Anasa komentáře u knih

Chtěla jsem panu Švandrlíkovi alespoň jednu hvězdu upřít, ale proč vlastně? Téměř všechny ty hrdiny a nebojsy znám, ale kdyby mi někdo řekl: Napiš o nich tak maximálně stránku do sešitu A5, ale ať to má zdravé jádro, hlavu, patu a šmrnc, tak bych se dost zapotila.

08.08.2019

S Hrabětovou poezií jsem se setkala někdy v osmdesátých letech a samozřejmě jsem si zamilovala Variaci na renesanční téma. O pár let později jsem si koupila knížku a gramofonovou desku. Občas jsem se zaposlouchala do sugestivního Kovaříkova přednesu, občas jsem zalistovala knížkou. Obvykle nečtu sbírky najednou od A do Z. Teď jsem se rozhodla od A do Z postupovat kvůli čtenářské výzvě, i když mi to po chvilkách trvala řadu měsíců. Asi už jsem jiná, něco mne oslovilo, něco bylo moc. Moc jaké? Syrové? Neučesané? Rebelantské? Prostě moc.

8 08.08.2019

V dobrém hodnotím jako jednoduchý příběh. Žádné přeskakování, různí vypravěči, ne. Sledujete Jacka a jeho postřehy. Přemýšlíte, kdo je vlastně kdo a kdo je s kým. Trochu moc krve, surovosti, korupce, ale jinak příjemná a napínavá oddechovka.

3 05.08.2019

Kniha mne nalákala na odhalování rodinného tajemství. Bylo tam, to je pravda, ale čekala jsem víc. Dějová linka od roku 1912 byla zajímavější. Linka novodobá tam byla proto, aby rodinná tajemství mohla být odhalována. Jak se bude vyvíjet osud Nicol bylo víc než zřejmé už z první kapitoly. Autorka píše především pro ženy, je to znát. Ještě si nemohu odpustit jednu poznámku: S úsměvem jsem si vzpomněla na Jirotkova Saturnina a jeho uvádění literatury na pravou míru. Co by asi říkal postřehu, že k němu vzhlédla zpod sklopených řas?

1 05.08.2019

Poutavé, ačkoli se jedná o thriller, převažuje klasické policejní pátrání, to mi vyhovuje. Rozuzlení je nečekané. Pět hvězdiček dát nemohu, protože závěr, který zřejmě měl být strhujícím vyvrcholením, mne totálně zklamal. Přišel mi zbytečný a jednání detektiva podivné. Inu, méně často znamená více.

2 30.07.2019

Klasika, Nero Wolf mne stále baví. Nicméně jsou to delší povídky, takže není příliš prostoru odbočovat a mlžit, což je škoda.

1 25.07.2019

Delší dobu jsem fantasy pro mládež nečetla, protože se mi podle upoutávek nezdálo, že bych narazila na něco originálního. Do Smrtky jsem se pustila s chutí, ale když došlo na kosení zarazila jsem se: Obyčejné vraždy? Ve společnosti, která odstranila bolest a smrt najednou něco tak ubohého jako utopení nebo upálení a to pod rouškou schvalované činnosti? Dost dlouho jsem knihu chtěla odložit, ale vytrvala jsem. Byla jsem zvědavá, jak si sympatičtější z postav poradí. Taky mne zaujaly některé stránky z deníků. Zvědavost trvá, takže sérii (snad) dočtu. A doufám, že tahle společnost odstraní nejen nemoci!

1 03.07.2019

Pořád dobré, ale přece jen je tu víc vtípků na téma Calvinovy fantazie, která se týká meziplanetárních cest a dinosaurů. Přece jen dávám přednost prvním dílům, kdy Calvin preferoval předvolební průzkumy a naschvály Susii.

16.05.2019

Tohle není pro mne. Když narazím v časopise si fejeton paní Deváté vždycky si ho ráda přečtu. Takhle pohromadě se pro mne staly soustem, které jsem dost dlouho přežvykovala. Příště si její fejetony budu servírovat jen po drobečcích.

1 12.05.2019

Otevřela jsem ji, začala číst první stranu a řekla jsem si, že to asi nedám. Román v dopisech. Jenže jsem knihu neodložila - ještě kousek a ještě kousek. Po několika stranách bylo jasné, že ji neodložím. Pak už bylo nad slunce jasné, že mne kniha nejen chytila, ale nadchla. Žasla jsem nad tím, jak se také dá psát o strašné realitě.
Nemám příliš ráda předvídatelnost, ale v osudech Elizabeth a Juliet mi nevadila. Jen jsem se smutkem čekala na pravdu o jedné a rozhodující událost či slovo u druhé.
Škoda, že autorka už nic jiného nenapíše.

14 24.04.2019

Kniha se mi líbila, i když by děj mohl plynout svižněji, po polovině se mi už zdála zdlouhavá. Trochu mne zklamal konec. To, jak ze sebe provinilá osoba chrlila přiznání, nebylo ani trochu přirozené.

