andrii24 komentáře u knih

Slet "jo a ne," spřežení vět, zpod módního, lila doplňku, jehož vrch obepíná květ, girlanda borůvkových růží. Stylově "sjede" společenské okruhy. Svébytně hodnotí. Bude pět i výt. Někdy skolí věk, myšlenkou "školy sokovy." Britská Američanka, rekreující se pod modří oblohy Azurového pobřeží, má cosi z pohledu Giny Lollobrigidy. Vede v ní. Nejen k(l)asa "džob" ženského J.R., nastudování nestoudné, kardinální antagonistky. I když není nad macbethovského vampa, který dráždil, nezakolísal. Neztratil lesk charakteristických "kapes" přední temnoty.

54 13.07.2024

Medailon slečny vláčných mandlových lící, jeřabinových rtů. V medových, mýdlových šatech, lyrického negližé. Uvízlé v síti sametové múzy nad propastí. Rozbité o pasti pozemských manýr vlivných iluzí. Zdobící červený koberec nebes.

54 23.01.2023

(SPOILER) Lidský valčík bez fraku a střevíčků. Romance na toku, v meandrech, pod robinsonovskými tóny. Válčí proti korzárům člověčenství, citu. Myrtou. Přímí, upřímní plaváčci. Spojeni korály z fíků. Osudnou odyseou pramice se zápalnou šňůrou na přídi pro tu/ty, co valí, kalí vody, za svědků velmoci fauny a flóry.

54 27.12.2022

V plném slunci leští osobní iluzi. Jak třpytivá je. Drží číši. Posla R.I.P. Po skle teče zl/at/á krev. Vytočil si cyankáli charakter. Démonický "mučedník" v ruletě. Teď má závratě. Nutných závětí temna vykonavatel.

54 09.10.2022

... marně se snaží krvavá saň vytrhnout z kavalírovy dlaně, když krajem táhne kavalérie smrti, v plné síle. Vrhá se na vrchol člověčí nelidství, "božstvo" barbarské.

Dá-li osud bezmezné múzy, ale pak i uzly, i přesto vnitřní naladění třímá slyšitelný (a)kord. Proti úkladům zdraví. Lorenovský vz(d)or. Vysoká laťka "menšíkovského" ženství do deště.

53 04.08.2024

S tužkou před očima pěl. O obrázcích, obrazech, o vinutí stužkovitých cest. Už v kolébce se tužil. Na bále batolat. Když labské břehy zatoužily. Po hrách děcek, krajinách cukrlat, se dal do služeb strážce mott, k němuž se přistupuje jednotlivě. S tím počítal, než se vydal dál, přidat barvu nalíčené Florencii Hané. Pak scéně z "písmenek." Tou lávou, vydatně. Záblesky nevratné lásky - Thálie. Tu a tam ladně vlét´. Byl "článkem výmalby" filmových řad. Rád "rozhlašoval" po drátě. Na řádcích nevynechal žertéřství své, kolegia. Geografii bytí, v různých oblecích, s úsměvem.

53 29.07.2024

Afrodité v rubínové (laguně). Z "dílny" nebes. Diva s bordó hřívou, prameny jako plameny, na vlnách šumivého nitra šeříkově mušelínového župánku. To je jen zbožné markýrování poetické pózy,
lazura pozemských tužeb. Pudřenka iluzí. Sen mizanscén v dekoracích. Lososové suflé s vínem Rosé. Pro lačné davy... Jak myšlenky jdou. Reálnou karavanou. Na srdci ples i blesk. S glancem, v gala. S dýkou. Muška i šelma. Sladěná s krajinou, cestami z nemarcipánu.

53 27.06.2024

Cit s vychováním nastaví vybranému srdci. Malebným polibkům s oduševnělou galancí, a proto ty salony lásky, dýchánky u krbu, v plenéru. Pro kulaté portréty nad hlavami loží. Hrdličky cukrují s amorky, nad šálky čokolády. Mezi růžičkami s vílí elegancí marcipánu.

