternativní budoucnosti, která by se možná stala, kdyby události z roku 1989 dopadly jinak. Vypráví ji dvě ženy. Zpočátku mě čtení nebavilo, ale jen z toho důvodu, že mi přišla tato "budoucnost" trochu přetažená za vlasy. Postupem už mě události vtáhly a já hltala každou stranu (jako vždy u této spisovatelky). Kniha byla velmi dojemná a určitě doporučuji každému.

8 08.06.2021

Nemám slov! Úchvatné! :* První světová válka je pro mě velkou neznámou. Díky této knize jsem se dostala do dané doby a celou dobu jsem s hlavní hrdinkou soucítila. U druhé poloviny knihy (současnost) jsem se bála, že se do toho už nedostanu a brala to jako "vyrušení" z první poloviny... vydrželo mi to asi dvě stránky.. :D Druhou hlavní hrdinku jsem zbožňovala hned také. Doporučuju! :)

8 09.02.2018

Odzbrojující kniha! Jak název napovídá, jedná se o příběh baletek, odehrávající se v 90. letech. Desetileté holčičky plné nadějí se proměňují ve zničené osmnáctileté "stařenky". Nejvíce oceňuji výborný styl psaní!

Musím vytknout jedinou věc... bylo mi strašně úzko po celou dobu čtení... Kdyby moje dcera chtěla jít na baletní školu, tak ji doma raději přivážu k židli.

7 26.05.2021

Přišlo mi, jak kdybych nalistovala náhodný rok v něčím deníku, konkrétně v deníku chirurga... Příběh neměl začátek ani konec, prostě jen tak plynul. Líbilo se mi vykreslení postav, konkrétně hlavní postavy Hynka - chirurga, který popisuje veškeré dění v nemocnici (ať již na sále, ambulanci či v lékařáku), ale i v osobním životě. Spisovatelka umí psát velmi čtivě a reálně. :) Vlastně nemám co vytknout (až na ten děj - to mi moc nesedělo).

7 08.03.2021

Opět se mi potvrdilo, že zveličený "bum wow nová boží kniha" byl jen fikce. Od Shari Lapeny jsem četla všechny její knihy, baví mě jejich spád. Ani tato tvorba není výjimkou. Děj přirozeně plyne a člověk prostě čte a čte až je najednou konec.

Příběh o hlavní hrdince, která je zničená staráním se o malá dvojčata mi byl velmi blízký. Avšak musím říct, že mi přišel také trochu nudný a zápletka obyčejná. Z recenzí jsem se těšila na napínavý konec a....

... ehm, to je všechno?

Asi už mám od této spisovatelky moc velká očekávání. Nicméně milovníci thrillerů si přijdou na své.

6 23.06.2021

Maturitní četba se vždy jevila jako nudná, a pak jsem z každé knihy byla naprosto nadšená. Dáma s kaméliemi byla první volba v rámci výzvy (kniha starší 100 let), neboť jsem ji měla v knihovně a dlouho jsem se do ní nechtěla pouštět...

Zni to neuvěřitelně, ale od první strany si mě získala. Byla jsem z ní doslova paf! Celou dobu víte, jakým směrem se bude děj ubírat a jak to dopadne, ale stejně hltáte každou stranu jako nejnapínavější thriller.

Postavy božsky vykreslené, děj odsýpá, prostředí 19. století kouzelné, milostný příběh nenahraditelný... Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. :)

6 26.05.2021

Jakože... Cože? Procházím si to v hlavě tam a zpátky a stále nerozumím, proč se stala tato kniha takovým trhákem..? Pokud je to pro styl psaní a jazyk, tak to ano. To je lahůdka. Pokud je to pro velkou čtivost, tak opět velké ANO...

... ale nejčastěji se ptám po přečtení knihy: ,,Co mi dala? Co jsem se dozvěděla nového?" Ehm, no... nic. Mohla jsem si přečíst deník někoho z vás, to bych se možná i něco dozvěděla...

Každopádně celou knihu jsem vrtěla hlavou nad tím, jak se jednotlivé postavy chovaly. Hrůza. Je to takový návod, jak se v manželství NEchovat. Jsem ráda, že jsem ji četla, ale znova určitě už nepotřebuji.