3 27.03.2019

Snažím se , snažím, ale nevím, za co ubrat hvězdičku. Od Dominika Dána jsem znala Rudého kapitána, muž četl Bestii a shodli jsme se, že je to dobré, ale tvrdé. Takže jsem po dalším Dánovi sáhla hlavně kvůli čtenářské výzvě. Tvrdé to bylo také, nad slepotou hlavního hrdiny jsem nevycházela z úžasu, ale odtrhnout jsem se nemohla. Tenhle pán umí psát. Za dvě věci mu děkuji: Jednak mi vyhovovalo to, že když se děj prostřídal a vrátil se ke Kamilovým zápiskům nebo k jeho současnému pobytu ve vězení, opakoval se odstavec, takže se v ději nedalo ztratit, plynule navazoval. Jednak jsem opravdu ráda, že některé scény vynechal a spokojil se s tím, že i otrlí policisté zvraceli kvůli tomu, co našli. Takže příště zase Dána?

7 23.03.2019

Pan Čapek by si za apokryfy zasloužil pět hvězdiček, ale dávám jen čtyři, i když vina je na mé straně. Apokryfy už mi do ruky přišly a po letech jsem se k nim vrátila s tím, že jsem vyzrálejší a budu k nim mít jiný přístup. Nestalo se tak. Vychutnala jsem si Janečkovy, soucítila jsem s Goneril, politovala Angličana, kterému nabourali představy o velké lásce, a mohla bych pokračovat dál. Upřímně ale musím říci, že byly i příběhy, které jsem jen přelétla a řekla jsem si: Ano, je jasné, co chceš říci, ale nějak mne to nebaví. A tak už vím, že příště zalistuji a vrátím se jen k těm svým oblíbeným.

2 19.03.2019

Kdyby se příběh proškrtal, byl by velmi dobrý. Takhle v knize byly části, ve kterých se stupňovalo napětí, postupně se odhalovalo tajemství a části, které byly popisné a nudné. To se týká i závěrečného vysvětlení, jak Ellery vraha odhalil. Dokonce jsem do té chvíle byla přesvědčená, že průběh a motivy zločinu chápu a v zdlouhavém vysvětlování jsem se poněkud ztratila.

1 05.03.2019

Opět záhada, napínavé, tentokrát se mi děj i postavy zdály přehledné. Hvězdičku ubírám za opakované výrazy, u Vondrušky už klišé - Oldřichovi každý říká, jak je tvrdohlavý, každé ženě se lichotí tím, že jí to sluší nebo neobyčejně sluší a místo jmen jsou to hnědovlásky, plavovlásky, apod. Škoda.

3 05.03.2019

Nejdřív kniha vypadala dost zajímavě, ale vlastně se moc nic nedělo. Hlavní hrdina o sobě pořád říkal, že je paličák, všude narážel na konspiraci a stále utíkal, aby opět zjistil, že se protivníkům neztratil a neunikl. Nějak z toho nebylo jasné, proč si ho MacMullin nakonec oblíbil. Navíc neustálé zdůrazňování toho, že tohle je tajemství, které by otřáslo světem, mi nesedne. Nicméně další autorovy knihy jsou hodnoceny lépe, možná ještě nějakou zkusím.

1 26.02.2019

Čtivé, nevyřešený případ chytne, napětí se stupňuje, záhady hromadí, pravda se dlouho neodhaluje. Ale je to má čtvrtá kniha od Cobena a je v tom právě to Ale. Schéma (alespoň u těch, které jsem četla) je stejné, takže kdybych mezi Cobenovými thrillery neměla dost velké rozestupy, nudilo by mne to.

5 11.02.2019

Historické romány nevyhledávám, zlákalo mne výborné hodnocení na databázi. Nelitovala jsem, že jsem po knize sáhla, chvílemi jsem cítila napětí, jako kdybych četla detektivku. Jen si nejsem jistá podáním postav. Leonardo u mne dost často vyvolával negativní pocity, ale zaslouží si to? Příběh neskončil, zůstaly otázky.

4 02.02.2019

Dost dlouho jsem se nemohla začíst, pak jsem knížku přijala a dočetla. Další díl už ovšem číst nebudu. Přijde mi jak čtení pro ženy z poloviny 20. století nebo jako parodie na detektivku. Z motivů, kterých se autorka dotkla, by šlo udělat několik knih - dívka, kterou obtěžuje syn zaměstnavatelky, plánovaná vražda arsenem, andělíčkář, distribuce kokainu, ... A samozřejmě dívka, která rozřeší všechny záhady a policii strčí do kapsy. Přehnaným místům jsem se usmívala, ale ani tak mne kniha příliš nebavila.

2 01.01.2019

Kvůli čtenářské výzvě jsem se vrátila k oblíbené knížce svých (kdysi) malých dětí. Sice jsem si ji se studem položila do nočního stolku, ale nakonec jsem ji vytáhla a zjistila jsem, že si ty jednoduché příběhy o klokánkovi, který trpěl cestovní nevolností, o krokodýlí mamince, která nechtěla vypadat hrozivě, nebo o práci vhodnou pro dračí slečnu připomínám moc ráda.

24.12.2018