53 29.11.2022

Frajer z luk, polí man. Kluk s pílí, moudry postav, co měl výstavní look, kterým se strefil do diváctva, který vytřel zrak samotné obloze, nebi. I chrpy se shlukly, sebral jim barvy, pro svůj typický "ňůňo" odstín, smyslný, smyslový znak.

Pro vás. Provincie, "vitrína" smyslů. Šampaňského polí, plných fuchsiových copů. Tón v tónu, krok po kroku krajinnou výmalbou. Po parfémovaném plenéru, náhrdelníku na omamné šíji času.

Ze šatníku sběratelky styků. Mileráda vás zve na rendez-vous. Do vyletněných nížin, na hor(s)ké masivy. Nemravný vír laskonek, špiček intimity těla, které poslední dny a noci nezůstává "na suchu." Je roseno, oblažováno Apollónem, Napoleonovým Adamem. Otevřený budoár, (s) Chardonnay. Dekorovaný apartním štukováním, svůdným te(m)pem, Erósovým šarlatem.

52 15.08.2024

Veršotepec moravský, který má pod kloboukem. "Samorosty." Jean Rochefort s havraními prameny. S citem pro sklepní gag. Lyrik s půllitrem. Neztrácí čas s výkopem. Nestrádá. V šenku eg nás všech, tam se toho leccos nastřádá...

52 28.06.2023

Ryzí recitátor slov, zářících pokladem slok, o tisíci brožích, které nosí ránem, pod lunou - tou noční lucernou. Cit. Syt skrýváním. Loká vánek sychravý. Churaví. Pod listovím přiznává nejeden list májový. První a poslední trubadúr. Mučedník lásky.

Blízká setkání s labužníkem nad labužníky. Příznačné, sdělné esence bytí. "Od nevidím do nevidím," kdy neprohodil jen pár slovních jednohubek, to byly (c)hody osobitého monologu. Pohotová hbitost držení mluvidel. Družení se, neuhýbání z hutných lánů možností jazyka. Toho, který se narodil v měsíci, kdy je připraven košík na královny, krále lesa, na karlata. Potvrzená svědectví o šik Člověku se slunečníkem, jenž vším naladěn, vládl rýmem "mašinfíry" života.

51 04.10.2024

Ta záře podzimu, tančící vůněmi medových hrušek, umí se dvořit bardům múz. Pikantní poetice. Paříži, Bordeaux, baretům. "Bridži" charakterových rób. (Ch)Vilce o samotě, ve vanilkové zátoce, při západech slunce. Z modravých, do peřinek v bordó.

51 04.09.2024

I když nejsem s to rozpoznat (to), co včera. V sobě sebe se nechytám. Soumrak se chystá. Pozhasíná všechna světla. Rozhází klíčenky k myšlenkám, a tak vídám prázdné obrazy. V závrati padám do stavů "mrtva." Poraďte svědkyni reminiscenční slepoty, slepoty "srdce v lebce," než zahrozí úplná tabula rasa, bezvědomí lásek, vrásek, nemajíc život v paměti.

S plnou tenzí očistce. Hodiny slunce, luny netlumí. Umí si posvítit na stíny. Členů života pod kyvadlem. Vyhazují rány /k/roků z jámy niter, spalující zpovědi. Trpitelé u jednoho stolu. Rozkopané pelíšky žalují.

51 31.10.2022

(Po)Věz, jak temná mlha padla na rod. Rétor nehodných, vhodných slov. Rozvětvených, vzletných vět, jako piruet. Vymete zmijí řeč, řečiště krve nejvyšší kategorie. Aristokracie trůnu trnů kráčí k loďce Charónově.

51 17.02.2022

Stavy ráje v pekle prožité. Uvnitř voněli májem, i když vně panovaly časy mrazivé.

51 27.09.2019