Anasa komentáře u knih

Dobrý detektivní příběh se zbytečně dlouhým rozjezdem. Zhruba prvních sedmdesát stránek tvořilo předehru k vraždě a uvádělo do děje. Celkem zbytečně, protože spousta údajů o postavách se v průběhu knihy několikrát připomínala, stejně jako byla neustále uváděna jejich celá jména. Nebylo ani třeba postavu detailněji představovat hned, jak přišla na scénu, vadilo mi to. Jedna drobnost mě částečně popuzovala, částečně rozesmívala: Postavy často bubnovaly prsty do stolu - a hned také byla příležitost dodat, zda to byla ruka s krátce ostříhanými nehty, nalakovanými nehty, ...
Škoda, celkový dojem byl průměrný.

5 16.08.2017

Chvilku mi trvalo, než jsem knihu přijala. Na obalu se mluví o humoru a vtipu, zde je žánrově uvedená jako fantazy. Jenže on je to především příběh o poznání sebe sama. To nádherné na něm je, že hrdina, či spíše antihrdina dostane jedinečnou možnost ujasnit si, že jeho život i on sám stojí za houby, prostřednictvím magického světa. A ačkoli mu vlastně nikdo nic jiného ani nenabízí, z toho poznání mu svitne naděje. Ke konci jsem se bála jediného, že autor z magického realismu vybočí a vše prohlásí za sen. Nestalo se tak, na severu Evropy je svět pratvorů, jinotvorů a potomků čarodějnic příjemně reálný. A to je dobře.

6 10.08.2017

Knížka několikrát "klame tělem". Nejprve vypadá jako klasická romantika pro ženy - tedy vyměnili si telefony, museli spolu komunikovat, zamilovali se. Až tak se ale Musso nezměnil, takže kutání v životě toho druhého bylo zajímavé a poutavé. Skutečně jsem napjatě čekala, co Jonathan a Madeline objeví a jakým způsobem si navzájem pomohou. Jenže pak se uskutečnil avizovaný thriller. Sice také napínavý, ale nic nového, podobných jsem už četla dost. Škoda.

1 28.07.2017

Alespoň pro sebe ohodnotím knihu po částech. Za první a druhou část dávám tři hvězdy, místy snad dokonce dvě. Rozvláčnost a nesympatická Dolly, myslela jsem, že knihu odložím. Pak se to změnilo, třetí a čtvrtá část mě nutily sedět a číst, teď bych dala hvězdiček pět. Vše zapadlo, v ději nezůstala ani skulinka a příběh ve mně ještě doznívá.

5 24.07.2017

Celá léta narážím na ukázky z Tajného deníku A. M. a vždy se bavím. Při četbě celé knihy jsem se však ujistila v tom, že deníkové záznamy pro mne nejsou to pravé ořechové, stejně jako tento způsob humoru ve velké dávce. Kniha je to fajn, ale pro mne by asi bylo nejlepší dát si na ni rok - prostě vždy jen nahlédnout a přečíst si kousek.

1 13.07.2017

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám dát dvě nebo tři hvězdy. Jenže milé chvilky vypravování střídaly dlouhé pasáže, při nichž jsem přemýšlela jednak o tom, jestli se jedná o filosofii pro laiky, jednak o tom, jestli si královská rodina tuto knihu objednala.
Příběh jsem dostala jako audioknihu, ty zpravidla poslouchám při obvyklé práci v kuchyni. Takže - milé dámy, kniha k vaření to rozhodně není!

2 09.07.2017

Celou sérii mám tak z devadesáti procent načtenou. Ocelový polibek se nejprve liší, Rhyme a Sachsová nepracují spolu. Dost mi to vadilo, ale pak se opět spojili a oddychla jsem si. Jenže nastala rutina, stejní lidé, jejich stereotypní chování, klasické překvapení. Chvíli jsem s větším napětím sledovala krátkou vedlejší Nickovu linii. Nikoho však neodrazuji, Rhyme a Sachsová jsou stále aktéry napínavých, čtivých příběhů.

1 04.07.2017

Další audiokniha, což u mne někdy znamená, že něco přeslechnu a všechno mi pak nezapadne. Rozhodně napínavý, poutavý příběh. Přečetla jsem si některé starší recenze a souhlasím s nimi v tom, že chování Maggie dost skřípalo. Falešný tón, který kazil celkový dojem.

2 10.06.2017

Odpočinula jsem si, vrátila se zase do ...nácti a vyčerpala jsem na čas svou potřebu romantiky a dobrodružství. Takže fajn.

1 21.05.2017

Milá Britt-Marie, už jsem Tě trochu znala z knížky Babička pozdravuje a omlouvá se. Po několika prvních kapitolách jsem začala vrtět hlavou, co mě to popadlo chtít se s Tebou blíže seznámit. Nakonec jsem byla ráda, že jsem nebyla "z těch, co to vzdávají". Nebyla jsi jen otravná bába a bylo mi s Tebou fajn.