6 19.04.2021

Jako hvězdy v temné noci... Další knížka od Jojo Moyes byla sázka na jistotu. Čtivá, zajímavá, spousta nových informací o životě před 100 lety v Kentucky, o knížkách, o manželství, zábavná a dojemná.. prostě pecka! ⭐
Plné hodnocení nedávám jen proto, že to na mě bylo až moc romantické a trošičku více sentimentální než je nutné. Každopádně bych ji s klidem doporučila všem (nejen fanouškům Jojo) vášnivým čtenářům podobné literatury.

6 08.03.2021

Líbí se mi styl psaní a odlišnost knihy od ostatních. Střídání příběhu mezi dvěma vypravěčkami je výborný nápad. Kniha je velmi čtivá a napínavá!

6 01.05.2019

Kniha měla na internetu velmi dobré recenze, anotace slibovala opravdovou pecku a přesně tak to i bylo!

Společensky angažovaný román, který se zprvu tváří jako obyčejná detektivka, ale jedná se spíš o jakousi dystopii k zamyšlení. Pachatele jsem sice odhadla hned, nicméně mi to tentokrát vůbec nevadilo (protože tato zápletka byla na druhé koleji).

Příběh se první dvě třetiny věnuje dětským influencerům, kteří jsou zveřejňováni svými rodiči (ať už chtějí nebo nechtějí - což ve věku cca 6 let nemůžou přeci ještě vědět) na sociálních sítích. Zbylá třetina knihy se zabývá dopadem těchto sdílení na děti - rok 2031 - a je to psáno samozřejmě dosti dystopicky. Za mě ke konci méně čtivé.

Poselství je však jasné. Varovný prst, na který spisovatelka ukazuje, je zdvižen. Přečíst by si měl knihu každý, třeba nás to pak všechny dovede ke správnému smýšlení o sdílení svého soukromí.

5 06.03.2022

Je to tu řečené, ale nedá mi to. První část knihy je zvláštní. Trochu mi trvalo se začíst (a to u této spisovatelky nikdy problém nemám), ale nakonec jsem se chytla. Druhá část knihy mě bavilo hrozně moc. Celou dobu jsem "stavěla" s hlavní hrdinkou. Co ale musím vyzdvihnout nejvíc je ZÁVĚR KNIHY. Hrozně moc mě potěšilo, jak příběh dopadl.

5 10.01.2019

Knihu jsem všude... v autobuse, doma, v práci, při cestě šalinou, při chůzi... pořád! :D Nemohla jsem se odtrhnout a zároveň si ji chtěla šetřit. Téměř na konci jsem se dozvěděla tak ... hustou informaci, že jsem se v šalině jen chytla za hlavu a doslova čučela před sebe (přejela jsem zastávku)!! :D Úžasně spletitý příběh. Zpočátku mě odradila spousta postav, ale po třech kapitolách jsem byla naprosto v obraze.
Zároveň s knihou jsem se koukala i na seriál... odlišnosti mě rozčilovaly a nelíbil se mi ani zdaleka tolik jako kniha!!! :)

5 17.02.2018

NEČÍST ANOTACI!!

Tak toto byla snad jedna z největších knižních pecek, co jsem letos četla!

Román začíná popisem běžného Zulejčina dne v zapadlé tatarské vesnici v roce 1930. Větší prostor věnuje Guzel Jachina době Zulejčina přežívání ve vyhnanství, kde čelí zase jinak krutému světu. Kniha obsahuje řadu velmi silných scén, které mě dojaly, rozplakaly či hluboce zasáhly.

Tato knižní libůstka je výjimečná v občasných tatarských slovech, které jsou vysvětlené na konci knihy ve speciálním "slovníku". Každopádně 400 stran mi dalo zabrat a byly chvíle, kdy jsem se trošku nudila (ale velmi zřídka).

Knihu budu doporučovat na potkání každému.

4 29.06.2021

Téměř 400 stran popisující naprosto vyšinutou hlavní hrdinku a její život. Kniha se četla sama, ale bylo a je mi z ní úzko. Doufám, že takový vztah matky se synem je jen scifi. Každopádně tento konec jsem opravdu nečekala a dost mě zasáhl. Spisovatelka si s příběhem vyhrála. Líbilo se mi střídání postav ve vyprávění a "vracení" v čase.

Knihu bych určitě doporučila, ale sama se k ní rozhodně vracet nepotřebuji. Myslím, že podobných thrillerů již bylo napsáno více.

4 01.06.2021