6 14.05.2017

První, tedy Poslední aristokratka mne bavila, i když se mi zdálo zbytečné vtipy opakovat a zdůrazňovat stále stejné věci a charakterové rysy. Ke druhé knize jsem proto přistupovala s určitou skepsí, jak se ukázalo, oprávněně. Žádná novinka ve formě postavy, změny v chování, dějového prvku. Pak už mne kníže Schvanzerberg, Helenka Vondráčková a Deniska přestali bavit. Tak s aristokratkou končím, asi minutu po dvanácté, když se má přestat v nejlepším.

3 01.05.2017

Mám jednoduše dvě kdyby:
Kdyby tohle byl první díl série, tak už si ostatních ani nevšimnu.
Kdybych tu knihu nedostala, tak se nepřenesu snad ani přes první čtvrtinu.
Není to kniha pro příznivce detektivek, je pro ty, kteří si oblíbili psychothrillery. Pokud k ní přistoupíte takhle, je to v pořádku, tak kvůli tomu za tři.

2 24.04.2017

Před časem jsem jako audio knihu poslouchala Mayleho Rok v Provance, takže jsem sáhla po Toskánských kopcíc od F. Maté. Čekala mne obdoba Provance, tedy osobní neturistické postřehy, labužnictví, klidně a mile plynoucí děj. Stejně jako jsem předtím zatoužila po levandulových polích Provance, teď jsem zatoužila projíždět toscánskou krajinou a procházet se po toscánských městečkách. Knížku doporučuji těm, co si chtějí odpočinout. Pokud potřebujete něco klidného a milého na chvilkové zklidnění před usnutím, Toscánské kopce to nabídnou.

09.04.2017

Milé čtenářky, doporučuji tuhle knížku mít při ruce, třeba v nočním stolku. Až budete někdy naštvané na své blízké muže, až budete vrtět hlavou nad mužským chováním, zalistujte. Určitě si za chvílí s úsměvem řeknete, ale on ten kolega, manžel, brácha ... je úplně zlatý! Dona Tillmana si zamilujete, ale jen na papíře!

5 08.04.2017

Trochu dobrodružství, trochu fantastiky, trochu romantiky. Pokud si potřebujete odpočinout od běžných starostí, klidně po Cinder sáhněte.

1 26.03.2017

Poslechla jsem, tedy nečetla jsem, ale opět jsem poslouchala a vždycky jsem se těšila na další část. Vzpomínala jsem při tom i na svou babičku, taky za mnou stála. Hlavně jsem se ale bavila a obdivovala, jak postupně každý dílek skládačky zapadne na své místo. Kvůli těmhle dvěma věcem odpouštím i drobnou průhlednost ke konci, vždyť jde o příběh pro děti, ne?

5 14.03.2017

Velmi dobrá kniha, ale zhruba ve třetině to vypadalo, že ji odložím, protože mne nudila. Komisařka Marianne uvažovala o možných partnerech a sháněla informace o pobytu Solera, psycholog Dragonman jí vykládal o paměti dítěte. Trvalo to příliš dlouho, aniž došlo k nějakému zvratu, příběh stagnoval a pro mne ztrácel napětí. Pak se naštěstí objevily nové motivy a děj se posunul. Takže jsem dočetla.
"Maminčino" dokonalé předvídání, co která osoba udělá, jak je ona k tomu musí navést a jak připravit situaci, mi přišlo přitažené za vlasy. Poslední dvě strany týkající se Marianne si také autor mohl odpustit - méně často znamená více.

1 05.03.2017

Jak už psal někdo přede mnou: Nejsem typická čtenářka ženských románů. U Alice to ale bylo něco jiného. Tady jsem "šla" s Alicí a často si říkala: To víš, holka, lidi a věci se mění. Zvlášť rozklad vztahu sester mi přišel životný. Ne vždy jsem s Alicí souhlasila, ale byla jsem udivená přesně tam, kde i Alice žasla, co se to s ní stalo. Určitě doporučuji k přečtení. Jen pro úplnost musím dodat, že Tři přání jsem nezvládla, ta jsem odložila nedočtená.

5 19.02.2017

Dobrý detektivní příběh, i když se závěrem jsem spokojená nebyla. Román však působí spíš jako scénář, prakticky se odvíjí v dialozích. Postupně mi také začalo vadit, že všichni blízcí Jeeseho se vyjadřují stejně úsporně a se stejným smyslem pro humor, jako by byl Jees naklonovaný.

18.02.2017

Román jsem dostala jako dárek. Dceři ji doporučila v obchodě jiná zákaznice s tím, že když čtu ráda Agathu Christie, tak tohle se mi bude líbit. Měla pravdu. Sice jsem vrtěla hlavou, že tohle tedy není Agatha, ale zaujatě jsem četla. Když došlo ke zvratu v hrdinčině jednání, byla jsem dějem zklamaná, i vraha jsem poznala několik kapitol před hrdinkou, ale přesto příběh považuji za výborný. Takže ženským čtenářkám a milovnicím Agathy Christie doporučuji.

1 08.01.2017